Ministr Stanjura v pořadu Dvacet minut Rádiožurnálu

Zdroj: Český rozhlas Radiožurnál, moderátor: Tomáš Pancíř

Jaké následky bude mít odložení podpisu smlouvy o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany? Jak chce stát financovat stavbu nových jaderných bloků? Podaří se vládě dodržet plánovaný schodek letošního rozpočtu? A proč v Česku platíme za elektřinu víc než obyvatelé ostatních států EU? Dnešním hostem 20 minut Radiožurnálu, který vysílá i Český rozhlas Plus, je ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. 

Dobrý den, vítejte v našem sněmovním studiu. 

Dobrý den, děkuji za pozvání.

Dnes přesně v 15:15 měla být podepsána smlouva na stavbu nových dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany korejskou firmou KHNP, ale krajský soud v Brně včera vydal předběžné opatření, kterým zakázal tu smlouvu podepsat. Jak velká komplikace to podle Vás pro dostavbu Dukovan je? Co to znamená pro celý ten projekt? 

Může to být velká komplikace. My se určitě budeme bránit kasační stížností, tu ale podáme v okamžiku, kdy si dostatečně prostudujeme odůvodnění včerejšího rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Pokud by to finální rozhodnutí soudu bylo za dlouhou dobu, tak to samozřejmě může způsobit zaprvé zpoždění harmonogramu, ale také velké hospodářské škody. Jsem si úplně jistý, že celá ta soutěž proběhla v pořádku podle všech platných zákonů a že jsme skutečně vybrali tu nabídku, která je nejvýhodnější pro naše občany a pro naše firmy. Klíčovým kritériem bylo posouzení výsledné ceny jedné vyrobené megawatthodiny v těch nových blocích a ta nabídka byla jednoznačně nejlepší. 

Myslím, že to je bez debaty a mě vlastně mrzí, že neúspěšný uchazeč využívá tuto možnost. Má to samozřejmě právo, ale protože jsem byl seznámený s výsledky hodnocení těch nabídek, tak podle mého názoru bylo všechno korektní a nabídka preferovaného uchazeče, korejské společnosti, byla o mnoho lepší. 

Co to znamená "o mnoho"? O kolik? 

Nemohu zveřejnit ty údaje. Myslím, že včera ČEZ požádal EDF, aby zveřejnila svoji nabídku. ČEZ to nemůže udělat, ale pokud oni mají pocit, že jim bylo nějak ukřivděno, není nic jiného než, aby zveřejnili svoji nabídku a my pak samozřejmě v okamžiku, kdy můžeme podepsat smlouvu, zveřejníme parametry té smlouvy. Takže každý si to bude moct posoudit a dát nám zapravdu, že nabídka byla prostě mnohem lepší. Říkám, že klíčovým kritériem bylo, za kolik se bude vyrábět megawatthodina, až ty bloky budou stát. 

To předběžné opatření, konec konců, o kterém teď mluvíme, je reakcí na žalobu neúspěšného uchazeče o tuto zakázku, francouzské firmy EDF. Samozřejmě v tuto chvíli nikdo nemůže odhadnout, jak dlouho to předběžné opatření bude platit, kdy soud může dospět k definitivnímu rozhodnutí, nebo jestli uspěje ta vámi avizovaná kasační stížnost. Jak dlouhý odklad by byl vážným problémem? 

Od řádu měsíců už je to vážný problém. Harmonogram je poměrně napjatý. Vím, že se má spouštět za 10–11 let, ale každý odklad oddaluje samotné spuštění.

Potřebujeme stabilní zdroj, který bude stabilně vyrábět elektrickou energii. Dlouhodobě platí, že jaderná energetika má velkou podporu našich obyvatel. Více než 70 % našich občanů to dlouhodobě podporuje. Ti občané vědí, že to je stabilní zdroj a že vyrábí za velmi přijatelné ceny. 

Dá se v tuto chvíli, tedy po včerejším rozhodnutí soudu, ještě reálně mluvit o spuštění nového bloku v roce 2036? 

Zatím ano. Bude záležet, jak dlouhé to zpoždění bude. Přál bych si, abychom uspěli s tou kasační stížností. Kdyby to bylo zpoždění v řádu několika týdnů, tak to problém není. Kdyby to bylo několik měsíců, tak to problém samozřejmě být může.

