Novinky

Seznam aktualit

Reverse charge

odbor 10 - Kancelář ministra
odbor 10 - Kancelář ministra

Vydáno

  • Daň
  • Daně a cla
  • Reverse charge
  • Boj proti daňovým únikům
  • Ministr financí
  • Andrej Babiš
  • Legislativa
  • Zahraniční sektor
  • Zahraničí EU
Aktualizováno 30. 7. 2021
  • Aktualizace textu.
  • Tabulka VAT Gap Estimates, 2017-2018 (million Euros) + aktualizace textu

Jednou z hlavních priorit Ministerstva financí je zlepšení výběru daní s důrazem na efektivní řešení úniků v oblasti DPH.

Mezera ve výběru DPH, tzv. VAT GAP zůstává po řadu let příliš vysoká (v roce 2012 dosáhl téměř 165 mld. euro a v roce 2013 již dokonce 168 mld. euro). Účinným řešením přitom může být širší použití metody přenesené daňové povinnosti (reverse charge).

Odhad VAT Gapu, 2012-2013 (v milionech Eur)

  2012 2013
Country Revenues VTTL VAT Gap VAT Gap % Revenues VTTL VAT Gap VAT Gap %
VAT Gap Estimates, 2012-2013 (million Euros)
Austria 24 563 27 629 3 066 11.1% 24 953 28 170 3 217 11.4%
Belgium 26 896 30 272 3 376 11.2% 27 226 30 412 3 186 10.5%
Bulgaria 3 828 4 697 869 18.5% 3 775 4 560 785 17.2%
Czech Republic 11 377 14 883 3 506 23.6% 11 694 15 070 3 375 22.4%
Denmark 24 296 26 563 2 267 8.5% 24 360 26 850 2 489 9.3%
Estonia 1 508 1 740 232 13.3% 1 558 1 873 315 16.8%
Finland 17 987 18 524 537 2.9% 18 848 19 660 812 4.1%
France 142 526 157 36 14 834 9.4% 144 414 158 510 14 096 8.9%
Germany 194 034 216 984 22 950 10.6% 197 005 221 878 24 873 11.2%
Greece 13 712 20 595 6 883 33.4% 12 593 19 090 6 497 34.0%
Hungary 9 084 11 963 2 879 24.1% 9 073 12 003 2 930 24.4%
Ireland 10 219 11 508 1 289 11.2% 10 371 11 596 1 225 10.6%
Italy 96 170 141 332 45 162 32.0% 93 921 141 437 47 516 33.6%
Latvia 1 583 2 391 808 33.8% 1 693 2 414 721 29.9%
Lithuania 2 521 3 971 1 450 36.5% 2 611 4 192 1 580 37.7%
Luxembourg 3 093 3 269 176 5.4% 3 485 3 672 187 5.1%
Malta 536 777 241 31.0% 586 796 210 26.4%
Netherlands 41 699 43 598 1 899 4.4% 42 424 44 276 1 852 4.2%
Poland 27 783 37 175 9 391 25.3% 27 780 37 911 10 131 26.7%
Portugal 13 995 15 330 1 335 8.7% 13 710 15 068 1 358 9.0%
Romania 11 212 19 634 8 422 42.9% 11 913 20 209 8 296 41.1%
Slovakia 4 328 7 054 2 726 38.6% 4 696 7 209 2 513 34.9%
Slovenia 2 889 3 180 291 9.1% 3 045 3 232 186 5.8%
Spain 56 652 68 262 11 610 17.0% 61 350 73 444 12 094 16.5%
Sweden 37 834 39 762 1 928 4.8% 39 091 40 867 1 776 4.3%
United Kingdom 142 943 159 695 16 752 10.5% 141 668 157 099 15 431 9.8%
Total EU-26 923 269 1 088 147 164 879 15.2% 933 843 1 101 498 167 654 15.2%
Median       12.3%       13.9%
Sources: Eurostat (revenues); Own calculations. Figures in million Euros unless otherwise indicated. National currency figures for countries not using the Euro converted at the average Euro exchange rate (source: Eurostat).

