CZ EN

Zpráva o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2007

Od 1.5.2014 byla tato agenda převedena do kompetence oddělení 4701 - Harmonizace systému finanční kontroly.

Zprávu za rok 2007 projednala vláda dne 14.  května 2008 a přijala usnesení č. 550/2008 ( 23,26 kB), kterým vzala roční zprávu na vědomí.

Roční zpráva charakterizuje dosažené výsledky a pokrok v rozvoji finanční kontroly a současně i slabá místa při zajišťování její úlohy v procesu řádné správy a řízení veřejných financí v orgánech státu a územní samosprávě. Zhodnocení provedené ve Zprávě o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2007 potvrzuje, že ani v minulém roce nebyla ve veřejné správě ještě plně dokončena  implementace zákona č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a že v řadě organizací veřejné správy systém finanční kontroly není nastaven přiměřeně a jeho efektivnost a účinnost zaostává za potřebami.

Roční zpráva je předložena podle ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb.  , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), v platném znění, a jejím základním cílem je podat vládě ucelenou informaci o dalším rozvoji systému vnitřního řízení a kontroly dosaženého při implementaci jeho tří základních částí, a to systému finančního řízení a kontroly, systému interního auditu a jejich centrální harmonizace ve veřejné správě ČR. Struktura a rozsah zhodnocení výsledků finančních kontrol uvedené v roční zprávě vycházejí z  vyhlášky č. 416/2004 Sb.  , kterou se provádí zákon o finanční kontrole (dále jen prováděcí vyhláška).

Souhrnné zhodnocení základních trendů finanční kontroly v roce 2007

Zhodnocení základních trendů finanční kontroly v roce 2007

Zhodnocení provedené ve Zprávě o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2007 potvrzuje, že ani v minulém roce nebyla ve veřejné správě ještě plně dokončena  implementace zákona č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a že v řadě organizací veřejné správy systém finanční kontroly není nastaven přiměřeně a jeho efektivnost a účinnost zaostává za potřebami.

Vnitřní kontrolní systém v organizacích veřejné správy ještě nedostatečně účinně přispívá k vytváření podmínek pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy, včas neidentifikuje a neminimalizuje rizika vznikající při plnění záměrů a cílů organizací veřejné správy a neposkytuje včasné a spolehlivé informace o výskytu závažných nedostatků nebo porušování pravidel při provádění finančních a majetkových operací.

Při uvedeném celkovém zhodnocení však ve veřejné správě existovaly rozdíly ve fungování finanční kontroly v jednotlivých organizacích. Tradičně na uspokojivé úrovni je uplatňován vnitřní kontrolní systém na krajských úřadech a Magistrátu hlavního města Prahy, ke zlepšení v průběhu roku došlo u většiny správců rozpočtových kapitol. Současně však u některých správců rozpočtových kapitol a organizací státní správy vnitřní kontrolní systém nebyl dostatečně účinným nástrojem schopným včas identifikovat rizika a neposkytoval řídícím strukturám v potřebném rozsahu relevantní a včasné informace. V územních samosprávných celcích, především u malých obcí a u příspěvkových organizací územní samosprávy, byly zjišťovány nedostatky v nastavení a správném fungování vnitřního kontrolního systému i případy, že vnitřní kontrolní systém nebyl zaveden, případně nebyl zajišťován kvalifikovanými zaměstnanci nebo řídící kontrola byla prováděna formálně.

Pro fungování jednotlivých prvků systému finanční kontroly v roce 2007 jsou charakteristické následující základní trendy:

  • V průběhu roku bylo v orgánech veřejné správy provedeno téměř 5 tisíc auditů a doporučení auditní služby směřovala zejména ke zdokonalení vnitřních kontrolních systémů a zvýšení účinnosti řídící kontroly, pracovních postupů, aktualizaci vnitřních předpisů v organizacích. Potvrdilo se, že v organizacích, které mají zavedenou službu interního auditu, je podstatně lépe zvládnuto fungování finanční kontroly. Útvary interních auditů v resortech a ústředních orgánech státní správy se podílely na provedení vnitřních protikorupčních auditů podle usnesení vlády č. 1199/2006.
    Současně se však ukazuje, že ani v roce 2007 se nepodařilo dokončit vytváření útvarů interního auditu (pracovišť) v orgánech veřejné správy, u kterých byla detekována vysoká pravděpodobnost výskytu nepřiměřených rizik. V polovině orgánů státní správy a 95 % obcí a organizací územní samosprávy byla služba interního auditu nahrazena výkonem veřejnosprávní kontroly, u obcí s méně než 15 000 obyvatel jinými dostatečnými opatřeními. Intenzita těchto veřejnosprávních kontrol se sice zvýšila, nicméně v souvislosti s omezenými kapacitními možnostmi, nebyly v řadě orgánů veřejnosprávní kontroly  provedeny, a nedošlo tak k ověření přiměřenosti a účinnosti vnitřních kontrolních systémů a vedoucím orgánů veřejné správy nebylo poskytnuto přiměřené ujištění o fungování vnitřních kontrolních systémů.
  • V průběhu roku 2007 došlo k podstatným změnám ve státní správě v přístupu k provádění řídící kontroly. Počátkem roku ještě pokračovaly tendence z minulých let v nedostatečném fungování kontrolních mechanizmů finančního řízení v odpovědnosti řídících a výkonných struktur. Plnění usnesení vlády č. 537/2007 přispělo ke zvýšení účinnosti řídící kontroly. Rozhodujícím impulsem však bylo, že nová vedení resortů položila důraz na zvyšování úrovně řídící kontroly, odhalování nedostatků a na systémové posílení kontrolních mechanizmů finančního řízení v odpovědnosti řídících a výkonných struktur s tím, že realizace některých systémových opatření se projeví až v roce 2008. Do systémů řídící kontroly u obcí byly ve větším rozsahu zapojovány finanční a kontrolní výbory zastupitelstev.
    Z ročních zpráv správců rozpočtových kapitol, krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Praha a i z prováděných veřejnosprávních kontrol vyplývá, že některé městské části, obce a  orgány a organizace ve veřejné správě neměly v roce 2007 ještě zpracovaná pravidla pro funkční systém řídící kontroly nebo řídící kontrola byla zajišťována zaměstnanci bez odpovídajících kvalifikačních požadavků anebo byla prováděna formálně.
  • Veřejnosprávní kontroly hospodaření s veřejnými prostředky přezkoumaly v roce 2007 celkový objem veřejných příjmů a výdajů v rozsahu  téměř 220 mld. Kč. Výsledky prováděných veřejnosprávních kontrol neukazují na zlepšení celkové situace v hospodaření s veřejnými prostředky. Dlouhodobě v zásadě přetrvávaly tytéž nedostatky v dodržování ustanovení právních předpisů, především zákonů o rozpočtových pravidlech, zadávání veřejných zakázek, o účetnictví a v nastavení a fungování vnitřního kontrolního systému. Policii České republiky bylo postoupeno 11 podezření nasvědčujících tomu, že došlo ke spáchání trestného činu.
    Rozsah zjištěných nedostatků k celkovému objemu veřejných příjmů a výdajů však není takový, jaký mediální obraz o hospodaření s veřejnými prostředky a se správou majetku ve veřejné správě vytvářejí sdělovací prostředky.
  • Kontrolní a auditní aktivity v oblasti hospodaření s finančními prostředky z předstrukturálních a strukturálních fondů a Fondu soudržnosti byly prováděny na výběrovém souboru schválených akcí. Celkový objem zkontrolovaných prostředků činil přibližně 15 mld. Kč. Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) bylo za rok 2007 celkově nahlášeno 42 případů nesrovnalostí v celkové výši 5 591 850 EUR.
    Značná pozornost byla věnována v průběhu roku 2007 nastavení řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovacím období let 2007 až 2013 z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu.

