Domluvit konsolidační balíček bylo vůbec nejtěžší v celé mé politické kariéře

Rozhovor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou
Zdroj: Novinky.cz, 13.9.2025, autor: Martina Machová, Jakub Svoboda

Trojkoalice Spolu má dobře zacílenou kampaň a třetina voličů se rozhoduje až těsně před volbami, takže dosavadní průzkumy není nutné přeceňovat. Ministr financí a lídr koaliční kandidátky v Moravskoslezském kraji Zbyněk Stanjura (ODS) věří ve volební úspěch. Svoji nízkou oblibu, která z průzkumů také vyplývá, bere s nadhledem.

Navrhl jste rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Vaši kolegové ve vládě tvrdí, že jim chybí celkem desítky miliard. Nepřipravil jste ten rozpočet jen na oko, protože počítáte s tím, že po volbách už ve vládě nebudete?

Ne, to určitě ne. To bych mohl nakreslit rozpočet se čtyřistamiliardovým schodkem. Přistoupili jsme k tomu, jako by nebyly volby, s plnou odpovědností a bez kalkulování, kdo volby vyhraje a bude vládnout.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti, který jsem prosadil od loňska, nám navíc dává limity, kolik může být deficit, respektive stanoví výdajové limity podle evropských pravidel. Podle nich je strop pro rozpočtový deficit 237 miliard. Nicméně dvě rozpočtové položky – státní půjčka na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu – se do něj podle české ani evropské legislativy nezapočítávají.

Ptáme se i proto, že váš stranický kolega ministr dopravy Martin Kupka řekl, že mu v resortu chybí na potřebné stavby 60 miliard. A deficit, jak vysvětlujete, nemůže být vyšší. Znamená to tedy, že doprava už není pro ODS ani vládu priorita?

Kdybyste se na to dívali korektně a podívali jste se například na národní zdroje na investice, které vláda může ovlivnit, tak v rozpočtu pro rok 2022 bylo 95 miliard. V letošním srpnovém návrhu rozpočtu na příští rok je u národních zdrojů 175 miliard, tedy o 80 miliard navíc, přičemž to číslo ještě půjde nahoru. Takže doprava samozřejmě prioritou je.

Řekl jste, že vláda v případě potřeby rozpočet dopravy posílí.

Jsem přesvědčen, že se tak stane. Vím, kam jednání směřují. Ještě zdaleka nejsme hotovi, ale myslím si, že to dopadne dobře.

Zmiňoval jste výdajový limit, do něhož se musíte vejít. Komu tedy peníze seberete?

O tom rozhodne vláda.

Kde vy vidíte prostor, odkud se ty desítky miliard pro dopravu dají vzít?

Vidím ten prostor, jednáme o tom, ale omlouvám se, nemohu to kolegům vzkazovat přes média.

Pojďme k volbám, které se rychle blíží. Věříte, že po nich bude vaše koalice s lidovci a TOP 09 znovu sestavovat vládu?

Ano.

Co pro vás bude úspěch?

Usilujeme o to, aby ODS měla post premiéra a sestavili jsme většinovou koalici ve Sněmovně. V roce 2021 jsme říkali to samé, a uspěli jsme. Procentuální zisk ve volbách je pro to pomocné kritérium.

A počet poslanců? Chtěli byste mít největší klub ze stran současné vládní koalice?

My ho budeme mít největší. Když nemáte největší klub, těžko můžete mít ambici stavět premiéra. To je logické.

Jenomže předvolební průzkum pro Novinky v Moravskoslezském kraji ukazuje, že koalice Spolu je třetí až za SPD a v sympatiích vás poráží i pražský restauratér a exposlanec za ODS Jiří Janeček (Přísaha). Čím si to vysvětlujete?

Řeknu vám humornou historku. Když se loučil portugalský ministr financí na ministerské Radě EU, říkal: Milé kolegyně a kolegové, jsem nejméně populární politik v Portugalsku, a pokud někdo z vás není nejméně populární politik, tak tu svoji práci nedělá dobře.

