Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu, které obchází zákon a skrytě zvyšují deficit, a tím i veřejný dluh. Ti, kteří tyto návrhy podpořili, následně vyrukovali se „zaručenými“ recepty pro vládu, jak by mohla snížit deficit. Naposledy prohlásili zástupci strany lidové, že vláda ušetří zrušením velké zakázky na odstranění ekologických škod v příštím roce 7 miliard. To je však zcela mylná domněnka.

Rozhovor s Tomášem Zídkem, náměstkem ministra financí.

• Loterie a hazardní hry, oblíbené téma českých politiků. Nejnovější návrh na regulaci sázkových her poslal pražský magistrát. Radnice chtějí samy rozhodovat o tom, jestli povolí na svém území takzvané videoterminály. Licence ale zatím uděluje ministerstvo financí. Změny se dají čekat nejdříve v polovině příštího roku. Vláda chce problém řešit úpravami návrhů, které už leží ve sněmovně. A s námi ve studiu je teď náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Přeji vám hezký den. 

Rozhovor na aktuální téma s Národním koordinátorem pro zavedení eura - doc. Ing. Oldřichem Dědkem, CSc

• Já pevně doufám, že bude, pokud vycházíme ze zájmu České republiky, které představují to, že jsme malá, velmi otevřená ekonomika obchodně velmi propojená na země eurozóny, Evropské unie, takže zavedení eura by určitě by pro nás bylo výhodné.

Reakce MF na tiskovou zprávu Burzy cenných papírů Praha z 20. 12. 2009, o které informovala některá média.

Miliarda korun na špínu bez soutěže - Datum: 15.12.2009, Autor: Hany Farghali, Jan Sůra, Zdroj: Mladá fronta DNES, Rubrika: Ekonomika, Strana: 01. Ministerstvo financí dává část zakázek bez soutěže, prý kvůli inspekci životního prostředí. Ta to odmítá. .... 

Témata pořadu:

• Rozpočtové hrátky
• Jak dál se státním dluhem

• Eduard Janota vypadal včera v 21 hodin po schválení státního rozpočtu hodně unaveně. Pokud ale bude pokračovat v křesle ministra financí i po pondělním jednání s premiérem Fischerem, chce nejdéle v dubnu předložit další návrh, jak by mohl stát snížit schodek rozpočtu minimálně o 40 miliard. „Rozhodně s tím ale nebudu spěchat, protože je jasné, že to nebude populární a nikdo to moc nebude chtít,“ říká v rozhovoru pro HN Janota.

• Zklamání a marnost, tak popisoval své pocity ministr financí Eduard Janota těsně po středečním schválení rozpočtu. Ten bude mít kvůli změnám prosazeným ČSSD ve skutečnosti vyšší deficit, než vláda zamýšlela. Janota neví, zda bude ve funkci pokračovat, sejde se kvůli tomu v pondělí s premiérem Fischerem. „Úsilí, které jsem věnoval snaze ozdravit veřejné finance, se do značné míry minulo účinkem,“ říká. 

• * Nebyla ale zároveň ta vaše snaha o úsporný rozpočet, nebyla skutečně příliš striktní, třeba pokud jde o sociální služby, nebo třeba platy učitelů, protože to opravdu nejsou oblasti, kde by se hýřilo, proč zrovna zde by mělo být financování omezeno?
  To určitě nebylo, já jsem určitě nechtěl cílit snížení výdajů rozpočtu na tyto složky, já jsem chtěl obecně snížit výdaje, ale nakonec se zjistilo, že prostě to není možné, čili stávající legislativa to neumožňuje, aby došlo k nějaké zásadní změně v rozpočtové politice, to je problém, čili pokud nebude tato legislativa změněna, tak poté, tak za této situace se nedá změnit a prostě já nechci být ten, který by prostě byl ministrem financí a za něhož by Česká republika zvyšovala deficity o 200 miliard každý rok, to je prostě pro mě problém, já v tom vidím určitou osobní odpovědnost, ale já prostě tady jednoznačně dám najevo, že buď má mandát možnost a parametry a mantinely k tomu, abych prostě přispěl k ozdravení veřejných financí, pak tu práci budu dělat, budu dělat toto všechno, pakliže to nebude pravda, tak to nechci dělat, a to je věci, to jsou věci, které chci sdělit panu premiérovi. 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, poradcem ministra financí pro oblast mezinárodních arbitráží

• * Jak si stát vede v arbitrážích?
  Jestli to je otázka na mě, tak já si dovolím říct, že stát si v tuto chvíli stojí poměrně dobře a to nejen v těch arbitrážích, které byly ukončeny v posledních 12 měsících, ale i v arbitrážích, které aktuálně probíhají, a to prostě proto, že jak jste správně podotkla v úvodu a předpokládám, že pan doktor Hrodek mě v tomto doplní, ty mezinárodní arbitráže z titulu dohod o ochraně investic jsou trošku specifickou disciplínou v tom, že pokaždé žaluje někdo jiný, ale žalovaný je pořád stejný. Takže samozřejmě tím, že se zlepší ta taktika a přístup státu k arbitrážnímu řízení, tak samozřejmě těmi jednotlivými řízeními se dokáže ta obrana velice zefektivnit, což je přesně to, co se stalo v těch posledních dvou letech. 

• Ministr financí Eduard Janota chce při přípravě rozpočtu na rok 2011 prezentovat vlastní představu, jak řešit problém veřejných financí. „Zvedat sazbu daně z příjmu fyzických osob z 15 třeba na 20 procent znamená problém se skupinou lidí, kteří pobírají nejnižší příjmy. Takže se přikláním k nějaké formě rozumného progresivního zdanění.“ Za maximální sazbu pro osoby s nejvyššími příjmy považuje 30 procent. „Ale konstruovat to tak, že třeba nízké platy budou zdaňovány nižší sazbou než teď. S tím, že se musejí snížit nejrůznější podpory.“ Jakou šanci má pohled odborníka proti politickým zájmům, naznačí středeční finální hlasování o rozpočtu na příští rok. Rozhodne možná nejen o osudu veřejných financí.

Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• * Příští rok se zvýší řada daní – DPH, spotřební daně a daň z nemovitostí. Před schválením balíčku bylo i od politiků často slyšet, že jde o krátkodobé opatření na záchranu rozpočtu a že se daně po roce vrátí zase na dnešní úroveň. Jak to je ve skutečnosti?
  Byl to jen mediální šum. Samy od sebe se automaticky nevrátí, tedy ani DPH. Platný zákon s tím nepočítá. Pokud nová vláda nenavrhne, aby se změnily, tak zůstanou platné i do budoucnosti. Říkám, že to jsou daně s otevřeným koncem. Vývoj stavu veřejných rozpočtů ale spíš signalizuje, že se zvýší tlak na jejich další zvyšování. Za překročení schodku rozpočtu máme řízení u Evropské komise a ministerstvo musí připravit konvergenční program, který každý rok ošetří díru v rozpočtu ve výši 35 miliard korun, za tři roky tedy celkem 100 miliard korun. Co se z roční částky 35 miliard korun nepodaří ušetřit na výdajích, to se musí získat zvýšením daní, nejspíše DPH. 

Témata pořadu:

• Rozpočet na příští rok
• Zadluženost České republiky

• Státní rozpočet - Poslanci chtějí přesunout miliardy, schválen má být devátého prosince. Miliardové přesuny v rozpočtu zničí schválený úsporný balíček, varuje ministr financí Eduard Janota. Pokud je poslanci prosadí, zváží prý, zda má jeho práce na ministerstvu ještě smysl.
• * Jak hodnotíte průběh jednání o státním rozpočtu ve sněmovně a návrhy, které během něj zazněly?
  Politické strany dodržely slib a příliš nekomplikovaly jednání takzvanými medvědími návrhy. Požadavky, které byly vznášeny, je zjednodušeně možné rozdělit do tří skupin. První jsou sociální služby, druhou otázka platů, třetí podpora zemědělství. To ostatní bylo, řekl bych, zanedbatelné. Jako například asi tři miliony, které pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání požadoval poslanec Jandák. Návrhy se různily i z hlediska jejich krytí. Někteří poslanci uvažovali o zapojení peněz z mandatorních výdajů na důchody nebo nemocenské dávky, ale to de facto znamená problém, protože by pak na uvedené věci chyběly peníze a museli bychom žádat o navýšení rozpočtu. Jiní chtěli využít dluhovou službu, ale ta má rovněž mandatorní charakter. Nemůžeme si dovolit nezaplatit prostředky investorům, kteří drží naše dluhopisy. 

Autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí

• I když nejde o »mediálně chytlavé« téma, reforma účetnictví představuje součást nezbytné reformy veřejných financí. Pro správné řízení je třeba mít správné informace ve správný čas. Funguje to v soukromém sektoru a není důvod domnívat se, že by veřejný sektor měl zůstat stranou. Jeho součástí jsou i obce, tudíž reforma účetnictví přináší změnu také jejich finančního řízení. 

Rozhovor s Klárou Hájkovou, náměstkyní ministra

• Práce vás musí bavit a musíte jí věnovat vše, říká náměstkyně Klára Hájková. Štěstí podle ní nepadne na člověka náhodou. Na ministerstvo financí nastoupila hned po ukončení studia práv. Po dvou letech se stala vedoucí oddělení bankovnictví a o tři roky později, v 27 letech, usedla do křesla náměstkyně ministra financí v oblasti finančnictví. „Když tvrdě pracujete, jste ke svému okolí příjemní, jste chytří a umíte sami řešit úkoly, vaši nadřízení si toho všimnou. Samozřejmě, pokud je v týmu více takových lidí, záleží trochu i na štěstí,“ popisuje třicetiletá Klára Hájková svůj „recept“ na úspěch.
• * Přímo z univerzity jste se ocitla na ministerstvu financí, plánovala jste si takovou kariéru?
  Tehdy jsem neměla žádnou koncepci kariéry. Po škole jsem rozeslala životopisy a zájem o mě mělo jak ministerstvo, tak i soukromý sektor. Já se nakonec rozhodla pracovat ve státní správě. 

• Ministr financí Eduard Janota prohlásil po dnešní jednání ve sněmovně, že je připravený zvážit své setrvání ve funkci. Nelíbí se mu totiž poslanecké návrhy na přesuny miliard ve státním rozpočtu na příští rok. Dolní komora parlamentu dnes poslala zákon do třetího čtení. Největší změny žádá sociální demokracie, která chce přesunout skoro 12 miliard, především na platy státních zaměstnanců a na sociální opatření. Místopředseda strany Bohuslav Sobotka chce vzít potřebné finance třeba z peněz určených na státní dluh nebo na stavbu dálnic. Prvním hostem Radiofóra je právě ministr financí Eduard Janota. Dobrý večer. 

