Václav MORAVEC, moderátor : Pane náměstku, vzdává se v takové situaci některých regulačních nástrojů stát, nebo je na místě úvaha, že by ministerstvo financí, když si podnikatelé v tak velké míře stěžují, že se obtížně teď dostávají k penězům, že byste mohli zasáhnout?

Eduard JANOTA, náměstek ministra financí

• Ne, tak stát se určitě svých možností, svých standardních možností a nástrojů vzdát nemůže a taky, taky, taky prostě přijal opatření prostřednictvím zástupců v orgánech České exportní banky, EGAPu a Českomoravské záruční banky, prostě umožnil, aby v těchto institucích v zásadě došlo k navýšení základního kapitálu, který umožní financovat více projektů, který umožní zvýšit úvěrovou angažovanost vůči jednotlivým klientům, který zvýšil rámec garancí u Českomoravské záruční banky.

Rozhovor s Tomášem Zídkem, náměstkem ministra financí a Petrem Zajícem, ředitelem investic ve společnosti Pioneer Investments

• * A na neformální setkání ministrů do Francie, o kterém už jsem mluvila, dnes vyráží i náměstek ministra financí Tomáš Zídek a ještě před tím, než odpoledne odlétne, tak si udělal čas a přišel k nám do studia. Dobré ráno.
  Dobré ráno.
  * Pane náměstku, v pátek summit schválil obrovský balík, který slibuje, je to plán obnovy, slibuje víc než v přepočtu pět bilionů korun pro celou Evropskou unii jako pomoc. Co je ještě potřeba, o čem ještě jednat?
  Ministři financí na tom neformálním Ekofinu nebudou asi diskutovat o tomto velkém balíku, tam je rozhodnuto. Možná se probere krátce ekonomická situace, aktuální vývoj na evropských trzích, ale to hlavní vlastně, co se očekává od neformálního Ekofinu je nadělit úkoly nám jako českému předsednictví, to znamená, probrat to, co se bude a musí se připravit v nejbližších měsících. Zejména se to týká teda přípravy summitu G dvacítky a diskutovat se bude i o Mezinárodním měnovém fondu a zejména o tom, jestli finanční zdroje tohoto fondu jsou dostatečné, aby pokryly řešení krizí ve státech, které dneska jaksi žádají o pomoc z Mezinárodního měnového fondu. 

Rozhovor s Ondřejem Jakobem, vedoucím oddělením Komunikace a tiskovým mluvčím a s Petrem Čechákem, prezidentem jednoho z odborových svazů, Federace strojvůdců

• *O vyjádření k chystané stávce jsem požádal také Ondřeje Jakoba, mluvčího ministra financí. Nejprve jsem ho poprosil o krátké shrnutí, proč se tento úřad rozhodl připravit zaměstnance v dopravě o zmíněné benefity.
  Já mohu říci, že ministerstvo financí tyto dny předkládá do vlády zcela nový zákon o dani z příjmu a podotýkám, jedná se o věcný záměr zcela nového zákona o dani z příjmu a jedním z úkolů, který ministerstvo financí dostalo je, aby ten nový daňový zákon a zákony s tím spojené byly co nejjednodušší. Jsou to jednoduchý a moderní daňový zákon. Ministerstvo financí navrhuje značné zjednodušení celého daňového systému a to by mělo vést ke značným administrativním úsporám i daňové celé správy. Jedním z kroků je i snížení počtu výjimek. Jedná se o ty daňové zvýhodnění, které nesplní vždy technické kritéria a to jak spravovatelnosti a systémovosti a nepatří do pěti politických priorit, za které považujeme podporu rodin s dětmi, vědy a výzkumu, spoření na stáří, zajištění si vlastního bydlení a altruismus. My navrhujeme mimo to, což považuji za hrozně důležité, zavést zaměstnanecký výdajový paušál, který by si každý zaměstnanec by si mohl odečíst o základu daně jistou sumu. Bylo by to fiskálně neutrální vůči stávajícím benefitům a bylo by to, mohli by to využít všichni zaměstnanci, na rozdíl nyní od některých. 

Autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí

• Recese v západních zemích doléhá velmi tvrdě na české vývozce, a přináší tak snížení hospodářského růstu české ekonomiky, větší nezaměstnanost a nižší příjmy veřejných rozpočtů. Jedna z možností je více se soustředit na trhy s růstovým potenciálem, a stát má nástroje, kterými může pomoci. 

Rozhovor s Ivanem Fuksou, prvním náměstkem ministra financí

• Dobrý večer. Národní vlajkový letecký dopravce, firma ČSA, míří pryč ze státních rukou. Rádcem při transakci bude konsorcium Deloitte Advisory a CMS Cameron McKenna. Dnes podepsaly tyto firmy smlouvu s ministerstvem financí. No, a plán dalšího postupu je hotový. Právě zítra ho dostane na stůl Topolánkův kabinet. Za jak dlouho tedy stát prodá svůj podíl devadesát procent akcií aerolinií a za kolik? Bude možné zajistit transparentnost celé operace? Téma pro úvod Událostí, komentářů. Prvním hostem je 1. náměstek ministra financí Ivan Fuksa, dobrý večer. 

Rozhovor s Klárou Hájkovou, náměstkyní ministra

• V lednu roku 2009 se Česká republika ujme předsednické role v Radě EU. Na plnění tohoto úkolu se podílí i náměstkyně ministra financí Klára Hájková.
• * V srpnu jste byla jmenována náměstkyní pro finanční trhy. S jakou vizí jste na novou pozici vstupovala?
  Za svůj hlavní cíl jsem si stanovila dokončení legislativních prací na realizaci druhé etapy penzijní reformy. Byla bych ráda, kdyby příslušná legislativa prošla Poslaneckou sněmovnou ještě v tomto funkčním období. Za klíčové dále považuji úspěšné zvládnutí předsednictví České republiky v Evropské unii. 

*Pane náměstku, za ta léta sestavování rozpočtu můžete popsat, jaký rozpočet je to podle vašeho hodnocení letos nebo na příští rok teda?
Co do pocitu, tak je to jeden z nejsložitějších, řekl bych, úplně nejsložitější. Možná jeden byl komplikovanej a ten souvisel s dělením republiky někde kolem toho roku 92 a 93, kdy jsme prostě velice složitě jaksi dělili jak majetky, tak peníze ve vztahu federace Československo a s tím souviselo i dělení majetku federace. Takže to byly taky velmi složitý doby. Já si vzpomínám, že jsme tehdy pracovali asi s pěti variantama. Ale to prostě byla, to byl problém prostě jiného druhu. Dneska ten problém je úplně jinej a je složitější v tom smyslu, že dneska se prudce mění indikátory, ze kterých při sestavování každýho rozpočtu vychází to a to. Když říkám prudce, tak prostě ze dne, z týdne na týden, já tedy mám ještě odhady, řekl bych, expertů, makroekonomů, kteří na ministerstvu financí 24. listopadu se shodli na tom, že ekonomický růst v roce 2009 v České republice bude v pohodě tři procenta. Byly tam takoví, kteří odhadovali čtyři celé čtyři procenta.

Rozhovor s Klárou Hájkovou, náměstkyní ministra financí

• * E15: Pociťujete tlak, aby se Česko připojilo k takovým opatřením eurozóny či celé Evropské unie, ke kterým se příliš připojovat nechceme?
  Zatím jsme nebyli nuceni se připojovat k nějakým celoevropským akcím, protože de facto dodnes nebyly žádné konkrétní evropské akce schváleny. Evropská komise i francouzské předsednictví se několikrát snažily, aby byl přijat jednotný evropský přístup obsahující jednotlivá konkrétní doporučení, která by členské státy musely přijmout. To se v nějakém velkém měřítku nepodařilo. Vlastně jediný případ, kdy se to podařilo, bylo navýšení garancí vkladů.