Fiskální výhled ČR - listopad 2013
Od dubnové aktualizace Konvergenčního programu ČR a minulého vydání Fiskálního výhledu ČR v květnu tohoto roku nabraly události nečekaný směr. V červnu zasáhly část České republiky povodně a neudržitelná politická situace vyústila v polovině téhož měsíce v demisi vlády Petra Nečase. A podle prvních statistických informací patrně skončila i druhá vlna hospodářské recese.
Na demisi vlády reagoval prezident ČR jmenováním nové vlády pod vedením Jiřího Rusnoka. Ta z důvodu nevyslovení důvěry v Poslanecké sněmovně podala v srpnu demisi. Na základě možnosti dané Ústavou České republiky se 140 poslanců Parlamentu vyslovilo pro návrh na rozpuštění Poslanecké sněmovny, což prezident ČR dne 28. srpna 2013 učinil. Jedním z prvních úkolů nové Poslanecké sněmovny, vzešlé z říjnových předčasných voleb, bude projednat a schválit návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2014 a usnést se na nových částkách střednědobého výdajového rámce pro státní rozpočet a rozpočty státních fondů na léta 2015 a 2016.
Česká ekonomika podle aktuálních dat Českého statistického úřadu vystoupila ve 2. čtvrtletí 2013 z rok a půl dlouhé recese, přičemž indikátory důvěry a předstihové ukazatele naznačují, že se ekonomická aktivita bude oživovat i v nejbližších čtvrtletích. Pozitivně se projevuje ekonomický vývoj v zemích hlavních obchodních partnerů a stále slabá domácí poptávka po importech. Nízká míra inflace, měnově-politické úrokové sazby na minimu a důvěra investorů v české státní dluhopisy, stejně jako stále nedořešené problémy vládního sektoru v zemích eurozóny a slabé oživení v EU drží výnosy referenčních desetiletých státních dluhopisů ČR na velmi nízkých úrovních, v průměru za leden až září roku 2013 na 2,1 %.
Předkládaný Fiskální výhled vychází z říjnové Makroekonomické predikce ČR Ministerstva financí a z návrhu státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů na rok 2014 včetně návrhu střednědobého výhledu do roku 2016. V rozpočtových dokumentech se odráží program vlády premiéra Rusnoka, zejména pak prorůstová orientace hospodářské politiky. Nicméně vše je podřízeno cíli vystoupit na základě výsledku hospodaření vládního sektoru za rok 2013 z postupu při nadměrném schodku. Fiskální cíle v podobě deficitů vládního sektoru proto byly nastaveny tak, aby fiskální politika co možná nejméně podlamovala růst ekonomiky a zároveň byl dodržen hlavní závazek plynoucí z Paktu stability a růstu ohledně schodku rozpočtu.
Pro rok 2013 je odhadován výsledek salda vládního sektoru na úrovni −2,9 % HDP. Ze stejných hodnot se vycházelo při definování fiskálních cílů pro roky 2014 a 2015. V roce 2016 by potom saldo hospodaření sektoru vlády mělo dosáhnout −2,8 % HDP. Z hlediska očekávané pozice ekonomiky v hospodářském cyklu jde o expanzivní fiskální politiku.
Dluh vládního sektoru by se zejména díky rozpuštění rezervy vytvořené předfinancováním státního dluhu z minulých let neměl ve sledovaném horizontu tak rychle zvyšovat. Přesto by měl v roce 2016 dosáhnout téměř 50 % HDP, což by proti konci roku 2012 představovalo nárůst o 3,8 p.b.
Speciální tematická kapitola podzimního čísla se věnuje postupům při nadměrném schodku v členských zemích Evropské unie. Problematiku jsme zařadili právě z důvodu samotné snahy ČR tento postup ukončit. Vzhledem k již uzavřeným postupům v některých zemích EU za poslední dva roky anebo plánovaným ukončením či naopak prodloužením procedury činí zkušenosti ostatních zemí a výklad Evropské komise kapitolu vysoce relevantní.