Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů a Regionálních rad regionů soudržnosti k 30. 6. 2021
K 30. 6. 2021 vykázaly obce, dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“), kraje a Regionální rady regionů soudržnostii (dále jen „regionální rady“) s celkovými konsolidovanými příjmy ve výši 352,5 mld. Kč a s celkovými konsolidovanými výdaji ve výši 300,7 mld. Kč, takže dosáhly přebytkového hospodaření 51,8 mld. Kč. Zatímco se příjmy územních rozpočtů navýšily oproti červnu roku 2020 o 38,8 mld. Kč, tj. o 12,4 %, tak výdaje vzrostly pouze o 8,4 mld. Kč, což představuje růst o 2,9 %. Přebytek hospodaření k 30. 6. 2021 byl v porovnání s červnem minulého roku, kdy činil 21,4 mld. Kč, vyšší o 30,4 mld. Kč (viz graf č. 1). Kladné saldo hospodaření územních rozpočtů bylo ovlivněno přijatými transfery kraji z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na přímé náklady na vzdělávání. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání celkové příjmy činí 246,1 mld. Kč, výdaje 218,1 mld. Kč1 a saldo hospodaření tak dosáhlo 28 mld. Kč.
Transfery k 30. 6. 2021 již druhým rokem po sobě převýšily daňové příjmy (viz graf č. 2), a to zejména z důvodu stále rostoucích transferů ze státního rozpočtu na přímé náklady na vzdělávání. V roce 2021 kraje a obce prozatím2 obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 835,4 mil. Kč.
I. Kraje
Kraje hospodařily k 30. 6. 2021 s celkovými příjmy 172 mld. Kč, s celkovými výdaji 145,9 mld. Kč a dosáhly kladného salda hospodaření 26,1 mld. Kč (viz graf č. 3). V porovnání s předešlým rokem vzrostly příjmy o 20,9 mld. Kč, tj. o 13,9 %, a výdaje o 7,5 mld. Kč, tj. o 5,4 %. Trend růstu celkových příjmů tak navázal na meziroční růsty příjmů, které byly zaznamenány v celém sledovaném období, tj. od roku 2013. Výsledek hospodaření krajů byl významně ovlivněn přijatými transfery z rozpočtu MŠMT na přímé náklady na vzdělávání, kdy k 30. 6. 2021 nebyla významná část přeposlána školám jako konečným příjemcům. Pokud očistíme celkové příjmy a výdaje krajů o přímé náklady na vzdělávání, tak celkové příjmy činily 74,7 mld. Kč, výdaje 68,8 mld. Kč1 a kladné saldo hospodaření dosáhlo 6 mld. Kč.
U daňových příjmů byl k 30. 6. 2021 zaznamenán meziroční růst o 14,5 %, tj. o 4,5 mld. Kč, a to i přes probíhající pandemii COVID-19 a související přijatá opatření zejména v prvním čtvrtletí tohoto roku. Objem daňových příjmů se v roce 2021 meziročně výrazně navýšil, kdy příjmy z daní převýšily ve srovnatelném období i daňové příjmy v roce 2019. Na tomto pozitivním výsledku se především podílel růst daní z příjmů právnických osob a růst daně z přidané hodnoty. Nejvýznamnější daňový příjem krajů v celém sledovaném období představuje příjem z daně z přidané hodnoty, jejíž inkaso k 30. 6. 2021 činilo 19,2 mld. Kč a meziročně se zvýšilo o 15,1 %. Výrazný meziroční nárůst byl vykázán v případě daní z příjmů právnických osob, kdy inkaso z těchto daní meziročně vzrostlo o 62,8 % na 8,9 mld. Kč. Daně z příjmů fyzických osob dosáhly hodnoty 7 mld. Kč a meziročně poklesly o 17,8 %, a to z důvodu zrušení superhrubé mzdy, které bylo do určité míry kompenzováno růstem podílu krajů na rozpočtovém určení daní, a to z 8,92 % na 9,78 %. Marginální zastoupení měly ostatní daně, které činily 0,4 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 8,1 % (viz graf č. 4). Růst daňových příjmů odpovídá aktuální daňové predikci Ministerstva financí, která je mnohem optimističtější než ze začátku roku.
Celkový objem přijatých transferů krajů k 30. 6. 2021 činil 132,6 mld. Kč. Meziročně se přijaté transfery zvýšily o 16,1 mld. Kč, tj. o 13,8 %. Růst byl vykázán zejména v části neinvestičních transferů, které dosáhly 126,7 mld. Kč, což bylo o 15,2 mld. Kč, respektive o 13,7 % více než v předešlém roce. Dominantní část přijatých transferů představovaly transfery z rozpočtu MŠMT na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na vzdělávání, které kraje rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením, a na dotace pro soukromé školy. Ke konci června činila výše přijatých prostředků na přímé náklady na vzdělávání 97,3 mld. Kč (meziroční růst o 9,7 mld. Kč, tj. o 11,1 %) a prostředky určené soukromému školství činily 3,4 mld. Kč (meziroční růst o 0,5 mld. Kč, tj. o 17,5 %). Vedle toho byly poskytnuty transfery z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve výši 18,5 mld. Kč určené na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb. V porovnání s loňským rokem 2020 byly tyto transfery vyšší o 2,4 mld. Kč, tj. o 14,5 %. Kraje v prvním pololetí tohoto roku obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 ve výši 213,1 mil. Kč.
