Rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem o tom, jak nás zasáhne krize a jak se nám bude příští rok dařit.

• * Státy, a to včetně toho českého, se tak nechovají. Žije se na dluh, mnozí ekonomové a politici dlouho nutili veřejnosti představu, že žít na dluh je vlastně dobré a zdravé.
• Já ne. Státy by měly v době růstu hospodařit s vyrovnaným či v ideálním případě přebytkovým rozpočtem. Tím si zajistí možnost, aby v době recese a ekonomické krize mohly vyšší státní výdaje mírnit negativní dopady. Když se ale vlády zadlužují a chovají nezodpovědně i v době růstu, tak pak to mají v době krize mnohem komplikovanější. To říkám já. A také jsem politik.

Rozhovor s Pavlem Nevšímalem, ředitelem  projektu Státní pokladny.

• Redaktor: Jak jsme řekli, cílem projektu je vytvořit počítačový systém, který zrychlí a zprůhlední hospodaření státu. A zajistí dostatek informací pro nakládání s penězi. Jak? Jak to bude fungovat v praxi?
• Pavel Nevšímal, ředitel projektu Státní pokladny
  "Integrovaný informační systém Státní pokladny je především nástrojem, který zefektivní transparentní řízení státních financí. Jak to bude fungovat – je to velmi komplikovaná věc, zjednodušeně řečeno je to zprovoznění a propojení čtyř základních modulů, Rozpočtového informačního systému, Centrálního účetního systému, Platebního styku a Řízení státního dluhu." 

Václav MORAVEC, moderátor: Jste ochoten připustit, že i stále to, byť jste říkal, že není důvod k alternativním scénářům, ale že dvě až dvě a půl procenta poslední číslo, se kterým pracujete v korigované verzi rozpočtu na příští rok, kterou dáte v polovině února do vlády, takže stále je ještě hodně optimistické?

Eduard JANOTA, náměstek ministra financí

• Já, já to mohu připustit, že dvě procenta v dané chvíli, v dané chvíli je optimismus, možná, možná větší než, než čekali ostatní. Ale toto je, já pro jistou, pro jistou variantu, kterou musím předložit, musím zafixovat nějaký body, já nemohu každý týden prostě měnit varianty dvě celé jedna, jedna celá osm, prostě to bychom se nikdy nedopočítali, čili...

Václav MORAVEC, moderátor : Pane náměstku, vzdává se v takové situaci některých regulačních nástrojů stát, nebo je na místě úvaha, že by ministerstvo financí, když si podnikatelé v tak velké míře stěžují, že se obtížně teď dostávají k penězům, že byste mohli zasáhnout?

Eduard JANOTA, náměstek ministra financí

• Ne, tak stát se určitě svých možností, svých standardních možností a nástrojů vzdát nemůže a taky, taky, taky prostě přijal opatření prostřednictvím zástupců v orgánech České exportní banky, EGAPu a Českomoravské záruční banky, prostě umožnil, aby v těchto institucích v zásadě došlo k navýšení základního kapitálu, který umožní financovat více projektů, který umožní zvýšit úvěrovou angažovanost vůči jednotlivým klientům, který zvýšil rámec garancí u Českomoravské záruční banky.

* Myslíte si, že české předsednictví EU zklidní vášně a posílí sebekontrolu všech českých ústavních činitelů napříč politickým spektrem.

To opravdu nevím, já bych si to pouze velmi přál. Jaká bude ale situace na politické i ekonomické scéně, neví však teď skutečně nikdo.

* Vláda měla na úterním jednání zamítnout návrh ministerstva financí, aby se příští rok nestanovoval termín přijetí eura. Proč MF něco takového navrhlo?

Vláda nic takového zamítnout nemohla, protože ministerstvo nic takového nenavrhovalo. Ve vládě byl pouze projednáván společný analytický materiál MF a České národní banky, který ministr financí a guvernér ČNB každoročně předkládají vládě a který se zabývá reálnou konvergencí České republiky k eurozóně a plněním maastrichtských kritérií. Závěry materiálu obsahovaly doporučení, aby vláda v roce 2008 termín přijetí eura nestanovovala a aby v roce 2009 neusilovala o vstup do systému ERM II. Tak se také stalo a stane. Vláda termín přijetí eura na svém včerejším zasedání nestanovila a v roce 2009 o vstup do ERM II usilovat nebude. Jediné, co se během diskuse stalo, byl fakt, že přestože se tak vláda rozhodla postupovat, nepokládá za vhodné tuto skutečnost explicitně uvést v usnesení vlády. 

Rozhovor s Tomášem Zídkem, náměstkem ministra financí a Petrem Zajícem, ředitelem investic ve společnosti Pioneer Investments

• * A na neformální setkání ministrů do Francie, o kterém už jsem mluvila, dnes vyráží i náměstek ministra financí Tomáš Zídek a ještě před tím, než odpoledne odlétne, tak si udělal čas a přišel k nám do studia. Dobré ráno.
  Dobré ráno.
  * Pane náměstku, v pátek summit schválil obrovský balík, který slibuje, je to plán obnovy, slibuje víc než v přepočtu pět bilionů korun pro celou Evropskou unii jako pomoc. Co je ještě potřeba, o čem ještě jednat?
  Ministři financí na tom neformálním Ekofinu nebudou asi diskutovat o tomto velkém balíku, tam je rozhodnuto. Možná se probere krátce ekonomická situace, aktuální vývoj na evropských trzích, ale to hlavní vlastně, co se očekává od neformálního Ekofinu je nadělit úkoly nám jako českému předsednictví, to znamená, probrat to, co se bude a musí se připravit v nejbližších měsících. Zejména se to týká teda přípravy summitu G dvacítky a diskutovat se bude i o Mezinárodním měnovém fondu a zejména o tom, jestli finanční zdroje tohoto fondu jsou dostatečné, aby pokryly řešení krizí ve státech, které dneska jaksi žádají o pomoc z Mezinárodního měnového fondu. 

Rozhovor s Ondřejem Jakobem, vedoucím oddělením Komunikace a tiskovým mluvčím a s Petrem Čechákem, prezidentem jednoho z odborových svazů, Federace strojvůdců

• *O vyjádření k chystané stávce jsem požádal také Ondřeje Jakoba, mluvčího ministra financí. Nejprve jsem ho poprosil o krátké shrnutí, proč se tento úřad rozhodl připravit zaměstnance v dopravě o zmíněné benefity.
  Já mohu říci, že ministerstvo financí tyto dny předkládá do vlády zcela nový zákon o dani z příjmu a podotýkám, jedná se o věcný záměr zcela nového zákona o dani z příjmu a jedním z úkolů, který ministerstvo financí dostalo je, aby ten nový daňový zákon a zákony s tím spojené byly co nejjednodušší. Jsou to jednoduchý a moderní daňový zákon. Ministerstvo financí navrhuje značné zjednodušení celého daňového systému a to by mělo vést ke značným administrativním úsporám i daňové celé správy. Jedním z kroků je i snížení počtu výjimek. Jedná se o ty daňové zvýhodnění, které nesplní vždy technické kritéria a to jak spravovatelnosti a systémovosti a nepatří do pěti politických priorit, za které považujeme podporu rodin s dětmi, vědy a výzkumu, spoření na stáří, zajištění si vlastního bydlení a altruismus. My navrhujeme mimo to, což považuji za hrozně důležité, zavést zaměstnanecký výdajový paušál, který by si každý zaměstnanec by si mohl odečíst o základu daně jistou sumu. Bylo by to fiskálně neutrální vůči stávajícím benefitům a bylo by to, mohli by to využít všichni zaměstnanci, na rozdíl nyní od některých. 

Rozhovor s Klárou Hájkovou, náměstkyní ministra

• V lednu roku 2009 se Česká republika ujme předsednické role v Radě EU. Na plnění tohoto úkolu se podílí i náměstkyně ministra financí Klára Hájková.
• * V srpnu jste byla jmenována náměstkyní pro finanční trhy. S jakou vizí jste na novou pozici vstupovala?
  Za svůj hlavní cíl jsem si stanovila dokončení legislativních prací na realizaci druhé etapy penzijní reformy. Byla bych ráda, kdyby příslušná legislativa prošla Poslaneckou sněmovnou ještě v tomto funkčním období. Za klíčové dále považuji úspěšné zvládnutí předsednictví České republiky v Evropské unii. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Recese v západních zemích doléhá velmi tvrdě na české vývozce, a přináší tak snížení hospodářského růstu české ekonomiky, větší nezaměstnanost a nižší příjmy veřejných rozpočtů. Jedna z možností je více se soustředit na trhy s růstovým potenciálem, a stát má nástroje, kterými může pomoci. 

Rozhovor s Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• Dobrý večer. Národní vlajkový letecký dopravce, firma ČSA, míří pryč ze státních rukou. Rádcem při transakci bude konsorcium Deloitte Advisory a CMS Cameron McKenna. Dnes podepsaly tyto firmy smlouvu s ministerstvem financí. No, a plán dalšího postupu je hotový. Právě zítra ho dostane na stůl Topolánkův kabinet. Za jak dlouho tedy stát prodá svůj podíl devadesát procent akcií aerolinií a za kolik? Bude možné zajistit transparentnost celé operace? Téma pro úvod Událostí, komentářů. Prvním hostem je 1. náměstek ministra financí Ivan Fuksa, dobrý večer. 

* Tento týden při hlasování ve Sněmovně jste, pane ministře, nezvedl ruku pro převod 2,7 miliardy na zvýšení platů veřejných zaměstnanců. Přitom jste věděl, že tento návrh projde a vy naštvete kolem 300 tisíc lidí. To byla frajeřina, nebo co vás k tomu vedlo?

Rozumím ministrovi práce a sociálních věcí, který toto zvýšení navrhl. Vidí inflaci, která se pohybovala kolem sedmi procent, a snaží se zaměstnancům veřejné sféry platy alespoň dorovnat. To akceptuji. Jako ministr financí (KDUČSL) jsem hlasoval nikoli proti zvýšení platů, ale proti snížení investic do státní infrastruktury, odkud se peníze na mzdy převedly. Výstavba komunikací totiž zajistí pracovní místa, zaměstnává spoustu lidí a slouží nejen tento měsíc, ale dlouhou dobu a využívají je všichni. Navíc v příštím roce může nastat deflace (pokles cen), což je pro ekonomiku špatný scénář. Vidím podnikatele, jak budou zmrazovat mzdy, aby udrželi zaměstnanost. Proto mi nepřipadá nejlepší navyšovat platy úředníkům na úkor investic do infrastruktury, která by zajistila přírůstový stimul. A navíc v době dopadů krize na českou ekonomiku. 

Rozhovor s Klárou Hájkovou, náměstkyní ministra financí

• * E15: Pociťujete tlak, aby se Česko připojilo k takovým opatřením eurozóny či celé Evropské unie, ke kterým se příliš připojovat nechceme?
  Zatím jsme nebyli nuceni se připojovat k nějakým celoevropským akcím, protože de facto dodnes nebyly žádné konkrétní evropské akce schváleny. Evropská komise i francouzské předsednictví se několikrát snažily, aby byl přijat jednotný evropský přístup obsahující jednotlivá konkrétní doporučení, která by členské státy musely přijmout. To se v nějakém velkém měřítku nepodařilo. Vlastně jediný případ, kdy se to podařilo, bylo navýšení garancí vkladů.
  

*Pane náměstku, za ta léta sestavování rozpočtu můžete popsat, jaký rozpočet je to podle vašeho hodnocení letos nebo na příští rok teda?
Co do pocitu, tak je to jeden z nejsložitějších, řekl bych, úplně nejsložitější. Možná jeden byl komplikovanej a ten souvisel s dělením republiky někde kolem toho roku 92 a 93, kdy jsme prostě velice složitě jaksi dělili jak majetky, tak peníze ve vztahu federace Československo a s tím souviselo i dělení majetku federace. Takže to byly taky velmi složitý doby. Já si vzpomínám, že jsme tehdy pracovali asi s pěti variantama. Ale to prostě byla, to byl problém prostě jiného druhu. Dneska ten problém je úplně jinej a je složitější v tom smyslu, že dneska se prudce mění indikátory, ze kterých při sestavování každýho rozpočtu vychází to a to. Když říkám prudce, tak prostě ze dne, z týdne na týden, já tedy mám ještě odhady, řekl bych, expertů, makroekonomů, kteří na ministerstvu financí 24. listopadu se shodli na tom, že ekonomický růst v roce 2009 v České republice bude v pohodě tři procenta. Byly tam takoví, kteří odhadovali čtyři celé čtyři procenta.

* Jak budete reagovat na dopady finanční krize, díky níž určitě klesnou příjmy státního rozpočtu?

Nikdo na celém světě neví, jaký bude skutečný odhad vývoje ekonomiky v příštím roce. Já nejsem přítelem pesimistických scénářů, nemyslím si, že nám hrozí katastrofální scénář, ale musíme být připraveni na všechny varianty. A my na ně připraveni jsme. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem. A protože rozpočet schvaluje Poslanecká sněmovna, budeme v tom hrát s poslanci naprosto otevřenou hru. 

Sněmovna v závěrečném třetím čtení projednává rozpočet na příští rok.

• * Pane ministře, očekáváte, že rozpočet, návrh rozpočtu projde?
  Pevně doufám, schválení rozpočtu znamená stabilitu, neschválení rozpočtu znamená nestabilitu a nestabilita v době přicházející hospodářské krize by samozřejmě zhoršila situaci v České republice. Takže pevně doufám, že většina Poslanecké sněmovny dá přednost té stabilitě.

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí a Janem Mládkem, ekonomickým expertem ČSSD, Masarykova dělnická akademie

• Poslanecká sněmovna by dnes měla v závěrečném čtení schvalovat státní rozpočet na příští rok. Ministerstvo financí naplánovalo schodek mírně převyšující osmatřicet miliard korun. Ve studiu proto vítám dlouholetého tvůrce rozpočtu, náměstka ministra financí Eduarda Janotu. Dobrý den. 

* E15: Sestavoval jste někdy rozpočet ve složitější situaci? Mám na mysli jak vnitropolitickou situaci, tak finanční krizi…

Ne, nikdy. Nemyslím si, že v historii státu byla komplikovanější situace pro sestavení státního rozpočtu a pro odhad skutečného vývoje ekonomiky v příštím roce. Sestavujeme ho v naprosto mimořádných turbulencích, kdy se každý měsíc mění indikátory. Nejpoctivější je říci, že nevím, jaký bude skutečný vývoj v příštím roce. Neví to vůbec nikdo. 

Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• * Co v současném zákoně o daních z příjmů považujete za oblasti, které nejvíce komplikují život podnikatelům a způsobují nejvíce výkladových problémů a sporů se státní správou? Jaké změny v těchto oblastech Ministerstvo financí chystá v dlouhodobém a krátkodobém horizontu?
  Nepřehledná a komplikovaná právní norma, která je výsledkem množství novel a přílepků. Každé kasuistické vylepšení, které zvyšuje právní jistotu pro některé poplatníky, znamená zároveň snížení právní jistoty pro jiné poplatníky, jejichž specifická situace není přímo popsána v zákoně. Výsledkem je často nesystematičnost úpravy, kdy se řada věcí řeší na úrovní parametrů (analytiky) namísto systematické úpravy (syntetiky). Absence formální daňové politiky a doktríny, stejně tak i pozitivního zakotvení účelu zákonné úpravy a cílů jednotlivých opatření znamená interpretační nouzi a subjektivnosti správní úvahy na straně správce daně a nepředvídatelného hledání práva soudy. Určité kosmetické věci samozřejmě chceme vyřešit již v rámci novely, koncepční a systematické vylepšení až v novém zákoně. 

Finanční krize, další etapa důchodové reformy a předsednictví v EU. To vše koordinuje Klára Hájková (29), náměstkyně ministra financí.

• * LN Jaká je dnešní doba pro české úředníky? Není příliš divoká a nejistá kvůli finanční krizi, blízkému předsednictví a politickému střídání levice a pravice?
  Je to těžké. Státní úředníci to nemají v souvislosti se střídáním managementu jednoduché v žádné době. Pokud není dlouhodobě stabilní vláda, tak se vám co čtyři roky střídá šéf. A v současné chvíli, kdy chystáme předsednictví a přišla do toho finanční krize, tak máme bezprecedentní počet úkolů. Je to složité, ale lidé, kteří tady pracují s cílem dobře zvládnout předsednictví, to čekali a jsou rádi, že mají spoustu práce. Není to tak, že by tady seděla skupina otrávených přepracovaných lidí. S předsednictvím se počítalo a lidé se připravovali, že to bude časově i věcně náročné. Finanční krize je záležitost, která nám přibyla, a je to pro nás práce navíc. Jsme ale jediný expertní tým na ministerstvu, který se tím zabývá, tak to rádi děláme. 

* LN Na mimořádné schůzi sněmovny se v úterý mělo jednat o novele o dani z příjmu, aby se od roku 2009 nezvýšily daně pro nízkopříjmové skupiny (Kalousek navrhuje nechat sazbu daně na 15 procentech a snížit sociální pojištění o jeden a půl procentního bodu – pozn. red.). K projednání bodu ale vůbec nedošlo. Můžete to ještě do konce roku stihnout?

Ve středu bude jiná mimořádná schůze týkající se druhého čtení rozpočtu. Ta skončí někdy po obědě a pak se bude pokračovat v úterní mimořádné schůzi, která byla přerušena. Ve středu, ve čtvrtek i příští týden. Na daň z příjmu zcela určitě dojde s tím, že třetí čtení by bylo příští týden. Pokud sněmovna nějakou podobu schválí, tak při vstřícném postoji je ještě pořád možné to do konce roku schválit. 

Autor: Klára Hájková, náměstkyně ministra

• V návaznosti na komentář pana redaktora Kamberského o koncepci připravovaného penzijního spoření (HN 12. listopadu) pokládám za důležité uvést na pravou míru zavádějící informace, které se v textu vyskytly. 

* Ve středu zveřejnila Evropská komise „záchranný plán“ pro evropské ekonomiky. Jaké příležitosti poskytuje pro českou ekonomiku?

Hlavní přínos spatřuji v možnostech získání prostředků ze sociálního fondu k podpoře zaměstnanosti a také urychlení čerpání peněz ze strukturálních fondů unie.

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Středeční komentář pana redaktora Hekrdly „Ano, mohou“ je plný zásadních nepřesností, které je potřeba uvést na pravou míru. 

Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí a Jaroslavem Pejšou, prvním místopředsedou Odborového svazu železničářů

• Hrozba celorepublikové stávky dopraváků možná ještě do Vánoc, železnice, autobusů i městských dopravních podniků. Včera navečer stávkou pohrozily dopravní odbory. Důvod? Záměr ministra financí zdanit zaměstnanecké výhody, hlavně režijní jízdenky a stravenky. Předáci včera rozhodli, že pokud nebudou mít do šestnáctého prosince jistotu, že ke zdanění nedojde, stávku v dopravě v co možná nejbližším termínu skutečně vyhlásí a vyzvou k ní i zaměstnance jiných odvětví. Zdanění režijních jízdenek a také stravenek, ano, nebo ne? Argumenty pro i proti právě teď. Na řadě je Duel Radiofóra.
  * Pane náměstku, ultimatum do šestnáctého prosince, jak včera zaznělo, jinak bude stávka, jaká je, prosím, vaše odpověď?
  Ministerstvo financí v podstatě finalizuje ten návrh věcného záměru zákona, nového zákona, nejedná se o novelu, současně vlastně připravuje tu analýzu výjimek, kterou jsme dostali, vlastně zadání, od vlády a tuto chce předložit vládě na některém z těch příštích jednání v prosinci.

* Navrhl jste novelu zákona o zdravotním pojištění, která by měla jinak stanovit standardy péče. V čem váš návrh spočívá?

Předložil jsem svoji verzi tolik diskutovaného § 18 tohoto návrhu o podmínkách poskytování hrazených služeb. Nabízím technické řešení, které by vyhovělo legitimním námitkám některých mých kolegů z KDU-ČSL. 

Rozhovor s Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• Vláda dnes definitivně schválila obří zakázku na odstranění starých ekologických škod. Dosud neodstraněné ekologické závazky státu se odhadují na sto patnáct miliard korun. Ministerstvo financí ale čeká, že veřejnou soutěží dosáhne nižší cenu. Právě nabídnutá částka rozhodne o tom, kdo státní zakázku získá. Ve vysílání Radiožurnálu teď zdravím náměstka ministra financí Ivana Fuksu, dobrý večer. 

Rozhovor s Pavlem Maštálkou, ředitelem odboru cenové politiky, Miroslavem Resem, generálním ředitelem cestovní kanceláře Čedok a Ivanou Pickovou, ze Sdružení obrany spotřebitelů

• Cestovní kanceláře zřejmě budou muset od příštího roku uvádět jedinou konečnou cenu zájezdů včetně všech povinných příplatků, s výjimkou cen leteckých společností. Povinnost zavádí novela zákona o cenách, kterou na svém dnešním zasedání schválila vláda. Novelu ještě musí schválit parlament a podepsat prezident. Je tahle změna nutná, co přesně změní? Hlavně o tom v Radiofóru právě teď. Vedle mě sedí Pavel Maštálka, ředitel odboru cenové politiky ministerstva financí. Dobrý den. 

Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• * V loňském roce vláda rozhodla o zavedení účetnictví státu. Ač to v letošním létě poněkud zapadlo, byl učiněn první legislativní krok, neboť byla schválena novela zákona o účetnictví, kterou se tento významný a náročný proces odstartoval. Proč jste rozhodli zavést účetnictví státu?
  Vytvoření účetnictví státu je součástí účetní reformy v oblasti veřejných financí. Stát je jeden obrovský systém a pro jeho fungování je důležité také správné řízení včetně finančního řízení. Na tomto řízení se přímo podílí velké množství institucí a osob. Pro správné řízení je nutné mít správné informace ve správný čas. V podnikatelské sféře zajišťuje tyto informace o ekonomické situaci podniku účetnictví. Tak proč by tomu mělo být v případě státu jinak? 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Čas od času se ve sdělovacích prostředcích objeví informace, že ministr financí někomu prominul či neprominul daň. Nejznámějším medializovaným případem byla loňská »kauza« exministr Sobotka - hoteliér Dvořák. Poctivému daňovému poplatníkovi nezbývá nic jiného než si zanadávat, že zrovna on není tím šťastným. Táže se, proč vlastně má mít ministr takovéto pravomoci, jako by pozůstalé z dob monarchie. A má naprostou pravdu. Navrhovaný nový daňový řád proto institut prominutí ministrem výrazně omezuje. 

Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• Daňový řád má tedy inovovat dnes platný zákon o správě daní a poplatků. V čem je podle vás tato současná norma nevyhovující nebo zastaralá?
  Ta norma se v podstatě přijala před patnácti lety, od té doby došlo k řadě novel a hlavně došlo k hodně soudním judikátům, které vlastně zpochybnily, zda norma se dá vykládat tak, jak byla vykládána do té, doteďka. Takže, z toho důvodu jsme se rozhodli představit novou, novou, modernější právní normu, která tyto nejistoty a nejasnosty, nejasnosti z daňového procesu odstraní. 

* Tady je ranní Radiožurnál. Za deset minut osm hodin. Vyšší garance za vklady v tuzemských bankách, to je jedna z věcí, o které dnes budou rozhodovat poslanci. Vláda už dřív odsouhlasila změny v těchto parametrech, pojištění sto procent vkladů klientů do maximální částky padesát tisíc eur, tedy asi milion a čtvrt, takto by mělo být z fondu pojištění vkladů, sedm, devadesát sedm procent vkladů drobných klientů. Když teď přijde klient v bance o peníze, nedostane úplně celou částku zpátky, limit v eurech je poloviční. V Ranním interview vítám ministra financí Miroslava Kalouska, dobrý den. Můžeme na úvod, pane ministře, říct, proč tahle ta změna? Jestli třeba byla i trochu plánovaná a nebo jenom vzniká z té finanční situace?

Tak směrnice Evropské unie je minimálně dvacet tisíc euro, nebo, promiňte, my máme pojištěny vklady do výše dvaceti tisíc euro, ale pouze z devadesáti procent. Jak vypukla finanční krize, tak vláda chce uklidnit vkladatele, byť jsou české banky bezpečné, tak posílit jistotu vkladatele tím, že zvyšuje tu částku na padesát tisíc euro novelou zákona o bankách a to, co je ještě důležitější než ta samotná částka, tak garantuje, že jsou pojištěny ze sta procent, to znamená, odpadá tam ta desetiprocentní spoluúčast. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Hospodaření krajů se za osm let existence vyznačuje dobrými výsledky, které může stát jen tiše závidět. Mohou pod vedením socialistů skončit s rekordními deficity, jako se dělo za jejich vlády na celostátní úrovni? Předvolební kampaň naznačila, že ano. 

* EURO: S čím jste se vrátil ze setkání ministrů financí Evropské unie?

Na stůl se dostaly ambiciózní návrhy francouzského předsednictví. Šlo o podrobný popis společné evropské pozice na summitu zemí G20 (skupinu G20 tvoří 19 ekonomicky nejsilnějších států světa a Evropská unie – pozn. red). Spousta věcí byla formulována konkrétně bez jakýchkoli dopadových studií. Myslím si, že je vyloučeno, aby tyto návrhy na summitu skutečně reprezentovaly postoj Evropské unie. Jediné, co lze podpořit, je snaha o globální koordinaci řešení světové finanční krize. 

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

• * Jste pane náměstku, přesvědčen o tom, že je opravdu udržitelný ten rozpočet s deficitem zhruba třicet osm miliard a příjmy bilion sto padesát dva miliard korun?
  Podívejte se, v reálu situace možná, možná bude malinko, malinko jiná, ale z pohledu toho rozpočtu, jak je projednáván, tak to jiné číslo než třicet osm už vlastně být nemůže, poněvadž parlament v rámci prvního čtení stanovil základní mantinely příjmů, výdajů a salda rozpočtu, vztahů ještě k rozpočtům místních samospráv a krajů, čili to je, to je jedna věc, druhá věc je pochopitelně, že my jsme si vědomi, že zhruba jedna a půl procenta příjmů toho rozpočtu, který má dneska něco přes jeden bilion, jeden bilion korun, to znamená v podstatě částka kolem deseti, patnácti miliard, je nějakým způsobem velmi, velmi riziková a my proto budeme muset hledat určitá řešení a ta řešení budou spočívat v tom, že na jedné straně budeme muset se znovu podívat na to a nějakým způsobem krátit některé běžné administrativní prostě výdaje v rozpočtu, to zaprvé a za druhé, máme určitý polštář rezervních fondů prostě z minulých let, které je možné zapojit a tudíž prostě tento vliv částečně eliminovat, čili my o tom vážně přemýšlíme a tyto kroky prostě nás, nás neminou. 

Autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí 

• Ekonom Pavel Kohout mě ve svém článku Máme se bát krize? (LN 31.10.) nazval „fundamentalistickým náměstkem, který nesnižuje daň z převodu nemovitosti a dělá (v době ekonomické krize) přesný opak“. V jeho komentáři zaznívá kritika vlády, která jen přihlíží zpomalování ekonomického růstu. Především vítám skutečnost, že se autor, uznávaný ekonom, alespoň tímto způsobem nepřímo zapojil do debaty o komplexní reformě daňového systému. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Výsledky krajských a senátních voleb vyzněly zcela jednoznačně – jasné vítězství levice a porážka pravostředových stran. Zvítězila negativní a povrchní kampaň, která nepřináší vlastní řešení a zaměřuje se na destruktivní kritiku. Věcná argumentace byla převálcována oranžovým volebním náklaďákem, americkou agenturou a třicetikorunovým poplatkem ve zdravotnictví. 

* Nemáte chuť se vrátit do čela strany? Ministryně obrany Vlasta Parkanová v pondělí řekla, že pokud byste se pokusil o návrat, měl byste její podporu.

Na tuto otázku jsem odpovídal několikrát, naposledy vašemu deníku. Je to samozřejmě kompliment, vážím si toho. Je pravda, že to není ojedinělý hlas. Ale já jsem jednoznačně rozhodnut na předsedu už nekandidovat. 

* ČSSD obvinila vládu, že nedoceňuje dopady finanční krize do rozpočtu. Chce pozvat guvernéra ČNB do Sněmovny k diskusi o dopadech.