Ministr financí nemůže být z logiky věci populární, pokud vláda, ve které sedí, snižuje deficity státního rozpočtu. Opatření, které by vedlo ke snížení deficitu, a současně bylo populární, je pohádka pro dospělé.

Byl tedy dobrý tah postavit vás jako nepopulárního ministra financí do čela kandidátky v kraji, kde se rozhoduje o jednom z největších počtu poslanců?

Kandiduji tam, kde žiji, a myslím si, že to tak má být. V našem kraji měly levicové strany ve sněmovních volbách vždy většinu. Voliči se nezměnili, to bereme jako fakt. A hnutí ANO se povedlo koncentrovat tyto hlasy, to je také fakt.

Ve vašem kraji ale kdysi kandidoval i Václav Klaus a dokázal tam hlasy získat. Měli jste tam i populární politiky, svého času třeba Mirka Topolánka.

Kdy kandidoval v Moravskoslezském kraji Mirek Topolánek do Sněmovny?

Byl senátorem.

A volby do Senátu jsou úplně jiná disciplína. A Václav Klaus sněmovní volby s Milošem Zemanem prohrál.

To sice ano, jenže podle našeho průzkumu má teď ANO ve vašem kraji přes 40 procent a Spolu jen 13,8 procenta. To je významný odstup.

Věděl jsem, že je to těžký kraj, že v něm dominuje levice. O post jedničky jsem se ucházel a uspěl jsem. Všechno ostatní budeme vědět, až 4. října odpoledne skončí volby.

Zacílili jste kampaň dobře, když jste ji postavili zejména na hodnotách? Andrej Babiš (ANO) zvolil strategii přes peněženky.

Myslím si, že jsme zacílili dobře. Nikdy neslibujeme tolik, co slíbí populisté. Kdyby Andrej Babiš všechny své sliby uskutečnil, tak deficity jsou úplně neuvěřitelné. Nemůžete chtít po zodpovědné straně, aby soupeřila s populisty, kdo komu slíbí víc.

Dá se něco takového vysvětlit většině lidí? Slíbit všechno všem je samozřejmě jednodušší.

Snažíme se o to vysvětlování. Výsledky uvidíme. Záleží na tom, jak ta kampaň bude účinná, a to se teď nedá poznat. Průzkumy nepřeceňujeme ani nepodceňujeme a zbytek se uvidí.

Co by pro vás osobně byl volební úspěch v Moravskoslezském kraji?

Zisk dvaceti procent a uhájení výsledků z minula. Tehdy tam nebyli celostátně známí kandidáti. Andrej Babiš je teď pro kandidátku ANO posila. Ani nevím, kdo minule vedl komunisty, z pohledu jejich voličů je Kateřina Konečná jiná váha. Je ale pravda, že minule tam kandidoval Tomio Okamura.

Tehdy jste získali skoro 21 procent. Náš průzkum vám stejný volební potenciál přiznává i letos. Jak ho chcete naplnit?

Asi nečekáte, že vám řeknu, co přesně budu dělat v kampani v posledních třech týdnech. Chceme překvapit naše oponenty.

Klíčem k úspěšné kampani je gradace. Nechápu komentáře členů, politiků nebo příznivců typu: Už je únor a nic neděláte! Z čísel vyplývá, že třicet procent voličů se rozhoduje v posledních deseti dnech.

Naším úkolem a cílem je, aby přišlo co nejvíc z těch, kdo dnes ještě váhají, zda vůbec k volbám jít. A z těch, kdo přijdou, aby co nejvíc volilo nás. K tomu kampaň směřujeme.

Napadlo vás, že byste mohl být voliči vykroužkován čili že vás kandidáti z nižších pater přeskočí?

Ne.

Jak se vám vládlo s Piráty a STAN?

Když poslouchám Piráty od doby, co odešli z vlády, tak si říkám, že jsem je neznal. Vztahy byly dobré i na osobní úrovni. Teď to popisují nejčernějšími barvami, jako by jejich největším nepřítelem byly strany, které ve vládě zůstaly.

Samozřejmě, Piráti byli nejlevicovější strana, tudíž jsme měli názorové střety. Ale ty neberu osobně.

