Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane ministře, kdy jste se rozhodl, že navrhnete vládě zvýšení garance vkladů právě na těch padesát tisíc eur?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
To je uvažování posledních hodin a dní. Koneckonců s Českou národní bankou již delší dobu vedeme diskuse o možném zvýšení a především o odstranění té desetiprocentní spoluúčasti, že to pojištění by mělo být stoprocentní, nikoli do výše devadesáti procent. Jestliže řada zemí kolem nás dělá nějaká opatření, tak by, český bankovní systém je stabilní, a tak chceme ujistit klienty českých bank, že nemusí přemýšlet o přemístění depozit do jiných zemí a chci vládě navrhnout toto opatření nikoli po přechodnou dobu, jak dnes doporučila Evropská komise, ale navždy, protože koneckonců těch pětadvacet tisíc eur bylo přijato před nějakým časem a díky apreciaci už dávno ztratilo svoji reálnou hodnotu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Kalousku, Rada ministrů financí Evropské unie, ECOFIN, dnes v Lucemburku rozhodla mimo jiné, že bude zvýšen minimální limit pojištění vkladů v bankách na padesát tisíc eur. Vy jste oznámil zvýšení pojištění na tuto částku v České republice v podstatě ve stejné výši. Byl jste k tomu tedy dotlačen unijními kolegy?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Víte, já bych rád uved na pravou míru to zpravodajství, které zaznělo. To jednání ministrů trvalo déle než pět hodin a ta otázka tohoto limitu garance vkladů z těch pěti hodin trvala asi dvacet minut. Takovýto, takovou to mělo proporci. Těch čtyři a půl hodiny jsme diskutovali o koordinaci společného přístupu k sanaci či nesanaci finančních institucí a k principům, jak k němu jednotlivé členské státy budou přistupovat. To, co se odehrává v médiích, jako to hlavní téma, a já se nedivím, týká se to vkladu občanů, bylo velmi malou a podstatně méně významnou částí toho jednání.
Česku nehrozí nic horšího, než že bude bohatnout pomaleji, říká ministr financí Miroslav Kalousek. Americká krize ale může ovlivnit privatizaci Letiště Praha: "Zda je dobrá doba na prodej, to poznáme až z výše nabídek."
* Pane ministře financí, s letopočty končícími osmičkou jsou v české historii spojeny zlomové události. Nebudou si naši vnuci s letošní osmičkou spojovat, že začala světová krize, kvůli které jejich dědové přišli o úspory, práci či dům?
Určitě ne. Já jsem to shrnul do věty – končí výjimečně dobré časy a začínají časy nikoli krizové, ale normální. Těch několik let, která minula, byla shodou především vnějších podmínek a vnější poptávky výjimečně dobrá a růst byl přes šest procent. To bylo na hranici kapacity české ekonomiky. To, že je na vrcholu svého cyklu a že nutně musí dojít ke zpomalení, jsme všichni věděli. V době, kdy po americké krizi nebylo ani vidu, ani slechu, jsme plánovali na jaře letošního roku růst nikoli šest a půl procenta, který byl loni, ale pouze 4,8 procenta. To, že americká krize bude mít nepřímý dopad na českou ekonomiku, je zřejmé. Banky budou výrazně obezřetnější při poskytování úvěrů. Zpomalení bude o něco málo větší, než jsme očekávali. Pořád to ale bude růst, a to růst podstatně rychlejší než v zemích eurozóny. Nepřestaneme se jim úrovní své ekonomiky přibližovat. Nehrozí žádná krize, je dál dost ziskových příležitostí. Český bankovní sektor je zdravý a bezpečný. Z tohoto hlediska některým tvůrcům katastrofických scénářů vyčítám, že straší lidi. Nechápu, že někdo, kdo léta zanedbával fiskální konsolidaci, se teď pouští do scénáře, kterému říkají záchrana české ekonomiky.
* Krize důvěry prostupuje světovými trhy. Reagoval na to i tahoun tuzemského hospodářství – automobilka Škoda, která podle svých dodavatelů omezuje výrobu. Nezdá se vám rozpočet sestavený podle očekávaného růstu HDP 4,8 procenta v tuto chvíli jako příliš optimistický?
Je naprosto fér fixovat rozpočtové výdaje a naopak velmi neodpovědné před volbami měnit makroekonomické ukazatele, hlavně ten o předpokládaném hospodářském růstu. Ten teď s přesností na desetiny procenta nepředpoví nikdo. Je jasné, že dnes, 30. září, jsou příjmy optimistické a že teď hrozí riziko většího deficitu. Ten ale není posvátnou krávou. Vláda však jasně deklaruje, že pokud nebudou předpokládané příjmy, bude se chovat tak, aby nezvýšila výdaje.
Ministr financí Miroslav Kalousek pevně věří ve stabilitu českého bankovního sektoru. Současná finanční krize mu však zamíchala fiskálními kartami. Zákon o státním rozpočtu proto získá definitivní podobu až na konci roku. Týdeník EURO hovořil s ministrem i o vlivu potíží ve finančním sektoru na prodej Letiště Praha, o stavu penzijních fondů a postoji vlády k přijetí eura. „Krize se české ekonomiky dotkne, výraznější problémy ale nečekám,“ říká Kalousek.
Témata pořadu: Světová finanční krize a ČR; Souboj o daně ovlivní rozpočet; Nespokojení zemědělci a státní zaměstnanci; Nejasná zpráva o začátku eura; Ruští špioni se aktivizují
Témata rozhovoru: Já bych za své známé nelobboval; Rozpočtové výdaje
*LN: Tak tedy státní rozpočet. S jakým hospodářským růstem pro příští rok počítáte poté, co George Bush označil situaci ve Státech za hlubokou krizi?
Krize na amerických kapitálových trzích ještě neznamená, že dojde k hluboké krizi české ekonomiky. Ptáte-li se mě dnes, 25. září, neeviduji to číslo pro rok 2009 jako 4,8, ale jako 4,0.