Zdroj: Evropská komise

Odhad VAT Gapu, 2013-2014 (v milionech Eur) - po změně metodiky ESA

2013 2014 VAT
Gap
change
(pp)
Country Revenues VTTL VAT Gap VAT Gap % Revenues VTTL VAT Gap VAT Gap %
VAT Gap Estimates, 2013-2014 (million Euros)
Austria 24 953 27 399 2 446 8.93% 25 445 28 327 2 882 10.17% 1.24
Belgium 27 250 30 923 3 673 11.88% 27 518 30 037 2 519 8.39% -3.49
Bulgaria 3 898 4 653 755 16.23% 3 799 4 739 940 19.83% 3.6
Croatia - - - - 5 368 5 878 510 8.67% -
Czech Republic 11 694 14 455 2 761 19.10% 11 602 13 835 2 233 16.14% -2.96
Denmark 24 321 27 409 3 088 11.27% 24 985 27 694 2 709 9.78% -1.49
Estonia 1 558 1 826 268 14.67% 1 711 1 892 181 9.58% -5.09
Finland 18 888 20 028 1 140 5.69% 18 948 20 357 1 409 6.92% 1.23
France 144 301 164 791 20 490 12.43% 148 129 172 606 24 477 14.18% 1.75
Germany 197 005 221 107 24 102 10.90% 203 081 226 570 23 489 10.37% -0.53
Greece 12 593 18 940 6 347 33.51% 12 676 17 602 4 926 27.99% -5.52
Hungary 9 073 11 668 2 595 22.24% 9 754 11 888 2 134 17.95% -4.29
Ireland 10 372 11 913 1 541 12.94% 11 496 12 691 1 195 9.42% -3.52
Italy 93 921 132 796 38 875 29.27% 96 897 133 752 36 855 27.55% -1.72
Latvia 1 690 2 275 584 25.69% 1 787 2 334 547 23.42% -2.27
Lithuania 2 611 4 253 1 642 38.61% 2 764 4 377 1 612 36.84% -1.77
Luxembourg 3 415 3 532 116 3.29% 3 725 3 872 147 3.80% 0.51
Malta 582 958 375 39.20% 642 993 351 35.32% -3.88
Netherlands 42 424 47 731 5 307 11.12% 42 708 47 664 4 956 10.40% -0.72
Poland 27 780 37 227 9 447 25.38% 29 317 38 618 9 301 24.08% -1.3
Portugal 13 710 16 236 2 526 15.56% 14 672 16 766 2 093 12.49% -3.07
Romania 11 913 18 186 6 272 34.49% 11 650 18 757 7 107 37.89% 3.40
Slovakia 4 696 6 914 2 218 32.08% 5 021 7 169 2 148 29.97% -2.11
Slovenia 3 045 3 260 214 6.57% 3 154 3 433 280 8.14% 1.57
Spain 61 126 69 589 8 463 12.16% 63 756 69 970 6 214 8.88% -3.28
Sweden 39 048 39 540 492 1.24 38 846 39 334 489 1.24% 0
United Kingdom 142 227 157 932 15 705 9.94% 157 428 175 184 17 756 10.14 0.2
Total EU-26* 934 094 1 094 837 161 442 14.75% 971 511 1 130 461 158 950 14.06% -0.69
Total EU-27** 976 879 1 136 339 159 460 14.03%
Median 13.81% 10.40%

* - EU-28 without Croatia and Cyprus
** - EU-28 without Cyprus

Zdroj: Evropská komise

Odhad VAT Gapu, 2014-2015 (v milionech Eur)

