Novinky

Vydali jsme

Přehled aktuálně vydaných informací v segmentech veřejného, soukromého a zahraničního sektoru. Nově přidané články.

ilustrace
Sektor
Oblast
Specifické téma
Období

Vydáno

Vládní záruky 2014-2017

Informace požadované zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Vydáno

Informativní přehled povolených zařízení - stav k 30.10.2018

Ministerstvo financí, odbor 34 - Státní dozor nad hazardními hrami připravil aktualizovaný informativní přehled technických herních zařízení v České republice, kterým Ministerstvo financí vydalo povolení. Přehled je aktuální k datu 30.10.2018 a celkový počet technických herních zařízení (EMR, IVT, LLS, atd.), včetně sázkových her v kasinu evidovaných bez rozdělení na technická a netechnická zařízení, dosahuje 3331 kusů.

Aktualizováno

Úvěry v selhání

Informace požadované zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Vydáno

Reakce Ministerstva financí na Zprávu Národní rozpočtové rady

Ministerstvo financí vítá Zprávu Národní rozpočtové rady (NRR) jako užitečný vklad do diskuze, která probíhá již řadu let. Problematika reformy důchodového systému, stejně jako dalších částí sociálního systému, je jednou z priorit současné vlády. Ministerstvo financí je připraveno poskytnout plnou součinnost gesčně příslušnému rezortu práce a sociálních věcí při přípravě opatření, která přispějí k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému.

Vydáno

Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů a Regionálních rad regionů soudržnosti k 30.9.2018

Ke konci září 2018 vykázaly kraje, obce, dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) a Regionální rady regionů soudržnosti celkové konsolidované příjmy ve výši 397,1 mld. Kč a celkové konsolidované výdaje 374,5 mld. Kč. Proti stejnému období minulého roku vzrostly celkové příjmy územních rozpočtů o 41,6 mld. Kč a jejich celkové výdaje o 63,3 mld. Kč. Výsledný přebytek hospodaření (22,6 mld. Kč) se proto proti září loňského roku snížil o 21,7 mld. Kč.

Vydáno

Žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

  1. Vycházel (resp. inspiroval se) předkladatel uvedené novely - co se týče zavedení institutu nespolehlivého plátce - z nějaké zahraniční právní úpravy? Pokud ano, tak ze které. Pokud ne, tak z jakých podkladů předkladatel vycházel?
  2. Z jakých konkrétních důvodů je podle předkladatele nevhodné a možná i protiústavní doplňování znaků nespolehlivého plátce formou podzákonného právního předpisu (viz výše zvýrazněný text)?
  3. Jaká úvaha vedla předkladatele k závěru, že doplňování znaků nespolehlivého plátce formou výkladových stanovisek Generálního finančního ředitelství je vhodnější a z hlediska právního státu méně problematická?