Ministr Stanjura hostem v pořadu Pavlíny Wolfové

Zdroj: CNN Prima NEWS, 28.5.2025 21:00

Dobrý večer. Je tu další vydání pořadu „Co na to ministr“, třikrát do měsíce vždy ve středu v 21 hodin. Zde vám nabízíme názory šéfů resortů, jak si vedou, co považují za své priority a jak zařídí, aby právě jim svěřené ministerstvo vzkvétalo. Na to se dnes budu ptát ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS. 

Dobrý večer, pane ministře.

Dobrý večer.

Tématem dnešního pořadu bude státní rozpočet a platy ve veřejném sektoru. 
Šimon Pilek, redaktor:

Dobrý večer. Ministryně obrany Jana Černochová prosazuje výrazné zvýšení platů vojáků. Měsíčně by podle ní měli mít minimálně o 8 300 Kč hrubého víc. Je tedy jasné, že půjde především o platy. Ministr vnitra Vít Rakušan také navrhl zvýšení platů – konkrétně u policistů a hasičů. Nejprve zmínil růst v průměru o 4 000 Kč, poté uvedl, že návrh přidání u těchto profesí přizpůsobí tomu, jak vzrostou platy vojáků. Do třetice ministr spravedlnosti Pavel Blažek přišel s tím, že bude chtít pro příslušníky Vězeňské služby stejné přidání jako u policistů. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka navrhuje tarifní zvýšení pro všechny zaměstnance státu od ledna roku 2026. Jasno by o tom mělo být na přelomu září a října, tedy krátce před volbami.

Pane ministře, kolik dostanou přidáno lidé ve státní správě, ve veřejném sektoru?

Řekněme si nejprve, co je v letošním rozpočtu. Pro představu vašich diváků: celkový objem platů těch, kdo pracují pro stát a jsou přímo placeni ze státního rozpočtu, je 287 miliard korun, tedy o 20 miliard více než loni. Je to navýšení o více než 7 % proti roku 2024, což je podle mě slušný nárůst v možnostech státního rozpočtu.

To je pohled zpátky, mě zajímá dopředu. Je to 4 %, 5 %?

Je to 7 % proti roku 2024 v objemu platů. Neříkám, že každý, ale v objemu platů, v každé kapitole to je. Průměrný plat roste zhruba o 7 %.

Jinými slovy, budou spokojeni odboráři, když říkají, že chtějí 7–8 % od ledna pro všechny?

Pokud se bavíme o lednu 2026, tak ta jednání teprve začínají. Já jsem mluvil o současnosti, tedy o roku 2025, kdy skutečně plus 7 % je schváleno jako zákon. To už jsou fakta.

A já se ptám na tu přípustnou teorii pro leden 2026, protože o tom se teď začínají nahlas dohadovat všichni, včetně Vašich ministrů-kolegů.

To je každý rok. Viděl jsem čtyři vyjádření ministrů, která jste promítli. Nejsou všechna mně osobně nejbližší, vlastně nejblíže mám k vyjádření Mariana Jurečky, protože si myslím, že se to má řešit systémově pro všechny zaměstnance státu od 1. ledna roku 2026. Jak dopadnou jednání, to v tuto chvíli samozřejmě nevím.

Jinými slovy, kloníte se k tomu, že přidávat jednotlivým rezortům není systémové, má se přidat, pokud možno, všem od ledna.

Já si myslím, že to má být vše systémově. To neznamená, že všem přidáme stejně, to je úplně jiný princip. Ale v okamžiku, kdy přidáte jedné skupině, tak se logicky ozvou ostatní, jak bylo vidět na vyjádření Pavla Blažka. Já se ani nezlobím, protože to opravdu vyplývá z logiky věci.

Vy víte, proč? Policisté měli dostat podle slibu už letos v červenci přidáno. Vojákům ministryně Černochová slíbila nárůst platů minimálně o 8 000 Kč. Jak to bude v těch bezpečnostních sborech? A bude to teď?