2014 2015 VAT
Gap
change
(pp)
Country Revenues VTTL VAT Gap VAT Gap % Revenues VTTL VAT Gap VAT Gap %
VAT Gap Estimates, 2014-2015 (million Euros)
Austria 25 386 28 084 2 699 9.61% 26 232 28 589 2 357 8.24% -1.37
Belgium 27 518 30 496 2 978 9.77% 27 547 30 869 3 323 10.76% 0.99
Bulgaria 3 810 4 986 1 176 23.59% 4 059 5 111 1 052 20.58% -3.01
Croatia 5 368 5 611 243 4.33% 5 689 5 921 232 3.92% -0.41
Cyprus -  -  -  -  1 517 1 639 122 7.44% 7.44
Czech Republic 11 602 13 916 2 313 16.62% 12 382 14 826 2 444 16.48% -0.14
Denmark 24 950 27 868 2 919 10.47% 25 470 28 562 3 092 10.83% 0.36
Estonia 1 711 1 874 163 8.70% 1 873 1 969 96 4.88% -3.82
Finland 18 948 20 159 1 211 6.01% 18 974 20 392 1 418 6.95% 0.94
France 148 454 170 435 21 981 12.90% 151 622 171 735 20 113 11.71% -1.19
Germany 203 081 227 979 24 898 10.92% 211 616 233 982 22 366 9.56% -1.36
Hungary 9 754 11 757 2 003 17.04% 10 669 12 369 1 700 13.74% -3.30
Ireland 11 521 12 628 1 106 8.76% 11 955 13 275 1 319 9.94% 1.18
Italy 97 071 135 376 38 305 28.30% 101 034 136 127 35 093 25.78% -2.52
Latvia 1 787 2 207 420 19.03% 1 876 2 287 411 17.97% -1.06
Lithuania 2 764 3 816 1 052 27.57% 2 888 3 925 1 037 26.42% -1.15
Luxembourg 3 732 3 823 90 2.35% 3 432 3 634 202 5.56% 3.21
Malta 642 1 063 421 39.60% 684 883 199 22.54% -17.06
Netherlands 42 708 47 050 4 342 9.23% 44 879 48 751 3 872 7.94% -1.29
Poland 29 317 39 032 9 715 24.89% 30 075 39 840 9 765 24.51% -0.38
Portugal 14 682 16 914 2 232 13.20% 15 368 17 357 1 989 11.46% -1.74
Romania 11 496 20 116 8 620 42.85% 12 939 20 599 7 659 37.18% -5.67
Slovakia 5 021 7 227 2 206 30.52% 5 420 7 677 2 256 29.39% -1.13
Slovenia 3 155 3 411 256 7.51% 3 219 3 406 188 5.52% -1.99
Spain 63 643 69 400 5 757 8.30% 68 589 71 092 2 503 3.52% -4.78
Sweden 38 846 38 956 110 0.28% 40 501 39 933 -568 -1.42% -1.70
United Kingdom 157 478 176 193 18 715 10.62% 181 945 204 156 22 210 10.88% 0.26
Total EU-27* 977 121 1 137 342 160 220 14.09% 1 033 822 1 185 230 151 408 12.77%  -1.31
Total EU-28 1 035 339 1 186 869 151 530  12.77%
Median 10.92% 10.85%

* EU-28 without Cyprus

Zdroj: Evropská komise

Odhad VAT Gapu, 2015-2016 (v milionech Eur)

2015 2016 VAT
Gap
Country Revenues VTTL VAT Gap VAT Gap % Revenues VTTL VAT Gap VAT Gap %
VAT Gap Estimates, 2015-2016 (million Euros)
BE 27578 30906 3329 10.77 28722 31801 3079 9.68 -1.09
BG 4059 5117 1058 20.67 4417 5110 693 13.56 -7.11
CZ 12382 14903 2521 16.92 13091 15256 2165 14.19 -2.73
DK 25493 28546 3054 10.70 26519 28985 2466 8.51 -2.19
DE 211616 236322 24706 10.45 218784 241463 22679 9.39 -1.06
EE 1873 1999 127 6.33 1974 2118 144 6.78 0.44
IE 11955 13375 1419 10.61 12826 14436 1610 11.15 0.54
EL 12885 18243 5358 29.37 14333 20249 5916 29.22 -0.15
ES 68601 71498 2897 4.5 70591 72557 1966 2.71 -1.34
FR 151680 171547 19867 11.58 154430 175326 20896 11.92 0.34
HR 5690 5941 251 4.22 6016 6086 70 1.15 -3.07
IT 101061 136814 35753 26.13 102957 138945 35988 25.90 -0.23
CY 1517 1690 174 10.28 1664 1746 83 4.73 -5.55
LV 1876 2265 389 17.17 2032 2290 258 11.27 -5.90
LT 2888 3880 992 25.57 3026 4009 983 24.52 -1.05
LU 3442 3523 80 2.28 3416 3445 29 0.85 -1.43
HU 10669 12611 1943 15.40 10587 12216 1629 13.33 -2.07
MT 684 708 24 3.42 729 749 20 2.71 -0.71
NL 44879 49584 4705 9.49 48557 50581 2024 4.00 -5.49
AT 26247 28529 2282 8.00 27300 29449 2149 7.30 -0.70
PL 30075 39727 9652 24.30 30479 38483 8004 20.80 -3.50
PT 15368 17640 2272 12.88 15770 17554 1784 10.16 -2.72
RO 12939 19747 6808 34.48 10968 17105 6137 35.88 1.40
SI 3218 3507 289 8.24 3315 3604 290 8.4 -0.20
SK 5420 7664 2243 29.27 5420 7292 1872 25.68 -3.60
FI 18974 20379 1405 6.89 19694 21401 1707 7.98 1.8
SE 40501 41975 1474 3.51 42770 43236 465 1.8 -2.43
UK 182152 204752 22600 11.4 166866 188906 22040 11.67 0.63
Total EU-28 1035722 1193392 157672 13.2 1047253 1194398 147146 12.3  
Median       10.7       9.9  