ČSSD se může scházet, s kým chce. Pro mne je rozhodující, že Sněmovna propustila rozpočet do druhého čtení a současně zafixovala výdaje tak, aby nemohly být nezodpovědně zvyšovány. To je to nejdůležitější. Stabilita dostala naštěstí přednost před nezodpovědností.

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem odboru Mezinárodně právní ministerstva financí

• * Teď jsme právě slyšeli pana Kubince, který hovořil mimo jiné o tom, že jedním z těch argumentů odborářů je, že ve sklárnách ve Světlé a v Poděbradech má stát majetkový podíl, odboráři vlastně mluví o tom, že jde o polostátní podnik, proč stát nechce nějak výrazněji pomoct firmě, kterou zčásti vlastní?
  Já samozřejmě především musím říct, že chápeme, že situace těch řadových zaměstnanců, kteří se dostávají do finanční tísně, samozřejmě, že není dobrá a potenciální řešení, byť ho zatím nevidíme, se určitě diskutují, ale pokud jde o ten vlastní problém, já musím to, co říkal můj předchůdce, předřečník naprosto odmítnout. My vlastníme nepřímý výnos, respektive my jsme benefičním vlastníkem těch podílů, my je nespravujeme a já musím říct, protože se to neustále opakuje, jak se stát stal tímto vlastníkem. Sklárny Crystalex byly ve špatné situaci již v době, kdy je financovala tehdejší IPB a jednalo se o takzvané klasifikované úvěry vyvedené do kajmanských struktur, kde všichni víme, se parkovaly ty nejhorší úvěry, nejhorší aktiva IPB. Po přechodu IPB na ČSOB, respektive jejích aktiv, ani ČSOB tato aktiva nechtěla a převedla je na stát v podobě takzvaného benefičního vlastnictví a není pravda, že se na tom stát, byť je benefičním vlastníkem, nepodílel. Zapomíná se, že stát navyšoval o stovky milionů korun kapitál těchto firem, ale prostě takto řízený podnik, takto poskládaný podnik nefunguje. 

* Česká ekonomika má příští rok zpomalit a příjmy rozpočtu tak budou zřejmě nižší, proč neuděláte v rozpočtu rovnou změny?

Já se pořád ještě nevzdávám naděje, že příjmy rozpočtu bude možné naplnit. Ona totiž neplatí ta jednoduchá rovnice, že příjmy se rovnají výši HDP. Jsou tady i jiné podstatné věci. Třeba populistické návrhy v zákoně o daních z příjmů a o spotřebních daních, které tlačí hlasovací koalice Filip, Paroubek, Tlustý. Ty jsou pro příjmy veřejných rozpočtů mnohonásobně vyšším rizikem než celá americká krize. Jaké budou důsledky krize, zatím určitě nevíme, zato určitě víme, že koalice Filip, Paroubek, Tlustý je úporná a bude škodit. 

* LN Pane ministře, na rozdíl od mnohých vašich kolegů říkáte, že návrh zákona o státním rozpočtu prošel do druhého čtení. Jak je možné, že existuje tolik interpretací situace, která nastala?

Vychází to z neznalosti poslanců, kteří zjevně nečetli jednací řád sněmovny, respektive postup při projednávání návrhu státního rozpočtu. Jedná se o ingerenci legislativy do exekutivy. Návrh zákona o státním rozpočtu se neprojednává jako jiné zákony, nelze ho klasickým způsobem zamítnout. Rozpočet proto postupuje do druhého čtení bez schválených parametrů. 

Rozhovor s Ondřejem Vltavským, ředitelem odboru Státní dozor nad sázk. hrami a loteriemi

• *Prostor pro Ondřeje Vltavského z ministerstva financí. Vy samozřejmě také máte právo vyjádřit se k tomu, zda ministerstvo financí ze své pozice vnímá gamblerství a s ním spjaté výherní automaty, videoterminály, možnost sázek přes Internet a tak dále, za závažný problém. A ten další dotaz bude směřovat právě na ty videoterminály. Ale pojďme tedy na odpověď na první dotaz.
  My to taky vnímáme jako problém, proto dodržujeme a snažíme se dodržovat, aby mládež nemohla hrát, takže všude se dává zákaz vstupu mladším osmnácti let, což se teda celkem dost kontroluje, ale osobně si myslím, že mnohem třeba větší nebezpečí jsou lidi, blázni, který jezděj po dálnicích, který tam jezděj rychlostí sto šedesát, sto osmdesát kilometrů, to je mnohem větší nebezpečí než tady nějaký ty hráči, který omezujou, dejme tomu, který můžou akorát ovlivnit sebe a nebo svoji rodinu. 

Rozhovor s Ladislavem Pitnerem, vedoucím oddělení Legislativa DPH

• *A je tu poslední reportáž dnešního POKRu. Ceny jednotlivých výrobků nebo služeb se mohou v různých zemích lišit. A proto stojí za to zamyslet se nad tím, ve které zemi Evropské unie budete třeba automobil kupovat. Pak ale nastává další problém - daň.
  
  Je nutné se soustředit na to, aby plátce daně, podnikatel správně posoudil, jestli to zboží podléhá v tuzemsku dani, nebo ne. Například když pořídí zboží, které zůstane mimo území České republiky, tak i když on je plátcem daně, takové zboží v České republice nezdaňuje. Obvykle se přiznává daň k datu vystavení daňového dokladu od osoby registrované v jiném členském státě a tady se dělají velmi často chyby z hlediska toho okamžiku zdanění. 

Rozhovor s Klárou Hájkovou, náměstkyní ministra financí

• * Jaké důvody vedou ministerstvo financí k tomu, že navrhuje změnit pravidla pro penzijní připojištění?
  Tak já bych především uvedla, že se nepočítá s novelou stávajícího zákona o penzijním připojištění, ale vlastně s úplně novým zákonem o penzijním spoření, který prakticky má provést úkol, který byl ministerstvu zadán usnesením vlády, a to byl úkol oddělit majetek účastníků penzijních fondů a samotných, samotných účastníků penzijního připojištění a samotných fondů. Takže, vlastně s tím novým zákonem by mělo dojít vlastně k zefektivnění fungování celého třetího, tedy dobrovolného pilíře penzijního spoření. 

V dlouhodobých přípravách na privatizaci některých podniků – České pošty, části drah, Budvaru, bude vláda podle ministra financí určitě pokračovat. Ale přes současnou ekonomickou situaci nemá důvod zpomalit ani kroky k prodeji ČSA nebo Letiště Praha.

* HN: Co rozhodne při prodeji ČSA – nabízená cena, nebo třeba bezpečnostní rizika?

Na rozdíl od Letiště Praha, pro ČSA hledáme v prvé řadě dobrého strategického partnera. Výnos z privatizace je až tím druhým bodem. 

Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• * V čem spočívají největší změny navrhované v novém zákoně o daních z příjmů?
  Naším cílem je připravit novou normu, která bude pro uživatele jednodušší a srozumitelnější. Nechceme upravovat detaily, ale připravit univerzální normu, která bude platit dlouhodobě. Chceme to využít i k tomu, abychom snížili počet daní. Počítáme se zrušením trojdaně, tedy daně darovací, dědické a daně z převodu nemovitostí. Chceme, aby se jednotlivé předměty zdanění dostaly do oblasti daně z příjmů. Navrhujete zrušení 42 z celkem 118 daňových výjimek či úlev. 

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

• Témata pořadu: Čeká ekonomiku útlum?; Hradec Králové - jedna z obětí krize; Vystřídá finanční krizi krize hospodářská?; 

* Můžeme – my střádalové – tedy najisto počítat, že budeme mít zákon pojišťující vklady do sta procent do výše 50 tisíc eur (1,2 miliónu korun)?

Ze strany vlády rozhodně ano. Zákon, který na příštím zasedání vlády bude již mít paragrafovanou, tedy oficiální podobu, kabinet, jak tuto středu deklaroval, schválí. Pak ovšem musí zákon, aby byl platný, doputovat do Sněmovny. Ta – a pouze ona – definitivně rozhodně, zda zákon vstoupí v platnost, a také jak rychle. 

Rozhovor s Oldřichem Dědkem, národním koordinátorem pro zavedení eura

• František LUTONSKÝ, moderátor
  --------------------
  Dobré pozdní odpoledne, vítejte při sledování Interview ČT 24. Hodně už to bylo řečeno o finanční krizi a hodně toho řečeno ještě bude. Včera třeba centrální banky některých velkých zemí včetně eurozóny snížily koordinovaně základní úrokovou sazbu, za kterou si banky půjčují peníze. Dnes se něco podobného očekávalo od zasedání bankovní rady České národní banky, ale nic podobného se nakonec nestalo. Respektive stalo se, ale základní sazby zůstávají na stejné úrovni jako před zasedáním bankovní rady České národní banky. Co by se ovšem dělo, kdybychom v tuto chvíli platili eurem a jak se ta nynější krize podepíše na jeho přijímání, i o tom dnes budu  mluvit s Oldřichem Dědkem, národním koordinátorem pro zavádění eura, vítám vás.
• Oldřich DĚDEK, koordinátor příprav zavedení eura v ČR
  --------------------
  Dobré odpoledne. 

PRAHA - Po návratu z Lucemburku (ECOFIN) odpovídal LN ministr financí Miroslav Kalousek.

* LN Které státy podle vás nejvíc panikaří a které si naopak zachovávají chladnou hlavu?

V posledních dnech si kladu otázku, co více eskaluje krizi. Jestli situace na trzích nebo ukvapená a neodpovědná politická rozhodnutí a prohlášení. Obávám se, že to „bé“ je možná silnější než to „a“. Já jsem na jednání nabádal k velké zdrženlivosti a racionálnímu přístupu. Nechtějte však po mně, abych zde hodnotil jednotlivé kolegy. 

* Není trochu riziko stát se ministrem financí roku 2008 v době, kdy finanční trhy procházejí každý den prudkými změnami, evropské vlády přijímají opatření, na která by se v době finančního klidu ani neodvážily pomyslet? Každý se teď bude dívat, jak si ten Kalousek v tak složité době počíná.

Mě samozřejmě ocenění těší. Beru ho ale jako ocenění toho, že se podařilo propojit racionální smysluplné reformy s tím, že ministr financí má podporu vlády a vláda zase schopnost reformy přes všechny problémy prosadit v parlamentu. To je dobrý příslib právě pro současné období, kdy finanční trhy procházejí prudkými turbulencemi. Jen tak se totiž podaří při všech prudkých turbulencích na finančních trzích pokračovat v Česku v racionální finanční politice. To předpokládá, že česká vláda i ministr financí zůstanou stát reálně na zemi a odolají i všem různým „revolučním opatřením“, vyvolaným často populistickými tlaky. 

Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane ministře, kdy jste se rozhodl, že navrhnete vládě zvýšení garance vkladů právě na těch padesát tisíc eur?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
To je uvažování posledních hodin a dní. Koneckonců s Českou národní bankou již delší dobu vedeme diskuse o možném zvýšení a především o odstranění té desetiprocentní spoluúčasti, že to pojištění by mělo být stoprocentní, nikoli do výše devadesáti procent. Jestliže řada zemí kolem nás dělá nějaká opatření, tak by, český bankovní systém je stabilní, a tak chceme ujistit klienty českých bank, že nemusí přemýšlet o přemístění depozit do jiných zemí a chci vládě navrhnout toto opatření nikoli po přechodnou dobu, jak dnes doporučila Evropská komise, ale navždy, protože koneckonců těch pětadvacet tisíc eur bylo přijato před nějakým časem a díky apreciaci už dávno ztratilo svoji reálnou hodnotu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Kalousku, Rada ministrů financí Evropské unie, ECOFIN, dnes v Lucemburku rozhodla mimo jiné, že bude zvýšen minimální limit pojištění vkladů v bankách na padesát tisíc eur. Vy jste oznámil zvýšení pojištění na tuto částku v České republice v podstatě ve stejné výši. Byl jste k tomu tedy dotlačen unijními kolegy?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Víte, já bych rád uved na pravou míru to zpravodajství, které zaznělo. To jednání ministrů trvalo déle než pět hodin a ta otázka tohoto limitu garance vkladů z těch pěti hodin trvala asi dvacet minut. Takovýto, takovou to mělo proporci. Těch čtyři a půl hodiny jsme diskutovali o koordinaci společného přístupu k sanaci či nesanaci finančních institucí a k principům, jak k němu jednotlivé členské státy budou přistupovat. To, co se odehrává v médiích, jako to hlavní téma, a já se nedivím, týká se to vkladu občanů, bylo velmi malou a podstatně méně významnou částí toho jednání.  

* LN Myslíte si, že zvýšení státní záruky na bankovní vklady, tak jak to v minulých dnech učinilo například Německo nebo Rakousko, je správným krokem?

Absolutní garance nejsou dobrým krokem. Ti, kteří taková prohlášení dělají, vědí, že kdyby došlo k opravdové bankovní krizi, pak žádné státní záruky by nemohly stačit. A navíc: s výjimkou Irska se zatím jedná pouze o politické proklamace, ne o reálné kroky. Doufám, že zvítězí zdravý rozum, protože Evropě žádná vážná krize nehrozí. Nicméně pokud se evropští politici budou dopouštět nezodpovědných prohlášení a kroků a budou v tom podporováni nezodpovědnými médii, pak se jim společně může podařit tuto krizi vyvolat. 

Česku nehrozí nic horšího, než že bude bohatnout pomaleji, říká ministr financí Miroslav Kalousek. Americká krize ale může ovlivnit privatizaci Letiště Praha: "Zda je dobrá doba na prodej, to poznáme až z výše nabídek." 

* Pane ministře financí, s letopočty končícími osmičkou jsou v české historii spojeny zlomové události. Nebudou si naši vnuci s letošní osmičkou spojovat, že začala světová krize, kvůli které jejich dědové přišli o úspory, práci či dům?

