Novinky

Konvergenční program České republiky (duben 2021)

oddělení 3703 - Fiskální politika a udržitelnost
oddělení 3703 - Fiskální politika a udržitelnost

Vydáno

  • Konvergenční program
  • Fiskální strategie
  • Národní program reforem
  • Pakt stability a růstu
  • Zahraniční sektor

ISSN 1804-798X

Konvergenční program ČR je zásadním strategickým dokumentem zpracovávaným Ministerstvem financí ČR. Dokument specifikuje základní souhrnné fiskální údaje a nejvýznamnější připravovaná opatření s rozpočtovým dopadem formou střednědobé fiskální strategie vlády.

Konvergenční program České republiky (duben 2021)

Globální hospodářský pokles způsobený pandemií a opatřeními zamezujícími jejímu šíření se promítl do životní situace mnoha domácností, podnikatelů a hospodaření firem. Řada ekonomik prokázala mimořádnou odolnost, přestože fiskální a monetární autority razantně mírnily nepříznivé dopady. Česká republika se svým relativně nízkým veřejným zadlužením, dlouhodobým plněním střednědobého rozpočtového cíle, prostorem pro konvenční měnovou politiku, zdravým bankovním sektorem a nízkou mírou nezaměstnanosti měla vynikající výchozí pozici i pro šok takového rázu.

V roce 2020 poklesl reálný hrubý domácí produkt v České republice o 5,6 %. Krizí byla přímo dotčena hlavně odvětví maloobchodu a služeb, avšak dodavatelsko-odběratelskými kanály a nižší poptávkou byla nakonec zasažena většina ekonomiky. Hlubšímu propadu zabránila protikrizová fiskální opatření, kterými se část nákladů a ztrát soukromého sektoru přenesla na stát. Nešlo přitom jen například o prominutí odvodů či nižší sazby daní, v propadu daňových příjmů se razantně promítl také pokles tržeb a zisků firem, stejně jako omezení výdělků. K tomu dramaticky vzrostly výdaje, kterými byla kompenzována ztráta příjmů z pracovní činnosti, ale i výdaje firem na mzdy zaměstnanců a některé fixní náklady. Veřejný sektor tím citelně tlumil dopad krize na trh práce, a nezaměstnanost tak i nadále setrvala na velmi nízké úrovni. Zcela klíčové však bylo zabezpečit financování systému veřejného zdravotního pojištění, na jehož bedrech leží řešení epidemie na území České republiky.

Velikostí a charakterem krize vyžadovala situace v mnoha zemích specifický přístup hospodářské politiky. Ten omezil nejenom negativní vliv pandemie na krátkodobý ekonomický výkon, ale zároveň napomohl snížit dopady na dlouhodobý růst. Cenou za snahu o potlačení epidemie a zmírnění socioekonomických dopadů bylo výrazné deficitní hospodaření a odpovídající nárůst zadlužení. V České republice především kvůli výsledku státního rozpočtu, který financoval největší díl protikrizových opatření, dosáhl v roce 2020 deficit veřejných financí 6,2 % HDP. Zadlužení se pak zvýšilo o necelých 8 procentních bodů na 38,1 % HDP.

Zesílení epidemie na podzim 2020 kombinované s novými mutacemi viru prohloubilo v letošním roce rizika a snížilo vyhlídky na svižnější hospodářský růst. Oproti tomu schválení několika druhů vakcín a postupné proočkovávání populace přináší naději na oživení ekonomiky, zejména ve druhé polovině roku. Očekáváme, že růst HDP v roce 2021 o 3,1 % bude tažen domácí poptávkou a jen částečně zahraničním obchodem. Spotřebu sektoru vládních institucí potáhne nárůst naturálních sociálních dávek a mezispotřeby ve veřejném sektoru. Soukromé investice by v roce 2021 měly těžit z obnoveného hospodářského růstu v zahraničí a mimořádných odpisů hmotného majetku. V případě investic sektoru vládních institucí počítáme, že růstem investičních výdajů financovaných z národních zdrojů posílí i Nástroj Evropské unie nové generace. Žádná ze složek soukromého užití by však neměla překročit reálnou úroveň z roku 2019.

Trh práce by měl být letos stále významně ovlivněn vládními opatřeními a zpožděnými projevy recese. Přestože pravděpodobně v průběhu roku 2021 ještě míra nezaměstnanosti vzroste a v průměru za rok dosáhne 3,6 %, stále bude podstatně nižší, než by odpovídalo cyklické pozici ekonomiky. Záporná produkční mezera a fiskální diskreční opatření povedou spíše k mírnému růstu objemu mezd a platů. Ten potom v kombinaci s obnoveným růstem produktivity práce determinuje pokles jednotkových nákladů práce. Neočekáváme, že by v roce 2021, s výjimkou ceny ropy, působily podstatnější proinflační faktory, průměrná míra inflace by měla zvolnit na 2,5 %.

Omezené daňové příjmy a výdaje související se snahou o potlačení epidemie, vakcinací, stimulací ekonomiky a kompenzacemi za ztráty výdělků či nákladů by letos měly vést k nárůstu deficitu veřejných financí na 8,8 % HDP. Deficitní hospodaření sektoru vládních institucí, zejména pak státního rozpočtu, se podle odhadu promítne do dalšího zvýšení zadlužení na 44,8 % HDP.

V roce 2022 by se měla naplno projevit síla zotavené ekonomiky, podpořená prostředky z Nástroje Evropská unie příští generace, či končícího víceletého finančního rámce a startem nového programového období. S výjimkou investic do fixního kapitálu by ekonomika s dynamikou 3,7 % měla již vykompenzovat pokles roku 2020. Očekáváme, že se rovněž v tomto roce uzavře záporná produkční mezera. Podle účinné legislativy vystřídá v roce 2022 fiskální expanzi konsolidace veřejných financí. Aby bylo oživení ekonomiky dlouhodobě udržitelné, vychází konsolidační strategie z minimálního fiskálního úsilí ve výši 0,5 procentního bodu ročně.

Kromě stabilizace ekonomiky a řešení epidemie byla v uplynulém roce připravena či realizována řada opatření zvyšujících kvalitu veřejných financí. Pokračují práce na digitalizaci státní správy, zefektivňování systému veřejných zakázek nebo hospodaření s majetkem státu. Výzvou však nadále zůstává tlak na veřejné finance v dlouhodobém horizontu, plynoucí zejména z demografických změn struktury populace.

Konvergenční program České republiky byl v dubnu 2021 představen a diskutován ve věcně příslušných výborech Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky. Dokument byl schválen vládou České republiky dne 26. dubna 2021.

Dokumenty ke stažení

Nejčtenější