Nebudu-li schopen předložit státní rozpočet s deficitem do tří procent, pak rezignuji. Pokud ale neprojde ten balík, tak rozpočet s deficitem do tří procent by byl pouze technickým dokumentem, protože by nemohl v rozpočtových prioritách vyjádřit politické priority vlády.

O smír se stát pokouší od září loňského roku. Neúspěšně. Přesto pro nás bylo překvapením, že ČSOB podala žalobu o 1,6 miliardy korun, protože osobně jsem byl stále přesvědčen, že dohoda je možná. A říkám, cesta k ní je stále otevřená. Nicméně, taková jednání mají zcela jiný rozměr, když se vedou v době, kdy běží arbitrážní řízení. Představa ČSOB, že stát bance zaplatí všechno, o co si řekne, je prostě nesmyslná. 

Základní důvody jsou dva a oba dlouhodobé. Jedním z nich je strach riskovat. Za to nese odpovědnost celá politická reprezentace. Proto se dlouhodobě odkládají reformy, které souvisejí se stárnutím populace: zdravotní reforma, reforma důchodového systému. Druhým důvodem je fakt, že Česká republika namísto toho, aby udělala, co slíbila EU, totiž že případné vyšší příjmy použije ke snížení deficitu, větší příjmy projedla, a navíc překračovala výdajové limity – jen v roce 2006 o 41 miliard korun.

Ministři financí Evropské unie říkají české vládě: "Unizóno, snižte rozpočtový schodek." 

• Miroslav Kalousek: "Hodnocení pokládám za absolutně objektivní, včetně jeho kritických částí, které kritizují Českou republika za to, že nevyužila léta dobrého hospodářského růstu k tomu, aby konsolidovala své veřejné rozpočty. Kritizuje zato, že odkládá nezbytné reformy v penzijním systému, v systému veřejného zdravotního pojištění a že příjmy, které nám plynuly z vyššího, než předpokládaného hospodářského růstu nebyly používány ke snižování deficitu, ale byly zapojovány do veřejných výdajů. To bylo ono mnou často zmiňované každoroční překračování závazných výdajových limitů, ke kterým jsme se sami, sami zavazovali."

Na hlavu České republiky se snesla další kritika z Bruselu za špatné hospodaření s veřejnými penězi. Na pravidelném zasedání ministrů financí ale zazněla i pochvala za chystanou reformu.

• Miroslav Kalousek: "Těch důvodů, proč jsou veřejné finance v tom stavu, v kterým jsou, je několik. Samozřejmě ten předvolební balíček je jeden významný, ten druhý je rozpočtová politika let 2002 až 2006, kdy Česká republika každoročně porušovala své závazky z hlediska výdajových limitů. Ty překračovala a vyšší příjmy nepoužívala ke snižování deficitu, ale naopak je zapojovala vůči těm vyšším výdajům, které překračovala."

Vláda stanovila limity příjmů, výdajů, deficitu a limity pro jednotlivé kapitoly. Do konce července jednotliví ministři dají návrh vnitřních struktur kapitol. Vše musí být hotovo do 30. září. Tím ale jen popisuji harmonogram toho procesu. Ale ten harmonogram musí být dodržen. Otázkou jen je, jestli bude vláda ochotna předložit rozpočet s deficitem do tří procent HDP, jak jsme se zavázali. Ano, vzhledem k tomu, že teprve v půlce srpna se bude hlasovat o pozměňovacích návrzích, tak existuje jisté riziko, že to možné nebude. Ale já jsem optimista. 

Ministr financí Miroslav Kalousek nyní počítá, co by pro státní rozpočet na příští rok znamenaly nové daňové návrhy ODS. Ta přišla s požadavkem na razantnější snížení daní, než schválila vláda. A Kalousek varuje: Sestavit rozpočet se schodkem pod tři procenta HDP je za těchto podmínek problém.

Reforma veřejných rozpočtů se musí udělat. Jak se promítá do preferencí KDU-ČSL skutečnost, že je to strana, která se hlásí k reformě, nedovedu posoudit. Dokážu posoudit jediné - pokud se reformy neudělají, tak na to v budoucnu doplatí nejslabší a nejchudší.