Zhodnocení základních trendů finanční kontroly ve veřejné správě za rok 2007 současně prokazuje, že pro zvýšení účinnosti finanční kontroly v dalšim období bude rozhodující:

  • zvýšení odpovědnosti a důraz vedoucích orgánů veřejné správy na důsledné zajišťování systému finanční kontroly v souladu s obecně platnými právními předpisy upravujícími výkon finanční kontroly,
  • další vzdělávání a trvalý profesní rozvoj zaměstnanců odpovídajících za provádění finanční kontroly, zejména v řídících a výkonných strukturách a za využívání zkušeností z mezinárodní a národní dobré praxe.

V té souvislosti a současně s ohledem na skutečnost, že vlády České republiky v předchozích letech přijaly usnesení č. 561/2005  a 537/2007 , kterými byly uloženy úkoly k zajištění systémů finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur a k vytváření nezávislých útvarů interního auditu, se v navrženém usnesení vlády nenavrhují další úkoly.

I. Úvod   

Zpráva o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2007 (dále jen „Roční zpráva“) je předložena v souladu s ustanovením § 22 zákona č. 320/2001 Sb. , o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, které ukládá Ministerstvu financí předložit vládě České republiky Roční zprávu spolu se státním závěrečným účtem. Vláda České republiky v plánu zaměření nelegislativní činnosti na I. pololetí 2008 schválila předložení této Roční zprávy jako samostatný materiál.

Roční zpráva je připravena tak, aby poskytla vládě České republiky základní relevantní informace o výsledcích finančních kontrol a ujištění o fungování a přiměřenosti zavedeného systému finanční kontroly ve veřejné správě v roce 2007 spolu s charakteristikou jejich silných a slabých stránek.

V zájmu přehlednosti jsou v Roční zprávě samostatně hodnoceny jednotlivé součásti finanční kontroly, a to systém veřejnosprávní kontroly, vnitřní kontrolní systém sestávající z řídící kontroly a z interního auditu a finanční kontroly podle mezinárodních smluv. Součástí Roční zprávy je i zhodnocení fungování kontrolních mechanizmů a výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Roční zpráva zahrnuje i přehled o kontrolních zjištěních z finančních kontrol předaných příslušným orgánům k dalšímu řízení a zabývá se i plněním usnesení vlády č. 537/2007 , kterým bylo uloženo členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy zabezpečit opatření ke zvýšení účinnosti finančního řízení v odpovědnosti řídících a výkonných struktur v organizacích státní správy. 

Provedené zhodnocení výsledků finančních kontrol vychází z  poznatků, které v ročních zprávách o výsledcích finančních kontrol podle vyhlášky č. 416/2004 Sb. , kterou se provádí zákon o finanční kontrole předložili Ministerstvu financí všichni správci rozpočtových kapitol, všechny kraje a hlavní město Praha a všechny regionální rady regionů soudržnosti. Roční zprávy předložené správci rozpočtových kapitol, kraji a hlavním městem Praha zahrnují též poznatky z ročních zpráv jimi zřízených organizací. Hodnocení předložená kraji a hlavním městem Praha obsahují také výsledky finančních kontrol v působnosti městských částí a obcí včetně jimi zřízených organizací. Součástí hodnocení výsledků finančních kontrol podle stavu k 31. 12. 2007 nejsou nemocnice, u kterých došlo ke změně právní formy na akciové společnosti, na které se zákon o finanční kontrole nevztahuje.

Roční zpravodajství o výsledcích finančních kontrol provedlo ve veřejné správě celkem 11 234 organizací, z toho 671 organizací státní správy, 10 556 organizací v územní samosprávě a 7 regionálních rad regionů soudržnosti. Počet zpravodajských míst zůstal zhruba na úrovni roku 2006. V působnosti Ministerstva zemědělství jsou součástí roční zprávy i výsledky finančních kontrol Státního zemědělského intervenčního fondu.  Krajské úřady v ročních zprávách poukazují na to, že přes prováděná opatření a urgence některé obce svoji zpravodajskou povinnost nesplnily a nepředložily  roční zprávy o výsledcích finančních kontrol (především ve Středočeském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji), nebo předložily nepřesné nebo neúplné zprávy, resp. jen tabulky bez hodnotícího komentáře zaslané písemně, nikoliv prostřednictvím elektronického informačního systému.

V hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol uvedeném v předložené Roční zprávě jsou využity i zkušenosti Ministerstva financí z metodického řízení a koordinace výkonu finanční kontroly ve veřejné správě podle ustanovení § 7 zákona o finanční kontrole, a z prováděných veřejnosprávních kontrol a auditů.

Souhrnné zhodnocení základních trendů finanční kontroly v roce 2007, které shrnuje zásadní poznatky rozvedené v jednotlivých částech materiálu, je prezentováno na začátku předložené Roční zprávy.

II. Hodnocení výsledků interního auditu

Interní audit jako nezávislé a objektivní přezkoumávání operací a vnitřního kontrolního systému, jeho ujišťovací, konzultační a metodické služby jsou ve veřejné správě podle stavu k 31. 12. 2007 zajišťovány 575 útvary interního auditu nebo pověřenými zaměstnanci. Oproti předchozímu roku se rozšířil počet těchto útvarů (pracovišť) u dalších 12 organizací veřejné správy. Ve státní správě působilo 281 útvarů  (pracovišť) interního auditu (nárůst oproti předchozímu roku o 15 útvarů, resp. pracovišť), v působnosti územních samosprávných celků 287 útvarů, resp. pracovišť (pokles proti minulému roku o 10 útvarů (pracovišť), zrušen byl např. útvar interního auditu na Městském úřadu  Český Krumlov) a na všech regionálních radách regionů soudržnosti.

Útvary (pracoviště) interního auditu jsou zřízeny u všech správců rozpočtových kapitol a zhruba v polovině jimi zřízených organizací. Dalšímu rozvoji a rozšiřování pracovišť interního auditu brání, podle hodnocení správců rozpočtových kapitol,  nedostatek systemizovaných míst. Za specifický problém považuje Ministerstvo spravedlnosti pomalý rozvoj a rozšiřování pracovišť interního auditu. Přestože byly vytipovány okresní soudy, na kterých by se měl interní audit přednostně zřizovat, stávající personální možnosti, resp. počet systemizovaných míst to neumožňují.

V působnosti územních samosprávných celků jsou útvary interního auditu zřízeny na všech krajských úřadech a na Magistrátu hlavního města Praha, ve vybraných městských částech a obcích a dále ve vybraných jimi zřízených organizacích. Rovněž krajské úřady uvádějí, že hlavní důvod v dalším rozšiřování služby interního auditu v územních samosprávných celcích jsou nedostatečné personální možnosti.

V rámci vytvořených útvarů interního auditu se ve veřejné správě rozšiřuje počet pracovišť, ve kterých  auditní služby zajišťují externí auditoři zaměstnaní na částečný pracovní úvazek. Rozsah auditních služeb poskytovaných těmito externími auditory má v řadě případů omezený charakter a zaměřuje se zejména na přípravu zákonem o finanční kontrole stanoveného ročního zpravodajství o výsledcích finančních kontrol. Není tak naplňována zásada průběžného monitorování  účinnosti vnitřního kontrolního systému, přezkoumávání operací a zajišťování poradenských a konzultačních funkcí služby interního auditu.

Počet organizací veřejné správy, které mají zřízen útvar (pracoviště) interního auditu, současně ukazuje, že v polovině organizací státní správy a u 95 % obcí a organizací v působnosti územní samosprávy je využíváno ustanovení § 29 odst. 5 zákona o finanční kontrole, které v případech s malou pravděpodobností výskytu  nepřiměřených rizik umožňuje u organizací státní správy a územní samosprávy nahradit funkci útvaru interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly. Podle ustanovení § 29 odst. 6 zákona o finanční kontrole  mohou obce, které mají méně než 15 000 obyvatel, nahradit funkci útvarů interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření.

