CZ EN

Makroekonomická predikce - leden 2022

ISSN 1804‐7971

Úvod a shrnutí

Ekonomický výkon ve většině vyspělých ekonomik již překročil úroveň konce roku 2019, nebo se k ní blíží. Oživení je však křehké a velmi nerovnoměrné jak mezi jednotlivými zeměmi, tak i z odvětvového pohledu. Nejvíce zasaženými zůstávají služby závislé na mezilidských kontaktech, jako je cestování, turistika a různé volnočasové aktivity. Naopak globální poptávka po spotřebním zboží je i díky doposud převážně velmi uvolněné fiskální a měnové politice vysoká. Nabídkovou stranu však limitují přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích a nedostatek některých specifických výrobních vstupů. Výsledkem je zrychlení inflace ve všech cenových okruzích včetně spotřebitelských cen.

Velmi otevřená česká ekonomika s vysokým podílem výroby automobilů na přidané hodnotě je v tomto směru značně zranitelná. Problémy na nabídkové straně ekonomiky posilují nepříznivý inflační vývoj, zpomalují ekonomický růst a přispívají k poklesu přebytku běžného účtu platební bilance.

Ve 3. čtvrtletí 2021 se reálný hrubý domácí produkt ČR, očištěný o sezónní a kalendářní vlivy, mezičtvrtletně zvýšil o 1,6 %. Meziroční růst (bez očištění) dosáhl 3,0 %.

Spotřeba domácností se zvýšila o 5,9 %. To bylo dáno jak růstem reálného disponibilního důchodu, tak uvolněnými protiepidemickými opatřeními, které spolu se zlepšením důvěry spotřebitelů vedly k poklesu míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšených výdajů ve zdravotnictví a růstu zaměstnanosti vzrostla o 3,0 %.

Tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší jen o 0,4 %. Nárůst investic do obydlí, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví byl doprovázen poklesem ostatních kategorií. Ze sektorového hlediska růst podpořily investiční výdaje domácností a vládních institucí.

Příspěvek změny stavu zásob a cenností k ekonomickému růstu dosáhl 6,8 p. b., což bylo nejvíce od začátku časové řady v roce 1997. Firmy doplňovaly skladové zásoby, zřejmě aby předešly výpadkům v dodávkách komponent i ztrátám vyplývajícím z vysoké inflace, a také se zvýšily zásoby nedokončené výroby.

Příspěvek salda zahraničního obchodu byl ale hluboce záporný (−7,2 p. b.), a to nejen kvůli výpadkům produkce na export, ale i vysokému tempu dovozu danému silnou akumulací zásob.

Odhadujeme, že za celý rok 2021 vzrostl ekonomický výkon ČR o 2,9 %, k čemuž kladně přispěly všechny složky domácí poptávky, nejvíce změna stavu zásob a spotřeba domácností. Naopak saldo zahraničního obchodu růst ekonomiky silně zpomalilo.

Pro rok 2022 pracujeme v predikci se scénářem, že se zhoršující epidemickou situaci podaří zvládnout bez nutnosti přijímat makroekonomicky významná protiepidemická omezení. Současně očekáváme, že by ještě v první polovině letošního roku měly přetrvávat nepříznivé efekty růstu cen vstupů a narušení výrobních řetězců.

Růst ekonomiky o 3,1 % by pak měl být tažen investičními výdaji soukromého sektoru i veřejných institucí. Významným prorůstovým faktorem by nadále měla být spotřeba domácností. Bude ji však tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií. Pozitivní příspěvek by mělo vykázat i saldo zahraničního obchodu.

Vysoká inflace se stává makroekonomickým a sociálním problémem. Průměrná míra inflace v roce 2021 dosáhla 3,8 %, letos by měla činit 8,5 %. Meziroční inflace by se v 1. čtvrtletí 2022 měla pohybovat v blízkosti 10 % a i ve zbývající části roku by měla zůstat zvýšená. K inflaci by letos měl významně přispět nárůst cen elektřiny a zemního plynu. Proinflačním směrem bude působit také cena ropy a jednotkové náklady práce, síla těchto faktorů by ale měla být menší než v roce 2021. Frikce v zásobování nejspíše budou přetrvávat i v 1. polovině roku. Protiinflačně by se naopak mělo projevit posilování české koruny k euru, ke kterému vedlo zvyšování měnově-politických sazeb.