Každý bezpečnostní sbor je v jiné situaci. Z hlediska rozpočtu má nejlepší výchozí situaci armáda, protože tam ze zákona platí 2 % výdajů na HDP. Pokud roste ekonomika – a ta roste –, tak se automaticky zvyšují celkové výdaje na obranu. Tam je tedy větší prostor pro potenciální navýšení platů než v ostatních kapitolách. Ale pokud to chceme řešit systémově, tak větší prostor ještě neznamená, že to tak udělat musíme.

Na to se chci zeptat, jestli tedy Jana Černochová s tímto uspěje. To byla významná věc, ale zároveň by se hlásil o své Vít Rakušan, který to slíbil policistům a říkal, že to bude chtít dorovnat.

Od července. Pavel Blažek by se hlásil pro Vězeňskou službu. A u mě je Celní správa, což je také ozbrojený sbor. Ta jednání probíhají docela intenzivně. Já si nemyslím, že to bude od 1. července systémové řešení pro všechny.

Zeptám se na rovinu: můžeme ukončit tu debatu, to případné doufání, ať už vojáků, policistů nebo hasičů, že by od července dostali přidáno? Zásadně.

Pocitově nevím. Ta jednání probíhají, ale jsme na konci května, takže toho času na rozhodnutí nezbývá tolik.

Kdy to rozhodnete?

Až se dohodneme. Omlouvám se, buďto to bude ještě v červnu, anebo ta jednání budou pokračovat. Nejpozději se musíme dohodnout do konce září, kdy musíme odeslat návrh státního rozpočtu pro rok 2026, a tam to bude jasné z těch čísel. Nebude tam 287 miliard, bude tam bezesporu vyšší částka. Z toho se pak dá odvodit, kolik procentuálně se například zvýší průměrný plat, který v letošním roce je ve státní sféře 47 000 Kč.

Zároveň se ale asi v takovém případě nevyhneme tomu, že budou policisté a hasiči trochu naštvaní, protože i kdyby to neprošlo, to zvýšení od července, tak těm vojákům se bude zvyšovat přinejmenším příspěvek na dopravu a bydlení, tuším.

Je to tak, ale to je zákon, který byl schválen oběma komorami parlamentu, podepsaný panem prezidentem a vyšel ve Sbírce zákonů. Takže nikdo nemůže být překvapený, že ten zákon je aplikován a je účinný od 1. července letošního roku. To se opravdu netýká tarifních platů nebo platů jako celku, ale speciálních příspěvků. Protože víte, že posádky armády nejsou v každém městě. Tak je logické, že vojáci, kteří pracují v armádě, nejsou často ve svém bydlišti, proto mají příspěvek na bydlení a na dopravu.

Tak to ještě zjednoduším: mohlo by se stát, že nějakého dílčího úspěchu může dosáhnout třeba jen Jana Černochová.

Je to aplikace zákona. Úspěch je, že paní ministryně prosadila zákon v obou komorách a že je platný a účinný od 1. července. Ten zákon se prostě aplikuje.

Teď zkusím Vaši upřímnost. Jaká je ta debata? Jaký je soulad v koalici ohledně těchto věcí? Vypadá to tak na vládě, jak to vypadá navenek?

Já nevím, jak to vypadá navenek.

Chcete, abych vám to popsala? Jeden ministr říká: dostanete tolik, jde na vládu, tam se za zavřenými dveřmi diskutuje, vládu opustí ministr Válek, protože se urazí. Pak přijde další ministr a řekne: když vy takhle, tak já takhle, pak přijde třetí ministr a řekne: jestli takhle, tak i můj resort dostane peníze. Takže…

Já kolegům radím: domluvme se a pak oznamte společně výsledek a vysvětlujme ho. Pokud tak nečiní, tak si sami stěžují veřejnou debatu, to je fakt.

Stěžují si veřejnou debatu, ale zároveň vy budete ten, kdo dá prst nahoru nebo dolů, a podle toho buď uspěje Jana Černochová, Vít Rakušan, Marian Jurečka, Pavel Blažek, nebo kromě Jany Černochové dílčí neuspěje vůbec nikdo.

Kdyby to byla pravda… Ale pravda to není. To není v pravomoci ministra financí ukázat tak, nebo tak. Rozhodne to vláda jako celek, to nerozhoduje jediný ministr.