Na vlastníky domů a bytů čeká vyšší daň z nemovitosti. Ústecký deník | 2.12.2009 | rubrika: Ekonomika | strana: 6 | autor: Zdeněk Koza. Severní Čechy - Máte nemovitost, tedy dům nebo byt, pak se připravte, že státu a městům odvedete v příštím roce více na daních. Od 1. ledna se totiž plošně zvýší daň z nemovitostí, která se někde zvedne i na čtyřnásobek roku 2008. 

Rozhovor s Bohdanem Hejdukem, náměstkem ministra financí.

• * Pane náměstku, varovně zdvižený prst od ekonomů, pokud dluh Česka poroste dál, ocitne se Česko na pokraji bankrotu, trápí tyto úvahy ministerstvo financí?
  Samozřejmě my se vývojem státního dluhu velmi bedlivě zabýváme a předpokládáme, že i další vláda, která vzejde z voleb příští rok, se těmito záležitostmi bude zabývat tak, aby ten státní dluh nenarůstal podobným tempem jako v nedávné době nebo v letošním roce přesněji. 

Rozhovor s Janou Jarešovou, ředitelkou odboru Metodika správy daní, MF

• * Daňové přiznání. Kdo ho má rád? Schovávat si ho sice nemusíte, ale pozor, oni vědí, a vy si pamatujte, že se změnil den platby pro placení daní.
  Za den platby nebude už považován den, kdy došlo k odepsání peněz z účtu poplatníka, ale nově to bude den připsání peněz na účet finančního úřadu nebo dalších správců daně. 

• Stát nemá přehled, co se děje ve firmách, které ovládá. Ministr financí Eduard Janota říká, že už tomu nechce nečinně přihlížet. Vláda podle něj dohlédne na odměny manažerů i velké zakázky. 

Jan Vaca, MfD, 27.11.2009, str. 3. Před rokem začali všem krajům kromě Prahy vládnout sociálnědemokratičtí hejtmani. Slibovali revoluci ve zdravotnictví, dopravě či školství. Po roce je vidět zatím jediný měřitelný výsledek - loni kraje dlužily 3,1 miliardy, letos v říjnu 17,7 miliardy. 

Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• Zjednodušení při placení daní a odvodů se Česko podle náměstka ministra financí Petera Chrenka dočká nejdříve v roce 2012. Stát by konečně mohl sjednotit výpočty a zavést jeden účet pro všechny platby. Průměrná doba na zpracování agendy by se tak mohla u jedné firmy zkrátit z dnešních 613 hodin na méně než dvě stě. 

Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• Česko má druhý nejnáročnější daňový systém ze všech států Evropské unie. Třeba středně velké firmě zabere vyplňování formulářů na 600 hodin ročně. Hůř už je na tom jen Bulharsko. Ukázal to průzkum společnosti Price WaterhouseCoopers.
• A jeden z respondentů předchozí reportáže je teď ve studiu Ekonomiky ČT 24 Peter Chrenko, náměstek ministra financí pro daně. Dobrý večer. Pane náměstku, jak vy sám čtete onen výzkum? Už zde byla řeč o tom, že doba, kterou si vyžádá zpracování daní je v Česku jedna nebo druhá z nejvyšších v Evropské unii. Před námi je akorát Bulharsko. Co si o tom průzkumu myslíte? 

• Pomozte snížit státní dluh. 18.11.2009, Jiří Štický s přispěním Jana Sůry, Mladá fronta DNES:
  Praha - Blíží se Vánoce, nezapomeňte na svůj stát. Přispějte na snížení státního dluhu! Číslo účtu rezervního fondu ministerstva financí, na který je možné zasílat finanční dary, je ... Do zprávy pro příjemce napište: dar na snížení státního dluhu ČR. To není vtip. Dar je jen nejméně známou cestou, jak rostoucí státní dluh snížit. Podle Jakuba Haase z tiskového oddělení ministerstva financí mají účet rezervního fondu, na který mohou dary přijímat, i ostatní úřady napojené na státní rozpočet. Neváhejte a posílejte.
• TV Nova, 18.11.2009, 19:30, Televizní noviny. Lucie BORHYOVÁ, moderátorka:
  Pokud byste chtěli dát státu vánoční dárek, můžete přispět na snížení státního dluhu. Jak zjistila Mladá fronta DNES, ministerstvo financí pro tyto dary zřídilo speciální účet. Zní to jako vtip, ale opak je pravdou. Přispět se může jakoukoliv částkou.

• * Co říkáte na to, že Sněmovna vládě doporučila zastavit zakázku na odstranění ekologických škod?
  Vláda se tím bude zabývat. Můj názor je dlouhodobě stejný – zrušit probíhající tendr je velmi nebezpečné z pohledu možných arbitráží. Jsem si ale jist, že tato vláda nebude o ekozakázce vůbec jednat. Až 10. června budou uzavřeny nabídky a ministr financí má ještě 90 dní na podpis. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Zakázku na odstranění ekologických škod provázejí v médiích mýty, šířené některými politiky. Znovu jsme se o tom mohli přesvědčit při projednávání v Poslanecké sněmovně. 

• * Pane ministře, váš náměstek Tomáš Zídek prý po konzultaci s vámi řekl, že snížit schodek rozpočtu pod 3 procenta HDP do roku 2013 bude obtížné. Obtížné, nebo nemožné?
  Podívejte se, já bych předně chtěl říct, že jsem slyšel stanovisko, které, které vám teďko sdělil z Bruselu pan redaktor Houska, a je velmi přesné a naprosto se s ním ztotožňuji, to za prvé. Za druhé, o tom, že bude obtížné snižovat výdaje veřejných rozpočtů bez jakýchkoliv legislativních opatření ať už na straně příjmů, nebo na straně výdajů, kde by to mělo být zejména, to je naprosto, naprosto jasné a zřetelné a já jsem o tom informoval politiky, parlament při projednávání státního rozpočtu na příští rok v rámci prvního čtení, v rámci prvního čtení před zhruba 14 dny. Takže to je druhá informace. Čili jednoznačně platí to, že bez přijetí jakýchkoliv legislativních změn je to v podstatě velmi komplikované a naopak. Měli bychom se nad tím vážně zamyslet, myslím tím zejména politiky, protože expertům a, dá se říct, aparátu ministerstva financí je zcela, zcela jasné to, že prostě pasivní přístup v této věci by stěží dokázal naplnit tento, tento cíl. 

Proklatě výhodné dluhopisy. Datum: 9.11.2009 Autor: PETRA PELANTOVÁ Zdroj: Euro Strana: 62. MINISTERSTVO FINANCÍ. Jak zahraniční investoři vydělávají na emisi českých bondů v cizí měně. 

Malé pivovary ničí daň. Datum: 2.11.2009 Autor: (opr, čtk) Zdroj: Zemědělec + další média Rubrika: Publicistika Strana: 05. Český svaz malých nezávislých pivovarů požádal premiéra Jana Fischera, aby zvážil zrušení zvýšení spotřební daně o 50 haléřů z jednoho půllitru piva, se kterým počítá schválený úsporný balíček. Návrh je prý pro malé pivovary likvidační a může úplně zničit tradiční české pivovarnictví. Většina menších pivovarů totiž tvrdí, že nebude moci cenu piva zvýšit, protože mají dlouhodobé smlouvy s obchodními řetězci. Náklady na zvýšení spotřební daně proto ponesou samy a s tím se těžko vyrovnají. „Dovoluji si vás ještě jednou požádat o zvážení a zastavení tohoto opatření, které nebude přínosem, ale ztrátou pro státní rozpočet,“ uvedl prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek v dopise adresovaném Fischerovi.
…U hektolitru desetistupňového piva se podle Fuska spotřební daň zvýší ze 240 na 340 korun, tedy o 42 procent. Další zdražování piva přinese plošné zvýšení DPH o jedno procento. Například pivovar, který ročně vyrobí sto tisíc hektolitrů piva, bude muset státu za rok podle propočtů svazu zaplatit o 10 milionů korun více na daních. 

Rozhovor s Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• * Pane náměstku, je v tuto chvíli možné podle zákona, jak říkal předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda přerušit toto výběrové řízení na firmu, která má likvidovat ekologické škody?
  V tuto chvíli to nepřichází v úvahu, protože by skutečně státu hrozily žaloby a ve finále případně i arbitráže. Tuto zakázku lze, je třeba dotáhnout do konce, nicméně pokud tady zaznívají i takovéto argumenty, bohužel mě mrzí, že například pan poslanec Svoboda jako ministr na vládě hlasoval pro tento projekt dokonce dvakrát, nicméně pokud ta finální cena bude nezajímavá pro stát a vláda se k tomu bude vyjadřovat, protože se musí k tomu vyjádřit, tak vláda má plnou pravomoc tu nabídku odmítnout, aniž by státu vznikly jakékoliv škody. To znamená, toto usnesení, které dneska Poslanecká sněmovna udělala, tak tlačí vládu do vlastně nezákonných kroků. 

Mladá fronta DNES, 6.11.2009, rubrika: Východní Morava, strana: 2, autor: Zdeněk Matyáš. Uherskohradišťsko - Prázdné obecní kasy, zpožděné výplaty zaměstnanců radnic, škrtání investic. Ekonomická krize dolehla také na drtivou většinu obcí. Například v Žitkové na Uherskobrodsku s necelými třemi stovkami obyvatel starostka Eva Hargašová každý den přemýšlí, jak přežít nejbližší měsíce. „Budí mě to ze spánku. Na krku máme čtyřleté splácení úvěru na nový vodovod. Při přípravě projektu nikdo netušil, že přijde krize. Na obci jsme si už škrtli výplatu za říjen a listopad,“ řekla starostka malé obce v Bílých Karpatech s ročním rozpočtem 1,8 milionu korun…. Podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba počítá návrh rozpočtu na rok 2010 „s navýšením peněz na výkon státní správy v přenesené působnosti o dvě miliardy korun“. Některé obce tak mohou počítat s příjmy až o stovky procent vyššími. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Poslanec Cyril Svoboda začal v poslední době kritizovat návrh na odstranění ekologických škod z dob socialismu. Příslovečnou holí, kterou chce psa bíti, má být posudek Ústavu státu a práva, kde působili nyní velmi mediálně známí členové vedení plzeňské právnické fakulty.
• Panu poslanci lze vytknout čtyři zásadní nepravdy. Zaprvé, nijak nedokázal, že by měl být posudek vadný. Pokud má konkrétní důkazy o nějakém úplatku, což Cyril Svoboda naznačuje, nechť je neprodleně předloží. Zadruhé, profesor Kindl není autorem výše zmíněného posudku. Zatřetí, posudek Ústavu státu a práva nebyl podkladem pro rozhodnutí vlády o způsobu zadání ekozakázky. Tímto podkladem totiž byla zejména analýza renomované mezinárodní poradenské společnosti A.T.Kearney GmbH. A konečně začtvrté, projekt má charakter kvazi-koncese, nikoli koncese, jak tvrdí pan poslanec, což svědčí o jeho neznalosti problematiky. 