Připouštíte si po včerejšku, že by soud mohl dát zapravdu firmě EDF? To předběžné opatření samozřejmě zdaleka neznamená a nenaznačuje, jak soud rozhodne. Na druhé straně naznačuje a soud to ostatně jasně konstatoval, že považuje argumenty francouzské firmy za relevantní a poměrně silné. 

Já si to vůbec nepřipouštím, protože jsem byl seznámen s hodnocením. Nevím, jak soud to chce vyhodnocovat. Každá z těch nabídek měla, mám pocit, 10 tisíc stran. Ty nabídky hodnotili týmy odborníků. Jeden člověk není schopen přečíst 10 tisíc stran nabídky a posoudit všechny částky, protože to je opravdu velký investiční projekt, který se skládá z mnoha částí. Nevím, jak soud chce k tomu přistoupit. Jestli bude znova hodnotit a pročítat 2× 10 tisíc stran a porovnávat? Nevím.

Předpokládám, že bude vycházet z toho, co namítá EDF. Předpokládám, že i další strany budou předkládat nějaké důkazy. Tak běžně soudní jednání probíhají.

Nevím, co namítá EDF. 

Vy říkáte, že si to nepřipouštíte. Na druhé straně není na místě počítat i s touto variantou. Neměla by vláda se připravit i na tuto variantu? Říká se, že ještě s ní přeje připravená. 

Ne, určitě ne. Ptáte se mě, jestli by to bylo definitivní rozhodnutí? 

Ne, já se vás neptám.

Ptáte se hypoteticky, jestli se připravujete na to, kdyby to tak dopadlo. A kdyby se to dál nezdržovalo. A jestli se nabízejí nějaké jiné varianty. Teď musíme říct, co by to znamenalo, kdyby tak dopadlo. Nepřipouštím si, že by celý tender skončil a začínali bychom znova. To by bylo zpoždění v letech. Tender byl připravován za minulé vlády. To je práce minimálně pěti let. Takže si to vůbec nepřipouštím. Jsem si jistý, že investor, ne vláda, to není vládní kontrakt, dodržel všechny náležitosti všech zákonů. 

Nebyla by cestou třeba mezivládní dohoda, něco podobného, co udělalo Polsko s Amerikou? 

Ne. To jsme mohli rozhodnout v minulém volebním období a zvolit jinou cestu. To bychom se  vraceli úplně na začátek.

Znamená to včerejší předběžné opatření brněnského soudu, že se všechno ohledně výstavby Dukovan teď zastaví? Nebo některé další kroky je možné i bez smlouvy podnikat? 

To budeme analyzovat. Myslím, že to není tak, že se dneškem všechno zastaví. Určitě přípravné práce budou probíhat dál. Ale zastaví se práce, které má dodávat vybraný uchazeč. To samozřejmě ano, protože nebude pracovat bez smlouvy. Protože i kdyby pracoval, bez smlouvy my nemůžeme platit. Tak jednoduché to vlastně je. Na druhé straně společnost Elektrárny Dukovany II samozřejmě přípravné práce nezastaví. 

Potřebujete tzv. notifikaci od Evropské unie. Tu máte na první blok, na druhý blok ji nemáte. Kdybyste avizoval, že oficiálně o tu notifikaci požádáte právě po podpisu smlouvy s KHNP. To stále platí? 

Ano.

A potom je šance, že byste požádali třeba ještě před podpisem? 

Ne, abyste mohli zahájit oficiální proces notifikace, musíte mít smluvní dokument. Nemůžeme zahájit notifikaci a říkat, že si myslíme, že za měsíc, dva nebo tři podepíšeme smlouvu a v té smlouvě bude. Je to nezbytná podmínka. Neoficiální konzultace z úrovně Ministerstva průmyslu a obchodu samozřejmě probíhají, ale oficiální žádost podáme v okamžiku, kdy se kontrakt podepíše. 

Francouzská EDF se snaží podnikat kroky proti smlouvě s KHNP i na evropské úrovni. Jak silný je ten francouzský tlak? 

To uvidíme. Jsem vlastně zklamaný, protože fakt neměli dobrou nabídku. Kdyby měli dobrou nabídku, rozuměl bych jim. Kdyby byl rozdíl opravdu velmi nepatrný, mohli bychom říct, že jsme měli dvě skoro srovnatelné nabídky. A tak to prostě není. To znamená, že z našeho pohledu jsou jejich stížnosti neoprávněné, propásli správný čas, nedali tak dobrou nabídku jako jejich konkurenti a pro nás a naše občany by bylo nevýhodné, kdybychom uzavřeli smlouvu, která by nakonec vedla k tomu, že elektrická energie bude dražší, než kdyby ji stavěl jiný uchazeč.