Z předložených ročních zpráv správci rozpočtových kapitol, kraji a hlavním městem Praha vyplývá, že intenzita provedených veřejnosprávních kontrol nahrazující funkce interního auditu se zvýšila. Provádění těchto veřejnosprávních kontrol kladlo mimořádné požadavky na jejich kapacitní pokrytí, bylo zajišťováno též prostřednictvím externích auditorů a v působnosti obcí byly do jejich provádění zapojeny finanční a kontrolní výbory zastupitelstev. Nahrazení interního auditu veřejnosprávní kontrolou se však nepodařilo splnit ve všech organizacích veřejné správy, jak uvádí například roční zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V roce 2007 tak nebyla ověřena funkčnost a účinnost řídících a kontrolních systémů ve všech organizacích veřejné správy.

Provedené zhodnocení organizačního zajištění služby interního auditu tak potvrzuje, že ani v roce 2007 se nepodařilo dokončit vytváření  sítě útvarů (pracovišť) interního auditu v organizacích veřejné správy a v plném rozsahu zajistit výkon služby interního auditu prováděním veřejnosprávních kontrol.

Útvary (pracoviště) interního auditu jsou zřízeny a vymezeny v organizačních řádech jako samostatné, funkčně nezávislé a organizačně oddělené útvary od řídících a výkonných struktur, v přímé podřízenosti vedoucích orgánů veřejné správy. V posledním období jsou zaznamenány ve státní správě, na rozdíl od krajských úřadů, tendence k začleňování těchto útvaru do organizačních jednotek se společnou působností k zajištění funkcí interního auditu a kontroly, případně dalších úkolů, které podle mezinárodní dobré praxe patří do systému manažerské odpovědnosti. Dochází tak k oslabování jak finanční manažerské odpovědnosti, tak i systému interního auditu.

Činnost útvarů interního auditu v roce 2007 vycházela ze schválených Statutů interního auditu, samostatných směrnic, organizačních řádů a dalších dokumentů, které vymezují postavení, úlohu, cíle a odpovědnost těchto útvarů. Ve své činnosti se interní auditoři řídili vydanými etickými kodexy organizací, Kodexem etiky zaměstnanců ve veřejné správě schváleným usnesením vlády č. 270/2001, Etickým kodexem Institutu interních auditorů a mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

Zaměření činnosti útvarů interního auditu se řídilo  plány interního auditu na rok 2007, schválenými vedoucími orgánů veřejné správy. Roční plány byly připraveny na podkladě střednědobých plánů auditů a provedených analýz rizik.

Plánovaná činnost útvarů interního auditu se orientovala na hodnocení přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému, ověřování hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti při  vynakládání finančních prostředků a ostatních zdrojů, na posouzení aktualizace interních aktů řízení v návaznosti na změny právních předpisů. Prověřovány byly systémy hospodaření s majetkem, jeho správou a prováděním inventarizací, věrnost zobrazení údajů v účetnictví a systém oběhu účetních dokladů, zadávání veřejných zakázek, uplatňování zásad mzdové politiky, ochrana osobních údajů, informační systémy. Dále byly do ročních plánů zařazeny následné audity k prověření plnění doporučení z auditů provedených v minulých letech.  Podle usnesení vlády č. 1199/2006  se útvary interního auditu podílely na provedení vnitřních protikorupčních auditů.

Regionální rady regionů soudržnosti se v roce 2007 zaměřily především na tvorbu základních dokumentů potřebných pro fungování útvaru interního auditu.

V průběhu roku 2007 bylo ve veřejné správě provedeno 4 956 auditů, z toho ve státní správě 2 411 auditů, v územní samosprávě 2 538 auditů a tři regionální rady regionů soudržnosti uskutečnily 7 auditů. Oproti předchozímu roku došlo celkově v organizacích veřejné správy k poklesu provedených auditů o 3,1 %, při meziročním nárůstu ve státní správě o 3,3 % a  meziročním poklesu o 8,5 % v územních samosprávných celcích. Snížení počtu provedených auditů v organizacích územní samosprávy souvisí především se zrušením  útvarů interního auditu a poklesem počtu výkonných auditorů. Na provedených auditech se rozhodujícím způsobem podílely audity zařazené do ročních plánů, což nasvědčuje tomu, že roční plány byly připraveny na dobré úrovni a reagovaly na hlavní rizika organizací veřejné správy. Podíl operativně zařazených auditů meziročně poklesl a pohyboval se na 13,3 % ve vztahu k celkovému počtu vykonaných auditů ve veřejné správě (ve státní správě 13,1% podíl a v územní samosprávě 14,2% podíl).

Rovněž na provádění auditů se podílely externí auditorské firmy jak samostatným provedením auditních zakázek, tak i jako přizvané osoby k prováděným auditům k expertnímu posouzení problematik, se kterými interní auditoři organizací neměli potřebné zkušenosti. V resortu Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí byly externími auditorskými firmami provedeny organizační, ekonomické, právní a procesní externí audity, které vedly a v roce 2008 povedou k dokončení restrukturalizace resortů, zjednodušení organizačních struktur, optimalizaci zaměstnanosti, novelizaci služebních předpisů a implementaci informačních systémů.

Na celkovém počtu provedených auditů ve veřejné správě představovaly finanční audity 34% podíl, audity systému 29% podíl, audity výkonu 18% podíl a jinak zaměřené audity 19% podíl. Nejvíce auditů ve státní správě dosáhly audity systému s 32% podílem na celkovém počtu auditů, dále finanční audity s 26% podílem, jinak zaměřené audity s podílem 23 % a audity výkonu s 19% podílem. V organizacích územní samosprávy převažovaly finanční audity s podílem 42 % na celkovém počtu vykonaných auditů, systémové audity měly 26% podíl, audity výkonu 17% podíl a jinak zaměřené audity 15% podíl. Oproti předchozímu roku se struktura auditů podle jednotlivých typů auditů v zásadě nezměnila. 

Provedené audity byly uzavřeny přijetím Zpráv o zjištěních z vykonaných auditů s doporučeními k odstranění zjištěných nedostatků. Interní auditoři usilovali, aby jednorázová nebo individuální pochybení byla řešena již v průběhu auditu a doporučení se soustředila na řešení problémů systémového charakteru.

Doporučení z provedených auditů směřovala do oblasti vnitřního kontrolního systému a zvýšení účinnosti řídící kontroly, zdokonalení pracovních postupů, úpravy a aktualizace vnitřních předpisů, úpravy postupů při zadávání  veřejných zakázek, systému oběhu účetních dokladů. Auditoři doporučili ustanovení koordinátora řízení rizik, definování kritérií hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti pro jednotlivé druhy operací v rámci organizací.

Útvary interního auditu v resortech a ústředních orgánech státní správy se podílely na provedení vnitřních protikorupčních auditů podle usnesení vlády č. 1199/2006 . Ministerstvo financí připravilo metodické doporučení k jeho provádění. Cílem auditu bylo posoudit přiměřenost a účinnost zavedených systémů prevence a potírání korupce a podvodů. Na podkladě uskutečněných auditů byly aktualizovány resortní protikorupční programy.

Doporučení k odstranění zjištěných nedostatků uvedená v závěrečných zprávách z vykonaných auditů byla v převážné míře vedoucími zaměstnanci auditovaných organizací odsouhlasena a následně byla přijata odpovídající opatření k nápravě. Pouze v 81 případech  za celou veřejnou správu (z toho 35 případů ve státní správě a 46 případů v územní samosprávě) pracovníci auditovaných útvarů nepřijali příslušná opatření k nápravě. Ve všech případech byli na tuto skutečnost upozorněni vedoucí orgánů veřejné správy.

Činnost útvarů interního auditu se zaměřila i na zvýšení kvality své vlastní práce. Za pozitivní lze označit, že odbor interního auditu Ministerstva práce a sociálních věcí prošel v roce 2007 nezávislým hodnocením kvality podle Standardů pro profesionální praxi interního auditu Mezinárodního institutu interních auditorů a zákona o finanční kontrole, a byl vyhodnocen jako funkční celek, který pracuje na kvalitativní úrovni překračující úroveň běžnou ve veřejné správě.

