Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• (Ad ČSA se cení na osm miliard korun, E15, 22. 5., str. 6). Chápu zájem médií o probíhající proces privatizace Českých aerolinií. Rozumím také tomu, že se novináři snaží z politiků i ze zástupců zainteresovaných rezortů získat pokud možno konkrétní odhady potenciálního privatizačního výnosu. Není však možné si konkrétní sumu vymyslet a vložit ji mé osobě doslova do úst, jak se stalo vašemu deníku v článku ČSA se cení na osm miliard korun ze dne 22. 5. 2009. V článku se píše v reakci na odhad prezidenta aerolinií Radomíra Lašáka: „Náměstek ministra financí Ivan Fuksa, který má na starosti hospodaření s majetkem státu, se nicméně drží více při zemi.“ Následuje má údajná citace: „Očekávám cenu v rozmezí od dvou do pěti miliard.“ Rád bych na tomto místě jednoznačně popřel, že bych něco takového řekl na dotaz redaktora E15 či jakéhokoli jiného média. 

Rozhovor s Ivanem Fuksou, náměstkem ministra financí

• Předběžné výsledky hospodaření Českých aerolinií za loňský rok hovoří o nárůstu zisku o 390 milionů korun - na půl miliardy. Pozitivně se ve výsledcích projevil především prodej majetku. ČSA budou letos zřejmě prodány. Buď společnosti Air France-KLM, anebo konsorciu Unimex a Travel Service. A se mnou ve studiu už jsou pánové Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí. Hezké ráno. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Všichni, kdo chtějí demonstrovat svoje kritické, nezávislé myšlení, upozorňují na údajná pochybení a rizika tendru na odstranění ekologických zátěží. V komentáři Jiřího Leschtiny se objevují až básnické obraty, jako „nakažená krysa“ či „aféra století“. Podstatná fakta však unikají. Lze souhlasit, že pokud se veřejnosti nedostane věrohodné odpovědi na otázky, je dobré být ve střehu. Jenomže k dialogu jsou vždycky potřeba dva. Ministerstvo již více než rok pořádá konference, poskytuje materiály, vysvětluje a vše zveřejňuje na webu. Přesto denně čteme omyly, polopravdy a nesmysly. 

Rozhovor s Ivanem Fuksou, náměstkem ministra financí

• Co by mohla stihnout nová vláda a čemu by přitom měla dát přednost? Priority kabinetu Jana Fischera a její časový rozvrh jsou jedním z bodů jeho dnešní schůze, k nejdiskutovanějším úkolům vlády patří část rekordního tenderu snů na likvidaci starých ekologických škod v průmyslových areálech. Ministerstvo financí nedávno nechalo ve hře tři ze šesti uchazečů, ovšem podle některých hlasů by bylo lepší, aby se o dalším osudu soutěže rozhodovalo až po předčasných volbách. Mimo jiné kvůli pochybnostem ohledně hodnoty tenderu. Podle některých názorů je běžně uváděná částka sto patnáct miliard korun silně nadsazená. Prý až o sedmdesát pět miliard. O co se opírají tyto odhady? 

Rozhovor s Tomášem Uvírou, vrchním ředitelem skupiny Správa majetku

• Probírané téma: Spory o superzakázku, ve hře 115 miliard

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

• Eduard Janota, který připravoval rozpočty od vzniku Česka, se chystá na svou »poslední misi«: po dlouhém přemlouvání přijal křeslo ministra financí ve Fischerově vládě. Chce připravit svůj poslední rozpočet, seškrtaný o 60 miliard: »Krácení výdajů o 10 procent nemine žádnou kapitolu,« říká v rozhovoru pro HN. Krom jiného v něm pak mluví i o svém traumatu z členství v KSČ.

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

Do poslední chvíle doufal, že do funkce ministra financí v nové Fischerově vládě bude opět jmenován jeho nynější šéf Miroslav Kalousek. Z toho se odvíjelo i jeho odmítání k opakované nabídce, aby vedoucí post rezortu obsadil. „Stále jsem přesvědčený, že v současné hospodářské situaci a za probíhajícího předsednictví Česka v Radě EU, kde probíhají složitá vyjednávání, mělo být prioritou zachování kontinuity,“ říká Eduard Janota i poté, co funkci přijal. Problematiku rezortu chce s Kalouskem dál konzultovat.

• * E15: Za první čtyři měsíce chybí ve státní pokladně 55,7 miliardy korun, a to je vyšší schodek, než předpokládá zákon o rozpočtu na celý letošní rok. K de se tedy letošní schodek zastaví, na 200 miliardách korun, jak znějí některé odhady?
  Mluví se o různých číslech, až o 200 miliardách korun. Jsem ale přesvědčený, že to může být 150 miliard korun, pokud ovšem vláda dodrží několik podmínek. Například, nemůže v žádném případě akceptovat další nároky na státní rozpočet, další utrácení. Proto už ministr financí zmrazil žádosti jednotlivých rezortů o přidělení peněz, které loni nestihly z různých důvodů vyčerpat. A sáhli jsme i k dalším úpravám vnitřní struktury rozpočtu. V únoru jsme započetli do příjmů 31 miliard korun z rezervních fondů ministerstev. O měsíc později se snížily některé provozní výdaje ministerstev o pět procent. Takto získaných 6,7 miliardy korun šlo na podporu zaměstnanosti. 

Rozhovor s Eduardem Janotou, náměstkem ministra financí

• * Návrhům, abyste se stal ministrem financí, jste dlouho odolával, ještě v pondělí večer jste prosazoval svého dosavadního šéfa Miroslava Kalouska. Kdy došlo ke zlomu?
  Logicky jsem si přál, a bylo by to nejlepší i pro tuto zemi, aby pokračoval jako ministr Kalousek. Protože vím, jak je důležitá kontinuita ve financích v době, kdy se začínají tvrdě projevovat dopady finanční krize na ekonomiku, a v období předsednictví EU a jednání s ministry financí Evropské unie. Odmítal jsem, dokud byla určitá šance, aby zůstal Kalousek. Když se ukázalo, že to je neprůchodné, tak jsem nechtěl situaci komplikovat. Po nočních konzultacích s Kalouskem, s premiérem v demisi Mirkem Topolánkem i s Janem Fischerem jsem na nabídku kývl.