CZ EN

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2024 až 2026

ISSN 2570-575X

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky (dále jen „Strategie“) byla zpracována na základě zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů. Strategie vychází z makroekonomické a fiskální predikce, přičemž pravděpodobnost jejich naplnění hodnotí Výbor pro rozpočtové prognózy. Klíčovým výstupem Strategie jsou pak závazné výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů, jejichž soulad se zákonem a prováděcí metodikou posuzuje Národní rozpočtová rada.

Výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy v České republice vycházejí vždy z určité výše strukturálního schodku. Pomineme-li přechodná ustanovení, stanovoval zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti ve svém původním znění strukturální schodek na maximálně 1 % hrubého domácího produktu. Fakticky se však výdajové rámce odvozovaly přísnější, zohledňující takzvaný střednědobý rozpočtový cíl, který je ukotvený novelizovaným zněním nařízení Rady (ES) č. 1466/97, o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik. S příchodem epidemie a požadavku pružnější reakce fiskální politiky byla výchozí úroveň strukturálního salda rozvolněna. To vyplynulo nejen z nutnosti dodatečných diskrečních opatření, ne vždy klasifikovaných jako jednorázových nebo dočasných, ale rovněž i v důsledku technických nedokonalostí cyklického očišťování, zvlášť v dobách výrazných makroekonomických výkyvů. A konečně zákonem č. 609/2020 Sb. došlo k opětovnému navýšení povoleného strukturálního deficitu, který pro rok 2022 činil 5,6 % hrubého domácího produktu, přičemž pro další roky měly být maximální strukturální deficity sníženy vždy o 0,5 procentního bodu až do dosažení střednědobého rozpočtového cíle. 

Vláda při projednávání loňské Strategie pro roky 2023 až 2025 přistoupila k vyšší fiskální restrikci, než požaduje zákon, a snížila výchozí hodnotu strukturálního deficitu o 0,9 procentního bodu. V souladu s návrhem zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů, jehož předmětem je kromě konkrétních konsolidačních opatření také zpřísnění výdajových rámců, je touto Strategií navrhován výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů pro rok 2024 na úrovni strukturálního salda ve výši -2,75 % HDP. Pro další roky odpovídají navržené výdajové rámce meziočnímu zlepšování strukturálního salda v souladu s aktuálně platnou legislativou, tj. o 0,5 procentního bodu ročně. Tato výše by měla zajistit schopnost začlenit jak priority vlády deklarované v jejím Programovém prohlášení, zohlednit rizika fiskálního vývoje v roce 2023, tak i možné zapojení prostředků na investice kryté půjčkou z Nástroje pro oživení a odolnost.

Strategie byla schválena vládou České republiky dne 14. června 2023 jako výchozí dokument pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů. Výdajové rámce však lze v průběhu přípravy státního rozpočtu aktualizovat, ovšem pouze o novou makroekonomickou prognózu a na ni navazující prognózu příjmů státního rozpočtu a státních fondů, příjmy z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů či o opatření nezbytné k pokrytí výjimečných událostí, jako je stav nouze, stav ohrožení státu nebo rozsáhlá živelní pohroma.

Při vypracování Strategie se Ministerstvo financí řídilo metodickými postupy, které byly diskutovány a odsouhlaseny Národní rozpočtovou radou (MF ČR a NRR, 2020). Pro výdajový rámec na následující tři roky je klíčová prognóza makroekonomického vývoje, stejně jako příjmů veřejných institucí. Ty byly dne 18. dubna 2023 posouzeny Výborem pro rozpočtové prognózy, který je vyhodnotil jako realistické (VRP, 2023a, 2023b).

Ačkoliv rizika a nejistoty ohledně budoucího vývoje jsou značná, je velmi pravděpodobné, že se česká ekonomika bude v následujících letech nacházet pod úrovní svého rovnovážného výstupu. Scénář budoucího vývoje stojí na předpokladu, že k uzavírání produkční mezery bude docházet během celého horizontu Strategie, avšak k úplnému uzavření v tomto období nedojde. Hodnocení pozice ekonomiky umožňuje vyčíslit vliv hospodářského cyklu na příjmy veřejných financí, konkrétně na příjmy daňové včetně příspěvků na sociální zabezpečení. Výše výdajových rámců je také ovlivněna hospodařením ostatních složek veřejných financí, jelikož střednědobý rozpočtový cíl, resp. výchozí strukturální deficit, se stanovuje a hodnotí nikoliv pouze pro státní rozpočet a státní fondy, ale pro celé veřejné finance vymezené platným zněním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013, o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii. U ostatních částí veřejných financí předpokládáme, že budou v letech výhledu hospodařit spíše s přebytky, které primárně budou determinovat místní vládní instituce. 

Na základě těchto skutečností činí konsolidovaný hotovostní výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů pro rok 2024 celkem 2 222 mld. Kč, pro rok 2025 celkem 2 280 mld. Kč a 2 318 mld. Kč pro rok 2026. 

Strategie v částech 2 a 3 odvozené výdajové rámce rozvádí o aktuálně platné finanční vztahy mezi jednotlivými úrovněmi veřejných rozpočtů a zahajuje tím nový rozpočtový proces. Vzhledem k velikosti, resp. všeobecnému významu transferových a dotačních vazeb, je důraz kladen na finanční vztahy vůči územním samosprávným celkům a systému veřejného zdravotního pojištění. Tím jsou charakterizovány současné vazby k subjektům pokrývajícím většinu celkových výdajů sektoru vládních institucí.

Dokumenty ke stažení

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.