Přijaté investiční transfery k 30. 6. 2021 činily 5,9 mld. Kč. V komparaci s rokem 2020 se navýšily o 0,9 mld. Kč, tedy o 17,9 %. Největší část tvořily transfery poskytované z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj (dále je „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu v hodnotě 3,5 mld. Kč (meziroční růst o 0,2 mld. Kč, resp. o 6,3 %). Dále se jednalo o prostředky poskytnuté z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury určené na financování dopravní infastruktury ve výši 1 mld. Kč a o prostředky poskytnuté z rozpočtu Ministerstva životního prostředí určené na Operační program Životní prostředí 2014–2020 ve výši 0,6 mld. Kč a program Nová zelená úsporám v hodnotě 0,4 mld. Kč.
Běžné výdaje krajů k 30. 6. 2021 představovaly 134,3 mil. Kč. Došlo k jejich meziročnímu růstu o 9,1 mld. Kč (tj. o 7,3 %). Přibližně tři čtvrtiny (75,5 %) celkových běžných výdajů byly tvořeny transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím a které činily 101,4 mld. Kč (meziroční růst o 6,8 mld. Kč, tj. o 7,2 %). Kapitálové výdaje dosáhly 11,6 mld. Kč a v porovnání s červnem předchozího roku poklesly o 1,6 mld. Kč, tj. o 12,2 %.
Výdaje z rozpočtů krajů v roce 2021 směřovaly především do oblasti vzdělávání a školských služeb (viz graf č. 5). Výdaje krajů určené na vzdělávání a sociální služby jsou v naprosté většině financované ze státního rozpočtu.
U krajů a jimi zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) došlo od konce roku 2020 do 30. 6. 2021 k navýšení zůstatku na bankovních účtech3 (dále jen „BÚ“) i zároveň k růstu dluhu4 (viz graf č. 6). Stav na bankovních účtech se od konce minulého roku zvýšil o 33,3 mld. Kč, tj. o 63,8 % na celkových 85,4 mld. Kč a dluh krajů vzrostl o 1,3 mld. Kč, tj. o 5,8 % na 23,1 mld. Kč. Tento významný nárůst je poznamenán nevyplacením významné části přijatých peněžních prostředků z titulu přímých nákladů na vzdělávání školám do konce měsíce června.
II. Obce
Obce k 30. 6. 2021 hospodařily s celkovými příjmy 183,8 mld. Kč, s celkovými výdaji 158,8 mld. Kč a dosáhly kladného salda hospodaření 25 mld. Kč. Ve srovnání s předešlým rokem vzrostly příjmy o 17,5 mld. Kč, tj. o 10,5 % a výdaje se zvýšily o 0,9 mld. Kč, resp. o 0,6 % (viz graf č. 7). Přebytkový výsledek hospodaření obcí byl nepatrně ovlivněn přijatými transfery hl. m. Prahou z rozpočtu MŠMT na přímé náklady na vzdělávání, kdy k 30. 6. 2021 nebyla významná část přeposlána školám. Pokud očistíme celkové příjmy a výdaje o přímé náklady na vzdělávání, tak by celkové příjmy činily 171,4 mld. Kč, výdaje 149,4 mld. Kč1 a saldo hospodaření by tak dosáhlo 22 mld. Kč.
Oproti minulému roku 2020 došlo k 30. 6. 2021 k navýšení celkových daňových příjmů obcí o 11 %, tj. o 11,9 mld. Kč. Vývoj daňových příjmů obcí odpovídá aktuální predikci zpracovanou Ministerstvem financí. Nárůst daňových příjmů byl způsoben zejména růstem daní z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty (viz graf č. 8). U daně z příjmů fyzických osob se začalo projevovat zrušení superhrubé mzdy, které bylo do určité míry kompenzováno navýšením podílu výnosu daní obcí dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 %.