Teď jste odpověděl na něco trochu jiného, než jsem se ptal. Ptal jsem se, jak silný tlak na evropské úrovni od Francouzů přichází a jak ho čekáte? 

To uvidíme. Využívají obranné mechanismy, které bezpochyby existují. To je normální v demokratické společnosti. Jsme si jisti, že jsme postupovali správně. 

Řekl jste, že jste si jistý, že jste postupovali správně. Místopředseda Hnutí ANO a stínový premiér Karel Havlíček včerejší rozhodnutí soudu komentoval slovy, že vláda přípravu kontraktu k dostavbě jaderných bloků v Dukovanech podcenila. Opravdu jste nic nepodcenili? 

Ne, myslím, že je to komické. Karel Havlíček tam chtěl, a zdržoval samotný kontrakt tím, že neustále prosazoval účast ruských a čínských firem. A nám to trvalo měsíce, možná roky, než jsme je donutili z opozičních lavic, aby ruskou a čínskou firmu vyloučili na základě doporučení bezpečnostních složek. Takže to je člověk, který to zdržel minimálně o rok, možná o dva. Jak může říct, jak má vláda ovlivnit rozhodnutí nezávislého soudu? To prostě není možné. A to, že neúspěšní uchazeči, a jsou to mnohem menší zakázky, se obracejí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně na krajský soud, to se prostě děje velmi běžně, takže to žádná vláda nemá v rukou, aby zajistila, že neúspěšný uchazeč se nebude odvolávat.

Myslím, že Karel Havlíček mluvil o tom, jestli jste vy nebo ČEZ nedali nějaké argumenty, zda se to nedalo udělat jinak, aby EDF neuspěla ani s předběžným opatřením? 

Ne.

Opozice také kritizuje nedostatečné zapojení českých firem do dostavby Dukovan. Korejská firma slibovala 60% zapojení českých společností. Je v tomto směru v textu smlouvy, který se dnes měl podepisovat, jasná garance? 

Není. Mimochodem, Karel Havlíček byl ministrem průmyslu v době, kdy se dělaly předběžné konzultace a podmínky byly oznámeny všem uchazečům, a nic takového tam jako ministr průmyslu a obchodu nedal. Myslím, že stížnosti jsou neoprávněné a časově nesedí. Včera jsem četl docela dobré přirovnání: elektrárna se ještě bude roky projektovat, ale není ještě naprojektovaná. Přirovnání bylo srozumitelné. Někdo si chce postavit rodinný dům a koupí si pozemek. Vyčítáme mu v tom okamžiku, kdy ještě nemá projekt, že nemá vybraného dodavatele koupelny. Myslím, že je to srozumitelné.

Asi nikdo nechce, aby měl vybrané konkrétní firmy. Na druhé straně by tam mohl být jasný závazek, že to budou firmy české, nebo ne? 

Co je klíčový parametr? Pro mě je klíčový parametr výsledná cena. Investor vynaložil veškeré úsilí a vyjednal dobrý kontrakt tak, abychom měli dobrou cenu. Pokud za těchto podmínek se na tom budou podílet české firmy, je to jen dobře. Pokud ne, pak je pro mě důležitější výsledná cena výroby elektrické energie.

Pardon, takže pro vás není důležitý podíl českých firem na zakázce? 

Je důležitý, jen říkám, že to v tuto chvíli nelze určit60 %, když to není naprojektované. Ten, kdo tvrdí, že to jde, neříká pravdu. Dnes budou podepsány smlouvy o smlouvách budoucích s více než desítkou českých firem a garantováno bude už 30 %. Předpokládáme, že v průběhu, jak se bude dokumentace dopracovávat, podíl českých firem poroste. Myslím, že v každém jednání, ať politickém, nebo obchodním, všichni zástupci českého státu zdůrazňují, a korejská strana to ví, že stojíme o splnění závazku 60% účasti českého průmyslu.