Rozhovor s Tomášem Zídkem, náměstkem ministra financí.

• Františkovy Lázně chtějí z ulic města vymýtit hazard. Radnice proto zakázala skoro všechny herní automaty a soustředila je na jediné místo, nová obecní vyhláška ale neřeší situaci úplně. Ve hře jsou totiž ještě takzvané loterijní videoterminály, které podléhají jiným pravidlům. O jejich existenci rozhoduje ministerstvo financí. Pozvání do diskuse Radiofóra přijali náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Dobrý večer. A taky starosta Františkových Lázní Ivo Mlátilík. Dobrý večer. 

• Ministra financí Eduarda Janotu momentálně nejvíc trápí budoucí hospodaření Česka. „Evropská komise bude požadovat v roce 2011 minimálně půlprocentní snížení podílu deficitu na HDP a tříprocentní deficit v roce 2013. Opravdu nevím, jak kterýkoliv příští ministr financí takové úkoly naplní,“ říká. 

• * LN Jak dlouho jste již byli rozhodnuti, že ČSA neprodáte? Nabízená cena se dostala pod palbu kritiky téměř okamžitě...
  Cena nebyla hlavním argumentem. Hlavním argumentem byly jiné věci jako splátkový prodej, podmínka, že stát vyrovná záporné vlastní jmění aerolinek, otázky různých výjimek. Hlavně jsme ale postrádali garanci, že až předáme 91 procent akcií, že investor skutečně veškeré splátky zaplatí. To bylo zásadní.

Kellner s Tykačem vydělají miliardy, státu zbyl zlomek. Datum: 23.10.2009, Autor: Zuzana Kubátová, Zdroj: Hospodářské noviny, Rubrika: Titulní strana Strana: 01.

Dva nejbohatší Češi, Petr Kellner a Pavel Tykač, jsou blízko velkému obchodu s akciemi ostravských hutí Arcelor Mittal. Firmy obou finančníků mohou na akciích vydělat miliardy – a ukazuje se, že český stát, který se transakcí také účastnil, o výdělek přišel. Zisk pramení z prodeje čtrnácti procent akcií ostravských hutí. O ně se stát nejdřív přel s firmami, za nimiž stál právě Tykač s Kellnerem. V arbitráži padl verdikt, že stát má za akcie dostat 850 milionů, což ministerstvo financí vedené tehdy Miroslavem Kalouskem hodnotilo jako velkou výhru. Nyní se ale dokončuje obchod, kdy akcie doputují až k majoritnímu vlastníkovi hutí Lakšmí Mittalovi. Z dokumentů, jež mají HN k dispozici, vyplývá, že indický magnát za ně dá přes 7 miliard.

• Dobrý večer. Nejsledovanější privatizace poslední doby, privatizace Českých aerolinií, dospěla k rozuzlení. Vláda dnes rozhodla o neprivatizaci národního vlajkového leteckého dopravce. Jinými slovy ČSA zůstávají státu. Poslední zájemce o koupi aerolinií, konsorcium Travel Service a Unimex byl odmítnut. Téma číslo jedna pro dnešní komentované události je tak nasnadě. Letecká společnost ČSA tedy i nadále zůstává v majetku českého státu. V jeho rukou zůstává kontrola na 92 % akcií. 

Rozhovor s Tomášem Uvírou, vrchním ředitelem skupiny Správa majetku

• * Pane řediteli, vláda ČSA neprodá, ale po tom dnešku mně se zdá, že vlastně ani nemohla, protože ty podmínky jediného zájemce jako odmítnutí složit kauci 20 milionů korun, anebo požadavek zaplatit ve čtyřech splátkách do roku 2013 proti počátečnímu předání sta procent akcií, to přece jsou podmínky, které ho od začátku vyřazovaly z té privatizace de facto.
  Ano, jednalo se o porušení podmínek výběrového řízení z formálních důvodů, samozřejmě pokud by vláda, pokud by vládu tato nabídka opravdu zaujala, pak by se muselo postupovat takovým způsobem, že by vláda musela dát mandát ministerstvu financí, aby s tímto zájemcem dále vyjednával a aby připravil smlouvu, s kterou by mohlo i ministerstvo financí souhlasit, což by zabralo minimálně další měsíc času na to, aby vznikl kvalitní materiál, který by byl předložen vládě, a ta by mohla poté po tom měsíci rozhodovat o tom, jestli... 

MfD, autor: Jitka Vlková, rubruika Ekonomika, 21.10.2009. …Lidovci zase budou bojovat za kompenzaci matkám, kterým se má příští rok o pětinu snížit mateřská. Jde o 1,4 miliardy korun, další tři miliardy chce strana najít na vyšší dotace pro sociální služby. „Mohlo by se to zaplatit z peněz na likvidaci starých ekologických zátěží. Navrhneme, aby tato takzvaná megazakázka byla odložena,“ plánuje ekonomický expert KDU-ČSL Pavel Horák. Ohledně nesnižování mateřské strana přijde s novelou zákona o Janotově balíčku.

• * Navrhl jste řadu úsporných opatření ve výdajích rozpočtu. Občané si nedokážou představit abstraktní daňové sazby, ale mají strach z konkrétního zdražení. Jak se projeví například zvýšení DPH v peněženkách občanů?
  Strašení není na místě. Konkrétně – zvýšení DPH u potravin o jedno procento znamená, že nákup, který má hodnotu 500 korun, se zvýší o 4,50 Kč, a to za podmínky, že všichni výrobci promítnou vyšší DPH do ceny, což se nestane. Racionální rozpočet by neměl nikoho zruinovat.

Rozhovor s Tomášem Zídkem, náměstkem ministra financí.

• Státní dozor nad sázením a loteriemi ministerstva financí kvůli personálním výměnám údajně nefunguje. Říkají to alespoň zástupci tohoto byznysu. V čele odboru na ministerstvu financí se navíc chystá změna, kterou už oznámil ministr financí Eduard Janota. Někteří provozovatelé sázek a loterií toho údajně využívají ve svůj prospěch. Po telefonu zdravíme Tomáše Zídka, náměstka ministra financí, dobrý den pane náměstku. 

Autor: Jakub Haas, oddělení Komunikace MF, zástupce tiskového mluvčího.

• V článku Emisní masakr od Petry Pelantové (EURO 40/2009) je několik věcných nepřesností, na které musíme upozornit. Rozhodně nesouhlasíme s hlavní tezí článku, že jarní emise eurobondů byla neúspěšná. Především nelze srovnávat trh dluhopisů letos v dubnu se situací v září. Ani nelze srovnávat český trh s takzvaným eurotrhem z hlediska likvidity a refinancování. Pelantová navíc předpokládá, že relativně malý český kapitálový trh má neomezenou absorpční schopnost.
  Z tohoto mylného předpokladu vychází celý článek, a proto vyznívá poněkud zkresleně.

• Piloti ČSA odmítají restrukturalizační plán šéfa dozorčí rady, který navrhuje snížení jejich platu na dva roky o čtyřicet procent. Oni sami jsou připraveni akceptovat pouze patnáctiprocentní snížení mezd a dalších osmnácti procent jsou ochotni se vzdát pouze výměnou za například zaměstnanecké akcie a další podmínky. Žádají taky odchod současného vedení aerolinek v čele s Radomírem Lašákem a záruky, že firma se nebude prodávat, ministři financí a dopravy ale nároky pilotů odmítají, podle nich jsou jejich návrhy nedostatečné a společnost oživit nedokážou. Šéf resortu financí Eduard Janota je hostem Radiofóra. Dobrý večer. 

Petr Holub, Tři roky je Česku na dosah 786 miliard, nemá ani korunu, Aktualne.cz, 13.10. 2009 

Metro, 15.10.2009, rubrika Finance, strana 13, autor (čtk): BRUSEL Česko má jedny z nejhorších veřejných financí v EU. Evropská komise jej včera přeřadila do skupiny nejvíce rizikových zemí. Skupiny jsou celkem tři, přičemž ČR se dosud nacházela v prostřední z nich. Vyšší rozpočtové deficity a hospodářská krize však Česko srazily až do poslední skupiny zemí, jejichž veřejné finance jsou jen stěží dlouhodobě udržitelné bez citelné reformy. Uvedl to včera ministr financí Eduard Janota. 

Několik hodin dnes jednala dozorčí rada ČSA. Bez konkrétního výsledku. Recept na překonání současné krize se najít nepodařilo. Se svým plánem přišel prezident společnosti Radomír Lašák i předseda dozorčí rady Václav Novák. Šéf kontrolního orgánů aerolinek navrhuje, aby firma zeštíhlela ze současných 4.600 na 3.000 zaměstnanců. Platy pilotů by se navíc měly snížit o 45 %. Radomír Lašák navrhuje pokles mezd pouze o 30 % a odchod zhruba 900 pracovníků. Jaká varianta ozdravného plánu má větší šanci na úspěch?

Rozhovor s Dušanem Hradilem, odbor 27 Analýzy a rozvoj finančního trhu

• Pracovní skupina při ministerstvu financí, která se zabývá finančním poradenstvím, má první výstupy. Doporučuje sjednotit pravidla. Doteď se totiž lišila. Zatímco třeba investiční zprostředkovatelé musí mít licenci České národní banky, finančním poradcům stačí živnostenský list.

Příjmy rozpočtu nejsou nadhodnoceny Zaregistroval jsem pochyby médií o výši odhadu daňových příjmů v návrhu státního rozpočtu na rok 2010. Chci proto veřejnost ujistit, že ministerstvo financí pracuje s velmi konzervativním odhadem. Počítá totiž s poklesem české ekonomiky o tři desetiny až půl procenta, ačkoli nové informace signalizují, že skutečná čísla by mohla být o trochu příjemnější. Nasvědčují tomu i odhady renomovaných mezinárodních institucí. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Poslanecká sněmovna hlasy komunistů, socialistů a lidovců schválila minulý týden zákon, který zakazuje vládě privatizovat ruzyňské letiště. Obávám se, že poslance ovládla ideologie, jež jim znemožnila naslouchat věcným argumentům. Ty lze rozdělit do dvou základních skupin – formální a věcné. 

Témata pořadu:

• Hospodaření státu, boj o rozpočet.
• Boj o rozpočet. Hospodaření státu.
• Budoucnost vládnutí. Ekonomika v krizi.
• Loterijní lobbying. Zdaňování hazardu.
• Privatizace aerolinek. Jak dále s ČSA?

