Novinky

Ecofin: Ministři financí jednali o digitální transformaci a udržitelném financování. Osm zemí apelovalo na dodržování fiskálních pravidel

Ing. Tomáš Weiss
Ing. Tomáš Weiss Oddělení Komunikace s médii

Vydáno

  • ECOFIN
  • Finanční trh
  • Tisková zpráva
  • Zahraniční sektor
  • Zahraničí EU

Na neformálním setkání Rady Ecofin pod vedením slovinského předsednictví debatovali ministři financí Evropské unie o digitální transformaci ve světě financí a o problematice udržitelného financování. Tématem bylo také zdanění digitální ekonomiky a dodržování fiskálních pravidel.

Ministři financí v Lublani diskutovali dopady digitální transformace ve finančním světě a možnosti využití moderních technologií, jako jsou například blockchain (decentralizované databáze transakcí mezi několika subjekty) i mimo oblast transakcí s virtuálními měnami. Díky umělé inteligenci by mohlo v blízké budoucnosti dojít k postupnému nahrazování bankovních služeb decentralizovanými financemi, které jsou nezávislé na jedné centrální řídící autoritě.

Spolu s guvernéry centrálních bank dále ministři jednali o regulaci finančního sektoru v kontextu výzev zelené transformace a snahy o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % v porovnání s rokem 1990 a zajištěním uhlíkové neutrality do roku 2050. Debata se věnovala především reakci na rizika, která klimatická změna přináší pro finanční sektor, a snaze motivovat soukromý sektor ke spolufinancování přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. „Dosažení klimatické neutrality je pro Evropu bezpochyby jedna z největších výzev pro další desetiletí. Je nezbytné, abychom této klíčové ekonomické transformaci zajistili transparentní prostředí, které poskytne investorům dostatek informací. A současně abychom zajistili, že nebude docházet k účelovému zvýhodňování zelených investic například formou regulace,“ komentuje náměstkyně pro mezinárodní vztahy Lenka Dupáková, která na jednání v Lublani zastoupila ministryni financí Alenu Schillerovou.

Tématem diskuse bylo také zdanění digitální ekonomiky, kde ministři debatovali o možných cestách k dosažení mezinárodní dohody na změně stávajících pravidel zdaňování příjmů korporací. K návrhu globálního řešení v podobě dvou pilířů z dílny OECD přihlásilo již 134 zemí z celkových 140. Česká republika řešení na úrovni OECD dlouhodobě podporuje s odůvodněním, že jedině široká globální dohoda umožní efektivní zdaňování digitální ekonomiky právě tam, kde tyto firmy podnikají a reálně dosahují svých zisků.

Rakouský ministr Gernot Blümel v neposlední řadě otevřel téma dodržování rozpočtových a dluhových pravidel. Fiskální pravidla byla v rámci reakce na pandemii COVID-19 pozastavena, což umožnilo členským státům bezprecedentní podporu ekonomik, současně to však vedlo ke zvýšení zadlužení v případě řady zemí. Pravidla Paktu o stabilitě s růstu by měla být v plném rozsahu opětovně aplikována od roku 2023. V tomto kontextu se nicméně debatuje o jejich možné úpravě. Česká republika se proto vedle Dánska, Švédska, Slovenska, Finska, Nizozemí a Lotyšska připojila k Rakousku a stala se signatářem výzvy apelující na Evropskou komisi ohledně zachování odpovědné fiskální politiky zajištující dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Nejčtenější