Zdroj: Evropská komise

Odhad VAT Gapu, 2017-2018 (v milionech Eur)

2017 2018 VAT
Gap
Country Revenues VTTL VAT Gap VAT Gap % Revenues VTTL VAT Gap VAT Gap %
VAT Gap Estimates, 2017-2018 (million Euros)
BE 29 763 33 619 3 856 11.5 31 053 34 670 3 617 10.4 -1.0
BG 4 664 5 313 649 12.2 5 097 5 711 614 10.8 -1.5
CZ 14 703 16 694 1 991 11.9 16 075 18 261 2 187 12.0 0.0
DK 27 966 30 475 2 509 8.2 29 121 31 369 2 248 7.2 -1.1
DE 226 582 248 382 21 800 8.8 235 130 257 207 22 077 8.6 -0.2
EE 2 149 2 286 137 6.0 2 331 2 458 127 5.2 -0.8
IE 13 060 14 652 1 592 10.9 14 175 15 857 1 682 10.6 -0.3
EL 14 642 21 898 7 256 33.1 15 288 21 858 6 570 30.1 -3.1
ES 73 970 79 003 5 033 6.4 77 561 82 470 4 909 6.0 -0.4
FR 162 011 173 840 11 829 6.8 167 618 180 406 12 788 7.1 0.3
HR 6 465 6 843 378 5.5 6 946 7 198 252 3.5 -2.0
IT 107 576 142 939 35 363 24.7 109 333 144 772 35 439 24.5 -0.3
CY 1 765 1 859 93 5.0 1 951 2 028 77 3.8 -1.2
LV 2 164 2 512 348 13.9 2 449 2 705 256 9.5 -4.4
LT 3 310 4 422 1 111 25.1 3 522 4 754 1 232 25.9 0.8
LU 3 433 3 525 92 2.6 3 729 3 928 199 5.1 2.5
HU 11 729 13 564 1 835 13.5 12 950 14 140 1 190 8.4 -5.1
MT 810 984 174 17.7 920 1 084 164 15.1 -2.5
NL 49 833 52 329 2 496 4.8 52 619 54 897 2 278 4.2 -0.6
AT 28 304 30 949 2 645 8.5 29 323 32 231 2 908 9.0 0.5
PL 36 330 42 374 6 044 14.3 40 411 44 862 4 451 9.9 -4.3
PT 16 810 18 872 2 062 10.9 17 865 19 754 1 889 9.6 -1.4
RO 11 650 17 727 6 077 34.3 12 890 19 485 6 595 33.8 -0.4
SI 3 482 3 640 159 4.4 3 765 3 913 148 3.8 -0.6
SK 5 919 7 362 1 443 19.6 6 319 7 899 1 579 20.0 0.4
FI 20 404 21 510 1 106 5.1 21 364 22 171 807 3.6 -1.5
SE 44 115 44 987 872 1.9 43 433 43 739 306 0.7 -1.2
UK 162 724 184 706 21 982 11.9 168 674 192 126 23 452 12.2 0.3
Total EU-28 1 086 332 1 227 266 140 935 11.5 1 131 912 1 271 953 140 042 11.0 -0.5
Median 10.9 9.2