Určitě ne. Já jsem to shrnul do věty – končí výjimečně dobré časy a začínají časy nikoli krizové, ale normální. Těch několik let, která minula, byla shodou především vnějších podmínek a vnější poptávky výjimečně dobrá a růst byl přes šest procent. To bylo na hranici kapacity české ekonomiky. To, že je na vrcholu svého cyklu a že nutně musí dojít ke zpomalení, jsme všichni věděli. V době, kdy po americké krizi nebylo ani vidu, ani slechu, jsme plánovali na jaře letošního roku růst nikoli šest a půl procenta, který byl loni, ale pouze 4,8 procenta. To, že americká krize bude mít nepřímý dopad na českou ekonomiku, je zřejmé. Banky budou výrazně obezřetnější při poskytování úvěrů. Zpomalení bude o něco málo větší, než jsme očekávali. Pořád to ale bude růst, a to růst podstatně rychlejší než v zemích eurozóny. Nepřestaneme se jim úrovní své ekonomiky přibližovat. Nehrozí žádná krize, je dál dost ziskových příležitostí. Český bankovní sektor je zdravý a bezpečný. Z tohoto hlediska některým tvůrcům katastrofických scénářů vyčítám, že straší lidi. Nechápu, že někdo, kdo léta zanedbával fiskální konsolidaci, se teď pouští do scénáře, kterému říkají záchrana české ekonomiky.

Autor: Pavel Nevšímal, vedoucí projektu Státní pokladny

• V médiích, včetně Hospodářských novin, se začaly objevovat články, které zpochybňují výběrové řízení na Integrovaný informační systém státní pokladny. Zarážející je, že jejich závěry jsou postaveny pouze na tvrzení jednoho z poslanců kontrolního výboru, který se nechal slyšet: »mám pocit, že je to tunel do státního rozpočtu« (HN, 29. září). Nevím, jaké další »pocity« tento poslanec má. Ale mohu garantovat, že výběrové řízení bylo naprosto v pořádku a v souladu se všemi zákony. 

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

• Jako jeden z důležitých podkladů pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní poslouží dokument Analýza financování státní správy a samosprávy. Po dohodě s představiteli Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a některými senátory a poslanci, kteří se přípravy nového zákona účastní, ministerstvo financí zadalo zpracování této analýzy konsorciu vysokých škol v čele s pražskou Vysokou školou ekonomickou.
  Ve druhé polovině září, kdy vrcholila redakční uzávěrka říjnového vydání Moderní obce, byla v rámci prací na analýze teprve uzavřena fáze dotazníkových šetření (například formou dotazníků bylo osloveno 463 obcí), řízených rozhovorů i výjezdů do terénu. Náměstek ministra financí Ing. Eduard Janota předpokládá, že však už počátkem listopadu bude k dispozici první ucelenější podoba analýzy, která se doladí tak, aby mohla být v lednu 2009 předložena k politické diskusi. Navazující ministerský návrh nového zákona o rozpočtovém určení daní by vláda měla obdržet nejpozději do dubna příštího roku. Půjde-li vše hladce, do konce září 2009 by návrh zákona mohl projít Poslaneckou sněmovnou a od 1. ledna 2010 vstoupit v účinnost.

* Krize důvěry prostupuje světovými trhy. Reagoval na to i tahoun tuzemského hospodářství – automobilka Škoda, která podle svých dodavatelů omezuje výrobu. Nezdá se vám rozpočet sestavený podle očekávaného růstu HDP 4,8 procenta v tuto chvíli jako příliš optimistický?

Je naprosto fér fixovat rozpočtové výdaje a naopak velmi neodpovědné před volbami měnit makroekonomické ukazatele, hlavně ten o předpokládaném hospodářském růstu. Ten teď s přesností na desetiny procenta nepředpoví nikdo. Je jasné, že dnes, 30. září, jsou příjmy optimistické a že teď hrozí riziko většího deficitu. Ten ale není posvátnou krávou. Vláda však jasně deklaruje, že pokud nebudou předpokládané příjmy, bude se chovat tak, aby nezvýšila výdaje. 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem odboru Mezinárodně právní ministerstva financí

• * Já jsem čekal, že něco podobného řeknete, i proto jsme se spojili s ministerstvem financí, s ředitelem mezinárodněprávního odboru Radkem Šnáblem, dobrý večer, pane Šnáble. Co odpovíte?
  Že je to naprosto odlišné stanovisko od skutečnosti z několika důvodů. Předně je pravda, že to, co vyšlo na ČTK, říká toto, ovšem skutečnost je zcela odlišná. Jakmile to vyšlo, já jsem okamžitě volal panu místopředsedovi Rudoleckému, abych se ho zeptal na ten jeho výklad, jestli to je, jestli to je doslovný přepis toho, co řekl, on se od toho naprosto distancoval s tím, že, že je to nepochopení nebo překroucení toho, co říkal, protože i tady jsme slyšeli, že stát mohl poskytnout jakousi rychlou půjčku, ono to tak není, ono to je záchranná linka, která v případě potom neschválení restrukturalizačního plánu se musí vracet, nehledě na to, že to neschvaluje ÚOHS, ale musí se to schvalovat v Bruselu, a to poskytnutí je prostě velmi komplikované, protože když poskytnete finanční pomoc v tomto případě, kdy chybí té skupině čtyři a půl miliardy korun, tak ať se vám to líbí, nebo ne, diskriminujete ostatní soutěžitele na trhu, kteří z jakýchkoliv důvodů svým vlastním podnikáním se nedostali do situace, že potřebují takovouto záchrannou pomoc, zároveň není pravda, že když se ta situace řešila dopisem někdy v červnu, že je to včas, já mám před sebou dokument, který je z roku 2005, kde úvěrující bankovní syndikát píše, že není spokojen s hospodářskými výsledky společnosti a že za roky 2001 až 2004 je souhrnná kumulovaná ztráta jedna celá čtyři miliardy korun, to znamená, jedná se o dlouhodobý problém. 

Ministr financí Miroslav Kalousek pevně věří ve stabilitu českého bankovního sektoru. Současná finanční krize mu však zamíchala fiskálními kartami. Zákon o státním rozpočtu proto získá definitivní podobu až na konci roku. Týdeník EURO hovořil s ministrem i o vlivu potíží ve finančním sektoru na prodej Letiště Praha, o stavu penzijních fondů a postoji vlády k přijetí eura. „Krize se české ekonomiky dotkne, výraznější problémy ale nečekám,“ říká Kalousek. 

Témata pořadu: Světová finanční krize a ČR;  Souboj o daně ovlivní rozpočet;  Nespokojení zemědělci a státní zaměstnanci; Nejasná zpráva o začátku eura; Ruští špioni se aktivizují

Témata rozhovoru:  Já bych za své známé nelobboval;  Rozpočtové výdaje

*LN: Tak tedy státní rozpočet. S jakým hospodářským růstem pro příští rok počítáte poté, co George Bush označil situaci ve Státech za hlubokou krizi?

Krize na amerických kapitálových trzích ještě neznamená, že dojde k hluboké krizi české ekonomiky. Ptáte-li se mě dnes, 25. září, neeviduji to číslo pro rok 2009 jako 4,8, ale jako 4,0. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• V posledních týdnech si mohou čtenáři deníků přečíst spoustu celostránkových předvolebních inzerátů ČSSD. V rámci seriózní kampaně bych očekával, že informace v nich budou alespoň pravdivé. Neděje se tak. Mám-li použít nejméně tvrdého slova, jde o pohádky se zcela smyšleným dějem. 

*  Pane ministře, není to trochu beznaděj s tolika poslanci, kteří si nemyslí to samé, co vláda? 

A to není vůbec beznaděj. Vláda má svoji jasnou vizi a pokusíme se přesvědčit naše kolegy v Poslanecké sněmovně o tom, že ty návrhy mají svůj smysl, pokud oni budou jiného názoru, je to jejich právo a jejich odpovědnost.

Rozhovor s Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• * LN Vlastimil Tlustý tvrdí, že před rokem před bojem o post šéfa středočeské ODS, kterého se chtěl zúčastnit, jste prý od Mirka Topolánka a Miroslava Kalouska dostal příslib 300 milionů na investiční akce v kraji. A s těmi jste měl spolu s Petrem Tluchořem objíždět starosty měst a říkat, že dotaci dostanou, pokud potopí Tlustého. Co na to říkáte?
  Považuji to za naprostý nesmysl. Hlavně co se týče kompetencí. Toto je mimo moji sféru. Rozpočtové věci, které vycházejí ze schváleného rozpočtu, a následné transfery z ministerstva financí nejsou v mé gesci. Já s tím vůbec nepřijdu do styku. 

*  Když jsme si domlouvali rozhovor, řekl jste: Doufám, že to stihneme dřív, než skončím... Tak to jsme stihli, ale řekněte: To už máte v kalendáři červeně zaškrtnuté datum, po němž už nebudete mít žádné politické schůzky?

Tak to je pěkně nečestné a nesportovní, že mi ten bonmot připomínáte i v rozhovoru! Ale samozřejmě – za stávající politické situace se každý ministr pohybuje v mantinelech, kdy zaprvé musí pracovat jako kdyby tady měl sedět ještě dlouho, minimálně do konce volebního období. A současně počítat s tím, že zítra skončí. To je logické v tomto rozpoložení sil v Poslanecké sněmovně. Je celá řada rizik, že tato vláda nemusí vydržet. 

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

• Vládu v pondělí čeká jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá se schodkem něco přes osmatřicet miliard korun, ale taky s velkými příjmy, které má podle propočtů ministerstva financí zajistit růst DPH o čtyři celé a osm desetin procenta. Jak tento návrh může proměnit současná krize na světových finančních trzích, i o tom teď budu mluvit s hostem Profilu Studia 6, náměstkem ministra financí Eduardem Janotou, vítejte, jsem rád, že jste přišel.

*Nejdůležitějším zákonem roku je tradičně státní rozpočet. Poslechněme si hned na začátku, jak své dílo státní rozpočet uvedl na tiskové konferenci ministr financí Miroslav Kalousek.

Dnes je tedy definitivní návrh zákona o státním rozpočtu, který vláda projednávala. Jsme první vláda, která dodržuje zákon o rozpočtových pravidlech /nesrozumitelné/ se staly součástí právního řádu, nikdy nebyly dodržovány. Topolánkova vláda je první vládou /nesrozumitelné/ již druhým rokem důsledně dodržuje. Předpokládané příjmy v tomto dnešním návrhu byly bilion sto třináct celých tři miliardy korun. Výdaje navrhované jeden bilion sto padesát jedna celých čtyři miliardy korun. A deficit třicet osm celých jedna miliarda korun. Samozřejmě prostor k úpravám v jednotlivých kapitolách je minimální, já bych nesmírně ocenil přístup všech resortních kolegů, pro které je to samozřejmě tíživá situace, že si všichni uvědomujeme, že cesta k naplňování rozpočtových požadavků není ve zvyšování deficitu, ale jedině výměnou politických priorit, to znamená, chceme-li pokrýt nějaký výdaj, jedině za tu cenu, že vezmeme z nějakého jiného předpokládaného výdaje, ne že si půjčíme více peněz nebo budeme předstírat nějaké fiktivní příjmy.

* Říkáte, že státní rozpočet je pod kontrolou. Jsou ale v tom případě ještě nutné reformy? Vždyť letos znovu rostou výdaje rozpočtu o dost pomaleji než jeho příjmy.

Pokud říkám, že máme státní finance pod kontrolou, tak mluvím jen o několika příštích letech. Do roku 2011 máme rozpočet skutečně pod kontrolou. Z dlouhodobého hlediska se ale bez provedení zásadních reforem penzí a zdravotnictví v žádném případě neobejdeme. Pokud mají být úspěšné a máme udržet vyrovnanou bilanci veřejných rozpočtů, tak musí mít společnou jednu velmi nepopulární věc: více spoluúčasti. Proto je bude velmi obtížné prosadit. 

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

• *Pane náměstku, rozumím tomu dobře, že místní rozvoj a školství jsou jediné dvě kapitoly, se kterými se ještě bude nějak hýbat?
  Tak za prvé vláda, vláda dneska projednala a schválila některé drobné úpravy. Vy jste částečně, částečně jednu zmínil a dá se říct, že povedeme další jednání, a to zejména s ministerstvem školství a máme na to čas do 22. září, kdyby vláda měla o rozpočtu hlasovat definitivně. Prostě budou probíhat jednání a já věřím, že ten rozpočet bude dvaadvacátého schválen. 

* Co říkáte na reportáž, ze které vyplývá, že vám Vlastimil Tlustý přinesl seznam patnácti projektů, které má ministr financí podpořit?

Já si nejsem jist, že těch věcí bylo patnáct, osobně se domnívám, že jich bylo ještě více. To byl asi jeden z důvodů, proč byl z mého pohledu vyhozen náměstek Eduard Janota (odvolán Tlustým – pozn. red.), protože jako slušný člověk takové věci dělat nechtěl a nemohl. Logicky tak nebyly vyslyšeny dotace, které nemohou mít prioritu veřejného zájmu. Tečka. Víc vám těžko mohu říct. 

Autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí

• Ministerstvo financí zveřejnilo zprávu Světové banky o plánované reformě daňového systému v České republice (http://www.dane2010.cz/). Seriózní mezinárodní instituce vítá plánované sloučení výběrů daní, cel a odvodů do moderní instituce správy veřejných příjmů. Taktéž poukazuje na slabiny našeho systému výběru daní, které se Ministerstvo financí chystá v návrhu reformy řešit. 

Ve čtvrtek 14. srpna 2008 pořádala  investiční společnost Patria Finance online konferenci s národním koordinátorem pro zavedení eura Oldřichem Dědkem .

• Motto konference:
  • Zatímco na Slovensku je již přesedlání na společnou evropskou měnu pouze otázkou měsíců, česká koruna na jasný termín, v němž ji vystřídá euro, teprve čeká. Koruna zatím vyvolává vrásky na čele vývozců a úsměvy na tvářích dovozců, možné zisky spojené s jejími dramatickými pohyby přitahují obchodníky na devizovém trhu. Proč se cesty vedoucí k přijetí eura u České republiky a Slovenska rozcházejí? Jaké jsou výhody či nevýhody vyčkávání? Nestane se česká koruna v budoucnu hlavním útočištěm spekulantů? Jaké kroky je třeba podstoupit, abychom byli na přijetí eura dobře připraveni? Kde přípravy ČR nejvíce váznou? Kdy je přijetí eura reálné? Co bude znamenat pro řadové občany, investory či celou ekonomiku?

* Co říkáte tomu, že české banky vybírají skoro nejvyšší poplatky v Evropě?

Já nezpochybňuji to, že poplatky bank u nás jsou neúměrně vysoké. Obchodní politika v oblasti drobného bankovnictví není vůči klientům úplně férová. Ale věřím, že to může vyřešit jen konkurenční prostředí.