Celkový objem transferů přijatých do rozpočtů obcí k 30. 6. 2021 dosáhl 42,1 mld. Kč. V komparaci s minulým rokem to bylo o 3 mld. Kč, resp. o 7,5 % více. Majoritní část přijatých transferů byla tvořena neinvestičními transfery, které činily 34,2 mld. Kč (meziroční nárůst o 3,2 mld. Kč, tj. o 10,2 %). Investiční transfery dosáhly 7,9 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 0,2 mld. Kč, tj. o 2,6 %. Nejvýznamnější část neinvestičních transferů tvořily prostředky přijaté hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání ve výši 12,4 mld. Kč (růst o 1,3 mld. Kč, tj. o 11,4 %) a na dotace pro soukromé školy ve výši 1,4 mld. Kč (růst o 0,2 mld. Kč, tj. o 19,4 %). Dále se jednalo například o neinvestiční nedávkové transfery podle zákona o sociálních službách z rozpočtu MPSV ve výši 1,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,2 mld. Kč, tj. o 15,8 %) a o prostředky určené na řešení naléhavých potřeb při zabezpečení provozu sociálních služeb zřízených a provozovaných obcemi v hodnotě 1,2 mld. Kč (růst o 1,2 mld. Kč, tj. o 24 776,3 %). Největší část investičních transferů byla obcím poskytnuta v rámci Integrovaného regionálního operačního programu z rozpočtu MMR ve výši 3,2 mld. Kč (meziroční pokles o 0,8 mld. Kč, tj. o 19,8 %). Dále lze zmínit Operační program Životní prostředí ve výši 0,8 mld. Kč (meziroční pokles o 33,7 % tj. o 0,4 mld. Kč) či prostředky určené na podporu rozvoje regionů 2019+ ve výši 0,7 mld. Kč (meziroční růst o 159,1 % tj. o 0,4 mld. Kč). Obce obdržely v prvním pololetí tohoto roku příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 v hodnotě 622,2 mil. Kč.
Běžné výdaje obcí k 30. 6. 2021 meziročně vzrostly o 1,9 mld. Kč (tj. o 1,5 %) na 126,5 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 35 mld. Kč (meziročně se zvýšily o 0,3 mld. Kč, tj. o 0,7 %). Kapitálové výdaje činily ke konci června letošního roku 32,3 mld. Kč a proti předchozímu roku klesly o 1 mld. Kč, tj. o 3 %. Kapitálové výdaje obcí směřovaly především do oblasti bydlení a komunálních služeb.
Výdaje obcí směřovaly z hlediska oblastí především do státní správy a územní samosprávy, dopravy a vzdělávání a školských služeb, jak je patrné z grafu č. 9.
U obcí a jimi zřízených PO došlo od konce roku 2020 do 30. 6. 2021 k růstu zůstatku na BÚ3 a zároveň k poklesu dluhu4 (viz graf č. 10). Stav na BÚ se meziročně zvýšil o 24,9 mld. Kč, tj. o 9,4 % na celkových 290,5 mld. Kč a dluh se snížil o 5 mld. Kč, respektive o 7 % na 66,2 mld. Kč.
III. DSO
DSO vykázaly ke konci června roku 2021 příjmy 2,2 mld. Kč a výdaje 1,9 mld. Kč. Proti předešlému roku jejich příjmy vzrostly o 75,9 mil. Kč, tj. o 3,7 % a jejich výdaje se zvýšily o 95,3 mil. Kč, tj. o 5,4 %.
i Od poloviny roku 2016 již nedochází k proplácení prostředků z regionálních operačních programů, úloha Regionálních rad regionů soudržnosti nyní spočívá především v kontrole projektů po období udržitelnosti a v postupném ukončování programů. Vzhledem k tomu, že příjmy a výdaje regionálních rad se již týkají pouze provozních výdajů a jsou tedy relativně velmi nízké, přičemž změny mezi jednotlivými měsíci roku se pohybují pouze v řádu jednotek milionů Kč, není již uváděna samostatná kapitola o hospodaření regionálních rad.
1 V případě stanovení výše výdajů financovaných z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání se jedná o určitý odhad, protože příslušné výdaje ve výkazech FIN 2-12 M nejsou jednoznačně identifikovány, jako je tomu na straně příjmů (účelový znak). Tyto výdaje byly zjištěny výběrem položek 5336 a 5339 v kombinaci s příslušnými paragrafy rozpočtové skladby týkajících se oblasti vzdělávání a školských služeb.
2 K 15. 7. 2021 byla obcím a krajům uvolněna další splátka tohoto příspěvku, a to ve výši cca 3,2 mld. Kč.
3 Zahrnuje termínované vklady, bankovní účty a pokladnu. Od roku 2021 se do výpočtů zůstatku na BÚ nezahrnuje syntetický účet 245 - Jiné běžné účty, který obsahuje cizí prostředky a peněžní prostředky určené na mzdy převedené na konci nebo v průběhu účetního období ze základního běžného účtu.
4 Zahrnuje přijaté úvěry a zápůjčky, přijaté návratné finanční výpomoci, vydané dluhopisy, eskontované směnky, směnky k úhradě, závazky z ručení a ostatní dlouhodobé závazky.