Souhrnné roční zprávy o výsledcích interního auditu a fungování vnitřního kontrolního systému předkládaly útvary interního auditu vedoucím orgánů veřejné správy.

V organizacích veřejné správy podle stavu k 31. 12. 2007 pracovalo celkově 874 výkonných interních auditorů, v tom ve státní správě 464 interních auditorů, v územní samosprávě 400 interních auditorů a v regionálních radách regionů soudržnosti 10 interních auditorů. Počet výkonných interních auditorů za veřejnou správu se pohyboval na úrovni předchozího roku, přitom ve státní správě se meziročně zvýšil o 21 interních auditorů a v územní samosprávě poklesl jejich počet o 24 interních auditorů. Plánovaný počet výkonných interních auditorů na rok 2007 nebyl splněn ve státní správě o 7,4 % a dále v regionálních radách regionů soudržnosti (o 7 interních auditorů). Nepodařilo se dosáhnout optimální personální stabilizace útvarů interního auditu ovlivněné jak fluktuací zaměstnanců, tak i nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců na pozice interního auditu. Přehled o počtu provedených interních auditů a o výkonných interních auditorech podle správců rozpočtových kapitol, krajů, hlavního města Praha a regionálních rad regionů soudržnosti je uveden v příloze č. 1 a, b, c. Přehled poskytuje základní informace pro porovnání výkonnosti interního auditu (benchmarking) mezi správci rozpočtových kapitol, kraji a hlavním městem Praha.

V průběhu roku došlo k výraznější personální obměně na pozici vedoucích útvarů odpovědných za službu interního auditu na ústředních orgánech státní správy. Nově bylo jmenováno 7 vedoucích útvarů interního auditu na ministerstvech, dále na Úřadu vlády České republiky a na 6 ostatních ústředních orgánech státní správy.

Řešení potřeb personální stabilizace útvarů interního auditu a nedostatek kvalifikovaných interních auditorů na trhu práce se projevily v úrovni odborné profesní vzdělanosti interních auditorů ve veřejné správě. Oproti předchozímu roku ve státní správě se jen mírně zvýšil počet auditorů, kteří absolvovali základní kurz jednotného systému odborné přípravy. Podle stavu k 31. 12. 2007 osvědčení o absolvování kurzu mělo 340 auditorů ve státní správě. V územní samosprávě počet auditorů, kteří absolvovali základní kurz jednotného systému odborné přípravy, meziročně poklesl a k 31. 12. 2007 osvědčení o absolvování kurzu mělo jen 267 auditorů. Zaměstnanci útvarů interního auditu organizací veřejné správy se zúčastňovali krátkodobých kurzů a seminářů pořádaných  Českým institutem interních auditorů a dalšími akreditovanými vzdělávacími institucemi.

Konzultační a metodická činnost zajišťovaná útvary interního auditu zintenzivnila. Významná byla zejména  při provádění protikorupčních auditů, přípravě novelizace vnitřních norem organizací, detekci a řízení rizik. Útvary interního auditu organizovaly i pracovní workshopy za účastí dalších útvarů organizace. Tradičně značnou pozornost věnovaly krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy metodické a konzultační činnosti pro městské části a obce.

V průběhu roku 2007 Ministerstvo financí v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 zákona o finanční kontrole provedlo metodická a konzultační jednání u 7 správců rozpočtových kapitol. Na základě zjištění Ministerstva financí bylo třem správcům rozpočtových kapitol doporučeno odstranit nedostatky, které spočívaly v nedostatečné implementaci zákona o finanční kontrole v oblasti postavení útvaru interního auditu a výkonu auditní služby. Interní audit Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky svým aktivním přístupem zrealizoval opatření do konce roku 2007. U dvou dalších správců rozpočtových kapitol v současnosti probíhá vypracování opatření a zajištění jejich realizace. Ministerstvo financí provede následnou dohlídku realizace přijatých opatření.

III. Hodnocení výsledků finančního řízení a kontroly ve veřejné správě

Řídící kontrola jako systém kontrolních mechanizmů finančního řízení v odpovědnosti řídících a výkonných struktur představuje nepřetržitý proces při přípravě operací před jejich schválením, při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich úplného vypořádání a vyúčtování a následném prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření.

V průběhu roku 2007 došlo ve státní správě k podstatným změnám v přístupu v provádění řídící kontroly. Počátkem roku pokračovaly ještě tendence z předchozích let v nedostatečném fungování kontrolních mechanizmů finančního řízení v odpovědnosti řídících a výkonných struktur. Plnění usnesení vlády č. 537/2007  přispělo ke zvýšení účinnosti řídící kontroly. Nová vedení resortů, zejména na  Ministerstvu obrany, Ministerstvu vnitra, Ministerstvu zahraničí, Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu kultury a z ostatních správců rozpočtových kapitol zejména Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Národní bezpečnostní úřad položily důraz na zvýšení úrovně řídící kontroly, odhalování nedostatků a pochybení a na systémové posílení úlohy kontrolních mechanizmů finančního řízení v odpovědnosti řídících a výkonných struktur, jak ukazují resortní zprávy o výsledcích finančních kontrol za rok 2007.

Následná řídící kontrola provedená z úrovně I. náměstka ministryně obrany zjistila u operační sekce ministerstva podezření nasvědčující tomu, že byla naplněna skutková podstata trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku, a že selhala předběžná řídící kontrola a vnitřní kontrolní mechanizmy Sekce rozvoje druhů sil - operační sekce Ministerstva obrany. Dále bylo zjištěno, že na Generálním štábu Armády České republiky nebyla dostatečná odborná kapacita nezbytná k výkonu průběžné a následné kontroly. Resort doposud nemá zaveden a nastaven jednotný systém řízení rizika a některá potencionální rizika tak nejsou komplexně definována a řízena. Pravidelně a systematicky nebyla ověřována funkčnost a účinnost kontrolních mechanizmů u vrcholového managementu resortu.

Na Ministerstvu zemědělství byly zjištěny nedostatky v nastavení řídící kontroly, nebyly jednoznačně vymezeny pravomoci a odpovědnost zaměstnanců vykonávajících řídící kontrolu a nebyla jednoznačně stanovena pravidla při výkonu řídící kontroly ve vnitřních předpisech. Nedostatky přetrvávaly z minulých let a nové vedení resortu podniklo kroky k jejich odstranění a k řádnému nastavení pracovních postupů.

Závěrem roku 2007 Ministerstvo zemědělství vypracovalo podrobnou analýzu rizik sloužící k efektivnějšímu výkonu kontrolní činnosti. Dále Ministerstvo zemědělství zahájilo důkladný monitoring všech auditních misí provedených institucemi Evropské unie. Tento monitoring navazuje na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu.

Podle poznatků Ministerstva vnitra jsou nedostatky závažnějšího charakteru ve většině případů odhalovány útvary finanční kontroly a již méně řídícím managementem všech stupňů. Tento stav není hodnocen jako zcela uspokojivý.

V působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bylo zjištěno, že  systém průběžné a následné řídící kontroly je zaveden, v některých případech je však kontrolní činnost vykonávána formálně. Vedoucí pracovníci ministerstva nemají k dispozici ucelený manažerský informační systém s řádnými analytickými výstupy, využitelnými pro řízení a kontrolu. Analýza rizik stále není běžnou součástí řídící činnosti v organizacích resortu.

Ministerstvo kultury zjistilo případy nedostatečné účinnosti řídící kontroly na úseku ochrany při užívání majetku státu, nedostatečné řídící kontroly u příjemců finančních dotací, zejména vůči občanským sdružením a festivalům a v malé efektivitě zabezpečení převzatých audiovizuálních děl před možným zneužitím.

