14. března 2006 Brusel - Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN)
Dne 14. března 2006 proběhlo v Bruselu jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Česká delegace byla vedena náměstkem ministra financí Ing. Tomášem Prouzou, MBA.
Jednání Rady ECOFIN dne 14. března 2006 mělo následující program:
-
Přijetí agendy
-
Schválení seznamu A-položek
-
Příprava jarní Evropské rady ve dnech 23. – 24. března 2006
a) Key Issues Paper (přijetí)
b) Zpráva o příspěvku EIB k podpoře růstu a zaměstnanosti (přijetí)
c) Better Regulation:
- Zpráva o pokroku
- Administrativní náklady programů EU (Návrh předsednictví)
d) Společná zpráva o sociální ochraně a sociální inkluzi (přijetí) -
Implementace Paktu stability a růstu
a) Stabilizační programy – 3.série (přijetí Stanoviska Rady)
b) Konvergenční programy – 3.série (přijetí Stanoviska Rady)
c) Procedura při nadměrném deficitu – Německo, Itálie (Závěry Rady, Doporučení Rady) -
Souhrnný rozpočet EU
a) Procedura udělení absolutoria ve vztahu k implementaci rozpočtu roku 2004 (Doporučení Rady)
b) Priority Rady pro rozpočet EU v roce 2007 (Závěry Rady)
K jednotlivým bodům:
Ad 2. Schválení seznamu A-položek
Předložený seznam A bodů byl bez diskuse schválen.
Ad 3. Příprava jarní Evropské rady ve dnech 23. – 24. března 2006
a) Key Issues Paper KIP (Přijetí)
Tzv. Key Issues Paper (KIP) je každoročně připravován předsednickou zemí a obsahuje nejzásadnější výzvy v oblasti hospodářské politiky pro nadcházející rok. Dokument byl poprvé předložen Radě Ecofin na jejím zasedání 14. února 2006. Na základě diskuse vypracovalo předsedající Rakousko upravený dokument, který má být postoupen na jarní zasedání Evropské Rady ve dnech 23.–24. března 2006. Hlavní výzvou vyplývající z dokumentu je implementace jednotlivých národních programů reforem (NPR). Rakousko vybídlo k zamyšlení, zda by na Evropské radě měla být deklarována konkrétní opatření, která budou jednotlivé členské země v rámci svých NPR prosazovat, a o která opatření by se mělo jednat.
Předseda EFC zdůraznil nutnost implementace opatření NPR a v rámci nich dva konkrétní úkoly: pokračovat v konsolidaci rozpočtů a deficitu a řešit otázku globální evropské energetické politiky. Předseda EPC tlumočil souhlas s upraveným zněním KIP a mínění, že by se měla rozšířit příloha KIP o úkoly členských zemí v rámci NPR. Zvláště upozornil na potřebu schválení Směrnice o službách. Také Komise vyslovila souhlas s klíčovými myšlenkami KIP a za prioritu označila implementaci NPR. Podzim (před Evropskou radou 28.11.2006) by měl být využit k prohloubení analýzy společného posuzování NPR. V rámci KIP je třeba se věnovat horizontálním otázkám, zejména energetice, společnému trhu, výzkumu a vývoji. Členské státy vesměs vyjádřily podporu navrhovanému znění KIP. V diskusi několikrát zazněl požadavek na dostatečnou flexibilitu při definování cílů a prostředků k jejich dosažení a akcent na kvalitativní vymezení před přesnou kvantifikací, zvláště u výdajů na výzkum a vývoj. Na základě návrhu Komise a širokého konsensu členských států byl dokument doplněn o otázku energetické politiky a důraz na koordinaci strukturálních reforem jakožto prioritu v celé EU a v zemích eurozóny zvlášť.
Předsedající Rakousko uzavřelo diskusi s tím, že bylo dosaženo konsensu o znění KIP a že by premiéři na jarní Evropské radě ve dnech 23.-24. března 2006 měli být schopni definovat oblasti, ve kterých budou provádět opatření v souladu s jejich NPR.
b) Zpráva o příspěvku EIB k růstu a zaměstnanosti (Přijetí)
Ministři financí a hospodářství byli seznámeni s textem zprávy, vycházejícím z návrhu Evropské investiční banky (EIB). Cílem navržené iniciativy je využít potenciál EIB ke zlepšení dosahování cílů Lisabonské strategie.
