Novinky

Makroekonomická predikce - září 2020

oddělení 3704 - Makroekonomické predikce a strukturální politika
oddělení 3704 - Makroekonomické predikce a strukturální politika

Vydáno

  • Makroekonomická predikce
  • Makroekonomické indikátory
  • Makroekonomika
  • Ekonomika
  • Hrubý domácí produkt
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Veřejný sektor

ISSN 1804‐7971

Úvod a shrnutí

Pandemie koronaviru, přijatá protiepidemická opatření a jejich doprovodné efekty způsobily hluboký synchronizovaný propad světové ekonomiky. Jeho rozsah je v období po 2. světové válce bezprecedentní. Hospodářská politika ve všech zasažených zemích reagovala razantním uvolněním a přijetím masivních fiskálních a monetárních stimulů, což by mělo pomoci k tomu, aby pandemie měla co nejmenší dopad na dlouhodobý růst.

Oživení ekonomické aktivity, k němuž nyní dochází, však ve většině zemí patrně nebude dostatečně silné na to, aby v průběhu roku 2021 vykompenzovalo hospodářský propad z první poloviny letošního roku. Nejistoty, kterými je předpověď pro příští rok zatížena, jsou obrovské. Mezi největší patří další vývoj pandemie s rizikem případného dalšího omezení aktivity, míra pružnosti trhů práce při absorbování důsledků nevyhnutelných cyklických i strukturálních změn při útlumu či naopak expanzi některých odvětví, nebo změny v globálních produkčních řetězcích s dopadem na produktivitu práce.

Vývoj v české ekonomice ve 2. čtvrtletí 2020 byl charakterizován nejhlubším propadem hospodářského výkonu v historii samostatné ČR. Reálný hrubý domácí produkt očištěný o sezónní a kalendářní vlivy mezičtvrtletně klesl o 8,7 %, meziročně o 11,0 %. V mezinárodním porovnání jde přesto o poměrně příznivý výsledek, když HDP v eurozóně meziročně propadl o 14,7 %.

Na straně užití byl nejvýraznějším faktorem propadu příspěvek zahraničního obchodu ve výši −5,1 p. b. U vývozu zboží a služeb, který se snížil o 23,1 %, se projevilo přerušení dodavatelských vztahů, nízká poptávka hlavních obchodních partnerů i propad exportní výkonnosti. Dovoz, jehož pokles dosáhl 18,4 %, byl limitován domácí poptávkou i poptávkou exportérů po vstupech.

V rámci domácího užití bylo nejvýznamnější snížení spotřeby domácností o 7,3 %. Na vině byl jak pokles reálných mezd a nejspíše i některých dalších složek disponibilního důchodu, tak i nemožnost realizovat během trvání restriktivních opatření výdaje na některé druhy zboží a zejména služeb.

Spotřeba sektoru vládních institucí byla jedinou rostoucí složkou domácího užití s nárůstem o 2,1 %.

Překvapivě nízký byl pokles investic do fixního kapitálu o 4,6 %. Zatímco investice do ostatních budov a staveb mimo bydlení vzrostly o 6,7 %, investice do bydlení víceméně stagnovaly. Naproti tomu investice do strojů včetně motorových vozidel zaznamenaly hluboký propad.

V makroekonomické predikci pracujeme se scénářem, že již nebudou přijímána další významná restriktivní opatření v souvislosti s epidemiologickou situací. Ekonomická aktivita by měla pozvolna oživovat, a šok do agregátní poptávky i nabídky by tak měl být pouze dočasný a jednorázový.

Celkově pro rok 2020 počítáme s propadem ekonomického výkonu o 6,6 %. K hlubokému poklesu by mělo dojít ve všech oblastech užití s výjimkou spotřeby sektoru vládních institucí. Od poloviny letošního roku by ekonomická aktivita měla oživovat, v roce 2021 by tak hospodářský růst mohl dosáhnout 3,9 %.

V listopadu 2019 se poprvé od října 2012 meziroční růst spotřebitelských cen dostal nad horní 3% hranici tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Ke snížení inflace pod tuto hranici však s výjimkou května 2020 nedošlo ani v prostředí charakterizovaném propadem spotřebitelské poptávky. Příčinou jsou pravděpodobně výpadky na nabídkové straně ekonomiky společně s rychle rostoucími cenami potravin. Predikci průměrné míry inflace v roce 2020 ponecháváme na 3,2 %. V roce 2021 by měly chybět podstatnější proinflační faktory, a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit na 1,9 %.