V resortu Ministerstva spravedlnosti byly z pohledu ochrany majetku státu zjišťovány nedostatky v podceňování účetnictví a systému evidence hotovostních prostředků, což v ojedinělých případech vedlo k jejich zpronevěře nebo zcizení (pokladní hotovosti). I když se jedná o selhání jednotlivce, byly vystopovány i skutečnosti spojené s podceňováním kontrolních nástrojů a mechanizmů řídící kontroly.

V průběhu roku 2007 byla v organizacích veřejné správy zpřesněna odpovědnost vedoucích a ostatních zaměstnanců, kteří se podílejí na přípravě a přímém uskutečňování finančních operací, zaznamenávání dopadu těchto operací v příslušných evidencích a výkaznictví. Aktualizovány byly organizační řády, pracovní řády, směrnice pro oběh, schvalování a kontrolu účetních dokladů. Konkrétní odpovědnost příslušných vedoucích a ostatních zaměstnanců byly vymezeny a zakotveny do pracovních náplní. Novelizovány byly podpisové řády a podpisové vzory.

Ve všech účetních jednotkách byli stanoveni odpovědní zaměstnanci s povinnostmi příkazce operace, správce rozpočtu a hlavního účetního tak, aby byla zřetelně oddělena jejich pravomoc a odpovědnost. Upraveny byly i vnitřní směrnice ke zvýšení prevence před možným korupčním jednáním.

Pro zajišťování kontrolních mechanizmů finančního řízení se rozšířilo využívání elektronických a dalších softwarových aplikací. Schvalovací postupy při nákupu materiálu, zboží a služeb a pro oběh účetních dokladů jsou nastaveny tak, že společně s elektronickým systémem nedovolí, aby byla proplacena faktura nebo uhrazeno plnění smlouvy v případě, že tato operace neprošla předběžnou a průběžnou řídící kontrolou. Ministerstvo financí má dobré zkušenosti z ročního provozování takovéhoto informačního systému. Využívání elektronických softwarů současně zajišťuje průkaznou auditní stopu („audit trail“) pro vymezení, případné odpovědnosti příslušných zaměstnanců.

V průběhu roku 2007 v organizacích státní správy, které teprve začínaly s riziky pracovat, docházelo k implementaci systému řízení rizik a zavádění a nastavení jednotného systému řízení rizik. V těchto organizacích byly přijaty vnitřní předpisy, vypracovány směrnice, nicméně k řízení rizika jako součásti manažerské práce vedoucích zaměstnanců v řadě z nich dojde až v roce 2008.

V působnosti územních samosprávných celků došlo v roce 2007 k  aktualizaci vnitřních předpisů upravujících výkon řídící kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur krajských úřadů, Magistrátu hlavního města Praha, městských částí a obcí. Malé obce, které nemají žádného zaměstnance, řeší výkon řídící kontroly přijetím jiných opatření, a to zpravidla zapojením finančních a kontrolních výborů zastupitelstev, které nahrazují funkci správce rozpočtu a provádějí následnou kontrolu.

Z metodických dohlídek prováděných krajskými úřady a Magistrátem hlavního města Praha zaměřených na problematiku aplikace zákona o finanční kontrole do činnosti jimi zřízených organizací a ze zpráv o výsledcích finančních kontrol za rok 2007 předložených kraji a hlavním městem Praha  Ministerstvu financí vyplývá, že systém řídící kontroly je v organizacích územních samosprávných celků zaveden, ale jeho úroveň je rozdílná. Některé městské částí a obce a jimi zřízené příspěvkové organizace neměly dostatečně zpracovaná pravidla pro funkční systém řídící kontroly.

Regionální rady regionů soudržnosti se v roce 2007 soustředily na implementaci vnitřních norem k zajištění fungování kontrolních mechanizmů finančního řízení v odpovědnosti řídících a výkonných struktur.  

Systém finančního řízení a kontroly a interního auditu v roce 2007 zjistil 198 podezření nasvědčujících tomu, že došlo ke spáchání trestného činu. Oproti předchozímu roku bylo Policii České republiky nahlášeno zhruba třikrát více podezření s tím, že meziroční nárůst byl v plném rozsahu způsoben růstem podezření postoupených Úřady práce na zneužití systému státní sociální péče (169 případů). Ostatní podezření zjištěná v organizacích státní správy se týkala porušení povinnosti při správě cizího majetku, zpronevěry a dalších trestných činů souvisejících s neoprávněnými výdaji z poskytnutých dotací. V působnosti územních samosprávných celků bylo Policii České republiky postoupeno 7 podezření nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Podezření v rozsahu 36 mil. Kč představovalo zjištění v městské části hlavního města Prahy, že došlo ke spáchání trestného činu zpronevěry, kdy zfalšováním čísel účtů na formuláři „Výměr poplatků ze záboru veřejného prostranství“ byly finanční prostředky poukazovány na soukromý účet zaměstnance.

Zjištěná podezření nasvědčující tomu, že došlo ke spáchání trestného činu v roce 2007, potvrzují, že v systému státní sociální péče se významně posílily kontrolní mechanizmy finančního řízení v působnosti úřadů práce proti zneužívání příspěvků stání sociální podpory.  Naproti tomu ostatní zjištěná podezření postoupená Policii České republiky signalizují, že v těchto organizacích byla podceněna  práce s riziky a že došlo i k případům selhání kontrolních mechanizmů finančního řízení v odpovědnosti řídících a výkonných struktur.

IV. Hodnocení výsledků veřejnosprávních kontrol

IV. 1   Výsledky veřejnosprávních kontrol hospodaření s veřejnými prostředky

Veřejnosprávní kontroly zahrnující finanční kontrolu skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky při vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory zajišťovali správci rozpočtových kapitol, krajské úřady, Magistrát hlavního města Prahy, městské části a obce u organizačních jednotek v jejich působnosti  a dále u poskytovatelů, žadatelů a příjemců veřejné finanční podpory. V souladu s ustanovením § 29 zákona o finanční kontrole , byla u organizací s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik nahrazena služba interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly.

Odpovědnost za provádění veřejnosprávních kontrol v  kontrolovaných organizacích před poskytnutím veřejných prostředků, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití je vymezena v základních organizačních normách správců rozpočtových kapitol, krajů, hlavního města Praha, městských částí  a obcí. Osvědčila se praxe, že výkon veřejnosprávních kontrol zajišťují jak řídící a výkonné struktury těchto organizací přímo, tak i prostřednictvím specializovaných kontrolních útvarů. U obcí se na jejich zajišťování podílely i finanční a kontrolní výbory zastupitelstev. Útvary odpovědné za poskytování veřejné finanční podpory organizovaly předběžné veřejnosprávní kontroly u žadatelů o veřejnou finanční podporu (kontrola úplnosti a správnosti žádosti) a průběžné a následné veřejnosprávní kontroly u příjemců veřejnosprávních finančních podpor z hlediska ověření dodržení podmínek poskytnutí podpor a závěrečného vyúčtování akcí.

Provádění veřejnosprávních kontrol vycházelo v roce 2007 z  ročních plánů přijatých na podkladě poznatků z předchozí kontrolní činnosti, závěrů z kontrol provedených Ministerstvem financí a Nejvyšším kontrolním úřadem, z prováděných analýz rizika i podnětů vrcholového vedení resortů, ústředních správních úřadů, krajů, hlavního města Prahy, městských částí a obcí. V přípravě plánů veřejnosprávních kontrol, zejména z pohledu rozsahu provedených kontrolních akcí, bylo potřebné zohlednit  kapacitní možnosti útvarů zajišťujících jejich provádění, což vedlo k využívání náhodného výběru vzorků kontrolovaných organizací a někde i k prodloužení periodicity u opakovaných veřejnosprávních kontrol. Plány kontrol byly v průběhu roku operativně upravovány podle aktuálních potřeb.