Může se stát, že uspějí všichni.

Stát se to může.

Tak jsme na to zvědaví. Pojďme dál. Nejsme daleko od tématu. Šimone, viď?

Šimon Pilek:
Ano. Podíváme se na státní rozpočet, když tady máme ministra financí. Ke konci dubna dosáhl schodek státního rozpočtu 126,1 miliardy korun, což je meziročně o 27 miliard méně. V roce 2023 byl ve stejné době schodek dokonce rovných 200 miliard korun. Ministerstvo financí aktuální vývoj přičítá vlivu konsolidačního balíčku a také růstu ekonomiky. Letošní rozpočet počítá s významnými příjmy z prodeje emisních povolenek, konkrétně 30 miliard korun. Tento odhad je ale postavený na optimistické ceně 104 EUR za povolenku, zatímco aktuální tržní cena už klesla pod 70 EUR. To je jedna z výhrad, které k rozpočtu má Národní rozpočtová rada. Nadhodnocené příjmy totiž zvyšují riziko výrazného výpadku příjmů, a to i v řádu desítek miliard na výdajové straně. Podle rozpočtové rady jsou hned dvě slabá místa: školství a podpora obnovitelných zdrojů energie. U nepedagogických pracovníků rozpočet pokrývá mzdy jen do srpna, a to přestože změna, ta reforma financování školství, byla odložena až na rok 2026. Rada tak odhaduje chybějících 10,5 miliardy. V oblasti obnovitelných zdrojů vláda rozpočtovala 8,5 miliardy korun, přestože původní požadavek přesahoval 30 miliard. Ministerstvo tak už letos muselo najít dodatečných 20 miliard. Ve sněmovně se rozhořel spor o využívání prostředků vyčleněných na pomoc po loňských podzimních povodních. Podle Pirátů a hnutí ANO stát vyplatil jen desetinu z původně plánovaných 40 miliard, tedy čtyři miliardy korun. Zbytek podle nich slouží k zalepování státního rozpočtu. ANO proto požaduje mimořádný bod jednání. Ministerstvo financí už ale reagovalo, že s okamžitým využitím celé částky se nepočítalo a že většina prostředků byla účelově vázána. Resorty zatím obdržely bezmála 15 miliard korun.

Teď jste se rozčiloval a vrtěl hlavou celou dobu, pane ministře.

Možná, kdybyste to promítli zpátky třeba na druhou obrazovku, tak bych na to mohl reagovat. Tam prostě nebyla fakta v pořádku. Například nepedagogičtí pracovníci – ještě jednou, jestli můžeme, pak se k tomu můžeme vrátit.

Nepedagogičtí pracovníci. Dnes se o tom jednalo ve sněmovně.

Rozpočet kryje mzdy jen do srpna? To není pravda. To nebyla pravda nikdy. Nevím, jak na to přišli, to ani neříkala Národní rozpočtová rada. Nicméně tento problém byl vyřešen už před dneškem, to znamená, platí v této chvíli jako ve všech ostatních kapitolách. Objem prostředků této položky je navýšený proti roku 2024 o 5 %, jako všude jinde.

Doptám se na to, když to zvedáte, a tím to skončíme. Toto téma, ale ty pochybnosti. Diváci sem píší. Jiřina Janečková z Hodonínska: „Budou platit kuchařky u nás? Proslýchá se, že se bude propouštět, protože naše malá obec na to nemá peníze.“ Můžete říct lidem, jako je paní Janečková, že se to dít nebude a že tohle je zajištěno? Po dnešní debatě ve sněmovně se mi zdálo, že spor stále hořel.

Opozice straší a nemá pravdu. Já to zopakuji: loňské výdaje v této kapitole jsou pro letošní rok zvýšeny o 5 %, jako ve všech ostatních kapitolách. Říkali jsme to od září loňského roku. Pokud nebude změna zákona k 1. září – a víme, že nebude –, tak se bude financovat letošní rok stejně jako loni a předloni, a na to jsou plně zajištěny prostředky už v této chvíli ve státním rozpočtu. Jak ale budou reagovat jednotliví zřizovatelé třeba od příštího roku, kdy to bude jejich kompetence, to stát samozřejmě neví.