EIB uvedla, že její iniciativa má tři klíčové rysy: i) nenavyšovat objem půjčovaných prostředků, ale půjčovat prostředky i do více rizikových projektů, ii) umožnit žadatelům spolufinancování zároveň z prostředků banky i z rozpočtových prostředků EU, iii) zvýšit roli EIB při přípravě investičních projektů.
V následující diskusi zdůraznil předseda EFC, že poskytnutý kapitál nemá narušit půjčování soukromého kapitálu. Rovněž podtrhnul hlavní cíle iniciativy i) vyšší objemy prostředků na výzkum a vývoj, ii) investice do infrastruktury.
Znění dokumentu bylo schváleno a dokument byl postoupen ke schválení jarní Evropské radě.
c) Better Regulation:
Zpráva o pokroku
V rámci tohoto bodu proběhla výměna názorů na pokrok v rámci iniciativy „better regulation“, která má za cíl snížit administrativní zátěž pro podniky, neziskové organizace i občany a zvýšit konkurenceschopnost a produktivitu prostřednictvím zjednodušení legislativy a zvýšení transparentnosti. Komise oznámila, že chystá v této oblasti řadu kroků. Je třeba vyvinout dobrou metodiku pro měření administrativní zátěže. V současné době probíhají pilotní projekty ve třech odvětvích v deseti zemích EU. Jejich hodnocení připraví Komise v létě / na podzim 2006. Vlastní iniciativa by měla být aplikována v klíčových odvětvích se zaměřením zejména na malé a střední podniky (SME). Zdokumentování administrativní zátěže musí proběhnout paušálně na úrovni všech zemí EU. Ministři byli vyzváni k větší spolupráci s Komisí v oblasti „better regulation“.
Administrativní náklady programů EU (návrh Předsednictví)
Rakousko dále představilo svůj dokument k better regulation – administrativním nákladům programů EU, jehož smyslem je omezení administrativy při zpracování projektů. Analýzou bylo zjištěno, že řada projektů má vysoké administrativní náklady (nezřídka 20%, výjimečně i 40% celkové částky projektu). Pro jejich omezení je třeba zajistit efektivnost výdajů, sjednotit administrativní postupy a zvýšit transparentnost při těchto projektech. Členské státy předložený materiál ocenily a podpořily jeho závěry. Diskuse o snižování administrativní zátěže bude nadále probíhat.
d) Společná zpráva o sociální ochraně a sociální inkluzi (přijetí)
Zpráva, která se týká zdravotnictví a sociálních a penzijních systémů, je společným výstupem Komise a Rady EU pro jarní Evropskou radu. Ministři uvítali její přijetí Radou pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) v pátek 10. března 2006. Zpráva byla Radou Ecofin přijata bez diskuse.
Ad 4. Implementace Paktu stability a růstu
a) Stabilizační programy – 3.série (přijetí Stanoviska Rady) +
b) Konvergenční programy – 3.série (přijetí Stanoviska Rady)
V rámci třetí série schvalovala Rada Stanoviska k aktualizovaným stabilizačním programům Německa, Řecka, Španělska, Francie, Itálie, Irska, Nizozemí a Portugalska a konvergenčním programům Kypru, Litvy, Malty, Polska a Spojeného království. Stanoviska již byla diskutována na nižších úrovních jednání (Hospodářský a finanční výbor - EFC). Komise připravila k projednávanému bodu souhrnný dokument s krátkým přehledem ekonomické situace jednotlivých zemí.
Komise uvedla, že při stanovování rozpočtových cílů jednotlivých zemí není třeba vycházet pouze z pravidla, že deficit musí být nezáporný. Je možné (vhodné) přidržet se střednědobých cílů deficitu (tzv. MTO). Jednotlivá hodnocení stabilizačních a konvergenčních programů vykazují rozdílná data dosažení střednědobých cílů: sedm zemí dosáhne svých MTO v roce 2007, čtyři země v roce 2008, pět zemí v roce 2009 a devět zemí později. V posledně jmenované skupině jsou země, které jsou pod zvýšeným rozpočtovým dohledem (procedurou při nadměrném deficitu). Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí rozdělila Komise členské země na země s udržitelnými, s těžko udržitelnými a neudržitelnými veřejnými financemi. Přesun mezi kategoriemi závisí zejména na stupni provádění strukturálních reforem a reforem zdravotnictví a penzijních systémů.