Autor: Milan Šimáček, náměstek ministra financí

• Mnoho zaměstnanců v ČR se domnívá, že sociálním pojištěním ze mzdy si přispívá do státního fondu na důchod. To je však mýtus. Na „vlastní“ důchod si totiž nikdo z nás „neplatí“. V současné době zaměstnanci odvádějí ze mzdy prostředky, z nichž se financují důchody současných důchodců, nikoli jejich budoucí. Tyto budoucí důchody potom představují jakýsi dluh veřejných rozpočtů. Protože v budoucnu nebude v rámci finančních prostředků státního rozpočtu ročně vybraná částka stačit na výplatu důchodů, reforma důchodového systému je naprosto nezbytná – stalo se to už evergreenem různých debat. Není žádným tajemstvím, že nezmění-li se důchodový systém, v roce 2030 se penzijní účet dostane do značného deficitu.
• Pouze tato vláda našla odvahu s důchodovým systémem něco udělat. Díky demografickému vývoji se prodlužuje průměrná délka života, a protože u nás existuje pouze státní průběžně financovaný systém vyplácení důchodů, který v budoucnu nebude mít dostatek finančních prostředků na výplatu slušných penzí, rozfázovala vláda změny důchodového systému do tří etap.

Miroslav Kalousek: Kdybych já byl Karel Schwarzenberg, Krollu bych za tu mizernou práci nedal ani korunu, říká ministr financí Miroslav Kalousek k auditu financí šéfa lidovců a vicepremiéra Jiřího Čunka. 

* Proč vás informace z auditu firmy Kroll, že Jiří Čunek měl na začátku devadesátých let lobbovat na ministerstvu obrany pro vsetínskou zbrojovku, kde jste byl náměstkem, tak rozhněvala, že chcete proti Krollu a exšéfovi zbrojovky Karlu Dančákovi vyvinout právní kroky?

Protože je to lež. Já jsem měl program L-159 i kanón Plamen na starosti a je absurdní, aby pan Čunek, bezpečnostní technik Zbrojovky Vsetín, řadový člen celostátní konference KDU-ČSL, jakkoli s kýmkoli mohl na ministerstvu obrany jednat o tomto projektu a jakkoli to ovlivnit. Se mnou nejednal a jsem si jist, že nejednal s žádným mým podřízeným. V té zprávě je přitom napsáno, že o této zakázce na ministerstvu jednal. Je to lež, kterou nemíním jen tak nechat ležet ve vzduchu. Nevím, zda byl pan Dančák obelhán či lhal, nebo zda firma účelově fabuluje. To je mi jedno, ale jsem připraven využít všech právních instrumentů, aby tuto lež odvolali. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Dovoluji si upozornit na základní nepřesnost v článku "Nad státní zakázkou století visí desetimiliardové otazníky" (HN 10. července). Zaznívá zde kritika návrhu ministerstva financí na vyřešení vleklého odstraňování ekologických škod z dob socialismu jedinou velkou zakázkou. Kritika je postavena na argumentu, že "není ani zhruba jasné, kolik by měl stát vítězi tendru zaplatit". 

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

• Témata pořadu: Vývoj české ekonomiky; Projednání návrhů na snížení sociálního pojištění pro zaměstnance 

Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• * Kdo se tedy hlavně zúčastnil veřejné diskuse k reformě daní?
  Asi polovina relevantních příspěvků přišla od občanů, velkou část zaslali zmínění daňoví poradci a dále zájmové skupiny jako ČMKOS nebo Komora auditorů. Minimální zájem jsme zaznamenali z akademické sféry. 

Rozhovor s Tomášem Zídkem, náměstkem ministra financí

• Zájemci mají posledních pár týdnů na to, aby se vyjádřili k novému hernímu zákonu. Diskuse odborné i široké veřejnosti vyvrcholí na konci prázdnin. Ostře sledovaná norma, na kterou se čeká už roky, vyvolává mezi zúčastněními stranami rozpory, přesto všichni doufají, že zákon spatří světlo světa co nevidět. Ve studiu už je se mnou Tomáš Zídek, náměstek ministra financí. Hezký den. 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem odboru Mezinárodně právní ministerstva financí

• *Pane řediteli, předpokládám, že jste spokojen s tím, jak ten spor dopadl?
  Tak určitě, já si myslím, že to je v danou chvíli maximum toho, co se mohlo podařit dosáhnout. 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem odboru Mezinárodně právní ministerstva financí

• * Pane řediteli, v rámci smíru se tedy Česká republika zavázala prodat Mittalu třináct set šedesát akcií, které dosud patřily státu. Jde o jedenáctiprocentní podíl státu. Česká vláda s tím bude souhlasit?
  Tak já si myslím, že to je milion tři sta tisíc akcií, ne třináct set akcií. Já předpokládám, že vláda skutečně to memorandum včera podepsané panem ministrem schválí. A já se domnívám, že jelikož jsme byli stranou žalovanou a hrozilo nám dvacet šest miliard včetně úroků dneska už přes třicet miliard korun, tak v podstatě jenom, jenom částečný neúspěch v té arbitráži by znamenal obrovské riziko. A podle mě by bylo zcela nesmyslné v této chvíli nevyužít rozumné nabídky ke smíru. 

Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• * Co Česká republika na takový návrh říká? Nám by se přece jen asi rozšiřování výjimek líbilo.
  Česká republika je při hodnocení toho návrhu zdrženlivá, počkáme skutečně na legislativní návrh Evropské komise. A ten legislativní návrh se očekává, takže Česká republika má mandát, jakým způsobem vyjednávat. Obecně jsme proti rozšiřování snížených sazeb, jsme za zachování toho stávajícího systému. Jednoznačně ale chceme snížené sazby využívat v těch citlivých komoditách jako potraviny, léky i otázka samozřejmě podpora rodiny s dětmi a do toho patří samozřejmě i plenky. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• V pátečním vydání Práva se pan redaktor Čechlovský pozastavuje nad novým systémem stanovení daně z nemovitosti. Vadí mu, že obcím byla dána mnohem větší pravomoc upravit pomocí speciálních koeficientů výnos této daně. V jiném svém článku tento systém dokonce nazývá „chaosem“. Jako dlouholetý starosta okresního města se obávám, že tyto výroky jsou útokem na samotnou podstatu zastupitelské demokracie a na delegace veřejné správy na místní samosprávu. 

Autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí

• Ministerstvo financí v současné době analyzuje připomínky občanů, které stále docházejí v rámci veřejné diskuse o reformě daňového systému. V připomínkách, které nám občané zasílají, se objevuje hodně zajímavých podnětů, ale také neopodstatněné obavy: reforma by prý poškodila zaměstnance, protože by na ně přenesla placení sociálního pojištění, které nyní platí zaměstnavatel. Ministerstvo financí totiž mimo jiné navrhuje, aby se odvody zaměstnanců počítaly ze současné tzv. superhrubé mzdy, která zahrnuje i část pojistného ze zákona placeného zaměstnavatelem. V novém zákoně by se tedy nepsalo, že jednu část platí zaměstnanec a druhou část zaměstnavatel. Někteří se mylně domnívají, že zaměstnavatel jednoduše přestane platit část „svého“ pojistného a přenese ji na zaměstnance, čímž mu prý sníží jeho čistou mzdu. 

Témata pořadu: Změny v zákonu o policii; Daňové změny nemají velký přínos; Protesty odborů proti vládním reformám zesilují; Stát uzavřel dohodu o smíru s Nomurou 

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

• *Pane náměstku, jak jsme slyšeli, podle ministra Kalouska jde o ambiciózní návrh. Ale nebylo by skutečně ambiciózní chtít vyrovnaný rozpočet?
  To by bylo velmi, velmi ambiciózní. Já bych vás chtěl trošku poopravit, protože ten deficit osmi miliard, to je ano, správné číslo, ale to procento deficitu k HDP se týká celých veřejných rozpočtů v metodice ESA95, tudíž nejen státního rozpočtu, ale i státních fondů rozpočtu ostatních fondů, místních rozpočtů a podobně. Čili to, co ta hlavní zpráva je, že my jsme se velmi výrazně zlepšili z pohledu deficitu veřejných financí a zcela tímto plníme požadované maastrichtské kritéria, takže toto je jenom k tomu upřesnění. A co se týče těch resortů, pochopitelně já jsem velmi rád, že vláda stanovila jasné limity pro jednotlivé resorty a bude na nich, jak své výdaje konkrétně podle svých priorit narozpočtuji. Ale nesmím překročit onen limit, který každý měsíc dneska ve vládě dostal. 

Zdroj: Euro, 23.6.2008, rubrika: Hyde park, autor: DANA TREZZIOVÁ

• Reakce MF...

* Tohle dost lidí rozčílí, ostatně vy máte dosti dobrou schopnost budit vášně. Teď jste například zažaloval největší banku v republice. To dosud žádný ministr financí v historii neudělal.

Tak pozor, já ne, ČSOB zažalovala stát o pohledávky s tzv. právní vadou za IPB ve výši 1,7 miliardy, na které ale podle nás nemá právo. Požadavek, aby vrátila desítky miliard veřejné podpory, kterou získala neoprávněně, je v rámci tzv. protipodání. My jsme tedy nezažalovali ČSOB, naopak z Aurory vystřelila jako první ČSOB. Tak jsme řekli – dobrá, chcete-li se soudit, my zase požadujeme zpátky veřejnou podporu, kterou tato banka při převzetí IPB dostala. A není pochyb, že ČSOB dostala větší než nezbytně nutnou veřejnou podporu. Rozhodnutí mezinárodního tribunálu v kauze s Nomurou je toho potvrzením. Akceptuji argument ČSOB, že arbitráž s Nomurou na ni nemá žádný právní dopad, protože nebyla stranou sporu. Nicméně mezinárodní arbitrážní tribunál jasně řekl, že hodnota stoprocentně očištěné IPB nebyla nula, jak vždy tvrdila ČSOB a pan ministr Mertlík, ale 34,2 miliardy korun. ČSOB dostala z peněz daňových poplatníků o 34,2 miliardy více, než měla.

Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• V současné době ministerstvo neuvažuje o žádném snižování té snížené sazby, protože ta snížená sazba byla zvýšena na devět procent jako součást celkové reformy veřejných financí, jednak zavedením její stabilizace, ale zavedením celkové jakoby nové struktury výběru daní, to znamená z posunutí té daňové zátěže do spotřeby, a to znamená do nepřímých daní, a to jak DPH, tak spotřebních daní a naopak snižování přímých daní, to znamená jak z příjmu fyzických osob, tak u právnických osob, které jsou právě prorůstové, takže z toho důvodu ministerstvo nesouhlasí, aby docházelo zase ke změně té struktury výběru daní a snižování DPH a naopak navyšování třeba i sazeb u daní z příjmů právnických osob. Protože ministerstvo je názoru, že ceny rostou ne z důvodu nepřímých daní, ale z důvodu situace na trzích obecně.

Rozhovor s Pavlem Nevšímalem, vedoucím projektu Státní pokladny

• Zadávací dokumentaci tak, jak jste říkala, máme připravenu. Myslím si, že probíhají pouze určité formální administrativní úpravy. A koncem tohohle toho týdne padne definitivní rozhodnutí, kdy bude veřejná soutěž vypsána. Předpokládáme, že do konce tohohle toho měsíce. 

Ministr financí Miroslav Kalousek odpovídá na otázky, které se týkají nejen Zlaté koruny.

* Jste v pořadí už čtvrtý ministr financí ČR, který nad Zlatou korunou převzal záštitu. Jaký význam má tato soutěž z vašeho pohledu? Může být Zlatá koruna užitečná pro ekonomickou politiku státu?

Ze Zlaté koruny se postupně stala velmi prestižní soutěž finančních produktů, která má velký význam jak pro spotřebitele, tak i pro samotné finanční ústavy. Pro spotřebitele může představovat důležité vodítko při výběru toho pravého finančního produktu, u kterého bude mít jistotu, že dostane skutečně kvalitní služby. Pro finanční ústavy znamená Zlatá koruna možnost prezentovat své produkty a samozřejmě i motivaci zlepšovat své služby. Já jako ministr financí mám eminentní zájem na co nejlepším fungování finančního trhu, k čemuž Zlatá koruna bezesporu přispívá. 

Rozhovor s Milanem Šimáčkem, náměstkem ministra financí

• * Co ministerstvo financí, jako jeden z garantů finančního vzdělávání, od realizace tohoto projektu očekává?
  Potřeba finančního vzdělávání se v posledních letech stává důležitou součástí ochrany spotřebitele při jeho orientaci na finančním trhu. Tuto skutečnost mj. potvrzují také zkušenosti kolegů ze zahraničí nebo třeba aktivity OECD a EU. Důvody jsou zřejmé. Na trhu se neustále rozšiřuje nabídka produktů a služeb, pro občany se stávají snáze dostupnějšími třeba i v souvislosti s rozvojem informačních technologií a nákup některých z nich přitom může dlouhodobě ovlivnit hospodaření jedince nebo celé domácnosti. V neposlední řadě je rovněž potřeba, aby se občané orientovali v základních zákonitostech fungování finančního trhu a dokázali se tak správně rozhodovat v závislosti na své životní situaci. 

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí, s Luděkem Tesařem, organizátorem petice za změnu financování obcí, s Janou Jurečákovou, senátorkou /SNK/, s Janem Pijáčkem, předsedou Sdružení místních samospráv České republiky, starostou Vlčnova, s Martinem Havlem, starostou Prosetína, s Františkem Hubáčkem, starostou Pilníkova a se Zdeněkem Mühlem , starostou Vítězné

• Starostové několika set měst a obcí z celé republiky předali poslancům, senátorům a vládě petici. Protestují tak proti systému přidělování dotací a žádají nápravu novým zákonem o rozpočtovém určení daní. Pokud během měsíce neuvidí ze strany politiků žádný posun, jsou připraveni v protestech přitvrdit.