Rozhovor s Janem Knížkem, vrchním ředitelem Ústředního finančního a daňového ředitelství, MF

• Údaje o kontech českých občanů a firem u lichtenštejnské banky LGT už jsou nějakou dobu v Praze. Zatím ale není příliš jasné, jaké informace má vlastně Česká republika k dispozici. Původně se čekalo, že z Německa Česká republika dostane disk s daty asi čtyř a půl tisíc držitelů lichtenštejnských účtů, který unikl z největší tamní banky LGT, když ho před lety německá rozvědka koupila od bývalého zaměstnance téhle banky. U mnoha účtů existovalo podezření, že peníze nebyly řádně zdaněny. V Ranním interview teď tedy vítám Jana Knížka, vrchního ředitele České daňové správy. Dobrý den. 

Rozhovor s Tomášem Uvírou, vrchním ředitelem skupiny Správa majetku

• Vláda nechce do zadlužených Českých aerolinií rovnou „lít peníze“ – ale s nepřímou pomocí může státní firma počítat.
  „Zvažujeme všechny varianty, včetně spojení s Letištěm Praha, nebo kapitalizaci půjčky, kterou Českým aeroliniím poskytla státní společnost Osinek,“ připouští nyní vrchní ředitel ministerstva financí Tomáš Uvíra, jenž je i členem dozorčí rady aerolinek.
• * HN: Ministr financí Eduard Janota finanční injekci do ČSA vždy odmítal, proč jste změnili názor?
  Názor neměníme. Stále platí, že do ČSA nechceme dát žádnou takříkajíc „novou“ korunu, žádnou hotovost. Ale nepřímou pomoc nevylučujeme. 

• * HN: Teď už to můžete říci. Věřil jste, že se vám podaří váš balík snižující schodek z 230 na 163 miliard ve sněmovně prosadit?
  Dneska můžu říct, že jsem nevěřil ani náhodou, že se to podaří. Pořád jsem měl obavu, že do toho politici, jak se říká, vrazí vidle. Bál jsem se, že tam najdou nějaké technicky legislativní kličky, které by to mohly celé pohřbít. Ještě před 14 dny jsem si vůbec nedovedl představit, že by to mohlo v této podobě projít. 

• * Jak jste prožíval hlasování o balíčku?
  Výsledek dnešního jednání byl proměpsychickou úlevou. Jsem rád, že to dobře dopadlo. Jsem rád, že senám podařilo odhadnout, co je průchodné a co už průchodné není. Z tohoto pohledu schválení legislativních změn považuji za velmi dobré a dá se říci, že až na maličkosti se vytvořil prostor, abychom mohli do úterka sestavit rozpočet s deficitem nižším než je 163 miliard korun.

• Praha - „Byla to pro mě psychická úleva,“ řekl ministr financí Eduard Janota poté, co poslanci schválili pozměněný záchranný balíček s deficitem 163 miliard Kč.
• * Jaké záležitosti chcete do konce ministrování ještě řešit?
  Chtěl bych posunout projekt na zřízení jednoho inkasního místa (pro daně i pojištění; pozn. red.), dále věci v oblasti daní, čeká mě zpracování loterijního zákona, musím dořešit privatizaci ČSA a připravit se na situaci, že se nepodaří.
• * Jaký je osud myšlenky zavést dluhopisy, které by si mohli kupovat přímo občané?
  To bude první krok, který do vlády přinesu. Je potřeba mírně upravit rozpočtová pravidla a pozměnit zákon o dani z příjmu. 

• * Tak ještě 9 minut a bude 8 hodin. Poslanecká sněmovna pokračuje v projednávání takzvaného balíčku rozpočtových opatření. Včera se poslanci k rozhodnutí nedostali. Mnoho hodin o návrhu diskutovali a nejenom o návrhu. Schůzi přerušili po tom, co oficiálně navrhli k takzvanému balíčku své pozměňovací návrhy. V ranním interview ministr financí Eduard Janota. Dobrý den, pane ministře.
  Dobrý den, já vás zdravím. 

• Eduard Janota - Není politik, takže nemusí dělat kompromisy. Není politik, takže může myslet jen na to, co je dobré pro tuto zemi. Ministr financí šetří hlava nehlava, ale rodinný rozpočet nechává na manželce.
• Nikdo neví o tom, za co utrácejí politici naše peníze, víc než ministr Eduard Janota (57). Ministerstvo financí zná jako své boty, nad rozpočty, tenkrát spíš profinancováváním hmotných plánů, se tu mořil už za komunistů. A ještě ke všemu ho to prý baví. Obličeje si nepamatuje, ale čísla sype z rukávu a nikdo ho po těch letech neopije nějakým populistickým rohlíkem. Takže zatímco politici nám před volbami slibují pečené holuby do huby, pan Rozpočet, kterému do toho nemohou mluvit žádné stranické sekretariáty, popravdě říká, že jsme v kritické situaci. Koneckonců je to jeho poslední mise, ve státní správě chce skončit. „Ale určitě se nedočtete, že jsem v nějakých obrfunkcích.“ Působí poctivě. Netvrdí, že ve volných chvílích čte Kierkegaarda, ale přizná, že radši kouká na fotbal. „Jen mě, prosím vás, nefoťte na chodbě, já si tady v baráku tykám skoro se všema a lidi by si mysleli, že se Janota zbláznil.“ 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, odborníkem na arbitráže, Ministerstvo financí

• téma: Po stopách vyhraných, ale i prohraných televizních arbitráží.
• A já teď ve studiu vítám dva muže, kteří mají s arbitrážemi dlouholeté zkušenosti, vítám Petra Štěpánka, člena Rady ČTU a bývalého místopředsedu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Dobrý den. A vítám také Radka Šnábla, odborníka, který se na ministerstvu financí zabývá arbitrážemi, dobrý den i vám. 

Ještě 10 minut a bude osm hodin, posloucháte Radiožurnál. Politici dnes budou bojovat o státní rozpočet na příští rok, odpoledne se zástupci stran sněmovních sejdou s ministrem financí Eduardem Janotou kvůli balíčku úsporných opatření. Ministr Eduard Janota chce prosazovat vyváženost, pokud jde o škrty ve výdajích a zvyšování daní. Už teď je ale jasné, že dohoda bude velmi složitá. Ministr Eduard Janota v Ranním interview po telefonu, dobrý den, pane ministře. 

Rozhovor s Tomášem Uvírou, vrchním ředitelem skupiny Správa majetku

• * Do vysílání nyní zvu jednoho z těch, kteří v dozorčí radě ČSA zůstali i po dnešní obměně této instituce, vrchního ředitele ministerstva financí Tomáše Uvíru. Dobrý večer.
  Dobrý večer.
• * Pane řediteli, Lukáš Jelínek ve své poznámce poukazoval na, řekněme, nejasné odborné zázemí lidí, kteří někde zasedají v dozorčích radách firem se státní účastí, řekl byste, že po té dnešní obměně byla posílena erudovanost členů dozorčí rady ČSA?
  Pokud se podívat do životopisů těchto nových lidí, tak se jedná o lidi s úplně jinými životními zkušenostmi, kteří se zabývají restrukturalizacemi, zabývají se věcmi, které jsou velmi, velmi náročné a samozřejmě tohle to ČSA dneska potřebuje. 

Témata pořadu:

• Růst ekonomiky? Konec krize?
• Rostoucí nezaměstnanost. Zaměstnanost v ČR.
• Rozpočet 2010. Rozpočtová křižovatka.
• Výdaje státu
• Příjmy státu
• Změny v ČSA

• * LN Váš plán je do týdne snížit deficit z 231 na 165 miliard. Kde vidíte prostor pro škrty?
  Představili jsme určitý balíček, který znamená polovinu zdrojů získat zvýšením příjmů, polovinu snížením výdajů. To se zkomplikovalo přijetím zákona o šrotovném, protože to znesnadnilo některé připravované škrty, například snížení nemocenských dávek, přídavků na děti a v oblasti podpory v nezaměstnanosti. 

• Ministr financí Eduard Janota mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o šrotovném i rozpočtu na rok 2010. 

• * S jakým schodkem státního rozpočtu se bude hospodařit v příštím roce? To je samozřejmě otázka i pro vás, možná bude jasněji večer, kdy se sejde vláda. Jaká bude posloupnost, pane ministře, mezi tím, jaký návrh státního rozpočtu na příští rok vláda schválí, a tím, jaký ten takzvaný balíček úsporných opatření půjde do sněmovny?
  Tak podívejte se, abych byl úplně přesný, tak posloupnost jednání určí dneska premiér, takže já co si myslím, tak budeme jednat o rozpočtu, který vychází z platné legislativy, to znamená řekněme o tom rozpočtu kolem těch 230 miliard, a tam si myslím, že by neměl být nějaký zásadní problém a tento materiál vláda schválí a pak předloží do sněmovny. Pokud se nepodaří i druhý krok, a to už je velmi velká neznámá z různých důvodů, ať už technických, organizačních, ale i časových, je to otázka vůle či nevůle, a ten druhý krok mám na mysli to, že jsme předložili spolu s ministryní zdravotnictví a s panem ministrem Šimerkou legislativní znění, paragrafové znění některých zákonů, které by umožnily v případě, že by prošly nejen vládou, ale že by byla zařazeny vůbec na jednání ještě tohoto parlamentu a že by tímto parlamentem v rámci zrychleného čtení, v rámci devadesátkového režimu takzvaného kdyby byly schváleny, tak by teoreticky ještě tady zbyla přede mnou možnost, abych do konce měsíce září rozpočet přepracoval a předložil ho v úrovni deficitu kolem těch 160 miliard, ale to je v dané chvíli velká neznámá.

Zuzana Luňáková, Sázení na síti zlákalo další tři firmy, Hospodářské noviny, 8.9.2009, str. 21: Ministerstvo financí udělilo tři nové licence. I na on-line ruletu… Ruleta na síti  - Na internetu by však již brzy kromě sportovních kurzových sázek mohly být i hazardní hry jako poker či ruleta. Tu totiž nabízejí v „běžném“ podnikání noví držitelé licencí pro internet, společnosti El Rancho či Rio Games.

Rozhovor s Tomášem Uvírou, vrchním ředitelem skupiny Správa majetku

• * Pane řediteli, jaký je ministerský scénář, pro příští dny a týdny, ono toho času tolik  nezbývá, protože, jak jsme tady říkali, tak zájemce o privatizaci by se měl vyjádřit definitivně do konce září. Jak máte připraveny ty kroky do tohoto data a potom?
  Co se týká privatizace, budeme očekávat koncem měsíce září nabídku. Poté, co nabídku obdržíme, bude zpracován v co nejkratší době materiál pro vládu, odhadujeme to do dvou, do tří týdnů, nejpozději by mohl být projednán na vládě. Samozřejmě součástí toho materiálu bude alternativa B, kdy by vláda řekla, že nechce privatizovat, co by to pro ČSA znamenalo, pro nás samozřejmě by bylo velmi příjemné, pokud by odbory přišly s nějakým řešením, které by v konečném finančním efektu bylo zajímavější, než je ta tvrdá restrukturalizace a myslím si, že by to vládě mohlo potom pomoci v rozhodování. 

