Karuselové podvody už nás tolik netrápí, stát ale masivně tratí na zastřeném zaměstnávání, říká šéfka finanční správy
Zdroj: Hospodářské noviny 2. 5. 2025, redaktorka Jitka Vlková
Simona Hornochová stojí v čele finanční správy dva roky a pracuje na tom, aby posunula úřad k digitalizaci a automatizované práci s daty. Pro lidi chystá předvyplňování daňových přiznání, pro firmy výhledově jedno inkasní místo, pro daňové kontrolory datový sklad. Celá správa daní se pak má odehrávat v novém informačním systému, k němuž by po letech příprav mohl být letos vybrán dodavatel. V rozhovoru pro HN šéfka daňového úřadu možná překvapivě upozorňuje na bobtnající problém, který prorůstá celou českou ekonomikou: kvůli rozsáhlým podvodným praktikám stát vybírá méně na daních a odvodech ze zaměstnávání lidí.
Kde dnes utíkají na daních českému státu největší peníze?
Považuji za úspěch, že oblast karuselových podvodů na DPH se nám díky kontrolnímu hlášení a systematickému přístupu a napření kontrolních kapacit finanční správy podařilo podchytit. Je to vidět na číslech – v roce 2017 jsme detekovali kolem miliardy korun rizikových transakcí a dnes jsme na 350 milionech. Teď musíme upřít pozornost na jiné oblasti – zejména na daň z příjmů právnických osob a daň ze závislé činnosti, které jsme oproti DPH trochu upozaďovali.
Co se děje u těchto dvou daní?
Do oblasti daně ze závislé činnosti se nám přesunulo hodně podvodů. Nemyslím tím švarcsystém, ale zejména rostoucí problém zastřeného agenturního zaměstnávání. Práce externích zaměstnanců se často skrývá pod smlouvy o dílo, dodavatelé provozují tento byznys pomocí řetězců propojených firem a často je spojený i s podvodem na DPH. Zaměstnavatelé, kteří si takto pracovníky objednávají, bývají často opravdu velké provozy, a ne nutně si své zapojení do podvodu v plné míře uvědomují. Je potřeba zopakovat osvětovou kampaň.
Kolik by mohlo státu na nelegálním zaměstnávání utíkat peněz? Zástupci legálních personálních agentur neoficiálně mluví o 70 miliardách korun, ministr práce oficiálně až o čtyřiceti.
V Česku se tento jev rozvinul do nebývalých rozměrů. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí odhadoval v rámci studie z let 2012 a 2013 roční výpadek příjmů ze sociálního pojištění, zdravotního pojištění a daně z příjmů fyzických osob kvůli nelegální práci přibližně na 50 miliard korun. Na dani ze závislé činnosti odhadujeme „jen“ 10 miliard. Důvodem je, že jde většinou o nízkopříjmové zaměstnance, dělnické profese, kterým i po odečtení slevy na poplatníka vychází nízká daň z příjmů.
Vzhledem k tomu, že od té zmíněné studie stoupla minimální zákonná mzda dvaapůlkrát, ta čísla mohou být násobně vyšší, je to tak?
Problematiku dlouhodobě řeší pracovní skupiny se zapojením několika resortů. Chceme sdílet data napříč úřady, zapojit naši analytickou i kontrolní kapacitu a systematicky se na tuto oblast zaměřit.
Od Nového roku se prolomila daňová mlčenlivost mezi finanční správou a inspekcí práce. Jak to pomůže?
Považovali jsme v této oblasti za přínosné, aby informační linka mohla jít nejen od inspekce k nám, když detekuje nějaký problém, ale abychom i my mohli inspekci upozornit, když vidíme rizikové znaky v našich analytických výstupech. Inspektoři jsou poměrně akční. Chystáme se obnovit kampaň, která bohužel v roce 2019 úplně zapadla, a znovu informovat, jak tyto nelegální modely fungují a jaká daňová rizika přinášejí pro firmy, které se do nich zapojí.
V souvislosti se zdaněním zaměstnanců čekají finanční správu revoluční změny v tom, jaká podrobná data jim budou zaměstnavatelé o zdanění pracovníků hlásit. Za dva roky má začít platit jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). K čemu to povede?