Zdroj: Evropská komise

Oblast DPH je silně regulována právem EU. Harmonizovaný systém, který byl zaveden v roce 1977 jako přechodný a dodnes tak funguje, vykazuje řadu odchylek pro jednotlivé členské státy a jeho roztříštěnost je dána i tím, že DPH je spravována a vybírána 28 různými finančními správami.Flexibilita členských států při výběru DPH je legislativou EU značně omezena. Evropská Komise již několik let hovoří o přípravě tzv. definitivního režimu, a v letech 2016 a 2017 předložila legislativní návrhy v této oblasti, jeho konkrétní podoba však stále zůstává nejasná. Evropská Komise vidí budoucnost DPH v EU ve zdanění v místě destinace prostřednictvím tzv. one-stop-shop. Zdanitelná plnění by podléhala DPH bez ohledu na to, zda jsou domácí či intra-unijní a daňové správy členských států by vybíraly daň bez ohledu na to, kterému státu tato daň patří. V počáteční fázi by někteří plátci DPH mohli pokračovat v uplatňování osvobození intra-unijních plnění, avšak pouze po získání speciálního certifikátu (vedle registrace k DPH). Diskuse o novém systému může trvat mnoho let.

Úniky na DPH v EU jsou přitom velmi vysoké a nejvíce k tomu přispívá karuselový podvod. Možným řešením je přitom výrazné rozšíření možnosti uplatnit metodu přenesené daňové povinnosti (reverse charge), která vůči karuselovému podvodu funguje. Použití této metody dává velký smysl v době, kdy finanční správy mají k dispozici moderní technologie. Širší použití metody přenesené daňové povinnosti (reverse charge) by vhodně doplnilo další v ČR zavedené nástroje, zejména kontrolní hlášení.

Česká republika požádala již v červnu 2014 o udělení výjimky, která umožňuje členským státům EU plošný reverse charge zavést. Rada ECOFIN tuto žádost s konečnou platností schválila v listopadu 2019. Sektorový režim reverse charge se nyní využívá ve všech odvětvích, kde to stávající legislativa Evropské unie umožňuje. V současnosti je však výjimka pro aplikaci mechanismu časově omezena a platí do 30. června 2022. Ministerstvo financí nicméně bude na evropské úrovni i nadále usilovat o prodloužení doby, po kterou bude možné plošný reverse charge využívat.

Přehled akcí ČR ve věci iniciativy reverse charge na nejvyšší úrovni:

2.10. 2018
Rada ECOFIN nalezla shodu o obecném přístupu ohledně návrhu o plošném reverse charge. Tisková zpráva zde. Schválený návrh je k dispozici zde: Schválený návrh o plošném reverse charge (.PDF, 377 kB)

19. 9. 2018 
Premiér Andrej Babiš se na okraji neformální Evropské rady v Salzburku setkal s francouzským prezidentem Emannuelem Macronem a uzavřeli vyjednávání o možné podobě návrhu o plošném reverse charge a s potěšením konstatovali, že mezi ČR a Francií byla nalezena shoda o kompromisu.

13. 7. 2018
Ministři financí na zasedání rady ECOFIN dospěli k závěru, že všechny státy jsou připraveny k dohodě o návrhu o všeobecném reverse charge po dopracování některých požadavků Francie, Slovinska, Řecka a Kypru na svém příštím zasedání (říjen 2018). Francie a Slovinsko potvrdili, že budou návrhu otevřeni, pokud kompromisní text zohlední jejich požadavky. Tisková zpráva zde.

30. 6. 2018
Předseda vlády Andrej Babiš diskutoval o možnosti zavedení všeobecného reverse charge v České republice s prezidentem Macronem v rámci bilaterálního setkání v Paříži.

28. 6. 2018
Evropská rada přijala závěry, v nichž kromě jiného také apeluje na rychlé přijetí návrhu na všeobecný reverse charge (část III. odst. 15.). Doplnění navrhl premiér ČR Andrej Babiš. Závěry ER poskytly zásadní impuls pro další vývoj.

25. 5. 2018
Ministři financí se na květnovém zasedání rady ECOFIN pokusili o schválení návrhu na všeobecný reverse charge. Shoda nebyla dosažena, proti se vyslovila Francie a Slovinsko. Tisková zpráva ze zasedání zde.

27. 4. 2018
Ministryně financí Alena Schillerová jednala na okraji neformálního zasedání rady ECOFIN s francouzským ministrem financí Brunem Le Mairem, o tom, jak dosáhnout shody na návrhu o všeobecném reverse charge.