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Článek »Vláda si koleduje o aféru století« (HN, 10. června) zcela opomíjí zásadní fakta z problematiky odstraňování starých ekologických zátěží. Každé hospodářsko-politické rozhodnutí přináší své náklady a výnosy. Právě o těchto výnosech komentář mlčí. 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem odboru Mezinárodně právní ministerstva financí

• Arbitráž mezi Českým státem a Nomurou je tedy u konce. Stát vyplatí japonské investiční společnosti necelé tři miliardy a sedm set milionů korun. Rozhodlo se o tom po zhruba osmi letech sporu mezinárodním arbitrážním řízením v Londýně. Odškodnění se počítalo podle algoritmu dohodnutého oběma stranami v roce 2006. Za tehdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého se Česko i Nomura dohodly na smíru. Připomeňme, že stát v roce 2000 uvalil na IPB, kterou Nomura tehdy vlastnila, nucenou správu a pak jí prodal ČSOB. Nomura tvrdí, že nevýhodně. V arbitráži šlo původně o čtyřicet miliard korun. O další podrobnosti teď požádám ředitele Mezinárodně právního odboru ministerstva financí Radka Šnábla. Přeji dobré ráno.

Rozhovor s Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• Na odstranění starých ekologických zátěží stát vypíše jednu velkou zakázku. Návrh ministerstva financí schválila vláda na svém dnešním zasedání. Hodnota neodstraněných ekologických závazků státu se odhaduje přibližně na sto patnáct miliard korun. Jakým způsobem chce vláda dodavatele prací vybrat, o tom teď budeme mluvit s náměstkem ministra financí Ivanem Fuksou. Dobrý večer. 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem mezinárodně právního odboru MF ČR a s Janem Macháčkem, komentátorem Hospodářských novin.

• Více než tři a půl miliardy korun, to je účet za prohraný spor českého státu s japonskou společností Nomura. Už dva roky bylo jasné, že Česko musí platit. Arbitři v Londýně museli ještě vyčíslit sumu. Údajně mohla být až dvojnásobná. 

Po Československé obchodní bance bude Česko za IPB vymáhat 34 miliard korun. Na včerejším setkání s novináři to řekl ministr financí Miroslav Kalousek s odkazem na výsledek arbitráže s japonskou Nomurou. 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem mezinárodně právního odboru MF ČR a Pavlem Mertlíkem, hlavním ekonomem Raiffeisenbank.

• Vleklý spor mezi japonskou bankou Nomura a českým státem je u konce. Londýnská arbitráž na základě prohraného sporu vyměřila Česku druhou nejvyšší pokutu v historii. Spory Nomury se státem o IPB připomene kolegyně Jitka Hanžlová. 

Rozhovor s Tomášem Uvírou, vrchním ředitelem skupiny Správa majetku MF ČR.

• Ministerstvo financí předkládá vládě svůj návrh řešení starých ekologických závazků státu. Odstraňování ekologických škod, které vznikly v podnicích ještě před privatizací, tedy do roku 92, by se mělo radikálně změnit. Součástí návrhu je totiž výběrové řízení na dodavatele, který převezme plnou odpovědnost za odstranění škod, tedy na jediného dodavatele. Stát by měl vyčlenit pro tento účel kolem sta miliard korun. V našem vysílání je teď hostem vrchní ředitel skupiny Správy a majetku ministerstva financí Tomáš Uvíra. Přeji vám dobré dopoledne. 

Rozhovor s Janem Málkem, náměstkem ministra financí

• Senát má dnes schvalovat nový zákon proti praní špinavých peněz. Má pomoci v boji proti financování terorismu a organizovaného zločinu tím, že ztíží možnost legalizovat výnosy z trestné činnosti. Nově se počítá s tím, že se účastník obchodu bude identifikovat při každé transakci převyšující částku jednoho tisíce eur, tedy zhruba pětadvaceti tisíc korun. Ve spojení jsme teď s náměstkem ministra financí Janem Málkem, dobrý den. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• O uplynulém víkendu jsme se dočkali dvou zavádějících výroků na téma daňového zatížení od předních politiků, kteří jsou považováni za ekonomické experty svých politických stran. Na jejich nepřesnosti je potřeba zareagovat. 

Rozhovor s Tomášem Zídkem, náměstkem ministra financí

• No, já si myslím, že se neočekává nějaká změna nebo nějak jiné rozhodnutí, než souhlas se vstupem Slovenska do eurozóny. Jediné, co zřejmě vůči Slovensku ministři přijmou, je, že upozorní Slovensko na, na vyšší inflační rizika a Slovensko bude muset inflaci nějakým způsobem řešit.

Rozhovor s Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• Tak já si myslím, že v tuto chvíli v žádném případě. Předešlé vlády zadlužily rozpočty neuvěřitelným způsobem v dobách, kdy ekonomika měla velmi sympatický růst. A v současné době růst mezd jak reálných, tak nominálních je poměrně zajímavý. Nicméně opatření, která vedla ke snižování deficitu, způsobila to, že v nepodnikatelské sféře, skutečně reálně došlo v prvním kvartálu pokles o tři celé šest procenta, nicméně je zapotřebí to porovnat v souvislosti s předešlými čtyřmi lety a v minulých letech konkrétně rok devadesát, 2004 ty pády reálných mezd nejenom podnikatelské sféry, ale podnikatelské sféry byly daleko větší, byly dokonce minus čtyři a půl procenta proti letošních minus tři celé šest procenta. 

Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí 

• Ministerstvo financí v současné době nepovažuje snížení spotřební daně u pohonných hmot za systémové řešení, protože ceny pohonných hmot rostou z důvodu cen na mezinárodních burzách a taky vysokou poptávkou. Takže spotřební daně nejsou důvodem rostoucích cen pohonných hmot. 

Autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí

• Jestli to prosadíte, pověsím obchodování na burze na hřebík! Případně: Chcete nás odradit od spoření na stáří! I takové připomínky dostává Ministerstvo financí k návrhu zrušení časového testu při osvobození zdanění zisků z cenných papírů a jeho nahrazení peněžním limitem. Jedná se však o zbytečné obavy. 

Rozhovor s Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• Vláda investuje miliardu čtyři sta milionů korun do rozvoje silnic a další infrastruktury v regionech, kde působí automobilka Škoda Auto. Vláda dnes na návrh ministerstva financí schválila takzvanou "smlouvu o porozumění" se Škodovkou. Ve Stalo se dnes teď zdravím náměstka ministra financí Ivana Fuksu, dobrý večer. 

"Ne, absolutně ne. Já znovu říkám, tato novela zákona o dani z příjmu na rok 2009 je jenom řešením politického zadání, je to marginální úprava parametrů pro rok 2009, nejedná se o žádnou reformu. To, co je zásadní, je reforma, kterou jsem předložil k veřejné diskusi a kterou bych rád, aby platila k 1. 1. 2010, a to je reforma, kterou bych rád, aby prosazovala celá koalice, to není žádná lidovecká reforma nebo reforma ODS, to je reforma, řekl bych, zdravého rozumu. Na té mi záleží. Úprava parametrů pro rok 2009 je marginální detail. Buď zůstane platný právní stav, anebo bude přijato lepší řešení, které já teď předpokládám, ale ani v jednom, ani ve druhém případě se svět nezboří." 

Autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí a Martin Jareš, ředitel odboru Daňová a celní politika

• V obecné rovině lze konstatovat, že kritici v návrhu daňového řádu nalézají určitou pravomoc pro správce daně nebo povinnost pro osoby zúčastněné, což pak vydávají za výrazné zhoršení oproti současnému stavu, neadekvátní posílení pravomocí a podobně. Při bližší analýze problému však lze jednoduchým srovnáním stávajícího a navrhovaného textu zjistit, že se v řadě případů nejedná o nic nového, neboť daná povinnost či pravomoc je dotčeným subjektům přiznána již v současném zákoně. Nejčastějším argumentem proti daňovému řádu tak zůstávají velmi obecná a dále nerozvedená tvrzení, že se jedná o „výrazné omezení práv poplatníků oproti stávajícímu zákonu“ či „zavádění nových, nepřiměřených a zneužitelných oprávnění správců daně“ a podobně. Při konkretizaci těchto hesel však jejich autorům docházejí argumenty. Proto se i teď setkáváme s varováními před novým daňovým řádem, který dá finančním úřadům do rukou nástroje, kterými budou moci dusit poctivé podnikatele. Takovým silným, emotivním tvrzením každý rozumí. Na druhou stranu poctivý, detailní, nezkreslený popis všech změn je nezáživný, pro laika nesrozumitelný a pro média neatraktivní. Přesto bychom se chtěli v následujících odstavcích právě do tohoto popisu pustit. 

Autor: Milan Šimáček, náměstek ministra financí.

• Vývoj české ekonomiky v roce 2007 navázal svým pozitivním vývojem na rok předcházející. Zásadní událostí alespoň druhé poloviny loňského roku bylo dění na světových finančních trzích, které bylo zcela ovládáno důsledky krize amerického hypotečního trhu. Poprvé se hypoteční krize projevila na kapitálových trzích v polovině července, kdy zasáhla americké akciové trhy. O měsíc později se přelila do Evropy, kdy propad cen akcií byl sice citelný, ovšem pouze několikadenní. Nejcitelnější ztráty přišly až po novém roce. 

Autor: Jakub Haas, oddělení Komunikace MF.

• Musím reagovat na komentář pana Klimeše, který glosoval rozhovor s Miroslavem Kalouskem. Pan redaktor píše, že „sociální pojištění musí zůstat mimo výběr daní z příjmů“. Žádný argument však neuvádí. Sociální pojištění je daň z příjmu, jenom jí tak v současné době neříkáme. Ministerstvo financí proto nevidí důvod, proč mít dvě instituce na výběr dvou daní z příjmů, proč by měly být na daňovém přiznání zbytečné položky navíc atd. 

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) koncem dubna, když se začalo jednat o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi, připustil, že o některých změnách návrhu by se dalo jednat. Teď striktně říká: „Strašně mě mrzí, že jsem to vůbec vypustil z pusy.“

Příprava plánu státních financí na příští rok je v plném proudu a ministr financí Miroslav Kalousek při ní rozhodně nepočítá, že by se daně z příjmů napřesrok měnily podle požadavků expertů z ODS. „Taková možnost znamená, že se prohloubí rozpočtový deficit. Něco takového nikdy nenavrhnu, nikdy pro to nebudu hlasovat a s něčím takovým nebudu ministrem financí,“ říká v rozhovoru po deník E15 Kalousek. 

Autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí

Ministerstvo financí na počátku dubna zveřejnilo teze k diskusi o reformě daňového systému, který by mohl začít platit od roku 2010. V souladu s naším přáním se v médiích rozpoutala diskuse, ve které však zaznělo několik nepřesností, na něž je potřeba reagovat. Předně se mylně uvádí, že sloučením daně z příjmů fyzických osob se sociálním pojištěním se systém přímých odvodů stane degresivní. Zde se zapomíná, že systém už nyní má degresivní charakter díky stropům na sociálním pojištění, pouze tomuto »pojištění« neříkáme »daň«, i když její definici v podstatě splňuje. My ale chceme diskutovat o systému jako o celku, nikoliv o nastavení parametrů (sazeb), které jsou věcí čistě politického konsenzu. 

Rozhovor s Jiřím Królem, ředitelem odboru Analýzy a rozvoj finančního trhu 

• Dle Evropské komise by měl MiFID radikálně změnit klidné a mnohdy ospalé rybníky některých doposud chráněných finančních trhů v oceán hemžící se agresivními dravci. V tomto smyslu mohou zkrachovat ti, kteří se na výraznější konkurenci dostatečně nepřipraví. Asi těžko můžeme říci, že by zde mohli zkrachovat obchodníci jen kvůli zvýšeným nákladům kvůli MiFID. Mnoho pravidel, například v oblasti pravidel jednání se zákazníky, tady už obdobně existovalo předtím. Navíc jsou české kapitálové trhy otevřené a konkurenční. Nemyslím si tedy, že by zde mohlo dojít k radikálnímu oslabení některých subjektů na trhu. 

Rozhovor s Doc.Ing.Oldřichem Dědkem, národním koordinátorem pro zavedení eura
(probírané téma: Euro - Slovensko ano, Česko ne)

• Já vycházím z toho faktu, že vláda v dubnu schválila materiál, kde dala zelenou plnění určitých technických úkolů při přípravě na zavedení eura. To je pro mě zásadní směrnice, která mně v současnosti nekomplikuje nějak výrazně práce. Nicméně si myslím, že během několika příštích let už by to politické rozhodnutí mělo padnout, ať v tom smyslu, že skutečně si na euro počkáme ještě delší dobu, anebo se na něj začneme seriózně připravovat. 

Tématem pořadu: vyrovnání státu s církvemi nebo o reformě veřejných financí. 

Umím si představit i systém rozpočtového určení daní (RUD), který by se opíral o výnos jedné daně, a to například daně z příjmů fyzických osob, říká ministr financí Ing. Miroslav Kalousek. Napřed však musí být k dispozici analýza výdajů obcí, kterou si ministerstvo financí nechává zpracovat od konsorcia vysokých škol. 

Rozhovor s Ing. Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• O privatizaci Českých aerolinií i Letiště Praha se zajímá řada investorů, a to z Evropy, Asie i Ruska. Náměstek ministra financí Ivan Fuksa, který má privatizace na starosti, tvrdí, že bezpečnostní riziko vláda zohledňuje. V případě Letiště Praha pak jsou ve hře i zájmy okolních letišť, která by mohla pražského konkurenta koupit a schválně potopit. 

Témata pořadu: Majetkové vyrovnání státu s církvemi;  Daně. Jak na ně?;  Co s ukradenými bankovními daty? 

K 1. lednu 2010 bych rád, aby platil nový daňový systém. To znamená reformu legislativy, tedy úplně nový zákon o dani z příjmu, dále reformu procesu, to jest nový daňový řád, a reformu instituce, tedy sloučení daňové a celní správy do jedné instituce. Tam vůbec nemluvím o sazbách! Tak tedy jaká sazba daně bude platit v roce 2009... Minule se ukázalo, že celý balík zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů bude průchodný jedině tehdy, bude-li přijat pozměňující návrh. Tedy že sazba daně bude dvanáct a půl procenta... 

Autor: Ing. Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Ministerstvo financí předložilo k veřejné diskusi teze k reformě daňového systému, ve kterých navrhuje sloučení daně z příjmů fyzických osob a odvodů na sociální pojištění. Ze strany oponentů okamžitě zazněl nesmyslný „argument“, že se systém stane netransparentní, protože prý poplatník ztratí vazbu mezi tím, co odvádí, a tím, co z veřejných zdrojů dostane. Poplatník nyní většinou netuší, že stojí zaměstnavatele o 35 procent více, než představuje jeho hrubá mzda. Skutečnost, že v zákoně je napsáno něco ve smyslu „hradí zaměstnavatel“, neznamená, že nejde o zdanění práce a že nedopadá ve skutečnosti na zaměstnance. Ministerstvo tak pouze chce nazývat skutečnost pravým jménem a poplatník pak bude skutečně vědět, kolik odvádí do veřejných rozpočtů. 

