* Tohle dost lidí rozčílí, ostatně vy máte dosti dobrou schopnost budit vášně. Teď jste například zažaloval největší banku v republice. To dosud žádný ministr financí v historii neudělal.
Tak pozor, já ne, ČSOB zažalovala stát o pohledávky s tzv. právní vadou za IPB ve výši 1,7 miliardy, na které ale podle nás nemá právo. Požadavek, aby vrátila desítky miliard veřejné podpory, kterou získala neoprávněně, je v rámci tzv. protipodání. My jsme tedy nezažalovali ČSOB, naopak z Aurory vystřelila jako první ČSOB. Tak jsme řekli – dobrá, chcete-li se soudit, my zase požadujeme zpátky veřejnou podporu, kterou tato banka při převzetí IPB dostala. A není pochyb, že ČSOB dostala větší než nezbytně nutnou veřejnou podporu. Rozhodnutí mezinárodního tribunálu v kauze s Nomurou je toho potvrzením. Akceptuji argument ČSOB, že arbitráž s Nomurou na ni nemá žádný právní dopad, protože nebyla stranou sporu. Nicméně mezinárodní arbitrážní tribunál jasně řekl, že hodnota stoprocentně očištěné IPB nebyla nula, jak vždy tvrdila ČSOB a pan ministr Mertlík, ale 34,2 miliardy korun. ČSOB dostala z peněz daňových poplatníků o 34,2 miliardy více, než měla.
Ministr financí Miroslav Kalousek odpovídá na otázky, které se týkají nejen Zlaté koruny.
* Jste v pořadí už čtvrtý ministr financí ČR, který nad Zlatou korunou převzal záštitu. Jaký význam má tato soutěž z vašeho pohledu? Může být Zlatá koruna užitečná pro ekonomickou politiku státu?
Ze Zlaté koruny se postupně stala velmi prestižní soutěž finančních produktů, která má velký význam jak pro spotřebitele, tak i pro samotné finanční ústavy. Pro spotřebitele může představovat důležité vodítko při výběru toho pravého finančního produktu, u kterého bude mít jistotu, že dostane skutečně kvalitní služby. Pro finanční ústavy znamená Zlatá koruna možnost prezentovat své produkty a samozřejmě i motivaci zlepšovat své služby. Já jako ministr financí mám eminentní zájem na co nejlepším fungování finančního trhu, k čemuž Zlatá koruna bezesporu přispívá.
Po Československé obchodní bance bude Česko za IPB vymáhat 34 miliard korun. Na včerejším setkání s novináři to řekl ministr financí Miroslav Kalousek s odkazem na výsledek arbitráže s japonskou Nomurou.
"Ne, absolutně ne. Já znovu říkám, tato novela zákona o dani z příjmu na rok 2009 je jenom řešením politického zadání, je to marginální úprava parametrů pro rok 2009, nejedná se o žádnou reformu. To, co je zásadní, je reforma, kterou jsem předložil k veřejné diskusi a kterou bych rád, aby platila k 1. 1. 2010, a to je reforma, kterou bych rád, aby prosazovala celá koalice, to není žádná lidovecká reforma nebo reforma ODS, to je reforma, řekl bych, zdravého rozumu. Na té mi záleží. Úprava parametrů pro rok 2009 je marginální detail. Buď zůstane platný právní stav, anebo bude přijato lepší řešení, které já teď předpokládám, ale ani v jednom, ani ve druhém případě se svět nezboří."
Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) koncem dubna, když se začalo jednat o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi, připustil, že o některých změnách návrhu by se dalo jednat. Teď striktně říká: „Strašně mě mrzí, že jsem to vůbec vypustil z pusy.“
Příprava plánu státních financí na příští rok je v plném proudu a ministr financí Miroslav Kalousek při ní rozhodně nepočítá, že by se daně z příjmů napřesrok měnily podle požadavků expertů z ODS. „Taková možnost znamená, že se prohloubí rozpočtový deficit. Něco takového nikdy nenavrhnu, nikdy pro to nebudu hlasovat a s něčím takovým nebudu ministrem financí,“ říká v rozhovoru po deník E15 Kalousek.
Umím si představit i systém rozpočtového určení daní (RUD), který by se opíral o výnos jedné daně, a to například daně z příjmů fyzických osob, říká ministr financí Ing. Miroslav Kalousek. Napřed však musí být k dispozici analýza výdajů obcí, kterou si ministerstvo financí nechává zpracovat od konsorcia vysokých škol.
Tématem pořadu: vyrovnání státu s církvemi nebo o reformě veřejných financí.