27. 3. 2018
Ministryně financí Alena Schillerová zaslala dopis (.PDF, 3405 kB) francouzskému ministru financí Bruno Le Maireovi, v němž navazuje na rozhovory předsedy vlády Babiše s prezidentem Macronem a apeluje na francouzskou stranu, aby byl co nejdříve společně nalezen životaschopný kompromis.

8. 3. 2018
Předseda vlády Andrej Babiš zaslal dopis (.PDF, 2753 kB) francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, v němž vysvětluje význam všeobecného reverse charge pro boj proti karuselovým podvodům a apeluje na přijetí souvisejícího návrhu Evropské komise. Předseda vlády Babiš k této otázce hovořil rovněž na zasedáních Evropské rady v prosinci 2017, v únoru a v březnu 2018, stejně jako v bilaterálních rozhovorech s premiéry. Někteří z nich (Mark Rutte, Sebastian Kurz, Mateusz Morawiecki) na jednání Evropské rady rovněž uvedli, že výši nevybrané DPH v EU považují za nepřijatelnou a Českou republiku tím podpořili.

11. 7. 2017
Ministr financí Ivan Pilný vedl na okraji zasedání rady ECOFIN bilaterální rozhovor s francouzským ministrem financí Brunem Le Maire o důvodech, proč Francie odmítá jako jeden z posledních států EZ návrh na zavedení všeobecného reverse charge v České republice. Ministr Le Maire považuje návrh vypracovaný Komisí za protiprávní, zároveň naznačil otevřenost v hledání řešení souladného s primárním právem EU. Tisková zpráva k zasedání Rady ECOFIN je zveřejněna zde.

26. 6. 2017
Ministr financí Ivan Pilný zaslal dopis (.PDF, 1095 kB) svému francouzskému protějšku, ve kterém znovu vysvětlil pozici České republiky k projednávaným návrhům v oblasti DPH a požádal, zda by bylo možné podrobnosti diskutovat bilaterálně na okraji červencového zasedání Rady ECOFIN.

16. 6. 2017
Ministr financí Ivan Pilný na zasedání Rady ECOFIN v Lucemburku znovu potvrdil, že schválení návrhu o výjimce na všeobecný reverse charge je prioritou České republiky. Vyjádřil se také k návrhu na zavedení snížené sazby DPH na publikace včetně elektronických knih, kde poukázal na celou řadu technických i právních problémů a zejména nutnost řešit oblast digitálního trhu komplexně. Ani jeden z návrhů v oblasti DPH nezískal jednomyslnou podporu všech členských států. Související tiskovou zprávu naleznete zde.

22. 4. 2017
Na okraji neformálního zasedání Rady ECOFIN v La Vallettě vedl ministr financí Andrej Babiš bilaterální rozhovory s ministry financí Rumunska a Lotyšska o možném fungování všeobecného reverse charge v České republice, po případném schválení návrhu, který Evropská komise předložila v prosinci 2016. Ministři obou dotčených států potvrdili svojí podporu.

21. 3. 2017
Ministři financí EU znovu jednali o návrzích v oblasti DPH, tedy o výjimce na všeobecný reverse charge a o snížených sazbách na publikace včetně elektronických knih. Delegaci ČR vedl ministr financí Andrej Babiš. Tiskovou zprávu naleznete zde.

27. 1. 2017
Komise představila ministrům financí na ECOFIN návrh k obecnému reverse charge. Komentář ministra financí k jeho obsahu je zde.

24. 1. 2017
Ministři financí ČR a Rakouska Andrej Babiš a Hans Jörg Schelling zaslali komisaři Moscovici společný dopis (.PDF, 587 kB) s komentářem předloženého návrhu a apelem na rychlé schválení.

21. 12. 2016
Komise předložila návrh na dočasnou výjiku na obecný reverse charge. Návrh umožňuje použít reverse charge zainteresovaným členským státům, které splní přísně nastavené podmínky na domácí zdanitelná plnění nad 10 tisíc euro.

24. 11. 2016
Evropský parlament přijal usnesení k definitivnímu systému DPH v EU a boji proti daňovým podvodům, v němž vyzval Komisi, aby zhodnotila dopady reverse charge prostřednictvím pilotních projektů, jak požadují některé členské státy.