Předmětem veřejnosprávních kontrol bylo prověřování správnosti použití a hospodaření s peněžními prostředky státního rozpočtu, souladu uskutečněných operací a plnění rozpočtu s právními předpisy. Prověřovaly se zejména věcné, časové a finanční podmínky pro poskytování a čerpání účelově určených peněžních prostředků státního rozpočtu, dodržování zásad a postupů účtování, provádění inventarizací majetku a závazků, plnění povinností při nakládání s majetkem státu. Kontrolováno bylo i dodržování zákona o veřejných zakázkách a plnění všeobecných podmínek pro čerpání investičních pobídek. Kontroly se zaměřily i na hospodaření vybraných nadací s příspěvky poskytovanými z Nadačního investičního fondu. Součástí kontrol bylo prověření a vyhodnocení přiměřenosti,  funkčnosti a účinnosti systému finanční kontroly ve smyslu zákona o finanční kontrole, v organizacích veřejné správy.

Celkový objem veřejných příjmů a výdajů přezkoumaných ve veřejné správě u kontrolovaných osob na místě se meziročně mírně zvýšil a podle stavu k 31. 12. 2007 bylo přezkoumáno 77,0 mld. Kč veřejných příjmů (s meziročním nárůstem o 5,9 mld. Kč) a 139,8 mld. Kč veřejných výdajů (s meziročním přírůstek 6,2 mld. Kč).

Ve státní správě bylo u kontrolovaných organizací na místě přezkoumáno 28,8 mld. Kč veřejných příjmů (meziroční zvýšení o 3,3 mld. Kč) a obdobně jako v předchozím roce bylo přezkoumáno 86,7 mld. Kč veřejných výdajů. Na základě kontrolních zjištění o neúplnosti nebo nepravdivosti údajů, podle kterých bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, bylo kontrolními orgány ukončeno 55 řízení o jejich odnětí v celkové částce 8,8 mil. Kč. Za maření výkonu veřejnosprávních kontrol bylo, podle ustanovení § 19 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, uloženo 12 pořádkových pokut v objemu 200 tis. Kč. V jednom případě byla uložena pokuta za nepřijetí  opatření k nápravě ve smyslu ustanovení § 20 zákona o finanční kontrole.

Kontrolní orgány krajských úřadů, Magistrátu hlavního města Prahy, městských částí a obcí přezkoumaly v roce 2007 vybrané vzorky operací v objemu 48,2 mld. Kč u veřejných příjmů (nárůst proti úrovni roku 2006 zhruba o 5 %) a 53,1 mld. Kč u veřejných výdajů (meziroční nárůst o 6,1 mld. Kč). Kontrolní orgány ve 187 případech porušení rozpočtové kázně uložily, podle ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, odvody do rozpočtu příslušných územních samosprávných celků. Podle ustanovení § 19 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole bylo kontrolními orgány uloženo 79 pořádkových pokut  v celkové částce 107 tis. Kč.

Veřejnosprávní kontrolou prováděnou ministerstvy a ústředními správními úřady bylo detekováno 627 podezření na porušení rozpočtové kázně v rozsahu 2,5 mld. Kč, které byly postoupeny místně příslušným správcům daně jako podnět k zahájení řízení ve věci odvodu podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Počet zjištěných podezření se proti předchozímu roku mírně snížil. Nárůst rozsahu porušení rozpočtové kázně byl ovlivněn především zjištěními ze čtyř veřejnosprávních kontrol provedených z úrovně správců rozpočtových kapitol. Mezi nejčastější příčiny porušování rozpočtové kázně patřilo neoprávněné použití nebo zadržení prostředků státního rozpočtu a jiných prostředků státu.

V souvislosti s porušováním rozpočtové kázně v roční zprávě Ministerstvo vnitra a další správci rozpočtových kapitol poukazují na potřebu jednoznačnějšího vymezení rozpočtových pravidel, aby nedocházelo k jejich rozdílným výkladům a dále na potřebu posouzení efektivnosti postupů správního řízení při porušení rozpočtové kázně.   

Přehled o výsledcích veřejnosprávních kontrol provedených správci rozpočtových kapitol a územními samosprávnými celky je uveden v příloze č. 2 a, b.

Souhrnně lze zhodnotit, že výsledky prováděných veřejnosprávních kontrol neukazují na zlepšení celkové situace v oblasti hospodaření s veřejnými prostředky a že dlouhodobě přetrvávají tytéž nedostatky v dodržování ustanovení právních předpisů. Možnými vlivy mohou být i časté personální změny v obsazování řídících funkcí i nedostatečná kontrolní činnost na jednotlivých úrovních řízení.

Jako klasické případy opakujících se zjišťovaných nedostatků lze i za rok 2007 uvést:

  • zákon č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a navazující vyhlášky o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku

Investiční záměry nemají patřičnou kvalitu, zpracovávaná dokumentace je často nekvalitní, především neobsahuje předepsané náležitosti, správci programů neplní své povinnosti, hlavně nedostatečně posuzují podmínky pro financování ze státního rozpočtu. Nejsou předkládány a schvalovány změny podmínek pro čerpání prostředků, z úrovně správců kapitol je prováděna minimální kontrolní činnost.

Ukazuje se snaha obcházení ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, nedodržují se zásady transparentnosti a nediskriminace, výběr dodavatele se provádí na základě nedostatečně průkazné dokumentace. Jsou zjišťovány případy úmyslného obcházení finančních limitů u jednotlivých forem veřejných zakázek.

Dlouhodobě přetrvávají nedostatky v inventarizaci majetku a závazků, k inventurám se přistupuje často formálně, vedoucí účetních jednotek nepřijímají odpovídající opatření. Účetní záznamy neobsahují vždy předepsané náležitosti, nejsou včas vyhotovovány. Opakují se nedostatky v nesprávném účtování v návaznosti na stanovené zásady a postupy dané Českými účetními standardy.

Veřejnosprávní kontroly zjistily nedostatky v nastavení a fungování vnitřního kontrolního systému a potvrdily hodnocení výsledků interního auditu a řídící kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur uvedená v předchozích částech Roční zprávy.

Policii České republiky bylo na podkladě provedených veřejnosprávních kontrol ve veřejné správě postoupeno 11 podezření nasvědčujících tomu, že došlo ke spáchání trestného činu (v roce 2006 postoupeno 35 podezření). Z veřejnosprávních kontrol ve státní správě byly Policii České republiky postoupena 2 podezření a územní samosprávné celky předaly 9 podezření nasvědčujících, že došlo ke spáchání trestného činu. Podezření se týkala především pokusů o zpronevěru, podvod a porušování povinností při správě cizího majetku. I v těchto případech lze vystopovat, že vznik podezření na spáchání trestných činů byl umožněn propustností vnitřního kontrolního systému.

IV. 2   Výsledky veřejnosprávních kontrol a auditů u předstrukturálních fondů

Kontrolní aktivity v oblasti Phare a Transition Facility probíhaly v roce 2007 v souladu se Souhrnným plánem kontrol a auditů Phare a Transition Facility na rok 2007 za Českou republiku, který byl zpracován Ministerstvem financí jako Národním kontrolním orgánem završujícím kontrolní a auditní aktivity týkající se hospodaření s těmito druhy finančních prostředků. Roční plán vycházel z podkladů orgánů státní správy, které byly zpracovávány v návaznosti na příslušná usnesení vlády České republiky, především usnesení vlády č. 218/2004 k Pokynům pro hospodaření s finančními prostředky při implementaci nástrojů Phare a Transition Facility v České republice. V návaznosti na uzavřená mezinárodní memoranda byl souhrnný plán za Českou republiku předložen Evropské komisi a o jeho průběžném plnění byl informován Společný monitorovací výbor pro Phare a Transition Facility České republiky a Evropské komise. V kontrolní činnosti u těchto prostředků se v průběhu roku 2007 projevily zkušenosti kontrolních orgánů z  kontrol realizovaných v minulých letech, stejně jako dlouhodobě vykonávaná metodická činnost prováděná z úrovně Ministerstva financí.