Bez dat od zaměstnavatelů na jednom místě nedokážeme navázat jedním inkasním místem, po kterém všichni volají. To historicky opakovaně zkrachovalo na tom, že resorty nebyly schopny spolupracovat na společném řešení. Potřebujeme spojit dva nekompatibilní systémy výběru sociálního pojistného a daní. Tentokrát věřím, že se nám to podaří. Bude také lépe vidět některé nežádoucí praktiky v oblasti závislé práce. Dnes pro naši analytiku a kontroly získáváme data od ČSSZ se značným zpožděním, nemáme je k dispozici napřímo od zaměstnavatelů.
Zákon o jednotném hlášení prošel prvním čtením. Kontroverze budí zrušení srážkové daně. Proč se musí zrušit?
Politická debata je zbytečně vyhrocená. Srážková daň jako další alternativa zdanění závislé činnosti velmi komplikuje programování celého systému JMHZ i samotný jednotný formulář. Když ze srážkové daně uděláme zálohovou, elegantně se tomuto vyhneme. To ovšem samo o sobě vůbec neznamená, že osoby dotčené touto změnou budou muset podávat daňové přiznání.
Z návrhu ale vyplývá, že řada lidí by nově musela podávat daňové přiznání. Jak to tedy je?
Naším cílem bylo doplnit do návrhu zákona jednu větu, že u určitého okruhu osob se sražením zálohy bude mít daň za vypořádanou. Záloha se pro ně tedy bude chovat obdobně jako srážková daň, žádné přiznání nebudou muset podávat, pokud nechtějí. Pozměňovacích návrhů k jednotnému hlášení lze ostatně očekávat víc, ten projekt je velmi komplexní a příprava technického řešení může vyžadovat nějaká upřesnění.
Koho by ten okruh osob měl zahrnovat?
Jeho definování je typicky politickým rozhodnutím, které nemohou dělat úředníci. Dnes se u zmíněných drobnějších přivýdělků srážková daň vztahuje na dohody o provedení práce do 11,5 tisíce korun a na souběhy zaměstnání s příjmem malého rozsahu (do 4,5 tisíce korun – pozn. red.). V těch případech není třeba podávat přiznání. Z našeho pohledu je možné tento okruh osob nejen zachovat, teoreticky by se mohl ještě rozšířit. Na druhou stranu i dnes si řada studentů s přivýdělky z brigády přiznání podá, protože jen tak uplatní slevu na poplatníka (až 30 840 korun – pozn. red.) a dostanou sraženou daň zpátky. Pro ty připravíme na portálu Moje daně daňové přiznání, které jim předvyplníme, protože budeme mít data od všech jejich zaměstnavatelů. Abychom stihli přizpůsobit systém, máme v zákoně dvouletý odklad.
Jak by se ten okruh osob, které nemusí podávat daňové přiznání, mohl rozšířit?
Například pokud zaměstnanec po přičtení vedlejších příjmů nepřekročí hranici pro progresivní zdanění (trojnásobek průměrného příjmu, od kterého se platí vyšší daň z příjmů – 23 procent – pozn. red.), nemusel by daňové přiznání podávat. Není to koncepční a ani spravedlivé, aby osoba s příjmy nad touto hranicí z dalšího přivýdělku platila jen 15 procent.
Jakým způsobem JMHZ zefektivní správu daní?
Budeme moci se získanými daty analyticky pracovat, a to téměř v reálném čase. Zároveň to zjednoduší spolupráci s jinými kontrolními orgány, například zmiňovanou inspekcí práce nebo ČSSZ. Samozřejmě zaměstnancům budeme schopni předvyplnit daňové přiznání. Budou tam mít z JMHZ sehrané údaje o příjmech od všech zaměstnavatelů, další údaje budou dodávat například penzijní společnosti a poskytovatelé DIP. Trénujeme teď umělou inteligenci, aby uměla přečíst i rukou psané nafocené potvrzení o přiznání daru. Program pak sám příslušné údaje přepíše do příslušných kolonek.
Kdy bude předvyplněné přiznání k dispozici?