Dobrá, tato pochybnost paní Janečkové padá. Vy jste se díval dál na ty informace. Chápu, že odrážíte kritiku opozice snáze, ale tam zazněly i výhrady Národní rozpočtové rady.

To byla jedna z nich a netýkalo se to 10 miliard, je to vyřešeno. Druhá věc se týkala výdajů na obnovitelné zdroje, to je vyřešeno od března. To znamená, že je to plně pokryto do konce letošního roku, aniž bychom zvyšovali celkové výdaje. Sami jste viděli na tom prvním grafu, že celkové výdaje na konci dubna byly nižší zhruba o 27 miliard než v loňském roce. Já k tomu nechci dělat žádné dlouhé závěry, dlouhodobě tvrdím, že konkrétnější závěry se dají dělat na začátku července, kdy je zaplacena daň z příjmu právnických osob. Zatím rozpočet vypadá v zásadě tak, jak jsme naplánovali, všechno nasvědčuje tomu, že deficit bude splněn. Když si vzpomeneme na ten graf, kdy třeba proti roku 2023 už na konci dubna byl výsledek lepší o 75 miliard a na konci roku má být proti roku 2023 lepší o 55 miliard, takže už teď máme rezervu proti roku 2023 a proti roku 2024 nám na konci dubna chybělo snížit deficit jenom o sedm miliard v následujících osmi měsících.

Jinými slovy, umím si představit, že už musíte být alergický na sousloví „účetní triky“, které tady padají. Ty věci se snažíte vysvětlovat, říkáte, že je to jinak. Máte za to, že jste ty věci dokázal vysvětlit? Asi ne opozici ve sněmovně, ale těm voličům, které to zajímá, že vědí, že to není o tricích. Věří vám to?

Já doufám, že ano, protože rozhodují fakta. Nakonec na nepedagogické pracovníky dorazí všechny peníze jako loni nebo předloni, takže každý z těch, kteří patří do té skupiny, která ty peníze oprávněně čerpá, si sám udělá obrázek do konce roku, že opravdu nic nehrozí a budou dostávat peníze stejně jako loni, v objemu o těch 5 % vyšší než loni.

Zmínili jsme tedy ty peníze na povodně. Mimochodem, zřejmě váš nevolič František Halaxa z Moravskoslezského kraje se ptá, jak byly ty prostředky použity.

Děkuji za tu otázku. Rád to vysvětlím. Celkové škody se odhadly zhruba na 70 miliard, z toho 25 miliard na soukromém majetku a 45 miliard na veřejném majetku, ať už státním, krajském nebo obecním. Pojišťovny vyplatily zhruba 19 miliard, takže ke krytí škod i na obnovu území pak zbývá nějakých 51 miliard. Zrovna včera jsme dostali zprávu, že jsme uspěli s naší žádostí u Evropské komise, tam přijdou maximální možná částka, necelé tři miliardy.

114 milionů EUR, 2,8 miliardy korun. Přijdou, ano?

Přesně tak. A to je vlastně maximum, které jsme podle pravidel mohli získat. Loni jsme do těch kapitol převedli 15,5 miliardy, účetně se vyčerpaly čtyři. Ale my jsme nečekali na schválení novely státního rozpočtu a některé peníze se vyplácely okamžitě, což podle mě je správné. Takže těch 15,5 miliardy se nikdy neztratilo, část už byla vyplacena do května a k tomu přijde zhruba 10 miliard v letošním roce, takže celkové výdaje státu v této chvíli budou za ty dva roky zhruba 26 miliard z těch 51.

To znamená, ta debata, kde přistálo 26 miliard, když fakticky jste z těch 30 utratili čtyři. 

Ale na Silvestra loňského roku. Další peníze, některé peníze se vyplatily z jiných zdrojů už v září a ty se pak dorovnaly do těch kapitol někdy v lednu nebo v únoru.

Ale víme, proč ta debata vznikla, protože někteří ekonomové říkali, pokud by se tam ty třicetimiliardové investice koncem roku nedaly na povodně, tak nevyjde rozpočet.

