Novinky

Fiskální výhled ČR - listopad 2017

odbor 37 - Hospodářská politika
odbor 37 - Hospodářská politika

Vydáno

  • Fiskální výhled ČR
  • Makroekonomická predikce
  • Makroekonomické indikátory
  • Makroekonomika
  • Prognóza
  • Ekonomika
  • Vládní fiskální data
  • Veřejný sektor

ISSN 1804‐7998

V prvním pololetí vzrostla česká ekonomika oproti minulému roku o 3,7 %. Růst se opíral o robustní domácí poptávku podpořenou vysokými kladnými saldy zahraničního obchodu. Působivá dynamika české ekonomiky se promítá i do hospodaření veřejných financí. Bez zkreslení projekty z Evropské unie dosáhlo saldo státního rozpočtu za leden až říjen přebytku téměř 17 mld. Kč. Územní samosprávné celky pak do konce září vykázaly přebytek přes 44 mld. Kč a zdravotní pojišťovny kladné saldo nad 6 mld. Kč. I přes navýšení běžných a investičních výdajů je důvodem tak razantních přebytků nadprůměrný růst daňových příjmů. Daňové tituly tvořící přibližně tři čtvrtiny celkových daňových příjmů rostou v tomto roce minimálně 8% tempem.

V roce 2016 skončily poprvé celé veřejné finance České republiky v přebytku. Posun k přebytkovému hospodaření byl důsledkem podstatného zlepšení strukturálního salda. Aktuální predikce hospodaření sektoru vládních institucí v letošním i příštích letech naznačuje, že se nejednalo o výjimku. Dle očekávaného makroekonomického vývoje a rozpočtových dopadů vládních politik pro příští roky odhadujeme, že strukturální saldo by mělo být i nadále kladné a celkové saldo by se se stabilním ekonomickým růstem mělo dále zlepšovat.

V lednu tohoto roku byl schválen soubor právních předpisů, který transponoval do českého právního řádu směrnici Rady Evropské unie o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Z této skupiny klíčový zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti zcela změnil způsob, jakým se stanovují výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy. Určení výdajových rámců se nyní odvíjí od tzv. střednědobého rozpočtového cíle vycházejícího z konceptu strukturálního salda, které nezahrnuje vlivy hospodářského cyklu a jednorázových opatření. Střednědobý rozpočtový cíl zabezpečuje dlouhodobě udržitelné hospodaření celého sektoru vládních institucí, stejně jako prostor pro působení automatických stabilizátorů. Reforma fiskálního a rozpočtového rámce z roku 2017 propojila střednědobý rozpočtový cíl s národní rozpočtovou metodikou pro státní rozpočet a státní fondy, čímž dovádí evropská nařízení k Paktu o stabilitě a růstu do národního rozpočtového procesu.

Hodnoty a odvození výdajových rámců na roky 2018 až 2020 obsahuje Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky, schválená vládou dne 24. dubna 2017. Z jejích aktualizovaných částek rámců pak vychází letošní návrh státního rozpočtu na rok 2018, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů. Předkládaný Fiskální výhled České republiky se o ně opírá zvláště v rovině nastavení veřejných výdajů. Dále vychází z listopadové Makroekonomické predikce České republiky Ministerstva financí a rozvádí ji o detailní aspekty fiskálního vývoje.

Fiskální výhled České republiky očekává v letošním roce přebytek hospodaření sektoru vládních institucí ve výši 1,1 % HDP, tvořený z převážné většiny saldem územních samosprávních celků. Pro rok 2018 odhadujeme další nárůst přebytku hospodaření celého sektoru vládních institucí na 1,3 % HDP, a to i přes značnou dynamiku náhrad zaměstnancům, sociálních dávek, či investic. Prognózované silně rostoucí příjmy daňových titulů včetně příspěvků na sociální a zdravotní pojištění by totiž měly být, podobně jako v tomto roce, taženy nejenom ekonomickou konjunkturou, ale i výnosy z realizovaných opatření proti daňovým únikům. Výhled hospodaření po roce 2018 bude dán novým nastavením hospodářské politiky vlády, která bude jmenována po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Současný směr však indikuje postupné zlepšování salda sektoru vládních institucí až na 1,7 % HDP v roce 2020 a pokles poměru dluhu na HDP na cca 31 % v témže roce.

Fiskální výhled České republiky rovněž přináší první informace k výsledkům nových dlouhodobých projekcí penzijních výdajů. Vyčíslené budoucí náklady dávají představu o příčinách a velikosti rizik dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému v České republice. Nová demografická projekce Eurostatu předvídá poměrně značný pokles v počtu obyvatel České republiky v dlouhém období. Poměr osob starších 65 let k osobám v produktivním věku 15 až 64 let se má do roku 2070 téměř zdvojnásobit a dosáhnout zhruba 50 %. Ačkoliv je projekce počtu a struktury obyvatelstva České republiky poměrně pesimistická, její dopady na vývoj penzijních výdajů v čase tlumí aktuální vývoj důchodového účtu. Jeho schodek v roce 2016 činil 0,3 % HDP. Kromě demografického vývoje však výrazným způsobem prohlubují deficit důchodového systému jeho nedávné změny, především pak zastropování věku odchodu do důchodu. Současný systém ovšem obsahuje možnost revize důchodového věku. Pokud bude adekvátně zvyšován dle očekávané doby dožití, mohou být budoucí náklady důchodového systému citelně sníženy.

Hospodářský vývoj v posledních letech vedl k prudkému nárůstu počtu nezávislých fiskálních institucí ve světě. V Evropské unii došlo k posílení institucionálního rámce fiskální politiky dohodou nad novou společnou legislativou, která vyžaduje zavedení prvků nezávislých fiskálních institucí v každém členském státě. U příležitosti účinnosti nového zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který zřizuje v České republice Národní rozpočtovou radu, se poslední, tematická kapitola věnuje právě fungování nezávislých fiskálních institucí, jejich funkcím a vykonávaným činnostem. Z formálního hlediska patří česká Národní rozpočtová rada spíše k menším fiskálním radám, nicméně s nezanedbatelnou metodicko-konzultační a hodnotící rolí v národním rozpočtovém procesu.

Dokumenty ke stažení


Fiskální výhled je zpracováván s roční periodicitou (zpravidla v listopadu). Zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.

Doporučované

Nejčtenější