• Česká republika je v letošním roce stoprocentně úspěšná v mezinárodních arbitrážích. Za poslední rok stát odvrátil hrozbu zaplacení asi 44 miliard korun. Posledním úspěchem byla vyhraná arbitráž s lucemburskou společností European Media Ventures ve věci televize TV3. Arbitráže jsou většinou výsledkem smluv o ochraně investic z počátku devadesátých let. Smlouvy byly většinou pro Českou republiku nevýhodné. Loni v létě proto stát začal tyto dvoustranné dohody se zeměmi Evropské unie vypovídat. Za úspěšným posledním rokem podle ministerstva stojí agresivní postup v arbitrážích vedených proti České republice a také soustředění problematiky arbitráží pod jeden odbor, konkrétně do gesce ředitele mezinárodněprávního odboru ministerstva financí Radka Šnábla a s ním jsme teď ve spojení, přeji vám dobrý den.

Moderátor (Václav Moravec):
" Pět až šest miliard korun, to jsou zatím poslední odhady škod, které napáchaly bleskové povodně. Například Jesenicko zasáhla velká voda v pátek večer. Oblast 18 obcí vyčísluje škody na zhruba miliardu. Začněme onou výší škod, 5-6 miliard korun, to je ten první odhad. Jak významně se ještě podle Ministerstva financí může lišit, pane náměstku?"  

Rozhovor s Tomášem Zídkem, náměstkem ministra financí.

• Herny v mnoha českých městech přibývají, ale radnice s tím nemůžou nic dělat. Licence k provozování nových výherních terminálů totiž vydává ministerstvo financí. S rostoucí kriminalitou, kterou na sebe herny vážou, se ale musejí vypořádat právě obce. I proto vytáhly do boje proti hazardu a resort financí se teď snaží situaci změnit. Právě dnes jednali úředníci ministerstva o novém zákonu, který má počet výherních terminálů omezit. Jestli vás toto téma zajímá, můžete nám poslat své otázky. Odpovídat budou starosta Litvínova Daniel Volák a Zdeněk Barták ze Sdružení zábavního průmyslu. Oba pány vítám ve studiu Radiofóra, dobrý večer. No a na telefonu je náměstek ministra financí Tomáš Zídek, dobrý večer.

Autor: Klára Hájková, náměstkyně ministra

• Poslední zasedání evropských ministrů financí v rámci českého předsednictví přineslo jeden důležitý průlom v dohledu nad finančními trhy. Podařilo se totiž nalézt politickou dohodu o budoucím uspořádání dohledu a novém systému tvorby evropského práva. Vzniknout mají rovnou dva typy institucí, které zastřeší práci národních dohlížitelů. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Do předvolebního klání vstoupila sociální demokracie a po zvolení nového vedení také lidovci s tématem vyššího přímého zdanění vysokopříjmových skupin. Určitě se jedná o lákadlo pro spoustu lidí. Vyššími daněmi má být postiženo jen několik procent nejbohatších, což se velké části zbytku populace bude líbit. Aby ne, pokud vám veřejnou službu zaplatí někdo jiný, proč byste něco takového nepodporovali? Porážka socialistů v evropských volbách ještě neznamená, že s tímto tématem nemohou uspět v celostátní „odvetě“.
  Kdo si zaslouží vysoký příjem?

Rozhovor s Klárou Hájkovou, náměstkyní ministra

• Blíží se parlamentní volby a politické strany hledají politické body, kde se dá. Jedním z posledních populárních nápadů je zakročení proti lichvě regulací úroků u půjček. Ministerstvo financí se však k iniciativám křesťanských a sociálních demokratů staví skepticky. „Já osobně si nedovedu představit, že by se jakoukoli regulací úroků mohlo něco změnit,“ říká náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Její hlavní prioritou je vytvořit nový zákon, jenž by upravil chování prodejců finančních produktů.
  * E15: Vláda dala zamítavé stanovisko k návrhům na omezení lichvy prostřednictvím regulace úroků. Zabýváte se tím, jak omezit lichvu, či to necháváte jen na poslancích?
  Ještě za minulého ministra financí Miroslava Kalouska byla založena pracovní skupina. Poptávka přišla zejména ze strany odborů, protože zejména v regionech, kde je velká nezaměstnanost, nyní bují aktivity zprostředkovatelů půjček. Ministr Kalousek byl vyzván, ať v pracovní skupině připraví zákon proti lichvě, a my jsme tedy dostali úkol, ať vytvoříme skupinu a začneme se zamýšlet nad tím, co by se dalo dělat. Za nás mohu říci, že jsme do toho šli spíše s negativním očekáváním. Já osobně si nedovedu představit, že by se jakoukoli regulací úroků mohlo něco změnit. Takže jsme spíše čekali, jestli přizvané strany přijdou s nějakým návrhem. Vedle toho je aktivní KDU-ČSL, která podala svůj vlastní návrh, a sociální demokraté. Ale ti si dokáží představit pouze klasickou regulaci výše úrokové sazby. S jednotlivými politickými stranami my nespolupracujeme. Pokud by nám tato vláda dala za úkol, ať připravíme regulaci lichvy, tak ji budeme muset připravit, ale zatím to zadání není. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• (Ad ČSA se cení na osm miliard korun, E15, 22. 5., str. 6). Chápu zájem médií o probíhající proces privatizace Českých aerolinií. Rozumím také tomu, že se novináři snaží z politiků i ze zástupců zainteresovaných rezortů získat pokud možno konkrétní odhady potenciálního privatizačního výnosu. Není však možné si konkrétní sumu vymyslet a vložit ji mé osobě doslova do úst, jak se stalo vašemu deníku v článku ČSA se cení na osm miliard korun ze dne 22. 5. 2009. V článku se píše v reakci na odhad prezidenta aerolinií Radomíra Lašáka: „Náměstek ministra financí Ivan Fuksa, který má na starosti hospodaření s majetkem státu, se nicméně drží více při zemi.“ Následuje má údajná citace: „Očekávám cenu v rozmezí od dvou do pěti miliard.“ Rád bych na tomto místě jednoznačně popřel, že bych něco takového řekl na dotaz redaktora E15 či jakéhokoli jiného média. 

Rozhovor s Ivanem Fuksou, náměstkem ministra financí

• Předběžné výsledky hospodaření Českých aerolinií za loňský rok hovoří o nárůstu zisku o 390 milionů korun - na půl miliardy. Pozitivně se ve výsledcích projevil především prodej majetku. ČSA budou letos zřejmě prodány. Buď společnosti Air France-KLM, anebo konsorciu Unimex a Travel Service. A se mnou ve studiu už jsou pánové Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí. Hezké ráno.