• Dobré pozdní odpoledne, vítejte u Interview ČT24. Pořádně zamotanou hlavu má česká politická scéna, neví, kdy budou volby, neví, jak a z čeho bude stát hospodařit v příštích letech a do toho všeho ještě vláda musí řešit běžné starosti, třeba hrozící protest pilotů Českých aerolinií, které jsou navíc v privatizačním procesu. A naším hostem v Interview ČT24 je dnes ministr financí Eduard Janota. Pane ministře, já vás zdravím. Dobrý den. 

• Ministr financí EDUARD JANOTA musí v době ekonomické krize škrtat, aby alespoň zpomalil rostoucí zadlužení státu. V letech, kdy ekonomika rostla, se totiž promarnila doba vhodná pro nepopulární úspory. "Politické vlády neměly výraznější ochotu a vůli tyto věci řešit," říká. 

Autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí

• Ministr financí a premiér předložili předsedům největších politických stran řadu opatření na snížení deficitu pro rok 2010 kromě jiného i ve formě mírného navýšení daní. To by znamenalo dodatečný příjem do státní kasy ve výši 35 miliard korun. V reálných číslech by se to u domácností projevilo například v tom, že cena nákupu potravin v hodnotě 500 korun by stoupla přibližně o deset korun a plná nádrž benzinu Natural 95 by byla dražší přibližně o šedesát korun. 

• Odsunou-li se volby o pár měsíců, čeká současnou Sněmovnu zásadní rozhodnutí. A to o tom, zda se v rozpočtu pro příští rok objeví schodek ve výši 230 miliard, nebo dluh o sedmdesát miliard korun nižší. Úřednickou vládu tak čeká těžký úkol: bude se muset pokusit svůj úsporný balíček s návrhem vyšších daní a nižších sociálních dávek u poslanců prosadit. „Když nebude zbytí, jsem připraven obhajovat, co jsem předložil,“ říká ministr financí Eduard Janota. 

• * LN Vámi navrhovaná „úsporná“ verze rozpočtu s deficitem 160 miliard nemá politickou podporu. Budete tuto rozpočtovou verzi tlačit do sněmovny?
  Tuto verzi odmítají oba lídři nejsilnějších stran, Topolánek i Paroubek. My tedy předložíme rozpočet s deficitem kolem 230 miliard a k tomu jako doplňující materiál doporučení, jak lze deficit snížit. O této části ale poslanci hlasovat určitě nebudou. 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem odboru 46 - Mezinárodně právní a agenda převz. z ČKA

• Radek Šnábl je bojovník. Podle exministra financí Miroslava Kalouska se „rval za Česko v arbitrážích jako dobrman“. Teď se Šnábl hájí sám, když na něj prasklo, že coby vysoký úředník ministerstva dostal v dubnu od soudu podmínku za starý daňový podvod. „Je to určitě šrám. Rozhodnutí soudu respektuji - ale jsem naprosto nevinný a podávám proti němu dovolání. A navíc, ušetřil jsem s mým týmem státu v arbitrážích miliardy,“ prohlašuje. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Čas od času vystoupí některý z politiků s nápady na regulaci bankovního sektoru. Zde musíme odlišit myšlenky s racionálním jádrem a myšlenky ryze populistické, sázející na obecně zažitou představu o „zlých a bohatých“ bankách. Druhý typ nápadů se logicky vynořuje před jakýmikoli volbami. Já bych však velmi rád navázal na racionální a odbornou diskusi, a to konkrétně v oblasti regulace bankovních poplatků. 

• Dlouholetý státní úředník Eduard Janota má v křesle ministra financí výrazně víc práce a starostí než jeho političtí předchůdci. Připravuje nejen státní rozpočet s nejvyšším schodkem v historii, ale spolu s ním i úsporný balíček, který by měl dluhy snížit. V něm počítá se zvýšením DPH, sociálního pojištění pro lidi s vysokými příjmy, zmrazením platů státních zaměstnanců i snížením sociálních dávek. Jiří Paroubek i Mirek Topolánek včera záchranný balík pro státní pokladnu odmítli, a do voleb tak dali přinejmenším tichý souhlas s rozpočtem se schodkem 230 miliard korun. Janota ale dál sepisuje úsporné zákony do paragrafů. „Odmítnutí úspor může zhoršit rating země a prodražit státní dluhy,“ říká v rozhovoru pro HN.

Rozhovor s Ivanem Fuksou, 1. náměstkem ministra financí

• 1. téma - ČSA: České aerolinie mají problém.takto stručně se dá shrnout poslední vývoj. Poté, co se státní firma propadla do dvoumiliardové ztráty se začali bouřit její odboráři s piloty v čele. Začali požadovat hlavu prezidenta společnosti a vedení včera kontrovalo. Navrhlo, že pokud si zaměstnanci nechají razantně snížit platy, tak všichni manažeři z vedení rezignují. Pokud měl tento plán fungovat jako uklidňující, pak se pravděpodobně minul účinkem. Piloti ČSA dnes vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost. Začíná 20 minut Radiožurnálu, vítejte u jejich poslechu. Dnes bude hostem dalších Dvacet minut 1. náměstek ministra financí Ivan Fuksa. Dobrý den, pane náměstku.
• 2. téma - státní finance: Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, 1.náměstek ministra financí Ivan Fuksa je mým dnešním hostem. Tak, takzvaný Janotův balíček, to znamená, nazvěme to například Návrh státního rozpočtu na rok 2010 z dílny ministra financí Eduarda Janoty, tímto vašeho přímého nadřízeného a nebo prostě ten ozdravný balíček, který by měl státní finance České republiky vytáhnout z toho zatím, dneska to tuším pan premiér Fischer nazval obludným schodkem 240 či většího čísla miliard korun. Dnes byl premiér Jan Fischer jak za Jiřím Paroubkem, předsedou ČSSD, tak z předsedou ODS Mirkem Topolánkem a nesetkal se s tím balíčkem s velkým úspěchem. Dalo se to očekávat?

Rozhovor s Ivanem Fuksou, 1. náměstkem ministra financí

• * Pane náměstku, proč se nicméně ten restrukturalizační plán pro ČSA chystá právě teď těsně před závěrem privatizačního procesu?
  Tak on ten restrukturalizační program bude dnes poprvé představen jak dozorčí radě, tak i ministrům dopravy a ministru financí, nicméně je to reakce na vývoj na leteckém trhu, ale i v samotném ČSA a zároveň při průběhu privatizace, kdy v jednotlivých rozhovorů /nesrozumitelné/ i rozhovory s managementem zazníval silný požadavek od obou 2 zájemců o privatizaci ČSA, aby za každé situace a v jakémkoliv čase co nejdříve byl přijat restrukturalizační program.

• České aerolinie se propadají do hluboké ztráty. Za první pololetí letošního roku činí propad bezmála dvě miliardy korun. Dnešní jednání dozorčí rady národního leteckého přepravce bylo i proto sledováno s velkou pozorností. Mělo mnohé napovědět o tom, co s firmou dále. V podstatě je jisté, že o práci přijde více než osm set lidí. Na dozorčí radu přišli zcela mimořádně i dva ministři - dopravy a financí. Eduarda Janoty, ministra financí, jsem se zeptal, zda jeho účast na dnešním jednání dokládá, že jsou na tom ČSA opravdu špatně. 

• * Kdy za nás bude rozpočet sestavovat Mezinárodní měnový fond?
  Toho se snad nedožijeme. Doufám, že sestavovat rozpočty si budeme sami, ať už dobré nebo špatné. Po diskusi, kterou jsem do jisté míry vyprovokoval prohlášením o tom, že veřejné finance potřebují urychlené řešení a nápravu, si politici doufejme uvědomí, že experti a finančníci chápou situaci lépe. Politici se zatím bohužel tváří, že se nic neděje a že to nějak dopadne. Ale pro to, aby to dopadlo dobře, se nutně musí něco udělat.
• * Co konkrétně?
  Nemůžeme žít každoročně na dluh. Zatím jsme zvyklí žít na dluh v rozmezí padesáti až sto miliard korun. Najednou jsme se ale ocitli v situaci, že to za rok nebude sto, ale více než dvě stě miliard, a to je opravdu velký problém. 

• Eduard Janota: Bohorovně jsme se chovali zejména před volbami v roce 2006. Teď musíme škrtat, škrtat a škrtat
• Peněz se státu dostává v dobách hospodářské krize stále méně. Zvyšuje se schodek rozpočtu a na některé dávky se finance hledají stále hůře. Jak chce situaci řešit ministr financí Eduard Janota? 

• Ekonomičtí ministři schválili záchranný balíček pro rozpočet, který jim předložil ministr financí Eduard Janota.
• Ten to dnes potvrdil v rozhovoru pro Aktuálně.cz, přičemž řekl, že jeho opatření vylepší bilanci rozpočtu o 70 miliard a budou platit jen v roce 2010.
• "Porada ekonomických ministrů můj materiál neodmítla. Má se dopracovat a bude předmětem politických jednání pana premiéra. Pokud bude vůle tento návrh akceptovat, může ho sněmovna schválit jako balíček na jeden rok," vysvětlil ministr. 

• Žádost ministra dopravy Gustáva Slamečky o 41 miliard korun bude odmítnuta. Jeho kolega z financí Eduard Janota připouští navýšení rozpočtu jen o necelou třetinu této částky.
• V minulých letech se rozestavělo příliš mnoho dálnic, proto je třeba rychle dokončit ty, kde se staví a nezačínat s novými.
• Výdaje na státní investice rostou stejně rychle jako výdaje na zdravotnictví či na důchody a Janota v rozhovoru pro Aktuálně.cz prohlásil, že také v investicích je třeba najít rozumnou míru utrácení.

V soutěži o ČSA zbyl jediný zájemce, ale privatizace poběží dál. O tom, zda stát nakonec aerolinie prodá, by měla podle ministra financí Eduarda Janoty rozhodnout ještě současná „přechodná“ vláda. „Jakmile 30. září dostaneme cenovou nabídku, nejpozději do týdne připravíme premiéru Fischerovi návrh, zda ČSA doporučujeme prodat. Pak už rozhodne kabinet,“ říká ministr financí. 

Vyjádření ministra financí Janoty - ke komentáři Ivana Hoffmana publikovaném na Denik.cz 18.8.2009.

Když se v médiích objevily zprávy o mém návrhu na udržení schodku státního rozpočtu na příští rok v rozumných mezích, očekával jsme od politické reprezentace seriózní diskusi. A to i v předvolební atmosféře. Rozhodně není mým záměrem vyvolávat hysterii, jak naznačuje Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro deník Právo.