Počkejte, deficit 30 miliard by se využil, kdyby byl deficit 280 miliard, on byl 271 miliard, to znamená o 10 miliard menší. To jsme prostě nevyužili, protože nebyla potřeba. Je to dobrá zpráva, když ty škody jsou menší, tak já myslím, že to je dobrá zpráva pro všechny. Jestli ten odhad škod byl vyšší v těch prvních dnech a týdnech, než je realita.

Ale ta otázka, kam jde ten zbytek těch peněz.

Nižší deficit. 15,5 miliardy šlo do těch kapitol a čtyři miliardy, a to jsme řekli 6. ledna na tiskové konferenci, šly na zvýšení výdajů na obranu, abychom si byli jisti, že splníme 2 % na HDP.

Tedy podle vás žádná pochybnost není na místě. V tuto chvíli?

Ne, není žádná pochybnost. Já určitě připravím nějaký komplexní materiál. Moje role jako ministerstva financí skončila v okamžiku, kdy byl schválen plán obnovy území. Podle zákona pak ty kompetence přebírá ministerstvo pro místní rozvoj, které má čtyři konkrétní programy, ať už pro fyzické osoby, pro občany nebo pro obce. Ty postupně běží a postupně se ty peníze čerpají. A ještě těm 15,6 miliardám přibude letos 10 miliard, které jsou určeny pouze na povodně. V této chvíli už byly využity z více než 50 %. Zase už mají jednotlivé kapitoly.

Bude se na to ptát pan prezident. Dnes zaznělo na výjezdu pana prezidenta ve vašem Moravskoslezském kraji, z úst, tuším, představitelky Okresní hospodářské komory, že v regionu je velmi vážný problém kolem dotací na obnovu po povodních. Nefunguje to, ministr Stanjura nekomunikuje, pan prezident říkal: já se o to budu zajímat, možná vám budu pomoct.

S tím nekomunikuji? Tam vznikla iniciativa podniků a podnikatelů. Já myslím, že to dobře. Poslední jednání bylo v pondělí, den před tím v Bruntále. Byl tam můj pan náměstek, který mi referoval velmi podrobně, to jednání bylo konstruktivní a podle názoru velmi, velmi dobré. To bylo v pondělí.

A když říkají, že pomoc nepřišla, tak lžou?

Záleží, kdo a komu.

Hospodářská komora.

Ale záleží, kdo a komu. Největší problém je pomoci velkým podnikům, protože tam jsou pravidla, aby to nebyla nepovolená veřejná podpora. Tam ten problém reálně existuje, ale nemá to v rukou pouze Česká republika. My jsme například rozhodli, abychom byli vůbec schopni podporovat podnikatele, že to nepůjde s evropskými penězi, protože tam je podmínka, že to nesmí být v záplavovém území – postižený podnik jako nelogická podmínka, ale je tam. Takže my jsme tam dali peníze z českého rozpočtu, abychom se vyhnuli této nesplnitelné podmínce.

Jinými slovy, říkáte, funguje to? Já myslím, že to funguje.

Interpretace? Ano, já jsem rád, že to mohu vysvětlit každému, kdo chtěl schůzku, kdo mě pozval, s tím jsem mluvil. Takže říkat, že nekomunikuji, to je opravdu nefér. Musel by někdo říct, kdo kdy a tak podobně. Neříkám, že to funguje na 100 %, i v tom celkovém procesu se ukázalo, a občas na základě zpětné vazby jsme zasáhli a změnili jsme, zlepšili jsme ty podmínky, zjednodušili, když dostaneme zpětnou vazbu. Takže neříkám, že všechno fungovalo hned a na 100 %, ale podle mě všichni, kteří se tomu věnovali, dělali, co mohli.

Dovolte mi. A pojďme ještě na ty nepopulární výdaje, o nichž se hodně mluví – výdaje na obranu. Asi už je debata u konce, jestli to budou 2 %. Už jsme si řekli, že do roku 2030 to budou 3 %, hovoří se o třech a půl atd. Kde na to vezmeme, pane ministře? Protože ono je to jednoduché: buď si půjčíme, nebo zvýšíme daně, anebo někde budeme masivně škrtat.

