Ministerstvo financí navrhuje státní rozpočet na rok 2026 s deficitem 286 mld. Kč, bez mimořádných výdajů by schodek dosáhl 237 mld. Kč

„Tento návrh bych nazval rozpočtem pro bezpečnost a energetickou nezávislost podle dvou hlavních vládních priorit. Rozpočet také zachovává sociální smír, mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu, tvoří ho rekordní objem národních investic a přitom plní všechny zákonné požadavky včetně poklesu strukturálního schodku,“ uvedl k předkládanému návrhu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura. „Náš závazek ozdravit veřejné finance a hospodařit zodpovědně a udržitelně neskončil vládním Ozdravným balíčkem, ale promítá se do každého rozpočtu, který předkládáme. Důkazem, že si v konsolidaci rozpočtu vedeme dobře, jsou i různá mezinárodní srovnání. Podle jarní prognózy Evropské komise jsme nyní na 8. místě mezi členskými státy EU podle výše strukturálního salda a za námi jsou země jako Německo, Francie a všechny zbývající státy V4,“ dodal ministr. 

Pozn.: Bez peněz z EU a finančních mechanismů počítá návrh státního rozpočtu na rok 2026 s příjmy 1967,3 mld. Kč (vs. 1931,8 mld. Kč v roce 2025), výdaji 2253,3 mld. Kč (vs. 2172,8 mld. Kč) a deficitem 286,0 mld. Kč (vs. -241,0 mld. Kč).

Výdaje 

Struktura výdajů odráží hlavní priority vlády, kterými jsou bezpečný stát pro občany -  z pohledu vnější ochrany a vnitřní bezpečnosti, sociální smír, investice do infrastruktury a energetických kapacit, a podpora vzdělávání, vědy a výzkumu. 

Z celkových výdajů 2380,3 mld. Kč (2253,3 mld. Kč bez výdajů financovaných z EU) je jako tradičně největší objem vyčleněn na sociální výdaje (949,3 mld. Kč, meziročně +19,6 mld. Kč), a z toho připadá největší podíl 739,6 mld. Kč na penze (+22,4 mld. Kč). 

Největšími rozpočtovými kapitolami nadále zůstávají Ministerstvo práce a sociálních věcí s rozpočtem ve výši 990,6 mld. Kč (meziroční nárůst o 21,9 mld. Kč vzhledem k mandatorním výdajům), Ministerstvo školství s 276,5 mld. Kč (meziročně pokles o 14,4 mld. Kč, který je mj. důsledkem změny financování platů nepedagogických pracovníků, které v rámci rozpočtového určení daní přešlo ze státního rozpočtu na obce), Ministerstvo obrany s rozpočtem 175,8 mld. Kč (navýšení o 21,4 mld. Kč) a Ministerstvo vnitra s rozpočtem 119,7 mld. Kč (navýšení o 11,9 mld. Kč). 

Deset procent všech rozpočtových výdajů bude směřovat na investice – z národních zdrojů na ně byla opět vyčleněna rekordní výše 174,4 mld. Kč (+20,4 mld. Kč), a po připočtení evropských zdrojů dosáhne investiční aktivita státu 248 mld. Kč. (-2,1 mld. Kč), tedy jen nepatrné změny proti letošní historicky maximální úrovni. 

Výdaje na obranu státu v příštím roce dosáhnou 2,35 % HDP, což v absolutní částce představuje objem 206,5 mld. Kč (+45,6 mld. Kč). Vláda tak plní nejen zákonný závazek vůči NATO vydávat na obranu 2 % HDP ročně (175,7 mld. Kč), ale posílila rozpočtové zdroje o dalších 30,7 mld. Kč, které mají výjimku z fiskálních pravidel při posuzování fiskální disciplíny. Výdaje na obranu budou stejně jako v letošním rozpočtu rozloženy do více kapitol, vedle Ministerstva obrany budou také např. v kapitolách Ministerstva dopravy, Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. 

