Dámské vložky, tampóny, kalíšky a další menstruační pomůcky budou spadat do nejnižší sazby DPH.

1. „Na základě jakého podkladu MŽP stanovilo MF odhad výše 70-80 mil EUR - průměrný roční příspěvek České republiky do rozpočtu EU pro roky 2021-2027.
   Podklad dodaný MŽP- existuje nějaký? Pokud ano prosím o jeho zaslání což jsem již v první žádosti žádal.
2. Děkuji rovněž za vysvětlení řádného názvu nový vlastní zdroj pro financování rozpočtu EU (mnou nazývaný POKUTA). Žádám rovněž o informaci, zda-li je skutečností, že pokud státy budou lépe recyklovat tj. zpracovávat ne pouze třídit (jak je stále mylně uváděno MŽP) na výrobky 65% a více celkového plastového odpadu nebudou muset odvádět žádné odvody za nový vlastní zdroj pro financování rozpočtu EU (mnou nazývané POKUTA)? Rozumím tomu, že název POKUTA je záměrně nahrazován zavádějícím nesrozumitelným a složitým názvem pro občany ČR - nový vlastní zdroj pro financování rozpočtu EU, což z mého pohledu POKUTOU stále zůstává!
3. Dále žádám o informaci, jak vysoké byly příspěvky ČR do rozpočtu EU hrazené na základě stávajících zdrojů (zdroj založený na výši hrubého národního důchodu jak uvádíte) roků 2017,2018,2019 a odhad na rok 2020. Rozumím tomu správně, že od roku 2021 tento příspěvek již nebude hrazen a je nahrazen novým tj. vlastním zdrojem pro financování rozpočtu EU (mnou nazývaný POKUTA)?
4. Existují nějaké nástroje či tlak MF na MŽP, který by prokazoval tlak MF na maximalizaci (snížení) nově zaváděného vlastního zdroje pro financování rozpočtu EU? Vaše sdělení na mne dělá dojem, že MF potažmo MŽP je úplně jedno, kolik jednorázových plastových obalů bude skládkováno či spáleno a kolik bude zrecyklováno, neboť se dříve platilo stejně a bude se platit dál jak uvádíte? Stejné vysvětlení uvádí také ředitel odboru odpadů MŽP Jan Maršák ve svých sděleních a dále píše, že nový vlastní zdroj pro financování rozpočtu EU (mnou nazývaný POKUTA) nezaplatí občan, ale že nový vlastní zdroj pro financování ozpočtu EU (mnou nazývaný POKUTA) bude placen z rozpočtu, jako by nevěděl, že rozpočet plní daňoví poplatníci ČR!“

• „Jaké byly celkové výnosy dražeb povolenek na emise skleníkových plynů dle zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (dále jen „zákon o ETS“) v letech 2010-2019, případně i za uplynulou část roku 2020, pokud jsou tyto údaje známé?
• Jaká část těchto výnosů byla v souladu s § 7 odst. 6 zákona o ETS v jednotlivých letech 2010-2019, případně i 2020, alokována do rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí?
• Jaká část těchto výnosů byla v souladu s § 7 odst. 6 zákona o ETS v jednotlivých letech 2010-2019, případně i 2020, alokována do rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu?
• S jakým výhledem výnosu dražeb emisních povolenek počítá návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2021, který je v současnosti předložen Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 1067/0?
• S jakou výší výnosu dražeb emisních povolenek počítá návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2021 pro přidělení do rozpočtových kapitol Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu?“

Ministerstvo financí, odbor 73 - Procesní agendy a regulace hazardu připravil aktualizovaný informativní přehled technických herních zařízení v České republice, kterým Ministerstvo financí vydalo povolení. Přehled je aktuální k datu 1.12.2020 a celkový počet technických herních zařízení (EMR, IVT, LLS, atd.), včetně sázkových her v kasinu evidovaných bez rozdělení na technická a netechnická zařízení, dosahuje 777 kusů.

Ministerstvo financí, odbor 73 - Procesní agendy a regulace hazardu připravil informativní přehled sázkových kanceláří v České republice, kterým Ministerstvo financí vydalo povolení k provozování kursových sázek. Přehled je aktuální k datu 27.11.2020 a celkový počet sázkových kanceláří dle ZHH je 2155.

Podíl jednotlivých obcí v procentech na části celostátního hrubého výnosu daně z technických her dle § 7 odst. 1 b) zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her pro období 1. 1. - 31. 3. 2021.

V úterý 1. prosince proběhne videokonferenční jednání ministrů financí a hospodářství zemí Evropské unie, které se bude konat namísto původně plánovaného prezenčního zasedání Rady ECOFIN. Předcházet mu bude jednání Euroskupiny v rozšířeném formátu. Za Českou republiku povede jednání ministryně financí Alena Schillerová.

Emisní kalendář vychází ze Strategie financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2020 a Strategie financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2020 aktualizace na 2. pololetí.

• Datum uveřejnění: 23.11.2020
• Příští emisní kalendář bude uveřejněn v týdnu od 21.12.2020 společně se Strategií financování a řízení státního dluhu na rok 2021.

Emisní kalendář vychází ze Strategie financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2020 a Strategie financování a řízení státního dluhu ČR na rok 2020 aktualizace na 2. pololetí.

• Datum uveřejnění: 23.11.2020
• Příští emisní kalendář bude uveřejněn v týdnu od 21.12.2020 společně se Strategií financování a řízení státního dluhu na rok 2021.