Konvergenční program České republiky (duben 2022)
Konvergenční program ČR je zásadním strategickým dokumentem zpracovávaným Ministerstvem financí ČR. Dokument specifikuje základní souhrnné fiskální údaje a nejvýznamnější připravovaná opatření s rozpočtovým dopadem formou střednědobé fiskální strategie vlády.
Konvergenční program České republiky (duben 2022)
Před dvěma lety prošel svět synchronizovanou globální recesí, nejhlubší od konce druhé světové války. Hrubý domácí produkt zemí Evropské unie se snížil o 6,1 %, české ekonomiky pak o 5,8 %. Situaci komplikovala skutečnost, že původcem recese byla virová pandemie. Nákaza, opatření zaměřená na omezení šíření epidemie a přerušení dodavatelsko-odběratelských řetězců ochromily činnost řady odvětví. Hospodářské politiky reagovaly masivními stimuly ve fiskální a měnové politice. Nejistoty ohledně hloubky, trvání a v prvé řadě kombinace aspektů zdravotní a ekonomické krize v pojetí globalizovaného světa byly zcela bezprecedentní.
S odezněním první vlny pandemie a uvolněním restrikcí společenské a ekonomické aktivity zrychlila poptávka, nabídka však, stále místy zatížená protiepidemickými opatřeními, reagovala podstatně pomaleji. Důsledky ve formě zpoždění či přerušených dodávek meziproduktů a finálních výrobků trvají dodnes. Nedostatek materiálu, zařízení a pracovních sil nadále brzdí výrobu, k čemuž se připojil růst cen komodit a přepravních služeb. Podstatné zvýšení nákladů je patrné především u cen energií, které tlumí výdaje domácností a firem.
Odeznívající zimní vlnu pandemie letos na konci února vystřídala největší bezpečnostní a humanitární krize v Evropě od druhé světové války. Invaze Ruské federace na Ukrajinu donutila opustit zemi již přes pět miliónu osob, převážně pak ženy a děti. Ruská agrese a odvetná opatření západních zemí vedly k dalšímu cenovému šoku na světových trzích. Kumulace těchto faktorů spolu s významem obou zemí pro světový vývoz materiálu, energií a potravin představuje podstatné riziko pro hospodářský růst a vyvolává další výzvy, opětovně za rámcem tradiční hospodářské politiky.
Kromě těchto událostí je česká ekonomika vystavena strukturálním problémům, jako je započatý proces stárnutí populace, a globálním faktorům v podobě změny klimatu planety. Směřování České republiky je také ovlivněno prioritami nové politické reprezentace vzešlé z voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 8. a 9. října 2021. Nová vláda tvořená dvěma koalicemi celkem pěti politických subjektů přepracovala návrh Státního rozpočtu České republiky na rok 2022 a prosadila schodek o téměř 1,5 % HDP nižší, než jaký byl původní návrh před volbami. Rozpočet kromě úspor v provozních výdajích, platech a některých transferech již reaguje na část mimořádných cenových vlivů například dodatečnou valorizací penzí a sociální dávek. V důsledku faktorů spojených s válkou na Ukrajině a růstem cen energií však nelze vyloučit další úpravu během roku.
Makroekonomický vývoj je zatížen celou řadou nejistot. Dopad geopolitických událostí na českou ekonomiku lze v průběhu probíhajícího konfliktu vyčíslit věrohodně jen velmi obtížně. Ať už jde o neznámou délku trvání, humanitární či hospodářské dopady, jisté je, že konflikt na Ukrajině eskaloval nerovnováhu v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, jejímž projevem je růst cen. Ruská invaze problémy spojené s inflací dále prohloubila a rozšířila.
Trh práce v České republice je opět napjatý. Během epidemie v letech 2020 a 2021 sice došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti, ale nejvyšší hodnota za celou dobu se pohybovala jen mírně nad 3 %. Byla tak podstatně nižší, než by odpovídalo cyklické pozici ekonomiky. Výraznou měrou se na udržení nízké úrovně nezaměstnanosti podílela podpůrná opatření během epidemie. Navzdory přetrvávající záporné produkční mezeře vzrostl v loňském roce objem mezd a platů přes 6 %, tentýž vývoj se očekává i v letech 2022 a 2023.
Veřejné finance se v důsledku dopadů epidemie a opatření přijatých na její zpomalení, kompenzaci útlumu ekonomické aktivity a stimulaci ekonomiky propadly do značných deficitů. V roce 2020 skončilo hospodaření sektoru vládních institucí deficitem 5,8 % HDP, v roce 2021 pak 5,9 % HDP. Přesto byl výsledek hospodaření lepší, než se očekávalo. Odolnost české ekonomiky, účinnost některých opatření hospodářské politiky a s nimi spojené obnovené daňové a pojistné příjmy byly hlavním důvodem příznivějšího plnění veřejných rozpočtů. Zadlužení na konci roku 2021 dosáhlo 41,9 % HDP.
V letošním roce započala konsolidace veřejných financí, kterou i pro následující roky vymezuje fiskální pravidlo v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Pro rok 2022 odhadujeme pokles schodku veřejných financí na 4,5 % HDP, což po zohlednění cyklické pozice ekonomiky a jednorázových či jiných přechodných opatření tvoří meziroční zlepšení o téměř jeden procentní bod.
Aniž by byl výrazněji tlumen ekonomický růst, cílem vlády je ambicióznější přístup ke snižování schodků veřejných financí než mantinely stanovené zákonem. Posílení dynamiky českého hospodářství by měly napomoci také prostředky z Evropské unie, ať už z končící finanční perspektivy 2014–2020, finanční perspektivy nové, nebo z Nástroje Evropská unie příští generace. Aktuální válečný konflikt však s sebou přináší změny v prioritách a nastavení hospodářské politiky, jejichž finanční stránka se odrazí ve struktuře hospodaření. Při zohlednění současných platných právních norem očekáváme, že veřejné finance budou v roce 2024 opět plnit kritérium Paktu o stabilitě a růstu pro deficit veřejných financí.
Konvergenční program České republiky byl v dubnu 2022 představen a diskutován ve věcně příslušných výborech Parlamentu České republiky. Dokument byl schválen vládou České republiky dne 11. května 2022.