Predikce příjmů veřejného zdravotního pojištění - 2. aktualizované vydání
Predikovat příjmy veřejného zdravotního pojištění je zásadní nejen pro zdravotní pojišťovny, ale také pro Ministerstvo financí, např. při stanovení střednědobých výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů v rámci rozpočtového procesu. Predikci příjmů využívají zdravotní pojišťovny, jelikož jsou povinny dle zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, každoročně zpracovávat zdravotně pojistný plán. S účinností zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, pak mají zdravotní pojišťovny povinnost vytvořit také střednědobý výhled příjmů a výdajů na další dva roky.
V souvislosti se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti zpracovává Ministerstvo financí závazný vládní dokument pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů – Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky. V rámci procesu stanovení střednědobých výdajových rámců pak predikce příjmů veřejného zdravotního pojištění vystupuje jednak jako složka celkových příjmů sektoru vládních institucí, z nichž jsou odvozeny celkové výdaje sektoru vládních institucí, a také jako jedna ze stěžejních veličin pro stanovení strukturálního salda složek sektoru vládních institucí mimo státní rozpočet a státní fondy.
Pro predikci příjmů veřejného zdravotního pojištění je klíčové stanovit výši příjmů z pojistného, jelikož ta zaujímá cca 99 % celkových příjmů zdravotních pojišťoven. Ostatní složky příjmů zdravotních pojišťoven lze považovat za zanedbatelné. Výše pojistného je obecně určena vyměřovacím základem, počtem pojištěnců a sazbou pojistného (pro všechny skupiny plátců činí 13,5 % z příslušného vyměřovacího základu). Poněvadž vyměřovací základ je u plátců pojistného vymezen zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, různě, je v této metodice proces stanovení příjmů veřejného zdravotního pojištění založen na specifikaci dílčích modelů pro predikci pojistného od jednotlivých plátců. Celkové příjmy veřejného zdravotního pojištění jsou pak dány agregací dílčích predikcí pojistného od daných plátců.
Pro formulaci dílčích modelů jsou použity čtvrtletní časové řady příslušných proměnných za roky 2000–2019. U všech časových řad je použita logaritmická transformace, čímž je zmírněn úrovňový rozdíl a rozdíl v rozptylech jednotlivých řad. Z důvodu nestacionarity časových řad jsou proměnné vyjádřeny v prvních diferencích. Predikční schopnost modelů je pro jednotlivé specifikace posuzována podle průměrné odmocninové střední čtvercové chyby. Dle minimální hodnoty tohoto kritéria byl pro predikci pojistného od zaměstnanců zvolen jako nejvhodnější odhad pomocí modifikované metody nejmenších čtverců. Model pro pojistné za státního pojištěnce zahrnuje jako vysvětlující proměnné vyměřovací základ a počet registrovaných nezaměstnaných. V případě osob samostatně výdělečně činných se jako nejlepší z testovaných modelů jeví model korekce chyby a u osob bez zdanitelných příjmů se jedná o autoregresní proces třetího řádu. Jako referenční model je ve všech případech používán „naivní“ autoregresní proces prvního řádu bez dalších vysvětlujících proměnných.
Materiál byl v období mezi 12. červencem a 17. srpnem 2018 předmětem konzultace s Ministerstvem zdravotnictví, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a Svazem zdravotních pojišťoven. Připomínkující instituce vyjádřily souhlas s konceptem dílčích predikcí pojistného dle jednotlivých plátců i s vybranými specifikacemi modelů, včetně zvolených vysvětlujících proměnných. Metodika byla shledána jako využitelná pro predikci příjmů celého systému veřejného zdravotního pojištění.
Na jaře 2019 pak došlo k rozsáhlejší revizi dat ve výkazech zdravotních pojišťoven, jelikož jsme identifikovali několik jednorázových vychýlení ve výběru pojistného, které ovlivňovaly vysvětlující schopnost predikčních modelů. Došlo k následné přesnější kalibraci a v některých případech i k volbě jiného vysvětlujícího modelu. V aktualizovaném metodickém kompendiu jsou tyto změny zahrnuty.