Kontroly a audity byly zaměřeny zejména na ukončené projekty Phare 2003 a realizované projekty Transition Facility za rok 2004 a 2005. Stejně jako v roce 2006 byly provedeny audity činnosti vedoucího úředníka programu ve všech institucích, kde byla ustanovena tato funkce. Cílem kontrol a auditů bylo především prověření správnosti čerpání prostředků nejenom v návaznosti na právní předpisy Evropských společenství, ale i na platnou národní legislativu. Rovněž bylo předmětem auditu nastavení a funkčnost řídících a kontrolních systémů v dané oblasti. Ve vybraných případech byly prováděny následné kontroly a audity zaměřené  na ověření realizace přijatých doporučení k odstranění v minulosti zjištěných nedostatků.

Kontrolovanými osobami byli obdobně jako v minulých letech především koneční příjemci finančních prostředků, ale u kontrol prováděných z úrovně Národního kontrolního orgánu – Ministerstva financí - i příslušné resorty. Celkem bylo v roce 2007 provedeno útvary interních auditů a finančních kontrol státní správy 72 kontrolních a auditních akcí. Objem finančních prostředků zkontrolovaných orgány státní správy představoval v roce 2007  více než 285 mil. Kč.

V rámci vykonaných veřejnosprávních kontrol a auditů byly zjišťovány drobné nedostatky v plnění stanovených povinností vedoucími úředníky programu, dále byly zjišťovány nedostatky v průběhu implementace projektů v evidenci majetku a při vykazování národního spolufinancování. Formální nedostatky byly detekovány při vyplňování předepsané dokumentace, označování movitého majetku apod.

Na jednotlivých úrovních implementace byla, v návaznosti na doporučení kontrolních – auditních orgánů, přijímána nezbytná opatření k odstranění zjištěných nedostatků a zamezení jejich opakovaného výskytu. Především se jednalo o úpravu vydaných směrnic o oběhu účetních dokladů a metodických pokynů. Docházelo k aktualizaci organizačních řádů, k nezbytným organizačním změnám a upřesňování delegování pravomocí na kontaktní osoby v návaznosti na Manuál vnitřních pravidel a postupů pro přípravu, implementaci a monitoring projektů Phare a Transition Facility.

V roce 2007 se v České republice uskutečnily v oblasti Phare a Transition Facility 2 audity realizované z úrovně Evropské komise – Generálního ředitelství pro rozšíření. Zprávy z těchto auditů nejsou dosud k dispozici.

Kromě prostředků poskytnutých pro programy a projekty Phare a Transition Facility bylo kontrolováno i hospodaření s prostředky poskytnutými v rámci tzv. Komunitárních programů (objem zkontrolovaných prostředků cca 31 mil. Kč) a z již ukončeného programu SAPARD (objem zkontrolovaných prostředků cca 10 mil. Kč). Kontrolní činnost v těchto programech se předpokládá, s ohledem na stanovené priority a výsledky analýzy rizik, nadále minimalizovat.

Prostřednictvím Centrálního kontaktního bodu sítě AFCOS (Anti-Fraud Coordination Structure) bylo v roce 2007 Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nahlášeno formou pravidelných čtvrtletních zpráv o nesrovnalostech zjištěných v rámci implementace předstrukturálních nástrojů celkem 7 případů nesrovnalostí v celkové výši   499  480,- EUR. Rozhodující podíl tvořilo 6 nesrovnalostí u programu SAPARD (v rozsahu 412 655,- EUR), programu Phare se týkala jedna nesrovnalost (s objemem 86 825,- EUR). U nesrovnalostí v rámci programu SAPARD se jednalo o nedodržení podmínek kontraktu, u nesrovnalosti v rámci programu Phare o nekompletnost dokladů týkajících se konečného hodnocení.

IV. 3   Výsledky veřejnosprávních kontrol a auditů u strukturálních fondů a Fondu soudržnosti

V oblasti strukturálních fondů a Fondu soudržnosti byly v průběhu roku, v souladu s konsolidovaným plánem kontrol a auditů na rok 2007, který byl zpracován za Českou republiku Ministerstvem financí, prováděny speciálními útvary pro kontrolu vzorku operací veřejnosprávní kontroly u všech operačních programů, vybraných projektů Fondu soudržnosti a projektů JPD 2 a JPD 3 v rámci území hlavního města Prahy a vybraných ukončených projektů Iniciativ Společenství. Dále v rámci jednotlivých programů probíhaly systémové audity vybraných činností článků implementační struktury, které prováděly útvary interního auditu.

Od počátku roku 2007 byla značná pozornost věnována vyhodnocování Konsolidovaného plánu auditů/kontrol strukturálních fondů a Fondu soudržnosti za Českou republiku za rok 2006. Souběžně probíhala koordinace a kompletace Konsolidovaného plánu auditů/kontrol strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na rok 2007. Oba zpracované plány byly následně postoupeny věcně příslušným útvarům Evropské komise.

Útvary interních auditů a finančních kontrol  bylo vykonáno v roce 2007 celkem 222 kontrolních a auditních akcí u strukturálních fondů, 16 akcí u Fondu soudržnosti a dále se uskutečnilo několik auditních misí Evropské komise (DG Regio a DG Employment). Ministerstvo financí provedlo v roce 2007 deset dílčích veřejnosprávních kontrol u jednotlivých subjektů implementační struktury Fondu soudržnosti včetně konečných příjemců. Cílem těchto veřejnosprávních kontrol bylo přezkoumání řídících a kontrolních systémů, shrnutí výsledků již provedených kontrol a auditů a zpracování Prohlášení při ukončení projektu – tzv. winding-up declaration pro schválení závěrečné platby ve smyslu kapitoly V. nařízení Komise (ES) č. 1386/2002. Modernizace kanalizačního systému Olomouc 2001/CZ/16/P/PE/008, Podkrušnohoří – zásobování pitnou vodou 2001/CZ/16/P/PE/004, Ochrana vody v povodí řeky Dyje 2001/CZ/16/P/PE/009, Čistá řeka Bečva 2002/CZ/16/P/PE/012, Rekonstrukce stokové sítě Žďár nad Sázavou 2002/CZ/16/P/PE/014, Optimalizace železničního úseku Zábřeh na Moravě-Krasíkov 2002/CZ/16/P/PT/013  bude dokončeno v roce 2008.

Ministerstvo financí průběžně dohlíželo na plnění plánů kontrolní a auditní činnosti vykonávané útvary pro kontrolu vzorku operací a projektů a útvary interního auditu a informovalo Platební a certifikační orgán pro potřeby certifikace o plnění konsolidovaného plánu kontrol a auditů u prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

Na podkladě údajů vykázaných orgány veřejné správy činil objem zkontrolovaných prostředků u projektů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti 14,9 mld. Kč, což činí 29 % z celkového objemu prostředků poskytnutých na kontrolované projekty. Z toho byly orgány státní správy podrobeny kontrolám finanční prostředky ve výši 12,3 mld. Kč, tj. 27 % celkového objemu poskytnutých prostředků, a správné nakládání s dalšími 2,6 mld. Kč prověřily územně samosprávné celky, což je 53 % ze souhrnné částky poskytnutých prostředků na projekty vybrané ke kontrole. Značný podíl z těchto  finančních prostředků byl zkontrolován u Společného regionálního operačního programu (4,1 mld. Kč), Fondu soudržnosti (3,6 mld. Kč), operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (2,8 mld. Kč) a operačního programu Průmysl a podnikání (2,4 mld. Kč).