V roce 2026 začnou zaměstnavatelé reportovat data prostřednictvím JMHZ a my z něj budeme od roku 2027 vyměřovat daň ze závislé činnosti. Aktuálně čekáme, až nám ministerstvo práce upřesní technické zadání, abychom si vybudovali technologii, která bude komunikovat s jejich systémem, s naším ADIS i s portálem Moje daně.
To bude už v rámci nového daňového informačního systému (nDIS)?
Ne, bude to samostatné technické řešení, abychom nemuseli čekat na nDIS. Budeme vše stavět tak, aby to do něj posléze zapadlo. Řešení ještě postaví stávající dodavatel, původní Automatizovaný daňový informační systém (ADIS) nakonec zůstane jako archiv pro historická data, která nebudeme přetahovat do nDIS.
Co bude předvyplněné přiznání znamenat pro daňové úředníky?
Lidem na vyměřování se uvolní ruce. Slovo „automatizovaný“ v názvu současného systému považuji do jisté míry za eufemismus. Stále vyžaduje velký podíl ruční práce pracovníků vyměřovacích oddělení, což jsou ti, kdo mají první kontakt s přiznáním. Musí ho projít, všechno zkontrolovat, aby se údaje správně dostaly do systému. Nový systém prověří automaticky, zda tam není nevyplněná kolonka nebo nechybí příloha. Usnadníme práci také daňové kontrole.
Jak?
Díky datovému skladu, který teď dobudováváme, naši daňoví kontroloři automaticky dostanou analýzu konkrétního zaměstnavatele, zaměstnance nebo i jiného kontrolovaného subjektu vypracovanou ze všech interních i externích zdrojů. Budou mít k dispozici srovnání v závislosti na regionu či druhu podnikání a podobně a uvidí, jestli je vše v rozumných odchylkách, nebo tam jsou podezřelé anomálie. Do budoucna už se nemůžeme spoléhat na takové množství ruční práce, jakou dnes musí provádět analytici.
Jak jste daleko s výběrem dodavatele na nDIS?
Vedeme soutěžní dialog se třemi zájemci a dovyjasňujeme si, jak by měla první fáze tohoto systému vypadat. Probíhá to formou jednacího řízení s uveřejněním. Mám z toho dobrý pocit, podle zapojených kolegů všichni kladou kvalifikované dotazy, vedou odborné profesionální diskuse, klíčové otázky a odpovědi publikujeme. Zatím jsme tedy ve fázi po podání předběžných nabídek, jejich cenový rozsah nemohu komentovat.
Kdy by měl být dodavatel vybrán?
Odhadujeme někdy na podzim. Nechceme cokoliv uspěchat.
Finanční správa začala loni na podzim s novou aktivitou a rozesílá lidem dopisy s neformálním upozorněním, že v minulosti něco neuvedli v daňovém přiznání, nazvali jste to daňové echo. První vlna se týkala těch, kteří předčasně vypověděli penzijní spoření a nedodanili to. Jak dopadla druhá vlna, kdy jste upozornili na nesprávné uplatnění slevy na manželku či manžela?
Ještě nemáme finální čísla, ale rozhodně nadpoloviční většina obeslaných už zareagovala. Je zajímavé, že nám dodatečné přiznání podávají i lidé, kteří si dopis s upozorněním nepřevzali. Zřejmě i díky medializaci této aktivity nastala určitá míra sebereflexe. Dochází i k omylům, například jsme měli případ, kdy žena uplatňovala slevu na manžela, který měl coby podnikatel poměrně velkou ztrátu. Nepočítala mu příjmy, ale rozdíl příjmů a výdajů. Ukazují se tedy určitá systémová nepochopení, na která budeme průběžně reagovat a doplňovat časté otázky a odpovědi na webu finanční správy.
Budete v aktivitě pokračovat?
První dvě echa se týkala daňových přiznání za rok 2022, teď budeme obesílat ty, kteří mají resty za rok 2023. Do budoucna chceme minimalizovat zpoždění mezi podáním daňového přiznání a naším upozorněním, aby lidé platili co nejmenší úrok z prodlení. Pokusíme se je upozornit informačním dopisem ještě dříve, než přiznání podají, pokud budeme mít včas k dispozici data. To se typicky týká předčasného ukončení smlouvy na penzijní spoření, kdy se musí vracet uplatněné daňové odpočty. Tyto informace získáváme od ministerstva financí, které je regulátorem v oblasti penzijního spoření.