Nesouhlasím s tvrzením, že „Janotovy návrhy už nelze do voleb řešit“. Rozhodně si v této chvíli nesmíme dovolit další zbytečné otálení. Pokud nyní nic neučiníme, dostane se deficit veřejných rozpočtů na hrozivých 7 % HDP. Náklady dluhové služby by se během krátké doby vyšplhaly někam ke 100 mld. Kč ročně. V horším případě bychom pro ztrátu kredibility našich veřejných financí velmi obtížně sháněli zdroje na profinancování dluhu.

Témata pořadu:

• Konec recese? Ekonomika v potížích
• Ekonomika v potížích
• Rostoucí nezaměstnanost

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• V předvolebních debatách o daních se tak nějak přechází jeden důležitý fakt: totiž, že jejich výběr není zadarmo. Představují sice nějakou inkasovanou částku, ale krom toho jsou s nimi spojeny i náklady a výdaje. Čerstvě na to upozorňuje studie Vysoké školy ekonomické, která stojí v předvolebním čase za přečtení. Celková dodatečná částka, kterou různé odvody (včetně sociálního a zdravotního pojištění) vyvolávají, odhaduje studie na 40 miliard korun. Suma zahrnuje náklady na vedení různých evidencí, daňové poradenství a podobně. To jsou dodatečné náklady, které vznikají daňovým poplatníkům. Administrativní náklady spojené s výběrem daní má však i stát. Jen naše daňová správa přijde rozpočet na 7 miliard.

Eduard Janota je jedním z mála lidí, kteří detailně znají temné kouty státních financí. A uměl by je vymést. Dokud sloužil státu pod politickým vedením, dělat to nemohl. Jako ministr financí úřednické vlády je přece jen v trochu jiném postavení. Vymést kouty sice opět nemůže, ale může je věrně popsat a navrhnout, jak s nimi zatočit. A to také hodlá udělat.  

Zdroj: E15 Rubrika: Události  - rozhovor s vedoucím projektu Janem Ziklem, ředitelem odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (MF)

• E15: Co je podstatou dodatku, který jste vyjednal?
  Nejzásadnější změnou je fázový náběh projektu. Původně měl trvat něco přes rok, nyní se rozdělí na funkční celky a budeme ho uskutečňovat ve třech letech. Tedy v roce příštím a těch dvou následujících.

ČT 24, 4.8.2009, 08:25, pořad: Studio 6 II - rozhovor s Janem Knížkem, vrchním ředitelem České daňové správy

• Podnikatelé už nemusejí mít sídlo firmy přímo v místě, kde provozují svoji činnost a také mohou firmu snadněji stěhovat. Občanský zákoník zmírnil dosavadní povinnosti týkající se sídla společnosti. Toho využívají například podnikatelé, kteří se stěhují za lepší adresou do větších měst.

Rozhovor s Janem Ziklem, ředitelem projektu digitální státní pokladna.

• Projekt za 2,5 miliardy korun, který má propojit kolem 700 organizací a 6 tisíc úředníků, by se měl naplno rozeběhnout od ledna 2012.

Rozhovor s Bohdanem Hejdukem, náměstkem ministra financí.

• Schodek státního rozpočtu v červenci překročil 76 miliard korun. Původně se pro celý letošní rok plánoval deficit zhruba v poloviční výši. A ještě jedno číslo pro srovnání. Loni v sedmém měsíci stát naopak hospodařil s přebytkem, a to 9 miliard. Jak informovalo ministerstvo financí, na letošním výsledku se projevily především nižší výměr daní a naopak rostoucí sociální dávky.

ČT 24, 4.8.2009, 21:10, pořad: Ekonomika

• Od letošního listopadu bude platit nový zákon o platebním styku. A i když se nejvíc mluví o výpisech z běžného účtu zdarma, změna přináší novinek mnohem víc. Upravuje třeba časové lhůty pro převody peněz nebo odpovědnost bank při zneužití platebního prostředku.

ČT 24, 3.8.2009, 21:10 , pořad: Ekonomika - Rozhovor s Bohdanem Hejdukem, náměstkem ministra financí

• Deficit státního rozpočtu se na konci července vyšplhal na dvojnásobek sumy, kterou pro celý letošní rok schválili poslanci. Jde tak o nejhorší výsledek za posledních 9 let. Mezi každého Čecha se tak už k nastřádanému dluhu musí rozpočítat jen za letošek dalších víc než 76 miliard korun.

ČT 24 , 3.8.2009, 8:25: pořad: Studio 6 II - Rozhovor s Jiřím Beranem, vedoucím oddělení Bankovnictví a úvěry (MF)

• Klienti bank se na podzim mohou těšit na některé výhody, tak například na měsíční výpis z účtu zdarma. Bankám tuto povinnost určí nový zákon o platebním styku, který vychází z evropské směrnice a který postupně zavádějí všechny evropské státy. A já už ve studiu vítám svého hosta, kterým je Jiří Beran, vedoucí oddělení Bankovnictví a úvěry ministerstva financí.

Havligerová Jana, Vláda zaváhala, a firmy na to doplatí, E15, 31. 7. 2009, s. 4

1) Zatímco podle nynějšího režimu je u služeb poskytovaných přes hranice států místem plnění DPH sídlo poskytovatele, napříště to bude místo příjemce služby. „Prakticky to znamená, že firmy budou muset úplně přestavět své účetní software,“ vysvětluje Martin Diviš z PricewaterhouseCoopers. A to u velkých firem může trvat až půl roku.

2) Firmy ovšem s tímto manévrem vyčkávají, a to kvůli liknavosti vlády. Kabinet totiž novelu zákona o dani z přidané hodnoty poslal dolní komoře parlamentu teprve na začátku července, a tak není vůbec jisté, kdy a jaká Poslanecká sněmovna novelu projedná. Teoreticky se může stát i to, že nebude do konce roku vůbec schválena. Přitom se jedná o povinné převedení evropské směrnice do českého práva, což je fakt známý od loňského listopadu.

3) Změn bude ovšem více. Nově se například zavádí povinnost vykazovat služby poskytnuté do jiných členských států v souhrnném hlášení. A to bude muset být podáno v elektronické podobě opatřené zaručeným elektronickým podpisem. Takže třeba zahraniční společnosti neregistrované v České republice by si měly co nejdříve opatřit zaručený elektronický podpis, který musí být v souladu s evropskou legislativou pro elektronické podpisy.

Žižka Jan, Český vývoz do Íránu raketově roste, E15, str. 1 a 9, 31.7.2009. „Celkový obchodní obrat se sedmdesátimilionovým Íránem je pořád relativně malý – podle Jukla za prvních pět měsíců činil export zhruba miliardu korun. S největšími obchodními partnery má Česko výměnu o dva řády větší. Řada firem nyní vidí překážky spíše na české straně a stěžuje si na nedostatečnou podporu exportu ze strany české vlády. Česká republika dosud s Íránem neuzavřela dohodu o zamezení dvojího zdanění a zádrhel je údajně na pražském ministerstvu financí.“ 

ČT 1 , 29.7.2009 , 05:59 Studio 6 - Rozhovor s Radkem Šnáblem , ředitelem mezinárodního odboru ministerstva financí

• Česká republika bude čelit další arbitráži. Do dvou až tří týdnů ji zažaluje německá developerská skupina ECE a to asi o 50 milionů eur. Společnost měla v plánu postavit obchodní centrum v Liberci. Kvůli průtahům ve stavebním řízení ale stavbu zastavila. Stát už pro arbitráž hledá právníky. A já už vítám ve studiu Radka Šnábla , ředitele mezinárodního odboru ministerstva financí, hezké ráno.

Česku hrozí deficit 209 miliard korun a také vyšší daň z přidané hodnoty. Ministr Janota to řekl v rozhovoru pro Rádio Impuls.

Zhoršující se ekonomické prognózy tlačí na státní rozpočet. České hospodářství by se podle posledních odhadů mělo letos propadnout o více než 4 procenta – deficit státního rozpočtu tak možná překročí 200 miliardovou hranici. Kvůli upraveným ekonomickým výhledům připravuje ministr financí Eduard Janota nové varianty státního rozpočtu pro příští rok. 80 procent výdajů je ale podle premiéra Fischera určeno zákonem. Existuje vůbec k hledání úspor nějaký manévrovací prostor? Jak velké nebezpečí vysoký schodek znamená? A proč vláda i v nepříznivé finanční situaci slibuje protikrizovou půjčku Lotyšsku? Otázky pro ministra financí Eduarda Janotu a komentátora Respektu Jana Macháčka. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Dosud trvajícím módním trendem v některých západoevropských denících se stala kritika českého předsednictví EU. Češi si ale v čele unie nevedli špatně. Souhlasím s kritikou, že svrhnout vládu během předsednictví je výrazem politické nevyzrálosti. O tom již byla popsána spousta papíru. Méně už ale o agendě ministerstva financí, která v době předsednictví za probíhající krize nabyla prvořadého významu. Čechům se podařilo dosáhnout toho, že Evropu neovládl protekcionismus. 

Urban Jiří, Kde jsou účty? Voda je vzala, Ekonom, 23. 7. 2009, s. 50

„Když se záznamy po střetu s divokou vodu ztratí, zničí nebo poškodí tak, že dojde ke změně jejich obsahu, je třeba provést „opatření k obnovení průkaznosti účetnictví“, tedy jeho zpětnou rekonstrukci. V případě, kdy je zcela vytopena část budovy, kde byl umístěn účetní archiv, může být naplnění litery zákona zcela nemožné. Když nemáte doklady zálohovány a dojde k jejich zničení, ocitáte se v pozici podnikatele, který nevede účetnictví. A může vám být finančním úřadem uložena pokuta až do výše šesti procent hodnoty vašich aktiv“. 

Perknerová Kateřina, Dát dům charitě, copak jsem padlý na hlavu? (rozhovor s Cyrilem Svobodou), Deník (různé regionální mutace), 20. 7. 2009:
*Otázka: Pod vaším vedením se lidovci začali velmi ostře vyjadřovat k různým tématům. Rozhodli jste se například tvrdě zakročit proti hazardu, hlavně internetovému sázení, čímž se dost lišíte od vašeho odrodilce Miroslava Kalouska. Jak vážně to myslíte?
**Cyril Svoboda: Lišíme se velmi a myslíme to vážně. Podle pravidel EU a našeho práva je internetové sázení služba, a když se povolí, tak se může povolit všem, nebo nikomu. Exministr financí Kalousek to povolil jen několika vybraným společnostem. Jsem si jistý, že ti neúspěšní podají žalobu, vyhrají a stát zaplatí náhradu škody.
*Otázka: Miroslav Kalousek ale vždy tvrdil, že není jiné cesty než povolit, neboť EU nedovoluje rozlišovat na zahraniční a domácí poskytovatele. A ti cizí u nás už léta sázky přes internet nabízejí.
**Cyril Svoboda: To je lež jako věž. Judikatura Evropského soudního dvora říká, že je čistě vnitřní věcí každé země, zda zakáže či nikoli. Dá se tedy zakázat všem. Stejně jako šíření dětské pornografie.