Já těžko mohu říct další názor, protože musím říct, že souhlasím s panem velvyslancem, souhlasím i s tím přehledem. Dnes jsem ho mohl osobně s panem Gurríou poměrně dlouze probírat. Ten přehled opravdu míří na ta nejslabší místa českých veřejných financí. Mě potěšuje, že říká: "Nehandrkujte se o jedno procento té či oné sazby." V tom ten problém netkví, já si to myslím také. Ten problém tkví s reformami, které souvisí se stárnutím populace, což je nejenom penzijní reforma, kterou zmiňoval pan velvyslanec, ale samozřejmě také reforma zdravotnictví, protože tak, jak populace stárne, tak nejnákladnější léky na zdravotnictví jsou ta léta poslední, mají-li být důstojná a my chceme, aby byla důstojná. Takže obě dvě tyhle odvětví si vyžadují zásadní reformy s větší mírou spoluúčasti.

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) připravuje nový zákon o daních z příjmů. Platit má od roku 2010, o jeho tezích se teprve bude diskutovat. Před dalším snížením daní občanům i firmám dává ministr přednost stabilním rozpočtovým příjmům a poklesu deficitů. V centru jeho pozornosti zůstává i hledání nových zdrojů na budoucí důchody. Míní, že by na ně měly jít také peníze z DPH, popřípadě ze spotřebních daní. 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem odboru Mezinárodně právní a agenda převz. z ČKA

• Tak kolik zaplatíme v budoucnosti je, doufám, otázka na maximálně jednotky miliard, protože samozřejmě ta hlavní částka už byla dávno zaplacena, protože náklady na sanaci IPB, které dosáhly řádově sto padesáti miliard korun, již byly zaplaceny. A v tuhle chvíli už zbývají skutečně tak, jak jste říkal, ty poslední dva kroky, první, dokončit narovnání se společností Nomura. Druhý krok, dokončit vypořádání celé záležitosti s Československou obchodní bankou. Ta první věc, kde hrozí nominálně žaloba na šedesát osm a půl miliardy korun, tak Česká republika na základě dohody o narovnání může technicky zaplatit díky tomu vzorci, který je v dohodě o narovnání, nejvýše sedm miliard korun, spory s ČSOB se týkají řádově jednotek miliard, takže desítky už to nebudou, abych použil vaší otázku. Nicméně, kolik bude výsledek sporu s Nomurou ve finále a zda tam bude kompenzace a v jaké výši se rozhodne nejpozději do 15. června, kdy arbitři podle podmínek sjednaných dohodou o narovnání rozhodnou o konečné výši ... 

Ve včerejším Právu se v článku „Umění nejíst“ rozepsal pan předseda Paroubek o mé asociálnosti vůči důchodcům, neboť – jak praví, navrhuji „vyvést ze zdrojů průběžného penzijního pojištění část zdrojů“ snížením pojistného o 2,5 procenta. Jeho dlouhá rádoby vtipná polemika by snad měla i logiku, kdyby však vycházela z pravdivých údajů. 

Rozhovor s Ing. Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• Kdo vlastně bude moci koupit České aerolinie? Podle náměstka ministra financí Ivana Fuksy, který má privatizaci všech firem na starosti, by kromě evropských leteckých gigantů měly ke slovu přijít i české firmy. 

Rozhovor s Mgr. Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• Ministerstvo financí přišlo před pár týdny s návrhem zásadní daňové reformy. Hlavním heslem je jednoduchost a transparentnost. První změny bychom mohli pocítit už za dva roky. „Ale že je hotovo, budeme moci říci tak v roce 2015,“ říká spoluautor reformy Peter Chrenko. 

Rozhovor s Ing. Tomášem Zídkem, náměstkem ministra financí.

• Tak my si myslíme, že ta revize financování Mezinárodního měnového fondu je dobrý nápad. Vlastně celkově deficit je kolem čtyř set milionů dolarů, z toho právě tři sta milionů by mělo být řešeno touto formou prodeje zlata, investování do cenných papírů. Hlavně se předpokládají investice do státních dluhopisů, tedy vlastně zase do státních cenných papírů. A požadavek členských států je, aby to probíhalo velmi transparentně. Požaduje se také, aby se k tomu vyjádřili jenom guvernéři za členské státy, ale také Kongres Spojených států. 

Mrzelo by mě, kdyby se v souvislosti s návrhem daňové reformy rozpoutala jen debata o sazbách. To, co jsme tento čtvrtek předložili, není primárně o sazbách, ale o zásadní změně celého daňového systému, která se dotkne každého. Jde o první ucelený pokus o zásadní reformu daní od roku 1993. Cílem našeho mnohaměsíčního úsilí je celý systém zjednodušit, zrychlit a stabilizovat. Náš koncept nyní předkládáme k veřejné diskusi, od níž se budou odvíjet případné úpravy a další postup. Všechny politické kluby, politické strany, účastníci tripartity a prostřednictvím internetu ale i každý občan této země dostanou od nás návrh na jednoduchý a stabilní daňový systém včetně variant, jak ho dosáhnout. Zajímá mě názor každého občana. Ale znovu podtrhuji – nepředkládáme k veřejné diskusi otázku daňových sazeb, ale chceme otevřeně diskutovat o změně celého systému. 

Musím se ohradit vůči tomu, že výběr daní v České republice je jedním z nejdražších v Evropě. To jsem připraven kdykoliv rozporovat. Výběr 100 korun nás stojí 1,3 korun, a to jen na přímých odvodech. Pokud se k tomu připočte i výběr nepřímých daní, pak se dostaneme hluboko pod jednu korunu. Mohl bych vám říct třeba 48,3 miliard korun a kdo nevěří, ať tam běží. Žádné konkrétní číslo, kolik se na této změně ušetří, vám ale neřeknu. Zjednodušením výběru daní se ušetří práce tisíců lidí, tedy mzdové a provozní náklady. Na straně podnikatelů se bude jednat zejména o úsporu časovou. 

Rozhovor s Mgr. Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• Chtěli bychom tenhle ten zásadní návrh vlastně celkového zjednodušení daňového systému předložit k veřejné diskusi právě z toho důvodu, abychom zjistili, jestli existuje společný konsensus, to znamená jak politiků, tak veřejnosti, že Česká republika takovou významnou změnu systému chce. 

Rozhovor s Ing. Ladislavem Pitnerem, vedoucím oddělení Legislativy DPH

• Je jen nutné se soustředit na to, aby plátce daně, podnikatel, správně posoudil, jestli to zboží podléhá v tuzemsku dani nebo ne, například když pořídí zboží, které zůstane mimo území České republiky, tak i když on je plátcem daně, takové zboží v České republice nezdaňuje. Obvykle se přiznává daň k datu vystavení daňového dokladu od osoby registrované v jiném členském státě a tady se dělají velmi často chyby z hlediska toho okamžiku zdanění. 

Autor: Ing. Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• První fáze daňové reformy se stala objektem ukvapeného hodnocení některých analytiků, opozičních politiků i zástupců odborů. Zvláště každoměsíční zveřejnění pokladního plnění státního rozpočtu přináší spoustu ukvapených komentářů. Není však možné za pouhé tři měsíce vynášet kategorické soudy bez relevantních dat. 

Rozhovor s Mgr. Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• Naším hlavním cílem je snížení administrativní zátěže, a to jak pro poplatníky, tak pro daňovou správu. A snížení administrativní zátěže chceme dosáhnout dvěmi způsoby, prvním je maximální zjednodušení daňové legislativy a ten druhý směr je vlastně maximální zjednodušení celkového systému správy a výběru daní a všech odvodů. 

Autor: Jakub Haas, oddělení Komunikace MF.

• Současný návrh majetkového vypořádání s církvemi se stal předmětem spousty mylných komentářů, nejen z řad opozičních politiků. Jedním z „argumentů“, se kterým se proti návrhu vystupuje, je poukazování na finanční náročnost celé operace. Jak může vláda myslet vážně slova o boji s neuspokojivým stavem veřejných financí, když si na sebe bere břemeno splátek církvím? Takto se ptají odpůrci návrhu. Neuvědomují si jednu základní věc. Dluh státu vůči církvím již existuje, ačkoli nemusí být zahrnut v oficiálních statistikách. Tento dluh fakticky nevzniká dnem případného schválení současného návrhu, tento dluh totiž vznikl již po roce 1948. Protože vláda chce opravdu zastavit zadlužování naší země, rozhodla se tento dluh, který způsobili komunisté, splácet. 

Rozhovor s Ing. Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

• Tak já bych chtěl za prvé říct, že, že ta dohoda není nic nového. O ní se minimálně, minimálně týdny už diskutuje. A ta dohoda v podstatě by měla zajistit spolupráci ministerstva financí a centrální banky z toho pohledu, aby nedocházelo k dalším tlakům na, na posílení koruny.

Ministr financí Miroslav Kalousek rozešle v příštích dnech dopisy 510 rodinám, kterým komunisté zabavili v 50. letech majetek, a navíc jim vyměřili nesmyslné daně. Rodiny „kulaků“ je tehdy nesplatily a ministerstvo peníze stále vymáhá. Kalousek říká, že je připraven jim dluh odpustit. „Přál bych si, aby o prominutí požádaly. Jsem připraven to promptně řešit. Toto je přesně ta situace, kdy je možné udělit výjimku,“ říká Kalousek. 

Rozhovor s Mgr. Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• Já tomu věřím, je to moje velké přání a tomu vlastně odpovídá i naše nějaké strategické priority, kterými se chceme zabývat, to znamená, společně s daňovou správou se snažíme systém maximálně zjednodušit, začínáme se zjednodušením daňového zákona, když budeme mít jednoduchý daňový zákon, tak bude samozřejmě následovat i jednoduchý formulář daňového přiznání.
• Určitě, celkovým naším cílem je samozřejmě snižování administrativní zátěže, administrativní zátěž je dneska příliš vysoká nejenom pro, u poplatníků, ale rovněž u správců daně, to znamená, každé zjednodušení pro poplatníka znamená zjednodušení a zefektivnění práce pro správce daně. Tento trend samozřejmě chceme, chceme rozšířit, nejedná se pouze o daně z příjmu, ale chceme to samozřejmě rozšířit i na odvod pojištění sociálního a zdravotního, naším cílem je, aby poplatník mohl podávat jedno přiznání, na kterém si vlastně spočítá jak odvod daní, tak sociálního a zdravotního pojištění.

Rozhovor s Ing.Bc. Radimem Bláhou, ředitelem odboru Metodika a výkon daní z příjmů

• Dnes do půlnoci lze podat přiznání daně z příjmů za rok 2007. Na vše, co s tím souvisí, se Radima Bláhy on-line ptali čtenáři LN. 

Rozhovor s Ing. Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• Náměstek ministra financí Ivan Fuksa hovořil o privatizaci, o tom, zda se komerční banky budou podílet na exportním financování a proč má stát zájem o údaje o tajných kontech v Lichtenštejnsku 

Rozhovor s JUDr. Ing. Pavlem Novotným, generálním ředitelem Generálního ředitelství cel

• Podnikatelé by měli vědět, že je celník může skřípnout na celém území Česka. Mnozí celníci mají minimálně stejnou fyzičku jako policejní či armádní zásahové jednotky. Šermují ale i s paragrafy a vyznají se také v mezinárodním právu.

Rozhovor s Ing. Janem Knížkem, vrchním ředitelem Ústředního finančního a daňového ředitelství MF

• My zkontrolujeme v podstatě na správnost skoro každé daňové přiznání, to znamená, na tu formální správnost a zda na první pohled nevykazuje nějaké nedostatky. Druhou věcí je pak, řekněme, kontrola, která říká, zda to, co daňový subjekt přiznal a v tom přiznání nějakým způsobem verifikoval, je správně. A dá se říct, že těch kontrol ta daňová správa provádí asi kolem pěti šesti procent ročně těch daňových subjektů, ale říkám, daňová kontrola. Pak ještě existuje celá řada kontrolních mechanismů, jako jsou třeba vytýkací řízení o nadměrných odpočtů na DPH, kde to procento je mnohem a mnohem vyšší, kde se dá říct, že téměř každý nadměrný odpočet, o kterém daňová správa se domnívá, že ne, že je snad podezřelý, ale že svou výškou, strukturou se může vymykat běžným zvyklostem, tak je podroben daňové kontrole. Pardon, jenom jestli mohu k tomu, mi dovolte, dodat jednu věc. V principu není cílem daňové správy, snad ani nikde na světě, zkontrolovat všechny. Ta kontrola by měla mít vždycky preventivní charakter a měla by postihovat jaksi ty exemplární případy, které skutečně hrubým způsobem porušují zákon. 

Rozhovor s Mgr. Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí.

• Za prvé je zbytečně složitý celý zákon o dani z příjmu. Měl by být srozumitelný tak, aby ho pochopil cizinec, když přijede do České republiky žít. Dnes se v něm vyznají jen ti, co znají historii všech změn. Za druhé, od poplatníka se vyžaduje zbytečně mnoho věcí, často jen z historických důvodů. Příklad: přílohy k daňovému přiznání. Bez nich by bylo elektronické podání velmi jednoduché a přílohy by poplatník předkládal až v případě daňové kontroly. Také mi vadí různé vyměřovací základy pro odvody daní a pojistného. A potom - zrušil bych stanoviska ministerstva financí. Všechno se cpe do zákona, a co není v zákoně, k tomu se vydává stanovisko. Zákon má ale vykládat praxe a v případě sporu ať rozhoduje správní soud. A nemělo by to být tak, že po každém soudním rozhodnutí v neprospěch státu si hned upravíme zákon, jak se to dělá dneska. 

Rozhovor s Ing. Stanislavem Špringlem, ředitelem odboru Legislativa daní z příjmů (MF-ÚFDŘ)

• Podnikatel by měl v každém případě vycházet ze smlouvy, která je uzavřena mezi těmi jednotlivými státy, to znamená, mezi Českou republikou a členským státem Evropské unie a vlastně tu zhodnotit ve vztahu k tomu příjmu, který obdržel. Největšími pochybeními podnikatele může být to, že on špatně vyhodnotí ten příjem, který tam byl v zahraničí zdaněn, že už ho nemusí zdaňovat na straně naší nebo naopak, pokud tam je osvobozen, tak se potom domáhá i osvobození na našem území, což také nemusí být pravda. 

