* Tento týden při hlasování ve Sněmovně jste, pane ministře, nezvedl ruku pro převod 2,7 miliardy na zvýšení platů veřejných zaměstnanců. Přitom jste věděl, že tento návrh projde a vy naštvete kolem 300 tisíc lidí. To byla frajeřina, nebo co vás k tomu vedlo?

Rozumím ministrovi práce a sociálních věcí, který toto zvýšení navrhl. Vidí inflaci, která se pohybovala kolem sedmi procent, a snaží se zaměstnancům veřejné sféry platy alespoň dorovnat. To akceptuji. Jako ministr financí (KDUČSL) jsem hlasoval nikoli proti zvýšení platů, ale proti snížení investic do státní infrastruktury, odkud se peníze na mzdy převedly. Výstavba komunikací totiž zajistí pracovní místa, zaměstnává spoustu lidí a slouží nejen tento měsíc, ale dlouhou dobu a využívají je všichni. Navíc v příštím roce může nastat deflace (pokles cen), což je pro ekonomiku špatný scénář. Vidím podnikatele, jak budou zmrazovat mzdy, aby udrželi zaměstnanost. Proto mi nepřipadá nejlepší navyšovat platy úředníkům na úkor investic do infrastruktury, která by zajistila přírůstový stimul. A navíc v době dopadů krize na českou ekonomiku. 

* Jak budete reagovat na dopady finanční krize, díky níž určitě klesnou příjmy státního rozpočtu?

Nikdo na celém světě neví, jaký bude skutečný odhad vývoje ekonomiky v příštím roce. Já nejsem přítelem pesimistických scénářů, nemyslím si, že nám hrozí katastrofální scénář, ale musíme být připraveni na všechny varianty. A my na ně připraveni jsme. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem. A protože rozpočet schvaluje Poslanecká sněmovna, budeme v tom hrát s poslanci naprosto otevřenou hru. 

Sněmovna v závěrečném třetím čtení projednává rozpočet na příští rok.

• * Pane ministře, očekáváte, že rozpočet, návrh rozpočtu projde?
  Pevně doufám, schválení rozpočtu znamená stabilitu, neschválení rozpočtu znamená nestabilitu a nestabilita v době přicházející hospodářské krize by samozřejmě zhoršila situaci v České republice. Takže pevně doufám, že většina Poslanecké sněmovny dá přednost té stabilitě.

* E15: Sestavoval jste někdy rozpočet ve složitější situaci? Mám na mysli jak vnitropolitickou situaci, tak finanční krizi…

Ne, nikdy. Nemyslím si, že v historii státu byla komplikovanější situace pro sestavení státního rozpočtu a pro odhad skutečného vývoje ekonomiky v příštím roce. Sestavujeme ho v naprosto mimořádných turbulencích, kdy se každý měsíc mění indikátory. Nejpoctivější je říci, že nevím, jaký bude skutečný vývoj v příštím roce. Neví to vůbec nikdo. 

* LN Na mimořádné schůzi sněmovny se v úterý mělo jednat o novele o dani z příjmu, aby se od roku 2009 nezvýšily daně pro nízkopříjmové skupiny (Kalousek navrhuje nechat sazbu daně na 15 procentech a snížit sociální pojištění o jeden a půl procentního bodu – pozn. red.). K projednání bodu ale vůbec nedošlo. Můžete to ještě do konce roku stihnout?

Ve středu bude jiná mimořádná schůze týkající se druhého čtení rozpočtu. Ta skončí někdy po obědě a pak se bude pokračovat v úterní mimořádné schůzi, která byla přerušena. Ve středu, ve čtvrtek i příští týden. Na daň z příjmu zcela určitě dojde s tím, že třetí čtení by bylo příští týden. Pokud sněmovna nějakou podobu schválí, tak při vstřícném postoji je ještě pořád možné to do konce roku schválit. 

* Ve středu zveřejnila Evropská komise „záchranný plán“ pro evropské ekonomiky. Jaké příležitosti poskytuje pro českou ekonomiku?

Hlavní přínos spatřuji v možnostech získání prostředků ze sociálního fondu k podpoře zaměstnanosti a také urychlení čerpání peněz ze strukturálních fondů unie.

* Navrhl jste novelu zákona o zdravotním pojištění, která by měla jinak stanovit standardy péče. V čem váš návrh spočívá?

Předložil jsem svoji verzi tolik diskutovaného § 18 tohoto návrhu o podmínkách poskytování hrazených služeb. Nabízím technické řešení, které by vyhovělo legitimním námitkám některých mých kolegů z KDU-ČSL. 

* Tady je ranní Radiožurnál. Za deset minut osm hodin. Vyšší garance za vklady v tuzemských bankách, to je jedna z věcí, o které dnes budou rozhodovat poslanci. Vláda už dřív odsouhlasila změny v těchto parametrech, pojištění sto procent vkladů klientů do maximální částky padesát tisíc eur, tedy asi milion a čtvrt, takto by mělo být z fondu pojištění vkladů, sedm, devadesát sedm procent vkladů drobných klientů. Když teď přijde klient v bance o peníze, nedostane úplně celou částku zpátky, limit v eurech je poloviční. V Ranním interview vítám ministra financí Miroslava Kalouska, dobrý den. Můžeme na úvod, pane ministře, říct, proč tahle ta změna? Jestli třeba byla i trochu plánovaná a nebo jenom vzniká z té finanční situace?

Tak směrnice Evropské unie je minimálně dvacet tisíc euro, nebo, promiňte, my máme pojištěny vklady do výše dvaceti tisíc euro, ale pouze z devadesáti procent. Jak vypukla finanční krize, tak vláda chce uklidnit vkladatele, byť jsou české banky bezpečné, tak posílit jistotu vkladatele tím, že zvyšuje tu částku na padesát tisíc euro novelou zákona o bankách a to, co je ještě důležitější než ta samotná částka, tak garantuje, že jsou pojištěny ze sta procent, to znamená, odpadá tam ta desetiprocentní spoluúčast.