Stanoviska Rady k jednotlivým stabilizačním a konvergenčním programům byla přijata.
c) Procedura při nadměrném deficitu – Německo, Itálie
V rámci tohoto bodu ministři financí a hospodářství jednak schvalovali Rozhodnutí Rady obsahující výzvu Německu ke snížení deficitu pod 3% HDP nejpozději v roce 2007, jednak diskutovali Sdělení Komise hodnotící opatření k odstranění nadměrného schodku přijatých Itálií. V úvodu k diskusi shrnula Komise situaci obou zemí, vůči nimž byla zahájena procedura nadměrného deficitu. V případě Německa se požaduje snížit deficit pod referenční úroveň do r. 2007 a dále snižovat kumulovaný strukturální deficit a předávat zprávy o učiněných rozpočtových opatřeních. Dále se požaduje pokračování ve strukturálních reformách a korekci rozpočtu, tak aby bylo dosaženo střednědobého rozpočtového cíle (MTO). Co se týká Itálie, Komise doporučuje Radě přijmout text o dostatečnosti provedených opatření. Itálie zavedla lepší kontrolu veřejných financí a plánuje další rozpočtová opatření. Předseda EFC vyjádřil podporu závěrům Komise, u Itálie označil za klíčovou implementaci plánovaných opatření.
Obě země vyjádřily souhlas se zněním navrhovaných dokumentů. Německo dále uvedlo, že jeho vláda již učinila mnoho opatření na zlepšení rozpočtového stavu a je si jistá snížením deficitu podle navrhovaného Rozhodnutí Rady. V roce 2006 bude realizovat německá vláda podpůrnou ekonomickou politiku (podpoření růstu veřejnými výdaji), v roce 2007 předpokládá konzervativní politiku. Rozpočtová opatření se i nadále zaměří na obě strany rozpočtu – v blízké době je očekáváno zvýšení nepřímých daní (DPH).Celkově se zdá, že se ekonomická situace v zemi znatelně zlepšuje. Zástupce Itálie přislíbil, že jeho země dodrží rozpočtové výzvy z doporučení Rady z roku 2005.
Rada Ecofin oba předložené dokumenty přijala.
Ad 5. Souhrnný rozpočet EU
a) Procedura udělení absolutoria ve vztahu k implementaci rozpočtu roku 2004 (Doporučení Rady)
Předsedající Rakousko předeslalo, že se jedná o tzv. falešný B-bod. Cílem diskuse bylo schválení doporučení Rady EU Evropskému parlamentu na udělení absolutoria ve vztahu k aplikaci rozpočtu v roce 2004.
Komise vyjádřila spokojenost s navrhovaným doporučením Rady a uvedla, že je třeba nadále rozvíjet mechanismy pro kontrolu rozpočtu EU například pokračováním v Akčním plánu pro zlepšení provádění rozpočtu.
Několik států vyjádřilo k předloženým doporučením výhrady. Připomněly, že od roku 1994 Účetní dvůr vydává negativní prohlášení o spolehlivosti účtů a zákonnosti a správnosti uskutečněných transakcí, aniž by Rada tuto skutečnost dostatečně reflektovala. Neschopnost dosáhnout pozitivního ověření rozpočtu EU dle jejich názoru vrhá nepříznivé světlo na důvěryhodnost celého systému.
Komise uvedla, že do budoucna spatřuje možné řešení v rozvíjení Akčního plánu a vyjádřila důvěru, že EU již brzy dosáhne pozitivního hodnocení. Pro zlepšení aplikace rozpočtu je krom aktivního zapojení členských států nutná též úzká spolupráce s ostatními institucemi EU a rovněž zapojení jednotlivých municipalit do zlepšování kontroly rozpočtu.
Předsedající Rakousko uzavřelo diskusi s tím, že se na provádění rozpočtu zaměří Rada Ecofin na svém příštím zasedání v květnu 2006 v souvislosti s Akčním plánem pro zlepšení kontroly provádění rozpočtu. Doporučení bylo schváleno kvalifikovanou většinou.
b) Priority Rady pro rozpočet EU v roce 2007 (Závěry Rady)
Předsedající Rakousko oznámilo, že se jedná jako u předchozího bodu o tzv. falešný B-bod. Navrhované priority Rady jsou v souladu s novou finanční perspektivou (rok 2007 je prvním rokem nové finanční perspektivy) a zároveň zohledňují očekávané rozšíření EU o další dva státy. Diskuse k bodu neproběhla, závěry Rady byly schváleny.