Ministr Stanjura pro Právo: V mezinárodním kontextu jsme příkladem ve snižování deficitu
21.7.2025, Právo
* Ekonomika už zase roste, inflace i nezaměstnanost jsou nízko. Přesto se vládě nedaří zásadně srazit obří deficit státního rozpočtu. Proč?
S tím deficitem to není pravda. V mezinárodním kontextu jsme na tom velmi dobře. Pro organizace jako Mezinárodní měnový fond nebo OECD jsme příkladem země, která snižování deficitu zvládla. Jejich experti říkají, že naši veřejnou debatu nechápou. Zdědili jsme deficit ve výši pět procent hrubého domácího produktu, konkrétně za rok 2021.
* Ale z doby covidu.
Za rok 2021, kdy už covid slábl. Loni jsme měli deficit 2,2 procenta HDP, tedy níže, než vyžadují maastrichtská kritéria. Horší výsledky má z našich sousedů Německo i Rakousko. Se Slovenskem, Polskem i Maďarskem zahájila Evropská komise řízení kvůli nadměrným rozpočtovým schodkům.
* I naše schodky ale zůstávají vysoké.
Můžeme mít sen o vyrovnaných rozpočtech, ale reálné to není. Víme, jaké politické náklady jsme zaplatili, abychom se dostali z pěti na 2,2 procenta.
* V mezinárodním srovnání jsme ale na tom byli relativně dobře i před pěti lety.
Ano, covidové roky ovlivnily rozpočty států v celé Evropě, ale u nás dluh rostl nejrychleji. V některých zemích rostl polovičním tempem.
* Avizujete ale, že deficit rozpočtu se příští rok přiblíží ke 280 miliardám, letos má být „jen“ 241 miliard.
Musíme si ale říct proč. Dvě položky v předchozích rozpočtech nebyly. Za prvé budeme stavět dva nové bloky v Dukovanech. Společnost Elektrárna Dukovany II (stát v ní má 80procentní podíl – pozn. redakce), která je investorem, má komerční úvěr, takže první práce probíhají na základě úvěru. Po dobu výstavby stát bezúročně půjčí této společnosti peníze. A ta začne splácet v okamžiku, kdy začne vyrábět elektřinu. A za druhé jsou tam navíc výdaje na obranu nad spojenecký závazek dvě procenta HDP.
* Jak vysoké?
Tam se bavíme o 18 až 25 miliardách. Když sečteme tyto dvě položky, je to oproti letošnímu roku navýšení zhruba o 50 miliard. Podle evropské statistiky veřejný deficit vůči HDP nevzroste, bude pořád na 2,2 procenta.
* Kvůli deficitům rozpočtu roste státní dluh. Do konce roku se podle vašeho ministerstva zvedne na 3,6 bilionu korun z loňských 3,4 bilionu. Zadlužení se má zvýšit na 43,1 procenta HDP z loňských 41,8. Těžko můžeme mluvit o stabilizaci veřejných rozpočtů.
Bezesporu můžeme, v mezinárodním srovnání. Jaké bude celkové zadlužení, uvidíme na konci roku. Maastrichtská kritéria umožňují až šedesátiprocentní zadlužení vůči HDP. Česko je pod 50 procenty, patříme do lepší poloviny, možná dokonce do nejlepší čtvrtiny zemí Evropské unie.
* Váš ministerský předchůdce Miroslav Kalousek i další experti varují, že bez zásadních opatření státní dluh poroste rychleji. Česko tím oslabí svoji odolnost vůči krizím. Podle Kalouska se politici bojí reakce voličů a zásadní vize v programech nemají.
Bývalým politikům se radí jednoduše. Doufám, že až budu bývalým politikem já, nebudu to dělat. Kdyby bylo jen na názoru mém nebo ODS, tak by konsolidace byla rychlejší. Vždy ale musíte získat většinu v obou komorách parlamentu a myslím, že jsme dosáhli maxima možného.
* Loni skončil rozpočet schodkem přes 271 miliard korun. Pro letošek je plánovaná sekera 241 miliard. Podaří se vám tento deficit udržet?
Po prvním pololetí jsou předpoklady pro to, abychom ho dodrželi. Požádali jsme také Evropskou komisi o největší platbu z Národního plánu obnovy, která by měla dorazit v září nebo v říjnu.
* Kolik to bude?
Záleží, jestli nám všechno uznají. Je to 1,7 nebo 1,8 miliardy eur, takže kolem 40 miliard korun.
* Nejsou ale rizikem i nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje, jež vám vyčítá i Národní rozpočtová rada?
Rizikových bylo jen půl procenta všech příjmů.
* Nejde však o malé peníze. Podle rozpočtové rady budou letošní příjmy z prodeje emisních povolenek, u nichž letošní rozpočet počítá s výnosem 30 miliard, ani ne poloviční.
Naštěstí se tento problém od příštího roku přestane týkat ministerstva financí. Až do letošního rozpočtu ministerstvo životního prostředí zpracovávalo odhad. Od příštího roku ale budou příjmy z takzvaných žlutých povolenek příjmem Státního fondu životního prostředí, který stojí mimo státní rozpočet. Pokud to na životním prostředí neodhadnou přesně, problém bude řešit fond.
* Problematických položek je víc. Na dotace solárníkům bylo pro letošek vyčleněno 8,5 miliardy korun, zatímco ministerstvo průmyslu žádalo přes 31 miliard.
Pro letošní rok je to vyřešeno. Bohužel, kvůli Senátu jsme nezavedli individuální kontroly, které mohly přinést pozitivní rozpočtový výsledek – potenciálně bychom platili méně. Navíc bychom prokázali, že všechny dotace, které vyplácíme, jsou oprávněné.