Zaměstnanost podle Výběrového šetření pracovních sil od 2. čtvrtletí 2019 klesá. Kvůli zpožděnému efektu ekonomického propadu a s ním spojenému snížení poptávky po práci by se měl tento pokles v letech 2020 i 2021 prohloubit. Rovněž by mělo dojít ke zvýšení míry nezaměstnanosti, a to v průměru na 2,6 % v roce 2020 a dále na 3,4 % v roce 2021. Vyššímu dopadu recese na nezaměstnanost kromě vysokého počtu volných pracovních míst i zaměstnaných cizinců brání přijatá vládní opatření.

Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2020 je velkou měrou ovlivněno pandemií koronaviru. Hluboký propad ekonomické aktivity totiž s sebou nese pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů při zvýšených výdajích vynaložených na boj proti šíření epidemie a zmírnění jejích ekonomických a sociálních dopadů. Očekáváme proto deficitní hospodaření sektoru vládních institucí ve výši 6,4 % HDP. Z pohledu strukturálního salda by expanzivní fiskální politika měla vést k deficitu 2,7 % HDP. Predikce počítá s růstem dluhu na úroveň 39,4 % HDP.

 

Přehled hlavních ukazatelů
  2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2020 2021
Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 4 625 4 797 5 111 5 409 5 749 5 561 5 860 5 530 5 781
  růst v %, b.c. 6,4 3,7 6,5 5,8 6,3 -3,3 5,4 -2,2 4,5
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 5,4 2,5 5,2 3,2 2,3 -6,6 3,9 -5,6 3,1
  Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,9 3,8 4,0 3,5 3,1 -5,0 2,2 -1,5 0,8
  Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 1,8 2,5 1,8 3,8 2,3 3,8 2,9 2,6 2,0
  Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 9,7 -3,0 4,9 10,0 2,2 -7,5 3,0 -13,6 3,2
  Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. -0,2 1,4 1,2 -1,2 0,0 -1,7 0,9 -1,2 0,7
  Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. 0,9 -0,3 0,5 -0,5 -0,2 -1,3 0,6 -0,8 0,8
Deflátor HDP růst v % 1,0 1,1 1,3 2,6 3,9 3,6 1,4 3,7 1,4
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 0,3 0,7 2,5 2,1 2,8 3,2 1,9 3,2 1,6
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,4 1,9 1,6 1,4 0,2 -1,2 -0,7 -1,2 0,2
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 5,1 4,0 2,9 2,2 2,0 2,6 3,4 3,3 3,5
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 5,0 5,7 9,2 9,6 6,6 -1,9 0,8 2,6 0,8
Saldo běžného účtu % HDP 0,4 1,8 1,5 0,4 -0,3 0,3 0,4 0,2 0,3
Saldo sektoru vládních institucí % HDP -0,6 0,7 1,5 0,9 0,3 -6,4 . -4,1 .
Předpoklady:                    
Měnový kurz CZK/EUR   27,3 27,0 26,3 25,6 25,7 26,3 25,8 26,5 26,2
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 0,6 0,4 1,0 2,0 1,5 1,1 0,9 1,5 1,5
Ropa Brent USD/barel 52 44 54 71 64 42 48 38 40
HDP eurozóny růst v %, s.c. 1,9 1,8 2,8 1,8 1,3 -9,0 5,4 -5,7 2,9

 


 

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

aktualizováno 25.07.2013

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

AnalytIQ aktualizováno dne 15.9.2020
Spuštění aplikace vyžaduje Microsoft Excel 2010 nebo Microsoft Excel 2007. Je potřeba povolit makra.

Informace

  • Makroekonomická predikce je zpracovávána v odboru Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Zahrnuje predikci na běžný a následující rok (tj. do roku 2021) a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2023). Vychází 4x ročně (zpravidla v lednu, dubnu, červenci a listopadu).
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:
    Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 9. září 2020, vybraná východiska predikce jsou vztažena k 31. srpnu 2020.

 

Nejčtenější