1. 10. 2016
Česká republika zavedla metodu reverse charge na telekomunikační služby, které jsou poslední položkou pro sektorový reverse charge podle Směrnice EU o společném systému DPH. K dalšímu rozšíření této metody je nutná změna legislativy EU.

7. 9. 2016
Komise zveřejnila nejnovější data o výši mezery DPH v členských státech EU. Česká republika zaznamenala výrazné zlepšení.

31. 8. 2016
Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček vysvětloval ve výboru ECON Evropského parlamentu význam metody reverse charge při potlačování karuselových podvodů.

5. 8. 2016
Ministr financí Německa Wolfgang Schäuble vyjádřil podporu iniciativě ministra financí Andreje Babiše při rozšiřování reverse charge v českém tisku.

17. 6. 2016
Na zasedání ministrů financí států EU v Lucemburku (klik – tisková zpráva – viz odkaz) ČR získala písemný závazek Evropské komise, že Komise do konce roku 2016 předloží legislativní návrh umožňující členským státům zavést mechanismus přenesení daňové povinnosti, následujícího znění "The Commission commits to present, before the end of the year, a legislative proposal allowing individual Member States to derogate from the common system of value added tax so as to apply a generalised reverse charge mechanism to domestic supplies above a defined threshold and preserving the Internal Market." Prohlášení je součástí zápisu zasedání rady ECOFIN.

25. 5. 2016
Po diskusi ministrů financí států EU k Akčnímu plánu komise o DPH přijala Rada ECOFIN závěry, v nichž je jako jeden z nástrojů boje proti podvodům na DPH pro krátkodobý horizont zmíněno širší využití mechanismu reverse charge. Případný legislativní návrh by měl být určen pro státy, které jsou vážně zasaženy úniky na DPH (.PDF, 143 kB).

23. 4. 2016
Ministři financí států EU diskutovali o možných řešeních úniků na DPH pro krátkodobý horizont na neformálním zasedání Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) v Amsterdamu. Hlavním tématem byly nekalé daňové praktiky v oblasti korporátní daně (panama Papers) a spolupráce daňových správ při odhalování karuselových podvodů.

7. 4. 2016
Evropská Komise vydala dlouho očekávaný Akční plán o DPH. Kromě definitivního režimu DPH v EU se v něm věnuje také boji proti daňovým úniku v kratším horizontu, pro nějž připouští i rozšíření reverse charge mechanismu a budoucí úpravě sazeb DPH v EU. Plné znění sdělení Komise a doplňující informace naleznete zde.

1. 2. 2016
Česká republika zavedla metodu reverse charge na jednu z posledních položek, kde to legislativa EU umožňuje, a to na dodání elektřiny a plynu.

15. 1. 2016
Rada ECOFIN diskutovala o boji proti podvodům v oblasti DPH a rozšíření metody reverse charge. Tento bod byl na program zařazen na žádost České republiky. Proběhla výměna názorů mezi ministry financí, která potvrdila, že se jedná o mimořádně aktuální téma. Tiskovou zprávu k této události naleznete zde.

18. 12. 2015
Česká republika na Coreper II oficiálně požádala, aby na program lednového zasedání Rady ECOFIN dne 15.1.2016 byl zařazen bod "Boj proti podvodům na DPH v EU: Využití metody přenesení daňové povinnosti" ("Combatting VAT fraud in the EU: use of the Reverse Charge Mechanism").

4. 12. 2015
Ministerstvo financí uspořádalo mezinárodní odbornou konferenci „Rozšířením reverse charge proti daňovým únikům“ v Praze za účasti ministra financí ČR a Maďarska, prezidenta finanční správy SR a generálního finančního ředitele ČR.

19. 11. 2015
Ministr Babiš vystoupil na odborné konferenci (.PDF, 205 kB)v Budapešti „CEE VAT Antifraud Conference” spolu s maďarským ministrem financí Mihály Vargou s návrhem, jak podvody v DPH efektivně řešit v krátkodobém horizontu.

12. 11. 2015
Pracovní skupina Rady na vysoké úrovni pro daně (Lucemburské předsednictví) jednala o dokumentu ČR "Broadening the reverse charge mechanism in respect of domestic supplies" (.PDF, 88 kB) Z diskuse vyplynulo, že řada států považuje metodu přenesení daňové povinnosti (reverse charge) za jednu z alternativ pro definitivní režim. Jednalo se o součást přípravy orientační debaty ministrů na toto téma.