Na co se zaměříte ve třetí vlně daňového echa?
To zatím neumím říct. Ještě nemáme data natolik kompletní, abychom nějakou další vlnu spustili.
Finanční správu trápí daňové úniky na DPH i dani z příjmů firem u online taxislužeb, nemluvě o nelegálním zaměstnávání. Daňovou ztrátu odhadujete téměř na miliardu korun. Co se kolem toho nyní děje?
Na únorové evropské konferenci jsme si potvrdili, že v tom nejsme sami. Snažíme se teď nakontaktovat místní vedení některých online taxislužeb, abychom s nimi jednali – nejde o žádnou formální výzvu, domníváme se, že je v jejich zájmu s námi jednat, protože daňové úniky mohou nakonec diskreditovat i jejich jméno.
Na čem se s nimi budete chtít domluvit? Díky evropské směrnici dostáváte automaticky jednou za rok informaci o příjmech uživatelů online platforem, což je ale příliš dlouhá doba.
Faktem je, že každý, kdo zpracovává údaje nezbytné pro správu daní, je povinen je správci daně poskytnout. Online taxislužby se mezi takové osoby počítají, například každý měsíc svým uživatelům vyúčtovávají faktury za uskutečněné jízdy.
Můžete je po nich tedy požadovat už teď?
Teoreticky ano, ale je třeba vést s provozovateli platforem konstruktivní dialog. Bavíme se tu o ryzích podvodech, pro které jsou platformy zneužívány.
Další velké téma je neplacení daní a cel ze strany e-shopů z mimoevropských zemí – zejména těch, které využívají čínské online platformy jako Temu nebo Shein. Jaký jste tady našli recept?
Řešení musí být evropské, my s tím nic systémově neuděláme. Jeden rozšířených problémů je, že zboží se při dovozu deklaruje s nižší hodnotou, než je skutečná cena, a e-shopy se tak vyhýbají clu. Celníci to nedokážou v tom množství zkontrolovat. Clo není agenda finanční správy, ale jistě by pomohla změna osvobození zásilek do 150 eur.
Vás se tedy týká problém s vyhýbáním se DPH. Jak mechanismus funguje?
Odesílatel například deklaruje, že kontejner je určený k dodání do jiného členského státu a přes Českou republiku jen tranzituje, takže se tu nevybere DPH. Ve skutečnosti je zboží určené pro spotřebitele v ČR, což zjistíme, až když ve spolupráci s celní správou kontejner otevřeme – na balíčcích jsou adresy na české zákazníky. V kapacitních možnostech je pouze omezený rozsah kontrol a pohyb zboží v rámci EU není nijak sledován. Prodejci ze třetích zemí neplatí ani poplatky za obaly a recyklační poplatky, což způsobuje další ztráty českému státnímu rozpočtu. O nekalé konkurenci českým obchodníkům nemluvě.
Think-tank Centrum ekonomických a tržních analýz spočítal ztráty pro stát na devět miliard korun ročně. Je nějaký způsob, jak z těch zásilek DPH vybrat?
Pomohlo by zavedení sledování dovezených zásilek na území EU až do místa určení. Koneckonců informaci o cestě zásilky mají standardně k dispozici sami zákazníci a kurýr má čtečku čárového kódu, kterou již dnes všechny zásilky načítá. Otázkou je, zda je problém technický, nebo spíš v ideologické rovině volného pohybu zboží v rámci unijního trhu. S těmito úniky na DPH bojují všechny státy EU. V praxi když v nějakém státě začnou být celníci ostražití, zvýší kapacity a víc kontrolují, tak se jen vstupní místo do EU přesune do jiné země.
Finanční správa nedávno oznámila, že hledá kancelářskou budovu, kam sestěhovat své úředníky v Praze. Už jste něco objevili?
Dělali jsme průzkum trhu a máme jednu nabídku s parametry, které potřebujeme. Zadali jsme znalecké posudky na ocenění, ale zatím bychom neradi cokoliv zveřejňovali, dokud neproběhla žádná zásadní jednání.