Já nevím, jestli je pravda, že to jsou nepopulární výdaje.

Z té debaty vypadá to, že pro voliče je to poměrně nepopulární, dramatická debata.

Pro které? Myslím si, že většina voličů chápe, že potřebujeme zajistit bezpečnost naší republiky a bez bezpečnosti není prosperita. To je prostě podmínka toho, abychom byli prosperující a bezpečná země. Ano, jsou voliči, kteří to považují za zbytečné, ale je celá řada voličů, kteří to chápou. Z těch cest, které jste vyjmenovala, máte pravdu. Já říkám: nemáme zvyšovat dluh, nemáme zvyšovat daně, máme se podívat zejména na výdaje na dekarbonizaci, které mají být stovky miliard v příštích letech. A když si vybereme, jestli máme investovat do dekarbonizace nebo do obrany – obojí neufinancuje ani Česká republika a jiné evropské země. Tak já za sebe říkám, abychom investovali do obrany.

Ministerstvo financí tvrdí, že Česko v letech 2023–2030 vydá na opatření ke snižování emisí oxidu uhličitého v atmosféře přes bilion korun.

300 miliard se už vydalo a ještě zbývá 700 miliard. Navýšení na 3 % do roku 2030 dělá zhruba 300 miliard. A je tam prostor.

Jaké jsou ty možnosti tady z toho balíčku na dekarbonizaci ty peníze vzít? Na rovinu se ptám konkrétně.

Něco máme sami v rukou, něco musíme vyjednat na evropské úrovni, ale ten problém řeší i ostatní evropské země. Nejsme v tom jediní a já věřím, že v tom vyjednávání budeme úspěšní.

Přece jenom ten rozpočet pro příští rok se blíží, to znamená, vy už s touto strategií v něm budete pracovat, protože pan ministr Hladík říká, že je to nemyslitelné.

Já myslím, že to myslitelné je, já si to ještě s panem ministrem určitě někde vyříkám, ale budeme snižovat ten strukturální schodek podle zákona i v roce 2026. My jsme to nechali uzákonit, takže ten proces je správný a budeme v tom pokračovat i příští rok.

Já se ptám pořád po tom balíčku dekarbonizačním, když pan ministr Hladík – připomínám, že má na starosti životní prostředí – říká, že je to vyloučeno, že to je nemyslitelné. Fakt. A vy říkáte, že tak potom on neví něco, co vy víte, je to tak?

Není to jednoduché, ale dělat to musíme, pokud nechceme zvyšovat deficit nebo zvyšovat daně. Já nechci ani jedno.

Jaká je pravděpodobnost na škále 1–100, že to Evropská unie umožní, abychom ty peníze zamýšlené na dekarbonizaci a životní prostředí vzali a investovali je do obrany? Byť to může dávat smysl.

Nejsou to všechny peníze, je to jenom část, v našem případě je to méně než 50 %. Já myslím, že ta pravděpodobnost je vyšší než 50 %, právě proto, že to řeší i ostatní státy. To není problém jenom České republiky, tam by ta pravděpodobnost popravdě byla velmi malá. Já zhruba jednou měsíčně mluvím s ostatními ministry financí a ten problém je prostě všude.

Pan ministr Hladík na to asi bude reagovat podrážděně a nebude v Evropské unii tohle prosazovat. Jak jste říkal: buď si budeme muset půjčit, nebo zvednout daně, anebo tady najdeme tuhletu cestu. Dá se to uhrát, pane ministře, dlouhodobě při dlouhodobých investicích do obrany, bez zvyšování daní, je to pravděpodobné, že se to dá ustát?

Ano.

Ptám se proto, že jsem četla analýzu CERGE, ekonomů CERGE, a ti říkají, že spíš než třeba na dluh, je efektivnější zvýšit daně teď, protože v momentě, kdy si budeme muset na to půjčit, tak budeme muset za nějaký čas zvyšovat daně mnohem víc, než bychom museli teď.

No, to je jejich názor, já jim to neberu. Já jsem politik, já prostě zastávám jiný názor. Já jim to neberu, jestli oni říkají, že je výborné zvednout daně, já si to prostě nemyslím.