Musíme říct, že kontrakty často pro české firmy jsou v údržbě a následném servisu. Elektrárna bude fungovat desítky let a máme zkušenosti z fungování stávajících jaderných elektráren, kolik procent na údržbě a servisu mají české firmy. To je dominantní část. A je to každoroční, protože není to tak, že jednou elektrárnu postavíte a 40 let už neinvestujete.

Vláda před týdnem rozhodla, jak se bude dostavba Dukovan financovat. Od ČEZu jste odkoupili 80 % společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II). Tahle společnost dostane státní půjčku. Proč vyhrál tento model? 

Protože ČEZ má kromě jaderného programu před sebou 100miliardové investice v jiných oblastech, do stávajících jaderných elektráren, nových plynových elektráren a do obnovitelných zdrojů. Celkem asi 500 miliard do roku 2030.

A k tomu je skoro stejně velký kontrakt na dva jaderné bloky. Aby si ČEZ mohl brát komerční úvěry, tak tu část financování jaderného programu financuje stát. Hledali jsme správný poměr, kolik má mít ČEZ a kolik stát. Stát neumí stavět jaderné elektrárny, takže 20% podíl ČEZ zabezpečí expertní roli. Lidé z ČEZ, kteří tomu rozumí, budou reálně řídit stavbu. Stát bude mít většinový 80% podíl, což zabezpečuje přímou kontrolu nad celou tou obrovskou investicí.

Myslím, že poměr je správný. Konzultovali jsme ho i s ratingovými agenturami, protože je důležité, jaký má ČR rating a jak výhodné úvěry si půjčuje na ostatní části investičního programu. Toto procento je pro ratingové agentury dostatečné, aby ČEZ zůstal v investičním pásmu a  byl schopen si půjčovat na ty nové projekty.

Mimochodem, ještě jednou citace stínového premiéra z Hnutí ANO, Karla Havlíčka. Ten v posledních týdnech několikrát mluvil o tom, že akcionářská struktura ČEZ se přežila a že by měl ČEZ vykoupit akcie menších akcionářů, těch přibližně 30 %. Pomohlo by to financování Dukovan?

Ne. 

A není zpětně chyba, že se to neodehrálo už dříve? 

Ne. Nemyslím si, že stoprocentní vlastnictví je lepší než podíl soukromého kapitálu. 

Pokud ODS bude i v příští vládě, nebudete chtít se strukturou ČEZ nic dělat? 

Určitě ne. Mluvím za sebe. Určitě bych nenavrhoval vykoupit zbývajících 30 %, abychom se stali stoprocentními vlastníky ČEZ. Investorem bude Elektrárna Dukovany II. Nebude to ČEZ samotný, ten má 20% podíl. Ve společnosti, která bude stavět jaderné bloky, má stát 80 %. A v tom 20% podílu ČEZ má stát 70 %. Myslím, že to je dostatečný vliv, aby to stát uměl ohlídat.

Náklady na dostavbu každého z dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany by měly být kolem 200 miliard, dohromady tedy 400 miliard. Projeví se financování prostřednictvím státní půjčky už v rozpočtu na příští rok? Bude tam jasně daná částka na Dukovany?

Pravděpodobně ano. Záleží, jak rychle proběhne notifikace. Do doby notifikace Elektrárna Dukovany II bude financovat ty přípravné práce z komerčního úvěru. A až v okamžiku notifikace nastoupí institut návratné finanční výpomoci, neboli státní půjčky za nulový úrok po dobu výstavby. Po spuštění elektráren bude společnost dodávat státnímu obchodníkovi vyrobenou elektrickou energii za domluvenou cenu a bude splácet úvěr, který bude za úroky, které platí stát, plus 1 %. Je to pohyblivé. Takže do spuštění bude stát formou půjčky financovat a budou to výdaje státního rozpočtu. 

V příštím roce, pokud notifikace bude, může jít řádově o 10 miliard.

Ve kterých letech budou částky největší? 

V letech 2029, 2030, 2031, kdy začne výstavba obou bloků. V těch letech, kdy budou výdaje nejvyšší, se mohou pohybovat kolem 60 miliard ročně.

Jak stát získá peníze na půjčku na dostavbu Dukovan? Počítáte s úvěrem nebo s extradluhopisy? 

Bude to standardní financování deficitu státního rozpočtu, to znamená formou dluhopisů. Ať už to budou bondy v korunách nebo v eurech. Chystáme první emisi sociálních bondů. Bude to standardní financování jako jiné investiční akce.