Arcelor Mittal uzavřel v roce 2002 privatizační smlouvu s Českou republikou, na základě které Česká republika se zavázala převést, bude-li možné, čtrnáctiprocentní balík akcií dříve Nové huti, nyní Arcelor Mittal Ostrava. A samozřejmě byl tam ten dovětek, bude-li možné, protože o stejný balík v tu dobu vedla právní spor s firmou Petrcíle, které se zavázala tento balík akcií převést privatizační smlouvu z roku 96. Arbitrážní spor s firmou Petrcíle i tento arbitrážní spor se vedl o jeden a ten samý balík akcií, proto také obě dvě firmy požadovaly stejnou částku pět celých sedmdesát devět miliard. Takže, reálně České republice hrozilo, že bude moci zaplatit jedenáct ..., bude muset zaplatit jedenáct celých šest miliard v případě, že by neuspěla v těchto dvou sporech. My jsme samozřejmě rádi, že jsme v obou dvou sporech vyhráli a nebudeme muset platit ani korunu. 

Budu trvat na tom, aby vláda před snížením daní také závazně schválila škrty ve výdajích státního rozpočtu, říká v rozhovoru pro HN ministr financí Miroslav Kalousek. 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem odboru Mezinárodně právní a agenda převz. z ČKA

• Zaplatí Česko za prohrané arbitráže další desítky miliard, nebo začne stát ve sporech se zahraničními investory vítězit? To závisí na schopnostech mezinárodně právního odboru ministerstva financí, a především na jeho šéfovi Radku Šnáblovi. Šestatřicetiletý ekonom se přitom netají svými ambicemi ani sebevědomím. "Zlomíme dosavadní trend, začneme ve sporech vítězit, a odradíme tak i další potenciální žalobce," prohlašuje. Od loňského května, kdy do funkce nastoupil, už jeho tým prý začíná pracovat na mnohem vyšší obrátky, profesionálněji.
• "Jsem připraven postupovat velmi adresně jak vůči zodpovědným státním úředníkům, tak ale i vůči znalcům a právníkům, kteří při hájení klientských zájmů postupovali špatně. Včetně právních kanceláří, které se podílely na práci pro různé kauzy. Nebudeme však žádat advokátní komoru o nějaké etické potrestání - porušení vyjádříme finančně a budeme chtít náhradu případných škod." 

Autor: Ing. Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Někteří lidé se domnívají, že čtyřicet let socialismu zanechalo naši zemi bez dluhů. Ano, statisticky bylo Československo nejméně zadluženou zemí socialistického bloku, nicméně statistka neumí zachytit všechny jevy. Jedním z nich jsou ekologické škody z této doby, které byly dodatečně vyčísleny na ohromných cca 200 mld. Kč! 

Rozhovor s Ing. Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí
(probíraná témata: Nervózní světová ekonomika; Jak se vyvíjela inflace; Jak dál s privatizací?)

• Tak doufám, podobné to pravděpodobně nebude, protože by to byla moc dobrá zpráva, nicméně očekávám, že by to mohlo býti o něco lepší. Těžko se bude prezentovat de facto větší, větší deficit veřejných rozpočtu, než bylo v předešlém roce. Pokud jsme nastartovali tento ozdravný proces ozdravování veřejných financí, tak by to snižování mohlo být kontinuální. Vycházíme samozřejmě z parametrů, které máme nastaveny konvergenčním programem, který na příští rok je stanoven na dvě celé šest procenta, nicméně očekávám, že politická diskuse přinese sympatičtější číslo. 

Rozhovor s Ing. Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• První náměstek ministra financí Ivan Fuksa mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o vysoké inflaci nebo o výběru daní. 

Rozhovor s Ing. Janem Knížkem, vrchním ředitelem Ústředního finančního a daňového ředitelství MF

• Jednak změny, které se týkají daně dědické, kde doposud jsme měli osvobozeny dědění v takzvané první skupině poplatníků, a to bylo novelou rozšířeno i na skupinu druhou. Další zásadní změnou, která se v tom zákoně odehrála, byla změna na daní darovací, protože od daně darovací bylo osvobozeno bezúplatné nabytí majetku a to u poplatníků jak v první, tak zároveň ve druhé skupině.

Pracovitý, vyzná se v politickém dění, vnímá názory podnikatelů. Řeč je o Ivanu Fuksovi (44), který se možná právě díky těmto vlastnostem stal minulý týden předsedou dozorčí rady České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti. V tomto orgánu už nějakou dobu působí, zastupuje v něm Ministerstvo financí. 

Autor: Jakub Haas, oddělení Komunikace MF.

• Předpoklad MF ČR se týká celoročního inkasa daně, zatímco první částka se týká jen dvou měsíců. Není možné porovnávat tato dvě čísla a vyvozovat z nich takové skutečnosti, o kterých se píše dále v komentáři. 

Rozhovor s Ing. Janem Knížkem, vrchním ředitelem Ústředního finančního a daňového ředitelství MF 

• Úplnou zásadní změnou bylo, že se zrušila progresivní sazba daně a byla nahrazena jednotnou sazbou patnácti procent. 

Abychom udrželi úroveň veřejných služeb, podpor a úlev, musíme na to mít. Veřejné rozpočty nejsou v dobré kondici. Menšího než očekávaného deficitu jsme loni dosáhli především díky příznivému hospodářskému růstu. Ten však nemůže trvat věčně. Pokud teď začneme drobit a rozmělňovat i to málo, co jsme zatím dokázali prosadit, jak prosadíme mnohem důležitější změny v rozpočtových systémech? 

Rozhovor s Ing. Karlem Koryntou, ředitelem finančně analytického útvaru ministerstva financí

• V brzké době možná získá Česká republika seznam klientů lichtenštejnské banky, který rozpoutal v Německu hon na nejbohatší byznysmeny. Karel Korynta, šéf finančního analytického útvaru ministerstva financí, si od něj slibuje, že zboří mýtus o nedobytnosti bankovních účtů v daňových rájích.

Rád bych zareagoval na komentář Petra Kamberského, který mě tvrdě kritizuje za ochotu jednat o společné metodice při výpočtu základu daně z příjmů právnických osob v Evropské unii (Nechme daně doma, HN 21. února). Redakční komentář uvádí, že ministr Kalousek najednou obrací, "přemýšlí účetnicky" a chce sjednotit daňový základ pro podniky v celé EU. Nic takového není pravda. Znovu si dovoluji zopakovat, co jsem skutečně řekl: "Pokládal bych za užitečné, kdyby celá EU měla jednu metodiku, abychom se stejným způsobem daně dopočítali." Dodal jsem důrazně: "V žádném případě ale nesouhlasím s návrhem konsolidovaného základu." 

Rozhovor s Ing. Petrou Homolovou, tiskovou mluvčí Finančního ředitelství v Ostravě

• Podávat daňové přiznání elektronicky je velmi výhodné. Pro každou fyzickou, právnickou, jakoukoliv jinou osobu. Je to pohodlné. Dneska jsou počítačově vybavené nejen firmy, ale i domácnosti. A chce to tedy jenom zkusit, jak se to dělá. 

Rozhovor s Ing. Petrem Vrzáněm, ředitelem odboru Státního dozoru nad sázk. hrami a loteriemi

• Boj o poker pokračuje. Štěstí se možná kloní na stranu hráčů této karetní hry, kteří ji chtějí prosadit jako sport. Ministerstvo financí, které jim dosud zakazovalo jejich turnaje mimo kasina, je teď vyzvalo, ať sami navrhnou, jak chtějí fungovat v novém loterijním zákoně. 

Rozhovor s Ing. Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

• Tato otázka je velmi, velmi složitá, nebo respektive je složité na ní odpovídat teď, protože tam jistě může být i určitý vliv, řekněme, dodatečného vlivu cigaret, spotřební daně, která ... kde existuje zcela určitě jakýsi posun s tím, že existovalo zcela jistě předzásobení v závěru roku. Na druhé straně část toho se už mohla promítnout. Osobně si myslím, že někde kolem této výše by se v prvním čtvrtletí ta inflace mohla pohybovat, ale pak podle našich propočtů by měla klesnout až na průměrnou úroveň někde kolem pěti a půl procenta, bráno jakoby celoročně za letošní rok. Čili první kvartál ano, ale potom očekáváme pokles. 

Rozhovor s Ing. Milanem Šimáčkem, náměstkem ministra financí.

• Evropská komise upozornila v podstatě, že, že tuto transpozici Česká republika netransponovala, v podstatě neprovedla včas, této motorové směrnice a ministerstvo financí na tento, na tento proces reagovalo sdělením, že momentálně ta novela prochází schvalovacím procesem, v zásadě je to, je to běžný postup Evropské komise v případě, kdy členský stát nestihne tu implementaci vlastně toho právního předpisu včas, současně teda se může vyjádřit k některým těm důvodům neplnění povinnosti, takových případů je, je u členských států řada, ale, ale u nás, v našem daném případě, kdy došlo k formálnímu zdržení díky tomu, že jsme nějakou dobu ustavovali vládu, tak, tak pochopitelně se dá říci, že ta zmíněná směrnice už v některých bodech byla naplněna již dřívější úpravou, dnes platnou, takže České republice, se domnívám, sankce nehrozí. 

Rozhovor s Ing. Milanem Šimáčkem, náměstkem ministra financí.

• Náměstek ministra financí Milan Šimáček mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls hlavně o aktuálnní situaci týkající se propadu cen akcií a jaký to může mít dopad na českou ekonomiku.

Autor: Jakub Haas, oddělení Komunikace MF.

• V souvislosti s plánovanou restitucí církevního majetku se objevila celá řada pochybností nejen ze strany veřejnosti, ale i některých demokratických politiků. Poukazují na celkovou výši částky, kterou má vláda církvím vyplatit za nenavrácený majetek, a kterou považují za přemrštěnou. Přitom však s odhadnutou částkou majetku souhlasí. Problém tkví v nepochopení vlivu faktoru času na hodnotu peněz. 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem odboru Mezinárodně právní a ČKA.

• Je to skutečně konečné rozhodnutí ve věci sporu společnosti Petrcíle versus ministerstvo financí o balík akcí tehdejší Nové huti. Samozřejmě běží další arbitráže, které ministerstvo financí vede, ale v této věci je to konečné rozhodnutí ve věci.

Rozhovor s Doc.Ing.Oldřichem Dědkem, národním koordinátorem pro zavedení eura

• My jsme chtěli vstoupit do té debaty, která u nás probíhá. Intenzivně se diskutuje, jaké jsou výhody zavedení eura, případně jaké jsou náklady, a domnívali jsme se, že pohled akademické obce, který je nezávislý, který zná širší souvislosti, by mohl tuto diskusi obohatit. 

Ministr financí Miroslav Kalousek dementuje prohlášení náměstka ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera ohledně prodeje akcií ČEZu, které zveřejnila agentura Thomson Financial.

Jedná se nepochybně o nedorozumění, neboť prodejem akcií ČEZu je pověřeno Ministerstvo financí a náměstek ministra průmyslu a obchodu nemá v tomto procesu sebemenší pravomoci.

Prohlašuji, že žádné rozhodnutí o pozastavení prodeje akcií ČEZu nebylo učiněno a nemám ani v úmyslu takové rozhodnutí učinit. Rovněž je dosud platnou skutečností, že vláda uložila ministru financí prodat 7% akcií ČEZu a toto rozhodnutí nebylo změněno.

Miroslav Kalousek
ministr financí

Autor: Ing. Milan Šimáček, náměstek ministra financí.

• Konečně! Výhody a nevýhody zavedení eura se diskutují nahlas a bez strachu. Nejvzrušenější je debata o správném načasování. V takové diskusi by samozřejmě měly mít prostor i vyhraněnější názory. Někteří ekonomičtí komentátoři poslední dobou hodně psali a mluvili o Slovinsku jakožto o vzoru úspěšného zavedení eura. Dívejme se však pečlivě a podrobně: pravda z Lublaně je jiná. 

Rozhovor s Ing. Petrem Vrzáněm, ředitelem odboru Státního dozoru nad sázk. hrami a loteriemi

• Tak je to z toho důvodu, že náš stávající zákon a stávajíc praxe za uplynulých sedmnáct let stojí zásadně na takovém hlavním pilíři a tím je ochrana mládeže. To znamená, Internet a způsob podávání sázek přes Internet nemůže nikdy zaručit, že nebudou hrát mladiství. To je základní postulát zákona, který chceme zachovat. 

Rozhovor s Ing. Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• Americká krize podle náměstka financí Ivana Fuksy privatizaci státních majetků neovlivní. Zásadní dopad na prodej pražského letiště a Českých aerolinií budou mít hospodářské výsledky národních aerolinek. 

Rozhovor s Ing. Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

• Tak já bych řekl, že zatím jde o první fázi zásadní rozpočtové reformy, která má stabilizovat vývoj veřejných financí, a to minimálně ve střednědobém, střednědobém období. My zatím neplníme kritéria konvergenčního programu, zcela určitě je nesplníme v letošním roce, a pro vstup do eurozóny potřebujeme docílit deficit veřejných rozpočtů pod hranicí tří procent. O to se snažíme v návrhu rozpočtu na rok 2000, 2008 s tím, že náš střednědobý program, stabilizace veřejných financí, předpokládá, že v roce 2009 by měl být deficit veřejných rozpočtů ve výši dvě celé šest desetin procenta a v roce 2010 ve výši, ve výši dvě celé tři desetiny procenta, a to vše v metodice, v metodice D-295, to znamená v metodice, podle které je hodnocen konvergenční program. Jestli jsem říkal, že je to první reformy, celkové reformy, tak ta druhá část pochopitelně musí zahrnovat další reformní kroky v oblasti výdajů rozpočtu, zejména v oblasti penzijního pojištění a v oblasti zdravotního pojištění. 

Rozhovor s Ing. Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

• Tak reformy jsou potřebné k tomu, aby se náš na jedné straně daňový systém zjednodušil, zpřehlednil a aby se na straně výdajové udělaly určité korektury, aby se nahradily neefektivní výdaje v rozpočtu a podobně a tím zásadním cílem je snaha snížit deficity veřejných rozpočtů v příštích letech.