Vydáno
Žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.
„v článku se píše:
Ministryně ale odmítá, že by mohli loterii ovládnout profesionální hráči využívající počítačové programy či internetové boty ...
„Odmítáme tvrzení, že by účtenkovka měla být ovládnuta počítačovými roboty. Ministerstvo financí má k dispozici nástroje, jak případné nekalé jednání hráčů odhalit a sankcionovat.“
V dalším pozdějším článku se píše:
V úterý podepsala (ministryně) smluvní dodatek s provozovatelem loterie Wincor Nixdorf se stanovením maximálního počtu účtenek na jednoho hráče na 500 za měsíc. Čeká se na podpis firmy.
Jakožto programátor mám představu, že bych dokázal napsat robota, který simuluje chování člověka. Zároveň si neumím představit, že by jeden člověk (případně několik střídajících se lidí) dokázal za měsíc fyzicky zadat přes 11 tisíc účtenek – tedy mi vychází, že účtenky musel zadávat robot. Prostou úvahou mi také vychází, že zadavatel musel účtenky sehnat od jiných lidí, protože nepovažuji za možné ani rentabilní realizovat takové množství nákupů.
V souvislosti s těmito sděleními mám následující otázky:
-
Je tvrzení, že ministerstvo financí má k dispozici nástroje pro odhalení robotů (což patří k nekalým jednáním), pravdivé?
-
Pokud je odpověď na otázku 1 kladná, proč není tento nástroj používán a namísto toho se ministerstvo rozhodlo změnit pravidla?
-
Na tomto typu her může vzniknout závislost a nikde na stránkách účtenkovky jsem nenalezl varování před tímto nebezpečím. Jak se ministerstvo vypořádává s tím, že podporuje vznik závislosti na této hře, navíc bez varování?
-
Loterie je hrazená z veřejných prostředků, navíc se jedná o morálně pochybný podnik (předchozí otázka). Očekával bych tedy, že její provozování bude probíhat pod veřejnou kontrolou, zda je celý proces slosování řádný a férový vůči hráčům. Proč není slosování veřejné?“