* Kolik budou příští rok činit výdaje na obranu?
Při 2,2 procenta HDP to bude nějakých 195 miliard. Čistě obranné výdaje chceme zvyšovat tempem minimálně 0,2 procenta HDP ročně a za pět let se tak dostat na tři procenta. Během dalších pěti let to podle závazku Severoatlantické aliance má být zvýšení o dalšího půl procenta. Kromě toho jsme se jako spojenci domluvili, že dáme 1,5 procenta HDP na výdaje, které s obranou souvisí nepřímo. Řeší se metodika, nicméně náš odhad je, že už teď na tyto ostatní výdaje dáváme 1,2, nebo dokonce 1,3 procenta HDP.
* Do toho půjde zahrnout třeba výstavba infrastruktury?
Určitě, například zpevňování mostů. Mohou tam být i prvky integrovaného záchranného systému, kde máme vrtulníky, které se dají použít i na obranu. Dále státní hmotné rezervy, vojenské nemocnice a mnoho dalších věcí.
* Jak ale obranné výdaje za stovky miliard financovat? Zvyšování daní, přestože jste je v tomto volebním období zvedali, odmítáte a větší zadlužování také.
Nejlepší cesta, kterou ale nemá stát úplně v rukou, je vytvářet podmínky pro podnikání. Když se bude dařit ekonomice, budou vyšší příjmy státního rozpočtu. V této chvíli rosteme zhruba dvakrát rychleji než průměr eurozóny. Dalším významným opatřením může být přesměrování části peněz vyčleněných na dekarbonizaci. Na tom by se Evropa měla dohodnout.
* Volby jsou za dveřmi, ale stále neznáme obrysy rozpočtu na příští rok ani váš volební program. Podle čeho se mají voliči řídit?
Volební program představíme v srpnu. Pak bude několik týdnů, kdy vedení stran Spolu i kandidáti budou moci náš program vysvětlovat.
* Z trojkoalice zaznívá, že návrh velkých daňových změn nelze čekat. Co byste v programu osobně rád viděl? Škrtal byste dotace?
Ano, určitě. Je to můj dlouhodobý názor.
* A dál?
Jde o kompromis. Není to program, který by napsal Zbyněk Stanjura nebo ODS. Ale jsem s ním spokojený. Tím, že máme předvolební koalici s topkou a lidovci přiznanou, na rozdíl od jiných, ušetříme si práci, kterou bychom jinak dělali po volbách. Vidím čtyři prioritní oblasti: bezpečnost a obranyschopnost, v ekonomice konkurenceschopnost a stabilní veřejné finance, dostupné bydlení a systém vzdělávání. Vláda, která řekne, že má třicet priorit, pak ve skutečnosti nemá žádnou.
* Volební preference Spolu v Moravskoslezském kraji, kde jste lídrem, nevypadají růžově. Zatímco ANO má v regionu podle agentury STEM 38,3 procenta, Spolu by teď získalo 15,9 procenta. Nebojíte se propadáku? Co hodláte dělat?
Kdybych se bál, zvolím to, co mnozí politici z jiných stran, a kandiduji jinde než ve svém kraji. Lídr za SPD není z našeho kraje a Andrej Babiš také ne. Nekandiduje ve svých domovských středních Čechách, už minule utekl do Ústeckého kraje. Myslím, že člověk má kandidovat tam, odkud pochází. Hnutí ANO v našem kraji koncentrovalo hlasy levicových voličů. V minulých volbách v roce 2021 mělo, když to zaokrouhlím, 35 procent a my 20 procent. Dali jsme si jako minimální cíl obhájit výsledek z minulých voleb.
* Nesráží vaše preference bitcoinová kauza?
Kdyby ministr spravedlnosti Pavel Blažek tuto chybu neudělal, tak je máme vyšší. Experti nám ale říkají, že se zhruba třetina voličů rozhoduje v posledních deseti nebo čtrnácti dnech před volbami. Naším úkolem je, aby naše kampaň měla gradaci a co nejvíc lidí přišlo k volbám.
* Prezident Petr Pavel řekl, že ministerstvo financí muselo o Blažkově záměru přijmout bitcoiny od Tomáše Jiřikovského odsouzeného za obchod s drogami dobře vědět. I z časové osy, s níž přišla nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix, asi 40 ze 130 záznamů představuje komunikaci s vaším úřadem. Kde podle vás začíná a končí politická odpovědnost?
Tam, kde byla vyvozena. Pavel Blažek a jeho náměstek to evidentně špatně vyhodnotili a oba rychle přijali politickou odpovědnost. Vím, že to z hlediska komunikace vypadá hrozně, ale náš resort je velký. Někdo zavolá a říká, jak se účtuje v bitcoinech. Z toho nic nezjistíte. Naše odpověď byla, máme to na webu, tam je přesná definice. Další dotaz byl: máte peněženku? Nemáme, má ji Úřad pro zastupování státu. Dotazy probíhaly na úrovni referentů. Takových telefonátů jsou denně desítky.
* Podle odborníků ale selhaly všechny odpovědné státní instituce i osoby, které informaci o chystaném převodu bitcoinů měly a mohly mu zabránit.
Ne, tak to není, já se omlouvám. Šetří to policie a tito odborníci už mají jasno dopředu, vědí, co se mělo stát.
* Ale i advokáti najatí ministryní Decroix uvedli, že bitcoiny pravděpodobně pocházely z trestné činnosti.
Ministerstvo spravedlnosti je plné dobrých právníků. Nechápu, proč to také nezjišťovali. Kdyby to byla nějaká malá organizační složka státu, která má jen externí právní služby, tak by se to možná dalo pochopit. Ale u ministerstva spravedlnosti to fakt považuji za selhání.