Na trhu práce se po krátké pauze opět projevují nerovnováhy, které jej charakterizovaly před propuknutím epidemie. Nedostatek pracovníků přetrvává prakticky ve všech odvětvích ekonomiky. Díky pokračujícímu růstu ekonomiky se nezaměstnanost dále snižuje. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v listopadu 2021 klesla na 2,3 %, což je nejnižší hodnota od dubna 2020. Odhadujeme, že míra nezaměstnanosti v roce 2021 v průměru dosáhla 2,8 % a v roce 2022 dále klesne až na 2,3 %.

Výpadky v dodavatelských řetězcích a nucené odstávky výroby v průmyslu vedly k výraznému poklesu přebytku běžného účtu platební bilance. Zhoršení kladného salda rovněž ovlivnila silná dynamika dovozu zboží. Nedostatek komponent by spolu s růstem cen výrobních vstupů a energií měl obchodní bilanci negativně ovlivňovat i letos. Odhadujeme proto, že běžný účet dosáhl v roce 2021 schodku ve výši 1,0 % HDP, který by se v roce 2022 mohl prohloubit na 1,3 % HDP.

Hospodaření veřejných financí bylo v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví, stejně jako dopady stimulační fiskální politiky. Odhadujeme, že expanzivní fiskální politika vedla v roce 2021 k deficitu ve výši 6,1 % HDP a k nárůstu zadlužení na 42,0 % HDP.

 

Přehled hlavních ukazatelů
  2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2021 2022
Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 4 797 5 111 5 410 5 790 5 694 6 103 6 617 6 038 6 498
  růst v %, b.c. 3,7 6,5 5,8 7,0 -1,7 7,2 8,4 6,0 7,6
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 2,5 5,2 3,2 3,0 -5,8 2,9 3,1 2,5 4,1
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,8 4,0 3,5 2,7 -6,8 4,8 2,3 3,7 4,7
Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 2,5 1,8 3,8 2,5 3,4 1,9 0,4 2,3 0,4
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. -3,0 4,9 10,0 5,9 -7,5 0,8 5,4 4,6 5,4
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. 1,4 1,2 -1,2 0,0 -0,5 -3,0 0,6 -2,5 0,4
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -0,3 0,5 -0,5 -0,3 -0,8 3,2 0,0 1,6 0,0
Deflátor HDP růst v % 1,1 1,3 2,6 3,9 4,4 4,1 5,2 3,4 3,4
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 0,7 2,5 2,1 2,8 3,2 3,8 8,5 3,5 6,1
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,9 1,6 1,4 0,2 -1,3 -0,4 1,1 -0,5 0,8
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 4,0 2,9 2,2 2,0 2,6 2,8 2,3 3,0 2,7
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 5,7 9,2 9,6 7,8 0,2 5,7 5,4 5,3 5,1
Saldo běžného účtu % HDP 1,8 1,5 0,4 0,3 3,6 -1,0 -1,3 -0,1 -0,3
Saldo sektoru vládních institucí % HDP 0,7 1,5 0,9 0,3 -5,6 -6,1 . -7,2 -4,4
Předpoklady:                    
Měnový kurz CZK/EUR   27,0 26,3 25,6 25,7 26,4 25,6 24,4 25,6 25,0
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 0,4 1,0 2,0 1,5 1,1 1,9 3,3 1,9 2,7
Ropa Brent USD/barel 44 54 71 64 42 71 76 70 72
HDP eurozóny růst v %, s.c. 1,8 2,8 1,8 1,6 -6,5 5,1 3,9 5,0 3,9

 


Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

Informace

  • Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na rok 2022 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2024). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:
    Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 13. lednu 2022, vybraná východiska predikce jsou vztažena k 6. lednu 2022.

Dokumenty ke stažení

Zobrazit formulář

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.