Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí 

• Ministerstvo financí v současné době nepovažuje snížení spotřební daně u pohonných hmot za systémové řešení, protože ceny pohonných hmot rostou z důvodu cen na mezinárodních burzách a taky vysokou poptávkou. Takže spotřební daně nejsou důvodem rostoucích cen pohonných hmot. 

Autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí

• Jestli to prosadíte, pověsím obchodování na burze na hřebík! Případně: Chcete nás odradit od spoření na stáří! I takové připomínky dostává Ministerstvo financí k návrhu zrušení časového testu při osvobození zdanění zisků z cenných papírů a jeho nahrazení peněžním limitem. Jedná se však o zbytečné obavy. 

Rozhovor s Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• Vláda investuje miliardu čtyři sta milionů korun do rozvoje silnic a další infrastruktury v regionech, kde působí automobilka Škoda Auto. Vláda dnes na návrh ministerstva financí schválila takzvanou "smlouvu o porozumění" se Škodovkou. Ve Stalo se dnes teď zdravím náměstka ministra financí Ivana Fuksu, dobrý večer. 

Autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí a Martin Jareš, ředitel odboru Daňová a celní politika

• V obecné rovině lze konstatovat, že kritici v návrhu daňového řádu nalézají určitou pravomoc pro správce daně nebo povinnost pro osoby zúčastněné, což pak vydávají za výrazné zhoršení oproti současnému stavu, neadekvátní posílení pravomocí a podobně. Při bližší analýze problému však lze jednoduchým srovnáním stávajícího a navrhovaného textu zjistit, že se v řadě případů nejedná o nic nového, neboť daná povinnost či pravomoc je dotčeným subjektům přiznána již v současném zákoně. Nejčastějším argumentem proti daňovému řádu tak zůstávají velmi obecná a dále nerozvedená tvrzení, že se jedná o „výrazné omezení práv poplatníků oproti stávajícímu zákonu“ či „zavádění nových, nepřiměřených a zneužitelných oprávnění správců daně“ a podobně. Při konkretizaci těchto hesel však jejich autorům docházejí argumenty. Proto se i teď setkáváme s varováními před novým daňovým řádem, který dá finančním úřadům do rukou nástroje, kterými budou moci dusit poctivé podnikatele. Takovým silným, emotivním tvrzením každý rozumí. Na druhou stranu poctivý, detailní, nezkreslený popis všech změn je nezáživný, pro laika nesrozumitelný a pro média neatraktivní. Přesto bychom se chtěli v následujících odstavcích právě do tohoto popisu pustit. 

Autor: Milan Šimáček, náměstek ministra financí.

• Vývoj české ekonomiky v roce 2007 navázal svým pozitivním vývojem na rok předcházející. Zásadní událostí alespoň druhé poloviny loňského roku bylo dění na světových finančních trzích, které bylo zcela ovládáno důsledky krize amerického hypotečního trhu. Poprvé se hypoteční krize projevila na kapitálových trzích v polovině července, kdy zasáhla americké akciové trhy. O měsíc později se přelila do Evropy, kdy propad cen akcií byl sice citelný, ovšem pouze několikadenní. Nejcitelnější ztráty přišly až po novém roce. 

Autor: Jakub Haas, oddělení Komunikace MF.

• Musím reagovat na komentář pana Klimeše, který glosoval rozhovor s Miroslavem Kalouskem. Pan redaktor píše, že „sociální pojištění musí zůstat mimo výběr daní z příjmů“. Žádný argument však neuvádí. Sociální pojištění je daň z příjmu, jenom jí tak v současné době neříkáme. Ministerstvo financí proto nevidí důvod, proč mít dvě instituce na výběr dvou daní z příjmů, proč by měly být na daňovém přiznání zbytečné položky navíc atd. 

Rozhovor s Jiřím Królem, ředitelem odboru Analýzy a rozvoj finančního trhu 

• Dle Evropské komise by měl MiFID radikálně změnit klidné a mnohdy ospalé rybníky některých doposud chráněných finančních trhů v oceán hemžící se agresivními dravci. V tomto smyslu mohou zkrachovat ti, kteří se na výraznější konkurenci dostatečně nepřipraví. Asi těžko můžeme říci, že by zde mohli zkrachovat obchodníci jen kvůli zvýšeným nákladům kvůli MiFID. Mnoho pravidel, například v oblasti pravidel jednání se zákazníky, tady už obdobně existovalo předtím. Navíc jsou české kapitálové trhy otevřené a konkurenční. Nemyslím si tedy, že by zde mohlo dojít k radikálnímu oslabení některých subjektů na trhu. 

Autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí

Ministerstvo financí na počátku dubna zveřejnilo teze k diskusi o reformě daňového systému, který by mohl začít platit od roku 2010. V souladu s naším přáním se v médiích rozpoutala diskuse, ve které však zaznělo několik nepřesností, na něž je potřeba reagovat. Předně se mylně uvádí, že sloučením daně z příjmů fyzických osob se sociálním pojištěním se systém přímých odvodů stane degresivní. Zde se zapomíná, že systém už nyní má degresivní charakter díky stropům na sociálním pojištění, pouze tomuto »pojištění« neříkáme »daň«, i když její definici v podstatě splňuje. My ale chceme diskutovat o systému jako o celku, nikoliv o nastavení parametrů (sazeb), které jsou věcí čistě politického konsenzu.