Rozhovor s Mgr. Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

• Já tomu věřím, je to moje velké přání a tomu vlastně odpovídá i naše nějaké strategické priority, kterými se chceme zabývat, to znamená, společně s daňovou správou se snažíme systém maximálně zjednodušit, začínáme se zjednodušením daňového zákona, když budeme mít jednoduchý daňový zákon, tak bude samozřejmě následovat i jednoduchý formulář daňového přiznání.
• Určitě, celkovým naším cílem je samozřejmě snižování administrativní zátěže, administrativní zátěž je dneska příliš vysoká nejenom pro, u poplatníků, ale rovněž u správců daně, to znamená, každé zjednodušení pro poplatníka znamená zjednodušení a zefektivnění práce pro správce daně. Tento trend samozřejmě chceme, chceme rozšířit, nejedná se pouze o daně z příjmu, ale chceme to samozřejmě rozšířit i na odvod pojištění sociálního a zdravotního, naším cílem je, aby poplatník mohl podávat jedno přiznání, na kterém si vlastně spočítá jak odvod daní, tak sociálního a zdravotního pojištění.

Rozhovor s Ing.Bc. Radimem Bláhou, ředitelem odboru Metodika a výkon daní z příjmů

• Dnes do půlnoci lze podat přiznání daně z příjmů za rok 2007. Na vše, co s tím souvisí, se Radima Bláhy on-line ptali čtenáři LN. 

Rozhovor s Ing. Janem Knížkem, vrchním ředitelem Ústředního finančního a daňového ředitelství MF

• My zkontrolujeme v podstatě na správnost skoro každé daňové přiznání, to znamená, na tu formální správnost a zda na první pohled nevykazuje nějaké nedostatky. Druhou věcí je pak, řekněme, kontrola, která říká, zda to, co daňový subjekt přiznal a v tom přiznání nějakým způsobem verifikoval, je správně. A dá se říct, že těch kontrol ta daňová správa provádí asi kolem pěti šesti procent ročně těch daňových subjektů, ale říkám, daňová kontrola. Pak ještě existuje celá řada kontrolních mechanismů, jako jsou třeba vytýkací řízení o nadměrných odpočtů na DPH, kde to procento je mnohem a mnohem vyšší, kde se dá říct, že téměř každý nadměrný odpočet, o kterém daňová správa se domnívá, že ne, že je snad podezřelý, ale že svou výškou, strukturou se může vymykat běžným zvyklostem, tak je podroben daňové kontrole. Pardon, jenom jestli mohu k tomu, mi dovolte, dodat jednu věc. V principu není cílem daňové správy, snad ani nikde na světě, zkontrolovat všechny. Ta kontrola by měla mít vždycky preventivní charakter a měla by postihovat jaksi ty exemplární případy, které skutečně hrubým způsobem porušují zákon. 

Rozhovor s JUDr. Ing. Pavlem Novotným, generálním ředitelem Generálního ředitelství cel

• Podnikatelé by měli vědět, že je celník může skřípnout na celém území Česka. Mnozí celníci mají minimálně stejnou fyzičku jako policejní či armádní zásahové jednotky. Šermují ale i s paragrafy a vyznají se také v mezinárodním právu.

Rozhovor s Mgr. Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí.

• Za prvé je zbytečně složitý celý zákon o dani z příjmu. Měl by být srozumitelný tak, aby ho pochopil cizinec, když přijede do České republiky žít. Dnes se v něm vyznají jen ti, co znají historii všech změn. Za druhé, od poplatníka se vyžaduje zbytečně mnoho věcí, často jen z historických důvodů. Příklad: přílohy k daňovému přiznání. Bez nich by bylo elektronické podání velmi jednoduché a přílohy by poplatník předkládal až v případě daňové kontroly. Také mi vadí různé vyměřovací základy pro odvody daní a pojistného. A potom - zrušil bych stanoviska ministerstva financí. Všechno se cpe do zákona, a co není v zákoně, k tomu se vydává stanovisko. Zákon má ale vykládat praxe a v případě sporu ať rozhoduje správní soud. A nemělo by to být tak, že po každém soudním rozhodnutí v neprospěch státu si hned upravíme zákon, jak se to dělá dneska. 

Rozhovor s Ing. Stanislavem Špringlem, ředitelem odboru Legislativa daní z příjmů (MF-ÚFDŘ)

• Podnikatel by měl v každém případě vycházet ze smlouvy, která je uzavřena mezi těmi jednotlivými státy, to znamená, mezi Českou republikou a členským státem Evropské unie a vlastně tu zhodnotit ve vztahu k tomu příjmu, který obdržel. Největšími pochybeními podnikatele může být to, že on špatně vyhodnotí ten příjem, který tam byl v zahraničí zdaněn, že už ho nemusí zdaňovat na straně naší nebo naopak, pokud tam je osvobozen, tak se potom domáhá i osvobození na našem území, což také nemusí být pravda. 

Rozhovor s Radkem Šnáblem, ředitelem odboru Mezinárodně právní a agenda převz. z ČKA

• Zaplatí Česko za prohrané arbitráže další desítky miliard, nebo začne stát ve sporech se zahraničními investory vítězit? To závisí na schopnostech mezinárodně právního odboru ministerstva financí, a především na jeho šéfovi Radku Šnáblovi. Šestatřicetiletý ekonom se přitom netají svými ambicemi ani sebevědomím. "Zlomíme dosavadní trend, začneme ve sporech vítězit, a odradíme tak i další potenciální žalobce," prohlašuje. Od loňského května, kdy do funkce nastoupil, už jeho tým prý začíná pracovat na mnohem vyšší obrátky, profesionálněji.
• "Jsem připraven postupovat velmi adresně jak vůči zodpovědným státním úředníkům, tak ale i vůči znalcům a právníkům, kteří při hájení klientských zájmů postupovali špatně. Včetně právních kanceláří, které se podílely na práci pro různé kauzy. Nebudeme však žádat advokátní komoru o nějaké etické potrestání - porušení vyjádříme finančně a budeme chtít náhradu případných škod." 

Autor: Ing. Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Někteří lidé se domnívají, že čtyřicet let socialismu zanechalo naši zemi bez dluhů. Ano, statisticky bylo Československo nejméně zadluženou zemí socialistického bloku, nicméně statistka neumí zachytit všechny jevy. Jedním z nich jsou ekologické škody z této doby, které byly dodatečně vyčísleny na ohromných cca 200 mld. Kč!