Makroekonomická predikce - září 2020
Úvod a shrnutí
Pandemie koronaviru, přijatá protiepidemická opatření a jejich doprovodné efekty způsobily hluboký synchronizovaný propad světové ekonomiky. Jeho rozsah je v období po 2. světové válce bezprecedentní. Hospodářská politika ve všech zasažených zemích reagovala razantním uvolněním a přijetím masivních fiskálních a monetárních stimulů, což by mělo pomoci k tomu, aby pandemie měla co nejmenší dopad na dlouhodobý růst.
Oživení ekonomické aktivity, k němuž nyní dochází, však ve většině zemí patrně nebude dostatečně silné na to, aby v průběhu roku 2021 vykompenzovalo hospodářský propad z první poloviny letošního roku. Nejistoty, kterými je předpověď pro příští rok zatížena, jsou obrovské. Mezi největší patří další vývoj pandemie s rizikem případného dalšího omezení aktivity, míra pružnosti trhů práce při absorbování důsledků nevyhnutelných cyklických i strukturálních změn při útlumu či naopak expanzi některých odvětví, nebo změny v globálních produkčních řetězcích s dopadem na produktivitu práce.
Vývoj v české ekonomice ve 2. čtvrtletí 2020 byl charakterizován nejhlubším propadem hospodářského výkonu v historii samostatné ČR. Reálný hrubý domácí produkt očištěný o sezónní a kalendářní vlivy mezičtvrtletně klesl o 8,7 %, meziročně o 11,0 %. V mezinárodním porovnání jde přesto o poměrně příznivý výsledek, když HDP v eurozóně meziročně propadl o 14,7 %.
Na straně užití byl nejvýraznějším faktorem propadu příspěvek zahraničního obchodu ve výši −5,1 p. b. U vývozu zboží a služeb, který se snížil o 23,1 %, se projevilo přerušení dodavatelských vztahů, nízká poptávka hlavních obchodních partnerů i propad exportní výkonnosti. Dovoz, jehož pokles dosáhl 18,4 %, byl limitován domácí poptávkou i poptávkou exportérů po vstupech.
V rámci domácího užití bylo nejvýznamnější snížení spotřeby domácností o 7,3 %. Na vině byl jak pokles reálných mezd a nejspíše i některých dalších složek disponibilního důchodu, tak i nemožnost realizovat během trvání restriktivních opatření výdaje na některé druhy zboží a zejména služeb.
Spotřeba sektoru vládních institucí byla jedinou rostoucí složkou domácího užití s nárůstem o 2,1 %.
Překvapivě nízký byl pokles investic do fixního kapitálu o 4,6 %. Zatímco investice do ostatních budov a staveb mimo bydlení vzrostly o 6,7 %, investice do bydlení víceméně stagnovaly. Naproti tomu investice do strojů včetně motorových vozidel zaznamenaly hluboký propad.
V makroekonomické predikci pracujeme se scénářem, že již nebudou přijímána další významná restriktivní opatření v souvislosti s epidemiologickou situací. Ekonomická aktivita by měla pozvolna oživovat, a šok do agregátní poptávky i nabídky by tak měl být pouze dočasný a jednorázový.
Celkově pro rok 2020 počítáme s propadem ekonomického výkonu o 6,6 %. K hlubokému poklesu by mělo dojít ve všech oblastech užití s výjimkou spotřeby sektoru vládních institucí. Od poloviny letošního roku by ekonomická aktivita měla oživovat, v roce 2021 by tak hospodářský růst mohl dosáhnout 3,9 %.
V listopadu 2019 se poprvé od října 2012 meziroční růst spotřebitelských cen dostal nad horní 3% hranici tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Ke snížení inflace pod tuto hranici však s výjimkou května 2020 nedošlo ani v prostředí charakterizovaném propadem spotřebitelské poptávky. Příčinou jsou pravděpodobně výpadky na nabídkové straně ekonomiky společně s rychle rostoucími cenami potravin. Predikci průměrné míry inflace v roce 2020 ponecháváme na 3,2 %. V roce 2021 by měly chybět podstatnější proinflační faktory, a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit na 1,9 %.
Zaměstnanost podle Výběrového šetření pracovních sil od 2. čtvrtletí 2019 klesá. Kvůli zpožděnému efektu ekonomického propadu a s ním spojenému snížení poptávky po práci by se měl tento pokles v letech 2020 i 2021 prohloubit. Rovněž by mělo dojít ke zvýšení míry nezaměstnanosti, a to v průměru na 2,6 % v roce 2020 a dále na 3,4 % v roce 2021. Vyššímu dopadu recese na nezaměstnanost kromě vysokého počtu volných pracovních míst i zaměstnaných cizinců brání přijatá vládní opatření.
Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2020 je velkou měrou ovlivněno pandemií koronaviru. Hluboký propad ekonomické aktivity totiž s sebou nese pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů při zvýšených výdajích vynaložených na boj proti šíření epidemie a zmírnění jejích ekonomických a sociálních dopadů. Očekáváme proto deficitní hospodaření sektoru vládních institucí ve výši 6,4 % HDP. Z pohledu strukturálního salda by expanzivní fiskální politika měla vést k deficitu 2,7 % HDP. Predikce počítá s růstem dluhu na úroveň 39,4 % HDP.
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2020 | 2021 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 4 625 | 4 797 | 5 111 | 5 409 | 5 749 | 5 561 | 5 860 | 5 530 | 5 781 |
| růst v %, b.c. | 6,4 | 3,7 | 6,5 | 5,8 | 6,3 | -3,3 | 5,4 | -2,2 | 4,5 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | 5,4 | 2,5 | 5,2 | 3,2 | 2,3 | -6,6 | 3,9 | -5,6 | 3,1 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | 3,9 | 3,8 | 4,0 | 3,5 | 3,1 | -5,0 | 2,2 | -1,5 | 0,8 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 1,8 | 2,5 | 1,8 | 3,8 | 2,3 | 3,8 | 2,9 | 2,6 | 2,0 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | 9,7 | -3,0 | 4,9 | 10,0 | 2,2 | -7,5 | 3,0 | -13,6 | 3,2 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,2 | 1,4 | 1,2 | -1,2 | 0,0 | -1,7 | 0,9 | -1,2 | 0,7 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | 0,9 | -0,3 | 0,5 | -0,5 | -0,2 | -1,3 | 0,6 | -0,8 | 0,8 |
| Deflátor HDP | růst v % | 1,0 | 1,1 | 1,3 | 2,6 | 3,9 | 3,6 | 1,4 | 3,7 | 1,4 |
| Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 0,3 | 0,7 | 2,5 | 2,1 | 2,8 | 3,2 | 1,9 | 3,2 | 1,6 |
| Zaměstnanost (VŠPS) | růst v % | 1,4 | 1,9 | 1,6 | 1,4 | 0,2 | -1,2 | -0,7 | -1,2 | 0,2 |
| Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 5,1 | 4,0 | 2,9 | 2,2 | 2,0 | 2,6 | 3,4 | 3,3 | 3,5 |
| Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 5,0 | 5,7 | 9,2 | 9,6 | 6,6 | -1,9 | 0,8 | 2,6 | 0,8 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 0,4 | 1,8 | 1,5 | 0,4 | -0,3 | 0,3 | 0,4 | 0,2 | 0,3 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | -0,6 | 0,7 | 1,5 | 0,9 | 0,3 | -6,4 | . | -4,1 | . |
| Předpoklady: | ||||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 27,3 | 27,0 | 26,3 | 25,6 | 25,7 | 26,3 | 25,8 | 26,5 | 26,2 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 0,6 | 0,4 | 1,0 | 2,0 | 1,5 | 1,1 | 0,9 | 1,5 | 1,5 |
| Ropa Brent | USD/barel | 52 | 44 | 54 | 71 | 64 | 42 | 48 | 38 | 40 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | 1,9 | 1,8 | 2,8 | 1,8 | 1,3 | -9,0 | 5,4 | -5,7 | 2,9 |
Tabulky a grafy
Příprava Makroekonomické predikce
aktualizováno 25.07.2013
Zhodnocení historie predikcí na MF ČR
- Makroekonomické predikce na MF ČR - pohled do zpětného zrcátka (červenec 2013)PDF (194kB)
- AnalytIQ - nástroje nejen k analýze kvality makroekonomických predikcí MFZIP (349kB)
AnalytIQ aktualizováno dne 15.9.2020
Spuštění aplikace vyžaduje Microsoft Excel 2010 nebo Microsoft Excel 2007. Je potřeba povolit makra.
Informace
-
Makroekonomická predikce je zpracovávána v odboru Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Zahrnuje predikci na běžný a následující rok (tj. do roku 2021) a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2023). Vychází 4x ročně (zpravidla v lednu, dubnu, červenci a listopadu).
-
Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
-
Uzávěrka datových zdrojů:
Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 9. září 2020, vybraná východiska predikce jsou vztažena k 31. srpnu 2020.