Nějaké jaderné dluhopisy nechystáte? 

Ne, v tuto chvíli určitě ne.

Jsou náklady 400 miliard na ty dva bloky definitivní nebo se mohou podle smlouvy zvyšovat? 

Musíme říct, že jsou to náklady v cenách roku 2024. Aby se nabídky daly posoudit, používá se tzv. overnight cena, tedy cena, jakoby se to postavilo přes noc. Cena bude samozřejmě vyšší na konci, zohlední inflaci v dalších letech.

Nikdo neví, jaká bude inflace v letech 2031, 2032, 2033. Takže to je cena v cenové úrovni roku 2024.

Základ, bez inflace, je nepřekročitelný? 

Je to tak. 

K tomu bude ještě jeden kontrakt bokem, na jaderné palivo, zhruba na 10 let. Protože musíte dodávat i jaderné palivo. Jedna smlouva je na výstavbu dvou bloků, druhá na nákup jaderného paliva na prvních 10 let fungování nových bloků.

Ministr dopravy Martin Kupka nedávno mluvil o tom, že v příštím rozpočtu budou potřeba peníze na infrastrukturu v okolí Dukovan. To není zahrnuto v částce, o které mluvíme? 

Ne, to jsou investice státu. Do dopravní infrastruktury do roku 2030 máme investovat zhruba 14 miliard korun.

Vláda před týdnem schválila rozpočtovou strategii na období 2026–2028. Komentoval jste, že tím prakticky začaly práce na příštím rozpočtu. Máte jasno, nebo jste domluveni ve vládě, jaký by měl být deficit rozpočtu na rok 2026, co je maximálně přijatelná výše? 

To vlastně říká rozpočtová strategie. Je to matematická úloha. Tam není prostor pro politické rozhodování.

Pardon, tam jsou maximální částky. To znamená, že prostor pro politické rozhodování je..

Je samozřejmě směrem dolů. Strategie říká, jaké mohou být maximální výdaje.

Nejen státního rozpočtu, ale všech státních fondů dohromady. Počítají se fond dopravní infrastruktury, státní fond životního prostředí, státní fond podpory investic. To jsou celkové výdaje všech státních fondů a státního rozpočtu.

Máte pravdu, je to maximální číslo. Ministerstvo financí bude navrhovat nižší číslo. 

Můžete říci jaké? 

Bude to kolem 250 miliard korun maximálně. Ale týká se to nejen státního rozpočtu, ale i státních fondů. 

Pokud jde o samostatný státní rozpočet, bude to méně než letošních 241 miliard? 

Nevím. Protože jsme v Poslanecké sněmovně, v Senátu teprve bude schváleno, že pokud budou výdaje vyšší než 2 % vůči HDP, tak to nad 2 % se nezapočítává do limitu.

Pro představu, 0,1 % HDP je zhruba 8,5 miliardy, takže pokud by to bylo 2,2 % HDP na obranu, je to plus 17 miliard. Těchto 17 miliard se nezapočítává do limitu. Takže číslo může být podobné nebo nepatrně vyšší. Aniž bychom překročili maximální limity. 

Číslo, které jste říkal, zahrnuje výdaje na obranu, nebo jsou nad rámec? 

Tam jsou 2 % podle zákona, v tom jsou i výdaje na obranu. Pokud bychom doporučili vyšší výdaje, tak to, co bude nad 2 %, bude nad maximální rámec.

To znamená, že hypoteticky celkový deficit by mohl být kolem 270 miliard všech fondů a rozpočtů? 

Maximálně, ano.

Máte harmonogram, kdy budete mít parametry rozpočtu, kdy předložíte návrh?

Bude to 31. srpna.

Bude to jako loni, tedy na poslední chvíli? 

Ano. 

Osvědčilo se to? 

Ano.

Jak sestavování rozpočtu ovlivní blížící se volby?

Je to nešťastné pro rozpočet. V letech, kdy byly volby v květnu nebo začátku června, to bylo podstatně lepší pro odcházející i novou vládu. Když budou volby na přelomu září a října, budeme muset poslat návrh státního rozpočtu 30. září podle zákona. Záleží, jak rychle se ustaví nová sněmovna a zda nová vládní většina návrh akceptuje. V roce 2022 jsme šli do rozpočtového provizoria a ukázalo se, že to není problém, pokud je to na 2–3 měsíce.

