Rozhovor s Doc.Ing.Oldřichem Dědkem, národním koordinátorem pro zavedení eura
(probírané téma: Euro - Slovensko ano, Česko ne)

• Já vycházím z toho faktu, že vláda v dubnu schválila materiál, kde dala zelenou plnění určitých technických úkolů při přípravě na zavedení eura. To je pro mě zásadní směrnice, která mně v současnosti nekomplikuje nějak výrazně práce. Nicméně si myslím, že během několika příštích let už by to politické rozhodnutí mělo padnout, ať v tom smyslu, že skutečně si na euro počkáme ještě delší dobu, anebo se na něj začneme seriózně připravovat. 

Rozhovor s Ing. Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• O privatizaci Českých aerolinií i Letiště Praha se zajímá řada investorů, a to z Evropy, Asie i Ruska. Náměstek ministra financí Ivan Fuksa, který má privatizace na starosti, tvrdí, že bezpečnostní riziko vláda zohledňuje. V případě Letiště Praha pak jsou ve hře i zájmy okolních letišť, která by mohla pražského konkurenta koupit a schválně potopit. 

Autor: Ing. Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Ministerstvo financí předložilo k veřejné diskusi teze k reformě daňového systému, ve kterých navrhuje sloučení daně z příjmů fyzických osob a odvodů na sociální pojištění. Ze strany oponentů okamžitě zazněl nesmyslný „argument“, že se systém stane netransparentní, protože prý poplatník ztratí vazbu mezi tím, co odvádí, a tím, co z veřejných zdrojů dostane. Poplatník nyní většinou netuší, že stojí zaměstnavatele o 35 procent více, než představuje jeho hrubá mzda. Skutečnost, že v zákoně je napsáno něco ve smyslu „hradí zaměstnavatel“, neznamená, že nejde o zdanění práce a že nedopadá ve skutečnosti na zaměstnance. Ministerstvo tak pouze chce nazývat skutečnost pravým jménem a poplatník pak bude skutečně vědět, kolik odvádí do veřejných rozpočtů. 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem odboru Mezinárodně právní a agenda převz. z ČKA

• Tak kolik zaplatíme v budoucnosti je, doufám, otázka na maximálně jednotky miliard, protože samozřejmě ta hlavní částka už byla dávno zaplacena, protože náklady na sanaci IPB, které dosáhly řádově sto padesáti miliard korun, již byly zaplaceny. A v tuhle chvíli už zbývají skutečně tak, jak jste říkal, ty poslední dva kroky, první, dokončit narovnání se společností Nomura. Druhý krok, dokončit vypořádání celé záležitosti s Československou obchodní bankou. Ta první věc, kde hrozí nominálně žaloba na šedesát osm a půl miliardy korun, tak Česká republika na základě dohody o narovnání může technicky zaplatit díky tomu vzorci, který je v dohodě o narovnání, nejvýše sedm miliard korun, spory s ČSOB se týkají řádově jednotek miliard, takže desítky už to nebudou, abych použil vaší otázku. Nicméně, kolik bude výsledek sporu s Nomurou ve finále a zda tam bude kompenzace a v jaké výši se rozhodne nejpozději do 15. června, kdy arbitři podle podmínek sjednaných dohodou o narovnání rozhodnou o konečné výši ... 

Rozhovor s Ing. Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• Kdo vlastně bude moci koupit České aerolinie? Podle náměstka ministra financí Ivana Fuksy, který má privatizaci všech firem na starosti, by kromě evropských leteckých gigantů měly ke slovu přijít i české firmy. 

Rozhovor s Mgr. Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• Ministerstvo financí přišlo před pár týdny s návrhem zásadní daňové reformy. Hlavním heslem je jednoduchost a transparentnost. První změny bychom mohli pocítit už za dva roky. „Ale že je hotovo, budeme moci říci tak v roce 2015,“ říká spoluautor reformy Peter Chrenko. 

Rozhovor s Ing. Tomášem Zídkem, náměstkem ministra financí.

• Tak my si myslíme, že ta revize financování Mezinárodního měnového fondu je dobrý nápad. Vlastně celkově deficit je kolem čtyř set milionů dolarů, z toho právě tři sta milionů by mělo být řešeno touto formou prodeje zlata, investování do cenných papírů. Hlavně se předpokládají investice do státních dluhopisů, tedy vlastně zase do státních cenných papírů. A požadavek členských států je, aby to probíhalo velmi transparentně. Požaduje se také, aby se k tomu vyjádřili jenom guvernéři za členské státy, ale také Kongres Spojených států. 

Rozhovor s Ing. Ladislavem Pitnerem, vedoucím oddělení Legislativy DPH

• Je jen nutné se soustředit na to, aby plátce daně, podnikatel, správně posoudil, jestli to zboží podléhá v tuzemsku dani nebo ne, například když pořídí zboží, které zůstane mimo území České republiky, tak i když on je plátcem daně, takové zboží v České republice nezdaňuje. Obvykle se přiznává daň k datu vystavení daňového dokladu od osoby registrované v jiném členském státě a tady se dělají velmi často chyby z hlediska toho okamžiku zdanění.