6. 11. 2015
Ministr financí pozval ministry financí Visegrádské skupiny, Rakouska, Bulharska, Rumunska a Nizozemska a klíčové profesní asociace v České republice na mezinárodní konferenci "Rozšířením systému reverse charge proti daňovým únikům".

6. 10. 2015
Ministr financí Babiš podmínil svůj souhlas se směrnicí o automatické výměně informací o předběžných daňových rozhodnutích tím, že rada ECOFIN bude v blízké budoucnosti řešit podvody v oblasti DPH. V tomto smyslu bylo do zápisu jednání Rady ministrů vloženo jednostrané prohlášení, které apeluje na testování širšího použití metody reverse charge, např. formou pilotního projektu v ČR.

17. 9. 2015
Ministr Babiš zaslal komisaři Moscovici další dopis (.PDF, 1093 kB) (v kopii předsedovi Junckerovi a místopředsedovi Dombrovskisovi), ve kterém apeloval na nutnost rychlého řešení, mimo jiné i v kontextu nově zveřejněného VAT GAP.

11. 9. 2015
Ministr Babiš znovu hovořil o nutnosti řešit podvody v DPH a o možném využití metody reverse charge na neformálním zasedání rady ECOFIN. Následně o této alternativě jednal s komisařem Moscovici.

29. 7. 2015
Ministr financí Babiš odpověděl (.PDF, 635 kB) na dopis komisaře Moscovici, který se týkal daňových rájů a připomněl, že se stejnou intenzitou je potřeba řešit DPH.

16. 6. 2015
Česká republika podala spolu s Rakouskem, Slovenskem a Bulharskem společnou žádost (.PDF, 213 kB) o povolení reverse charge na zdanitelná plnění přesahující 10 000 eur. Žádost byla zamítnuta dne 28.10.2015 sdělením komise(.PDF, 262 kB) s odůvodněním, že rozsah žádosti je v rozporu s ustanoveními směrnice o DPH.

7. 5. 2015
Ministři financí České republiky, Rakouska, Bulharska, Slovenska, Maďarska a náměstek ministra financí Spolkové republiky Německo se setkali ve Vídni a diskutovali o dalším společném postupu.

24. 3. 2015
Ministr Babiš a ministr Schelling zaslali společný dopis ministrům financí (.PDF, 631 kB) Nizozemska, Bulharska, Slovenska, Chorvatska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Německa, Polska, Rumunska a Maďarska s dalším apelem, že v oblasti úniku DPH se musí něco konat.

27. 1. 2015
Ministr Babiš na jednání rady ECOFIN při diskuzi o budoucím programu komise vyjádřil politování, že v programu na rok 2015 chybí jakékoliv opatření pro boj proti DPH únikům. Byl podpořen několika dalšími ministry financí. Téhož dne se ministr Babiš bilaterálně setkal s komisařem Moscovici, jednali mezi čtyřma očima o otázce reverse charge. Komisař Moscovici označil za jediné možné řešení pro krátkodobý horizont žádost podle čl. 395 směrnice o DPH a zdůraznil, že by měla větší šanci na úspěch, pokud by byla podána více státy v regionu.

8. 1. 2015
Ministr Babiš zaslal dopis (.PDF, 99 kB) s apelem na řešení daňových úniků DPH všem 27 ministrům financí EU.

13. 11. 2014
Ministr Babiš zaslal komisaři Moscovici dopis (.PDF, 903 kB) s urgencí, aby byly učiněny kroky ve věci VAT úniků. Podobný dopis zaslali ministři Slovenska a Rakouska.

2. 10. 2014
Ministři financí České republiky, Německa, Rakouska, Maďarska a Polska se setkali v Praze k diskuzi o společných prioritách, hlavním tématem byl boj proti daňovým únikům v oblasti DPH a možné společné kroky.

20. 6. 2014
Ministr Babiš vystoupil k otázce úniků na DPH na zasedání Rady ECOFIN a označil rozšíření reverse charge za efektivní, jednoduché a férové řešení.

Všem výše uvedeným akcím předcházela řádná příprava na pracovních úrovních. V únoru 2015 byla vládním výborem pro EU schválena informace o postupu ve věci této iniciativy (.PDF, 534 kB).

Doporučované

Nejčtenější