A teď?

Ze dvou věcí jsem překvapený. Že ani Ivan Bartoš ani Piráti nikdy nepřiznali odpovědnost za zpackanou digitalizaci stavebního řízení. Byl to průšvih ne jednoho ministra a jedné strany, nýbrž celé vlády. Byli jsme ujišťováni, že všechno je v pořádku a všechno klapne.

A druhá věc je ta jejich nepřiměřená kritičnost. Kompromisy byly společné. Ano, mohou si říct, že něco neprosadili, ale my mnohé také ne. I my jsme přijímali kompromisy a pro mě osobně bylo těžké uzavírat mnohé z nich. Kdyby vláda rozhodovala jenom podle názoru a programu ODS nebo Spolu, tak by návrhy zákonů vypadaly jinak.

Se STAN to bylo ve vládě jiné?

Lidské vztahy ve vládě byly opravdu dobré. Nevytvářely se bloky podle stran nebo koalic, debata byla mnohem pestřejší. Že by bylo Spolu proti Pirátům a Starostům, to se stalo jednou nebo dvakrát za celé čtyři roky.

Teď ale obě dvě strany říkají, že konkrétně s vámi by ve vládě už být nechtěly.

To jsem slyšel jen od Pirátů.

Předseda Starostů Vít Rakušan v srpnovém rozhovoru pro Novinky na dotaz ohledně vašeho pokračování na ministerstvu financí odpověděl, že pokud budou po volbách silní, tak budou chtít změny, a to třeba i na ministerstvu financí.

Jak se sestavuje vláda? Musíte vyhrát volby, pak musíte vytvořit většinovou koalici, pak se rozdělují resorty pro konkrétní politické strany. Začínat ukazováním - ten ano, ten ne - mi připadá úsměvné a dětinské.

Překousl byste, kdyby vaše nepřítomnost v další vládě byla podmínka pro její vznik?

Nejdříve jsou zájmy země, pak zájmy koalice, pak vlastní politické strany a pak ty osobní. Kdo to otočí, většinou špatně dopadne.

Když uspějí SPD, Stačilo! a Motoristé, nepůjdete s ANO „zachraňovat“ republiku?

Ne. Osm let odpovídám stejně a bral bych to jako výmluvu. Upozorňujeme na hrozbu spojení Stačilo!, SPD a hnutí ANO a říkáme proč.

Kdybychom s kteroukoliv z těchto stran po volbách uzavřeli koalici, voliči by to nepochopili. Snížilo by to důvěru v demokratickou soutěž, v politiku a mohlo by to snižovat volební účast v příštích volbách. Proto se to udělat nesmí.

Samotní Motoristé jsou přijatelný partner pro Spolu?

Můžeme spekulovat, jestli se do Sněmovny dostanou, nebo nedostanou. Nechci, aby to vypadalo přezíravě, ale nepřemýšlel jsem o tom.

Vraťme se k rozpočtu a přetrvávajícím obřím deficitům.

Počkejte, v porovnání s kterou zemí je obří? S Polskem, Německem?

Schodek státního rozpočtu má být opět skoro 300 miliard korun, státní dluh roste.

Schodek veřejných financí jsme ale za čtyři roky stáhli z pěti procent hrubého domácího produktu na 1,9 procenta. To je o tři procentní body. Mezinárodní měnový fond, OECD i moji kolegové ministři financí říkají, že je to výborný výsledek.

Sedm nebo osm zemí EU má nadměrné schodky. Všichni naši sousedé v těchto letech hospodaří hůře než my, i Německo.

Když je u nás deficit obří a je přitom pod dvě procenta HDP, jak byste charakterizovali ten francouzský, kde je šest procent a kde padne vláda, která se chtěla za pět let reformou dostat na mínus pět procent?

Když se zaměříme na schodky státního rozpočtu, umíte si představit, že to budou v příštích letech řádově ne stovky, ale desítky miliard?