Samozřejmě by bylo lepší, kdyby volby byly v květnu nebo červnu.

Mluvili jsme o rozpočtu na příští rok, co letošní? V dubnu schodek stoupl na 126 miliard. Jste si stále jistý, že se vejdete do 241 miliard? 

Ano, jsme o 27 miliard níž než ve stejném období loni.

Má být o 30 miliard níž než loni, takže už teď chybí 3 miliardy? 

Počkejte, máme 12 měsíců na 30 miliard, za 4 měsíce jsme ušetřili 27, takže na 8 měsíců zbývají ještě 3. Myslím, že to zvládneme.

Já myslím, že je dobré dělat silné výroky, když známe pololetní plnění, kdy se doplatí daň z příjmu právnických osob, kterou velké společnosti platí v červnu. Zatím to vypadá, že to zvládneme bez větších problémů.

I s tím, že budete muset najít peníze na platy nepedagogických pracovníků, i s tím, že se zhoršil odhad vývoje HDP? 

Ano, ale máme čísla za první kvartál, kdy HDP rostl o 2 % proti loňskému prvnímu kvartálu. Odhadujeme ekonomický růst 2 % za celý rok, takže zatím je to v souladu s odhadem.

Na závěr energetika. Eurostat včera oznámil, že Česko mělo ve druhém pololetí loňského roku nejdražší cenu elektřiny pro domácnosti v celé EU. Vy kroutíte hlavou, ale Eurostat to vykázal, s odstupem následuje Kypr a Německo. Elektřina je u nás podle dat dva a půlkrát dražší než na Maltě nebo v Maďarsku. Vy kroutíte hlavou, říkáte, že to není pravda, Eurostat tedy lže? 

Ne, není to pravda pro každou domácnost, jsou to vybrané domácnosti. Má jinou metodiku. Český statistický úřad to bude komentovat jako nezávislý úřad. Reálně to není pravda. Před pár týdny jsme četli srovnání cen pro podniky i domácnosti a určitě jsme neměli nejdražší cenu. Záleží, co přesně posuzovali. Jedna věc jsou ceníkové ceny pro nové zákazníky, to často zkresluje. Druhá věc jsou reálné ceny pro všechny zákazníky. Dobrá zpráva je, že ceny energií u nás klesají. Mnozí občané dostávají zprávy od dodavatelů elektřiny a plynu, kteří snižují ceny díky poklesu cen na světových trzích komodit.

Nová německá vládní koalice slibuje snížit výdaje na elektřinu pro firmy a domácnosti. Pokud budete i v příští vládě, uvažujete o něčem podobném? 

Záleží na ceně a kolik se dotuje ze státního rozpočtu. Peníze ze státního rozpočtu jsou peníze daňových poplatníků, jen to nevidí na složence. Můžeme si říct  obnovitelné zdroje. Každý vidí na složence, že za jednu megawatthodinu platí zhruba 600 korun za obnovitelné zdroje. Ale to není všechno. Kromě toho se to platí z anonymního státního rozpočtu, kde ta částka je často vyšší než příspěvek domácností a firem. To už není vidět.

Záleží, kolik který stát uvolní a jak velkou částkou dotuje cenu elektřiny pro firmy i domácnosti a jaký je vliv na celkové zadlužení státu. V tuto chvíli sedm nebo osm členských zemí, včetně Maďarska, čelí řízení ze strany Evropské komise kvůli nadměrným schodkům a rychlému zadlužování. V Česku se to díky naší vládě nestalo. Loni jsme měli nejnižší deficit ze všech okolních zemí. Měli jsme nižší deficit veřejných financí než Německo, které má pověst velmi spolehlivé země.

Z této odpovědi soudím správně, že neuvažujete o něčem takovém...

Člověk musí přemýšlet střednědobě, dlouhodobě. Proto je důležité postavit nové jaderné bloky, protože přinášejí vysokou naději na stabilní dodávky a vyhneme se blackoutům, které jsme viděli na Pyrenejském poloostrově minulý nebo předminulý týden.

Příčina blackoutů není zatím jasná.

Myslím, že občanům je jedno, jaká je příčina. Je blackout a není dodávka elektrické energie. To je špatná zpráva. Odborníci hledají příčiny, ale jedna z nich je, že nemáte stabilní zdroje a jaderná energie dodává stabilně do sítě za dobrou cenu. Proto je důležité, abychom nové bloky postavili.