Objem peněz na platy je v návrhu rozpočtu na rok 2026 meziročně vyšší o 4,5 % (po vyjmutí platů nepedagogické práce ze státního rozpočtu a jejího převodu na obce) a spolu s platy příspěvkových organizací by měl dosáhnout 279,5 mld. Kč. Rozpočtovaná částka zohledňuje garantovanou výši platů pro učitele v regionálním školství na úrovni 130 % průměrné mzdy (referenční hodnota ČSÚ, od které se bude odvozovat výpočet platů do rozpočtu pro rok 2026, bude známa 3. září 2025), zvýšené platy a jejich příslušenství pro bezpečnostní sbory a vojáky z povolání. 

Výdaje na vědu, výzkum a inovace v celkovém objemu 53,1 mld. Kč (+1,5 mld. Kč) byly posíleny jak národních zdrojů (+0,2 mld. Kč na 43,5 mld. Kč), tak ze zdrojů zahraničních (+1,3 mld. Kč na 9,6 mld. Kč). V rámci národní části jsou zohledněny potřeby napříč celým systémem, od podpory základního výzkumu v rámci výzkumných organizací Akademie věd až po aplikovaný výzkum. Celkové výdaje na vědu a výzkum z rozpočtu 2026 tak představují 0,6 % HDP. 

V návrhu státního rozpočtu na rok 2026 jsou také zahrnuty neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím (tzv. dotace) z tuzemských i zahraničních zdrojů v celkové výši 26,4 mld. Kč. Konkrétní výši peněz směřujících do jednotlivých dotačních titulů určují správci kapitol, nicméně už tento předkládaný návrh obsahuje příspěvek např. pro sociální služby, služby pro léčbu závislostí, pro spolky dobrovolných hasičů apod. Vedle neinvestičních transferů jsou nestátním neziskovým organizacím poskytovány ze státního rozpočtu také investiční transfery (investice do majetku). V rozpočtu na rok 2026 dosahují výše 0,8 mld. Kč, což odpovídá meziročnímu nárůstu o čtvrtinu (+0,2 mld. Kč). 

Výdaje rozpočtu zahrnují také státní půjčku (návratná finanční výpomoc) ve výši 18,3 mld. Kč na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Tato částka bude čerpána, pouze pokud Česká republika získá během kalendářního roku 2026 notifikaci Evropské komise na zapojení státních zdrojů do financování výstavby. Pokud notifikace nebude schválena, výdaj na státní půjčku čerpán nebude a o tuto částku bude snížen rozpočtový deficit. 

Příjmy

Celkové příjmy státního rozpočtu by měly v roce 2026 dosáhnout 2094,3 mld. Kč (bez započtení peněz z EU 1967,3 mld. Kč), z toho inkaso z pojistného na sociální zabezpečení představuje částku 864,3 mld. Kč (meziročně o 54,9 mld. Kč více), celkové daňové příjmy počítají s částkou 1030,9 mld. Kč (+0,3 mld. Kč) a nedaňové příjmy 199,1 mld. Kč (-46,9 mld. Kč). Rozpočtové příjmy ovlivní změna ohledně výnosů z dražeb emisních povolenek, které budou od roku 2026 směřovat přímo do rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR. 

Ve struktuře daňových příjmů ministerstvo financí očekává výběr DPH ve výši 415,4 mld. Kč (+1,4 mld. Kč), výběr spotřebních daní ve výši 165,7 mld. Kč (+8,7 mld. Kč), inkaso daně z příjmu právnických osob ve výši 221,5 mld. Kč (-22,8 mld. Kč) a výběr daně z příjmu fyzických osob ve výši 192,6 mld. Kč (+7,9 mld. Kč). Rozpočet také zahrnuje příjem z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů ve výši 126,1 mld. Kč (-27,5 mld. Kč).

Legislativní proces státního rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na rok 2026 připravený Ministerstvem financí může doznat změn na základě politických jednání vlády. Kabinet bude o návrhu rozpočtu jednat během následujících týdnů tak, aby ho stihl schválit do konce září. Poté, do 30. 9., ho musí poslat k projednání do Poslanecké sněmovny. S ohledem na volby do Poslanecké sněmovny 3. až 4. října 2025 bude návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 schvalovat až nově ustavená dolní komora parlamentu, která z voleb vzejde.