• O strategii finančního vzdělávání v ČR hovoříme s Ing. Dušanem Hradilem, vedoucím oddělením ochrany spotřebitele na MF ČR a předsedou Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání. Nabídky produktů finančních institucí neustále rostou, úměrně nabídce také stoupají nároky kladené na spotřebitele. Aby se správně rozhodl, zda produkt koupí, nebo ne, neobejde se bez odpovídající finanční gramotnosti. 

• Česká republika je v letošním roce stoprocentně úspěšná v mezinárodních arbitrážích. Za poslední rok stát odvrátil hrozbu zaplacení asi 44 miliard korun. Posledním úspěchem byla vyhraná arbitráž s lucemburskou společností European Media Ventures ve věci televize TV3. Arbitráže jsou většinou výsledkem smluv o ochraně investic z počátku devadesátých let. Smlouvy byly většinou pro Českou republiku nevýhodné. Loni v létě proto stát začal tyto dvoustranné dohody se zeměmi Evropské unie vypovídat. Za úspěšným posledním rokem podle ministerstva stojí agresivní postup v arbitrážích vedených proti České republice a také soustředění problematiky arbitráží pod jeden odbor, konkrétně do gesce ředitele mezinárodněprávního odboru ministerstva financí Radka Šnábla a s ním jsme teď ve spojení, přeji vám dobrý den.

Leschtina Jiří, Modlitbami proti hazardu, Hospodářské noviny, Názory, 8.7.2009, s.8. Ministerstvo se brání, že když nějaká společnost splní podmínky loterijního zákona, musí terminály povolit. To ovšem není vůbec jisté. V zákoně stojí, že povolení může být vydáno jen tehdy, když nedojde k porušení právních předpisů a narušení veřejného pořádku. Ale právním předpisem je i městská vyhláška, zakazující herny právě v zájmu veřejného pořádku!  

Témata pořadu:

• Následky povodní
• Pomoc při povodních

Moderátor (Václav Moravec):
" Pět až šest miliard korun, to jsou zatím poslední odhady škod, které napáchaly bleskové povodně. Například Jesenicko zasáhla velká voda v pátek večer. Oblast 18 obcí vyčísluje škody na zhruba miliardu. Začněme onou výší škod, 5-6 miliard korun, to je ten první odhad. Jak významně se ještě podle Ministerstva financí může lišit, pane náměstku?"  

Ministr financí Eduard Janota odpovídá na otázky, které se týkají nejen státního rozpočtu. 

Rozhovor s Tomášem Zídkem, náměstkem ministra financí.

• Herny v mnoha českých městech přibývají, ale radnice s tím nemůžou nic dělat. Licence k provozování nových výherních terminálů totiž vydává ministerstvo financí. S rostoucí kriminalitou, kterou na sebe herny vážou, se ale musejí vypořádat právě obce. I proto vytáhly do boje proti hazardu a resort financí se teď snaží situaci změnit. Právě dnes jednali úředníci ministerstva o novém zákonu, který má počet výherních terminálů omezit. Jestli vás toto téma zajímá, můžete nám poslat své otázky. Odpovídat budou starosta Litvínova Daniel Volák a Zdeněk Barták ze Sdružení zábavního průmyslu. Oba pány vítám ve studiu Radiofóra, dobrý večer. No a na telefonu je náměstek ministra financí Tomáš Zídek, dobrý večer.

Holuša Jiří, Obnoví progresivní zdanění, E15, 18. 6. 2009, s. 2. Sociální demokracie chce po případném úspěchu v podzimních volbách do sněmovny zavést osmatřicetiprocentní daň z příjmu pro hrubé příjmy nad 1,2 milionu korun ročně. Oznámil to místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka s tím, že strana chce obnovit progresivní zdanění příjmů. Nyní je daň z příjmu pro všechny 15 procent ze superhrubé mzdy, což odpovídá 23 procentům reálného zdanění. 

Eduard Janota ministr financí ČR: Za posledních deset let nebyl nikdy takový problém odhadnout příjmy státního rozpočtu jako nyní. A není jisté, že to, co je dnes odhadováno jako příjem, skutečně stát dostane. Tvrdí to Eduard Janota, jeden z nejzkušenějších úředníků ministerstva financí, který se na tvorbě státního rozpočtu podílí přes třicet let. Jako náměstek zodpovědný za rozpočet pracoval pod šesti ministry. Teď sedí sám v ministerském křesle. Má šanci prosadit svůj pohled odborníka proti politickým zájmům? Sám tvrdí, že nevelkou: „Rozpočet se nerodí ani na ministerstvu, ani ve vládě. Je to vždy nakonec výsledek politických dohod,“ říká ministr. Přesto se chce pokusit o změnu v hospodaření státu, jež podle něj míří do slepé uličky. 

Autor: Klára Hájková, náměstkyně ministra

• Poslední zasedání evropských ministrů financí v rámci českého předsednictví přineslo jeden důležitý průlom v dohledu nad finančními trhy. Podařilo se totiž nalézt politickou dohodu o budoucím uspořádání dohledu a novém systému tvorby evropského práva. Vzniknout mají rovnou dva typy institucí, které zastřeší práci národních dohlížitelů. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Do předvolebního klání vstoupila sociální demokracie a po zvolení nového vedení také lidovci s tématem vyššího přímého zdanění vysokopříjmových skupin. Určitě se jedná o lákadlo pro spoustu lidí. Vyššími daněmi má být postiženo jen několik procent nejbohatších, což se velké části zbytku populace bude líbit. Aby ne, pokud vám veřejnou službu zaplatí někdo jiný, proč byste něco takového nepodporovali? Porážka socialistů v evropských volbách ještě neznamená, že s tímto tématem nemohou uspět v celostátní „odvetě“.
  Kdo si zaslouží vysoký příjem?

„Nyní je ještě možné sestavit rozumný rozpočet. Pokud ale nepřehodnotíme mandatorní výdaje, bude velký problém sestavit rozpočet na rok 2011,“ říká ministr financí Eduard Janota.

* Různé země v poslední době přicházejí kvůli rozpočtovým deficitům o ratingy, například Španělsko, Řecko; hrozí to i velké Británii, či dokonce USA. Nezhorší se i náš rating?

Myslím, že v tuto chvíli nic takového nehrozí. Samozřejmě se také potýkáme s krizí. Odhadujeme pokles ekonomiky o 2,3 procenta, ČNB v poslední prognóze došla k číslu minus 2,4 procenta a na příští rok růst o 1,4, což mě uklidňuje, protože to vytváří prostor, aby se deficit našich veřejných financí letos i v příštím roce vešel pod pět procent. Nemáme problém se stabilitou bankovního sektoru a nemáme problém náš deficit financovat. Tak jako třeba Lotyši, kteří nedávno neprodali státní dluhopisy v hodnotě dvou miliard korun, protože o ně investoři neměli zájem. 

Charvát Hugo, Stejskal Jan;  (Ne)splněné vládní sliby, EkoList, 8. 6. 2009, s. 4: O ekologické daňové reformě se mluvilo jako o hlavním ekonomickém nástroji, který pomůže snížit výrobu energií ze „špinavých“ zdrojů a naopak podpoří výrobu i spotřebu „čistých“ zdrojů. Na oplátku se měla snížit cena práce tak, aby byla zachována neutralita reformy. Vláda počítala s tím, že peníze vybrané ze zdanění uhlí, elektřiny a zemního plynu budou využity ke snížení povinných plateb sociálního pojištění zaměstnavatelů. V první polovině roku 2008 měla vláda odhadnout roční výnosy a o jejich výši snížit odvody, a to s účinností od 1. ledna 2009. Všechno ale dopadlo jinak. Jak letos Ekolistu řekl Karel Korba z ministerstva financí, na nových daních se vybralo méně, než se čekalo, celkem zhruba 2,5 miliardy korun, zatímco podle původních předpokladů mělo jít o částku přesahující 4 miliardy. Podle Korby tak ministerstvo práce a sociálních věcí od změny zákona o sociálním pojištění upustilo - mimo jiné právě kvůli zanedbatelné výši inkasa nových daní.

* Když by se hledal model sebevraha, považuji vás za vhodného kandidáta. Sestavovat návrh rozpočtu v době krize, kdy měsíc od měsíce se propadají příjmy, je třeba šetřit a současně je před dvěma volbami, kdy každá strana slibuje hory doly, vás jednoznačně nominuje. Co vám jako ministru financí dělá největší problém?
Za největší problém spíše považuji to, že obecně příliš vážně nebereme stav financí a že máme naprosto nevhodnou strukturu rozpočtu. Nebezpečná je i představa, že v době krize lze zvyšovat libovolně schodek rozpočtu. Proto říkám natvrdo – rozsah mandatorních výdajů, kam ale nepatří jen platy, ale všechny výdaje státu ze zákona, jako jsou různé sociální dávky a státní podpory, neodpovídá současným možnostem naší ekonomiky. Jsou nastaveny na 5–6procentním růstu ekonomiky, ne na propad. Teď to prostě nevychází. Vláda má dnes možnost ovlivňovat pouze 20 procent rozpočtových výdajů. Já mohu rozumně ušetřit pouze v této části, zbylé částky jsou mandatorní výdaje nebo výdaje jinak předem určené, o kterých se přímo nerozhoduje. 

HN, 4.6., str.16, Miroslava Jirsová. „Na základě dostupných čísel odhadujeme oproti očekávání z loňského dubna jen na daních za letošní rok výpadek 120 miliard korun. Deficit ve státním rozpočtu ve výši 150 miliard je tedy naprosto reálný,“ řekl HN ministr Janota. Za prvních pět měsíců roku se vybralo o 20 miliard korun méně než vloni, což je pokles o deset procent. V dalším období ale může dojít k ještě většímu výpadku.…Jedinou oblastí, která se možná na rozpočtu podepíše kladně, je daň z nemovitosti. Obce totiž většinou stanovily vyšší sazby daně. 

Marie Valášková, Extremisté sahají po penězích státu, Hospodářské noviny, 2.6.2009, str. 3: Ve volbách do Evropského parlamentu, kam kandidují, totiž stačí získat jedno procento hlasů a strana dostane 30 korun za každý získaný hlas. V posledních volbách takto získala třeba strana Pravý blok 825 tisíc korun. V parlamentních volbách je k tomu nutné získat nejméně tři procenta. 

Státní rozpočet už se propadl do schodku 71,5 miliardy korun. A to jen od ledna do konce května. Schodky pro příští rok měla vláda projednat dnes, po několika hodinách jednání ale odložila, a to už potřetí. Shodla se ale na tom, že musí udržet letošní deficit pod 170 miliardami.

* Pane ministře, co tedy plány na příští rok? Dnes jste se ještě nedohodli, ale dá se čekat, že byste například navrhli změnu zákona tak, aby se dalo šetřit na sociálních výdajích? V příštím roce?