V příštích čtyřech letech si to nedovedu představit realisticky. Minulé vlády dávaly jedno procento, pak 1,4 procenta HDP na obranu. My teď budeme dávat 2,3, až 2,7 procenta a do toho zvyšujeme kapitálové výdaje.

Podle mě je obojí správné. Pokud ale u toho někdo bude říkat, že srazíme řádově schodky, pak musí také říct, že chce zvýšit daně o dvě stě miliard ročně. To nikdo nechce a já to považuji za špatnou cestu. Jinak vám to ale při zvyšujících se výdajích na obranu, ale i na investice, hlavně dopravu a energetickou bezpečnost, nevyjde.

Většina ekonomů proto říká, že aby veřejné finance byly do budoucna udržitelné, bez dalšího zvyšování daní to nepůjde. Vy jste se zvedání daní zpočátku bránili, ale potom jste k němu museli přistoupit.

Řekněme si, v jakém objemu jsme zvýšili daně a co jsme udělali v prvním roce naší vlády, kdy jsme je snížili o zhruba třicet miliard.

Váš konsolidační balíček přes daně a škrty posílil příjmy rozpočtu minimálně o 72 miliard korun za dva roky, a to se nebavíme o dani windfall tax – ta může být možná sto miliard.

Včetně příjmu z ní za příští rok, celkem tedy za tři roky.

Budete v případě úspěchu ve volbách zvyšovat daně?

Nebudeme.

V programu vaší koalice Spolu máte k daním vlastně jen závazek, že by se měly měnit pouze jednou za volební období.

To jsme měli už minule.

Ale vůbec neříkáte, jestli by se nějaká daň měla zvyšovat nebo snižovat.

Říkáme, že nechceme měnit daňový systém. Nevíme, zda se nějaká sazba nějakým dílčím způsobem nezmění. Některé daně jsou harmonizované na úrovni Evropské unie, ale neplánujeme nějaké velké daňové změny jako daňovou reformu.

Spoléháte se tedy na závratné růsty ekonomiky, které by příjmy rozpočtu zvedly?

Žiji v ekonomické realitě Evropy, porovnávám se s našimi sousedy. Když někdo říká, že naše veřejné finance jsou neudržitelné – co pak ti, kteří jsou na tom mnohem hůř? Co tyto ostatní státy? Mně to přijde přehnané…

Jako byste tím ale vlastně říkal, že nevadí, když se budeme ještě trošku víc zadlužovat.

Ne, my se zadlužujeme méně a snižujeme deficity. Vkládáte mi do úst něco, co jsem neřekl. Realita je úplně opačná.

Opakovaně se ale porovnáváte s předluženými státy, jako je například Francie.

Podívejte se na Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko. Nevytáhl jsem ty nejzadluženější země, jenom jsem říkal, že ve Francii padla tento týden vláda, když chtěla jít na pět procent deficitu veřejných financí vůči HDP. V této výši jsme deficit zdědili my a nyní jsme pod dvěma procenty. Tak jsem to jenom porovnal.

Kdy vám bylo v roli ministra za poslední čtyři roky nejhůře?

Politicky nejtěžší v celé mé kariéře bylo domluvit konsolidační balíček. Pět politických stran, šedesát zákonů, desítky návrhů, které jsme neustále propočítávali.

Nejhůř mi bylo, když jsem čelil nespravedlivé kritice. V prvním pololetí roku 2023 mnozí experti, bývalí politici i mnozí komentátoři už „věděli“, že deficit bude 400, 450, 470 miliard. Jak to dopadlo? Dopadlo to dobře. Deficit jsme zvládli, jak jsme ho plánovali. A nikdo z těch lidí potom neřekl: Spletl jsem se.

Když vás kritizuje opozice, je to vlastně přirozené. Horší je, když kritika zaznívá i z vaší vládní koalice. Kdyby tak deficit skončil, tak by ta kritika byla naprosto oprávněná, ale nestalo se to.

Když mluvíte o nespravedlivé kritice, co bitcoinová kauza?

S tím já nemám vůbec nic společného, ať si říká kdo chce, co chce. Kdežto plnění státního rozpočtu je odpovědnost ministra financí.