V rámci veřejnosprávních kontrol a auditů nebyly nalezeny závažné nedostatky. Z výsledků kontrolních zjištění vyplývá, že se určité problémy nachází v oblasti dokumentace a její dohledatelnosti, oddělení výkonných a kontrolních funkcí, nesouladu některých dat v informačních systémech. Jedná se především o drobná administrativní pochybení a formální chyby. Zjištěné nedostatky však nemají závažný negativní vliv na čerpání finančních prostředků z fondů EU a nezasahují do řádného fungování jednotlivých orgánů implementační struktury. Výsledky z provedených vnitrostátních kontrol a auditů ujišťují o správnosti využívání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Účinnost zavedeného systému kontroly prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti lze hodnotit pozitivně a pokládat za dostatečnou.“

Kontaktními body sítě AFCOS (Anti-Fraud Coordination Structure) na příslušných resortech bylo v roce 2007 Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nahlášeno formou pravidelných čtvrtletních zpráv o nesrovnalostech zjištěných v rámci implementace strukturálních fondů a Fondu soudržnosti prostřednictvím informačního systému AFIS (Anti-Fraud Information System) celkem 35 případů nesrovnalostí v celkové výši 5 092 370,- EUR. Všechny nahlášené případy nesrovnalostí se týkaly strukturálních fondů, přitom v 15 případech se jednalo o porušení ustanovení rozhodnutí a smlouvy o financování, v 19 případech o porušení legislativy Evropských společenství a v jednom případě byl zaznamenán pokus o podvod.

Dva externí audity pro ověření řídícího a kontrolního systému implementačních struktur České republiky pro programové období 2007 - 2013, tzv. „audity shody“, prováděné auditorskými firmami PricewaterhouseCoopers Audit, s. r. o., a BDO Prima CA, s. r. o., probíhaly během celého roku 2007. Konala se potřebná jednání obou Řídících výborů a zaměstnanci Ministerstva financí se účastnili šetření na místě spolu s auditorskou firmou.

V.   Centrální harmonizace systému finanční kontroly ve veřejné správě

Činnost Ministerstva financí se na úseku harmonizace systému finanční kontroly prioritně zaměřila na zajištění řádného nastavení kontrolních a auditních systémů implementační struktury čerpání prostředků z  fondů Evropské unie pro programové období let 2007 – 2013 v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních  o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.

K vytvoření organizačních a metodických podmínek pro výkon auditu finančních prostředků poskytnutých z  fondů Evropské unie v programovém období let 2007 - 2013 zpracovalo Ministerstvo financí materiál, jehož součástí byly „Zásady pro činnost auditního orgánu a pověřených subjektů“, který vláda schválila svým usnesením č. 760/2007.

V rámci programu Transition Facility 2005 pokračovala realizace Česko-švédského twinningového projektu „Posílení veřejné vnitřní finanční kontroly ve veřejné správě ČR“. Práce probíhaly ve čtyřech skupinách (Legislativa, Řídící kontrola, Interní audit, Sdílená správa EU fondů) a hlavními výstupy projektu byly semináře a workshopy pro zaměstnance veřejné správy a  vypracování metodických materiálů pro oblast řízení rizik, monitorování  a pro řízení založeném na dosahovaných výsledcích. Stěžejní prací pak bylo vytvoření Manuálu pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů, spolufinancovaných v období let 2007 - 2013 z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu. V průběhu twinningového projektu  bylo v roce 2007 uspořádáno  11 seminářů, zaměřených na metodiku výkonu finančních kontrol a auditů. Seminářů se zúčastnilo 627 zaměstnanců veřejné správy, v převážné většině zaměstnanců, kteří v programovém období 2007 – 2013 budou kontrolu a audit čerpání prostředků evropské pomoci zajišťovat.

Dále byl jako výstup technické asistence uvedeného projektu vypracován výcvikový program, zaměřený na  kontrolní a auditní mechanismy implementační struktury v rámci sdílené správy finančních prostředků z Evropské unie a národních zdrojů. Systémem tohoto vzdělávacího programu  projdou zaměstnanci všech subjektů veřejné správy, zabezpečujících řízení a výkon auditních činností pro čerpání prostředků z jednotlivých operačních programů fondů EU.

Byla provedena aktualizace Metodiky finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro období 2004 – 2006 a v souvislosti s přípravou nastavení řídících a kontrolních systémů v oblasti implementace byla vydána Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu pro období 2007 – 2013.

Ve druhém čtvrtletí 2007 probíhala závěrečná jednání Ministerstva financí s ministerstvy plnícími roli řídících orgánů, Magistrátem hl. m. Prahy a zástupci regionálních rad regionů soudržnosti k nastavení kontrolního systému a k dohodě o stanovení nezbytného počtu a financování auditorů Auditního orgánu a pověřených subjektů auditního orgánu potřebného k zajištění auditorské činnosti na programové období 2007 – 2013.

Nadále pokračovaly za účasti Ministerstva financí přípravy aplikace legislativy Evropských společenství pro potřeby jednotlivých operačních programů pro programové období 2007 – 2013, včetně vypořádání připomínek orgánů Evropské komise k  těmto operačním programům. Současně se Ministerstvo financí účastnilo jednání pracovních skupin, které koordinoval odbor Rámce podpory Společenství Ministerstva pro místní rozvoj a byly zaměřeny na ukončování programového období 2000 – 2006.

Probíhala a nadále probíhají jednání k nastavení auditního systému v rámci přeshraniční spolupráce. Schválením všech operačních programů přeshraniční spolupráce v prosinci 2007 započaly přípravy na ustavení tzv. skupin auditorů. Tyto skupiny auditorů budou v rámci každého operačního programu napomáhat auditním orgánům při výkonu auditů systému a auditů operací. Skupiny tvoří zástupci členských států podílejících se na jednotlivých operačních programech.

Z nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a nařízení č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu vyplývá pro jednotlivé implementační struktury v programovém období 2007 - 2013 řada úkolů, na jejichž řešení se metodicky podílí Ministerstvo financí.

Podle čl. 13 nařízení Komise (ES) č. 438/2001 a článku 12 nařízení Komise (ES) č. 1386/2002 Ministerstvo financí vypracovalo Zprávy za rok 2006 o kontrolní a auditorské činnosti v rámci implementační činnosti jednotlivých operačních programů, Iniciativ Společenství a Fondu soudržnosti, které byly v červnu 2007 odeslány příslušným generálním ředitelstvím Evropské komise.

Legislativní činnost se soustředila na novelu zákona o finanční kontrole. Ministerstvo financí vypracovalo v roce 2006 návrh novely, který byl počátkem roku 2007 předložen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V první polovině roku 2007 byl usnesením vlády č. 601/2007 vzat tento návrh zpět a byl nahrazen poslaneckým návrhem, který byl přijat. Došlo k novelizaci zákona o finanční kontrole zákonem č. 298/2007 Sb. upravujícím výkon auditu podle přímo použitelných, nově vydaných právních předpisů Evropských společenství.

K závěru roku 2007 Ministerstvo financí převzalo agendu AFCOS (Anti-Fraud Coordination Structure) k zabezpečování výkonu činností proti podvodným jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Evropských společenství a pro zajištění spolupráce s OLAF (Evropským úřadem pro boj proti podvodům). Vláda svým usnesením č. 1010/2007  převedla postavení centrálního kontaktního bodu systému AFCOS v České republice z Nejvyššího státního  zastupitelství na Ministerstvo financí s tím, že v tomto smyslu se mění dosavadní Národní strategie proti podvodným jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Evropských společenství. V rámci této nové činnosti byly zahájeny práce na vydání nové Národní strategie na ochranu finančních zájmů Evropských společenství. 

V oblasti řídící kontroly byla pro lepší komunikaci a výměnu poznatků z uplatňování řídící kontroly v orgánech veřejné správy v září 2007 ustavena pracovní skupina, složená ze zaměstnanců 13 ministerstev a ze dvou zaměstnanců Úřadu vlády České republiky s koordinační a metodickou úlohou Ministerstva financí.

Ministerstvo financí se vedle toho podílelo i na aktualizaci jednotlivých metodik finančních toků a kontroly  Finančního mechanismu Evropské hospodářské pomoci Norsko a na tvorbě metodik  finančních toků a kontroly Programu Švýcarsko – České spolupráce.

Ministerstvo financí zajišťovalo poskytování průběžné metodické pomoci v oblasti finanční kontroly všem orgánům veřejné správy a lektorskou činnost pro orgány veřejné správy podle jejich požadavků.

Dokumenty ke stažení

Zobrazit formulář

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.