Podívejte se, my stojíme před problémem a ten zní, udržet deficit na příští rok, deficit rozpočtu do 170 miliard, to za prvé, ale to je ta méně podstatná položka. Tou zásadnější je udržet deficit veřejných rozpočtů k HDP někde na úrovni pěti procent. Toto je základní. Rozpočet je součástí této souhrnné bilance. Náš problém dnes je, že jsme poměrně razantně snížili tam, kde to šlo, v rámci exekutivy běžné výdaje, investiční výdaje a výdaje na platy a dostali jsme se do situace, kdy pokud bychom chtěli více sanovat dopravní infrastrukturu, tak to už nejde na úkor těchto běžných výdajů, ale musíme sáhnout na celkovou strukturu a některé položky takzvaných mandatorních výdajů, a to i ze sociální oblasti, a to právě teďko bude předmětem doladění. Nicméně vláda dneska schválila, že si přeje deficit do úrovně 170 miliard a ten souhrnný ukazatel deficitu veřejných rozpočtů k HDP, jak jsem již zmínil, by se měl pohybovat někde na úrovni pěti procent. Je to daleko od tříprocentního kritéria Maastrichtu, ale pokud bychom nepřijali ta opatření, která by zmírnila ten deficit, tak se někde pohybujeme téměř okolo 7 procent, a to je pro mne, pro vládu, pro ministerstvo financí nepřijatelné. 

Rozhovor s Klárou Hájkovou, náměstkyní ministra

• Blíží se parlamentní volby a politické strany hledají politické body, kde se dá. Jedním z posledních populárních nápadů je zakročení proti lichvě regulací úroků u půjček. Ministerstvo financí se však k iniciativám křesťanských a sociálních demokratů staví skepticky. „Já osobně si nedovedu představit, že by se jakoukoli regulací úroků mohlo něco změnit,“ říká náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Její hlavní prioritou je vytvořit nový zákon, jenž by upravil chování prodejců finančních produktů.
  * E15: Vláda dala zamítavé stanovisko k návrhům na omezení lichvy prostřednictvím regulace úroků. Zabýváte se tím, jak omezit lichvu, či to necháváte jen na poslancích?
  Ještě za minulého ministra financí Miroslava Kalouska byla založena pracovní skupina. Poptávka přišla zejména ze strany odborů, protože zejména v regionech, kde je velká nezaměstnanost, nyní bují aktivity zprostředkovatelů půjček. Ministr Kalousek byl vyzván, ať v pracovní skupině připraví zákon proti lichvě, a my jsme tedy dostali úkol, ať vytvoříme skupinu a začneme se zamýšlet nad tím, co by se dalo dělat. Za nás mohu říci, že jsme do toho šli spíše s negativním očekáváním. Já osobně si nedovedu představit, že by se jakoukoli regulací úroků mohlo něco změnit. Takže jsme spíše čekali, jestli přizvané strany přijdou s nějakým návrhem. Vedle toho je aktivní KDU-ČSL, která podala svůj vlastní návrh, a sociální demokraté. Ale ti si dokáží představit pouze klasickou regulaci výše úrokové sazby. S jednotlivými politickými stranami my nespolupracujeme. Pokud by nám tato vláda dala za úkol, ať připravíme regulaci lichvy, tak ji budeme muset připravit, ale zatím to zadání není. 

Musím se zdvořile ohradit proti pondělnímu komentáři Jaroslava Plesla, kde se vyjadřuje k mému vystoupení v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Abych jasně zopakoval svoje stanovisko - jsem jednoznačně proti šrotovnému, a to jako český daňový poplatník i jako ministr financí. Přínos šrotovného pro českou ekonomiku je diskutabilní. Je to dle mého názoru výlučná podpora jedinému odvětví na úkor všech ostatních, je to neefektivní výdaj, na který navíc momentálně nemáme v rozpočtu prostředky. Rozhodně ho nehodlám nijak aktivně prosazovat.

Co možná pana redaktora zmýlilo - základní věc, na které trvám, je, že budu ctít dohody. Jakkoli se mi mohou nelíbit. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• (Ad ČSA se cení na osm miliard korun, E15, 22. 5., str. 6). Chápu zájem médií o probíhající proces privatizace Českých aerolinií. Rozumím také tomu, že se novináři snaží z politiků i ze zástupců zainteresovaných rezortů získat pokud možno konkrétní odhady potenciálního privatizačního výnosu. Není však možné si konkrétní sumu vymyslet a vložit ji mé osobě doslova do úst, jak se stalo vašemu deníku v článku ČSA se cení na osm miliard korun ze dne 22. 5. 2009. V článku se píše v reakci na odhad prezidenta aerolinií Radomíra Lašáka: „Náměstek ministra financí Ivan Fuksa, který má na starosti hospodaření s majetkem státu, se nicméně drží více při zemi.“ Následuje má údajná citace: „Očekávám cenu v rozmezí od dvou do pěti miliard.“ Rád bych na tomto místě jednoznačně popřel, že bych něco takového řekl na dotaz redaktora E15 či jakéhokoli jiného média. 

Témata pořadu:

• Program nové vlády
• Ekonomika v potížích
• Ekonomika v potížích - 2. část
• Zadlužení státu
• Chystané privatizace

E15, 22, května 2009, ČSA se cení na osm miliard korun, Igor Záruba: Náměstek ministra financí Ivan Fuksa, který má na starosti hospodaření s majetkem státu, se nicméně drží více při zemi. „Očekávám cenu v rozmezí od dvou do pěti miliard,“ uvedl na dotaz E15.

Rozhovor s Ivanem Fuksou, náměstkem ministra financí

• Předběžné výsledky hospodaření Českých aerolinií za loňský rok hovoří o nárůstu zisku o 390 milionů korun - na půl miliardy. Pozitivně se ve výsledcích projevil především prodej majetku. ČSA budou letos zřejmě prodány. Buď společnosti Air France-KLM, anebo konsorciu Unimex a Travel Service. A se mnou ve studiu už jsou pánové Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí. Hezké ráno. 

* LN Vašim vládním kolegům se šetřit nechce. Ministr práce a sociálních věcí například včera řekl, že nedokáže ušetřit deset procent svého rozpočtu. A chce valorizovat důchody.
Ministry chápu. Ale v návrhu je uveden nulový nárůst mezd a minimální valorizace důchodů v zákonné výši. Nechci tvrdit něco dopředu, bude to předmětem diskusí. Ale je to můj návrh, za kterým stojím. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Všichni, kdo chtějí demonstrovat svoje kritické, nezávislé myšlení, upozorňují na údajná pochybení a rizika tendru na odstranění ekologických zátěží. V komentáři Jiřího Leschtiny se objevují až básnické obraty, jako „nakažená krysa“ či „aféra století“. Podstatná fakta však unikají. Lze souhlasit, že pokud se veřejnosti nedostane věrohodné odpovědi na otázky, je dobré být ve střehu. Jenomže k dialogu jsou vždycky potřeba dva. Ministerstvo již více než rok pořádá konference, poskytuje materiály, vysvětluje a vše zveřejňuje na webu. Přesto denně čteme omyly, polopravdy a nesmysly. 

Datum: 19.5.2009 Autor: Jiří Leschtina Zdroj: Hospodářské noviny Rubrika: Názory Strana: 10  

Ministr financí Eduard Janota má na popud premiéra a ČSSD ekologický tendr „prověřit“. Ale zrušit jeho průběh už stejně nemůže.

* Co obnáší požadovaná prověrka zakázky?
Vláda se důkladně seznámí se soutěží a my budeme její průběh i nadále vysvětlovat a komentovat. Včetně všech kontrolních mechanismů, které tento tendr obsahuje. 

Rozhovor s Ivanem Fuksou, náměstkem ministra financí

• Co by mohla stihnout nová vláda a čemu by přitom měla dát přednost? Priority kabinetu Jana Fischera a její časový rozvrh jsou jedním z bodů jeho dnešní schůze, k nejdiskutovanějším úkolům vlády patří část rekordního tenderu snů na likvidaci starých ekologických škod v průmyslových areálech. Ministerstvo financí nedávno nechalo ve hře tři ze šesti uchazečů, ovšem podle některých hlasů by bylo lepší, aby se o dalším osudu soutěže rozhodovalo až po předčasných volbách. Mimo jiné kvůli pochybnostem ohledně hodnoty tenderu. Podle některých názorů je běžně uváděná částka sto patnáct miliard korun silně nadsazená. Prý až o sedmdesát pět miliard. O co se opírají tyto odhady? 

Rozhovor s Tomášem Uvírou, vrchním ředitelem skupiny Správa majetku

• Probírané téma: Spory o superzakázku, ve hře 115 miliard

MFDnes, 13.5., str.1, Josef Kopecký, Nové volební trumfy ČSSD: Strana (ČSSD) chce zrušit zásadu, že všichni zaměstnanci odvádějí státu na daních stejně velké procento ze své mzdy. Chce se vrátit k několika daňovým pásmům. 

HN, 12.5., str.4, Marek Pokorný - Stát odmítá zaplatit za dluhy, za které se zaručil. Stát platí zbytečně miliony korun. A to jen proto, že se nyní brání splnit to, co počátkem devadesátých let slíbil. Prostřednictvím dnes již neexistujícího Fondu národního majetku se totiž stát zaručil za všechny závazky bývalých státních podniků, které byly zprivatizovány do srpna 1993. Řada z nich přitom zkrachovala, aniž dluhy splatila. Když má ale nyní stát jako ručitel platit, tak se tomu snaží vyhnout. A na soudu více než patnáct let poté leží stovka sobě navzájem velmi podobných žalob. Výsledek je jediný: stát kromě prohrané sumy musí zaplatit i úroky - a ty za uvedenou dobu dvojnásobně přesáhly původní dlužnou částku… Argument vlády je ten, že se stát zavázal pouze za základní dluh, ale ne za úroky. Jenže v předchozích případech Vrchní a posléze i Nejvyšší soud řekly, že Turkovič má nárok na zaplacení celé sumy. 

Bude to vláda úspor, žádné rozhazování, důchodcům se přidá jen absolutní minimum, úředníci, učitelé a policisté příští rok možná nedostanou navíc ani korunu a dokonce musejí počítat s propouštěním. Opravdu nastane tento černý scénář? Budeme se ptát. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je nový ministr financí Eduard Janota. Zdravím vás do Poslanecké sněmovny, pane ministře. Dobrý den. 

E15, 11. května 2009, Premiér Fischer: Ekologický tendr prověříme, Jana Havligerová.

• Tendr narychlo posunula do druhého kola Topolánkova vláda v demisi. 
• Finále soutěže by se podle původního plánu mělo odehrát v létě. (...) Proč byly vybrány právě tyto firmy a jiné vyřazeny, rezort financí zatím tají.