Novinky

CEB - Rozvojová banka Rady Evropy

odbor 20 - Řízení státního dluhu a finančního majetku
odbor 20 - Řízení státního dluhu a finančního majetku

Vydáno

  • Finanční
  • Rozvojová banka Rady Evropy
  • Spolupráce s institucemi
  • Zahraniční instituce
  • Zahraniční obchod
  • Zahraniční sektor
  • Přímé úvěry
  • Rada Evropy
  • Veřejný sektor
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Hospodaření resortu
Aktualizováno 13. 10. 2021
  • Aktualizace obsahu ke dni 31. 12. 2020
  • Úprava struktury a aktualizace obsahu
  • Aktualizace obsahu ke dni 31. 3. 2021
  • Aktualizace obsahu ke dni 30. 6. 2021
  • Aktualizace obsahu ke dni 30. 9. 2021

Základní informace

Rozvojová banka Rady Evropy (Council of Europe Development Bank, dále jen „CEB“), která do 1. listopadu 1999 nesla název Fond sociálního rozvoje Rady Evropy, byla založena v roce 1956, je přičleněna k Radě Evropy a podléhá její nejvyšší pravomoci. CEB je multilaterální rozvojová banka se sociálním určením se sídlem v Paříži. Je právně a finančně samostatná a představuje hlavní nástroj politiky solidarity rozvíjené Radou Evropy. CEB zakládá svoji aktivitu na upsaném kapitálu a vlastních disponibilních prostředcích.

V současné době má CEB 42 členů. Dne 26. května 2020 se členem CEB stala Andorra.

CEB přispívá na rozvoj sociálních investičních programů podle svých kritérií a poskytuje tak půjčky svým členským zemím nebo finančním institucím schváleným vládami těchto zemí.

Prioritním cílem CEB je napomáhat řešit sociální problémy v členských zemích, především v oblasti pomoci uprchlíkům, přistěhovalcům a obětem přírodních nebo ekologických katastrof. CEB poskytuje úvěry zejména na projekty na vytváření a ochranu pracovních míst v malých a středních podnicích, na výstavbu sociálních bytů, na sociální infrastrukturu, na projekty na ochranu životního prostředí, na podporu vzdělávání a zdraví, modernizaci zemědělství, zlepšení kvality životního prostředí ve znevýhodněných městských oblastech a ochranu kulturního dědictví (včetně restaurování historických památek).

Česká republika je členem CEB od 12. února 1999 (usnesení vlády č. 757 ze dne 18. listopadu 1998).

Podíl ČR na upsaném kapitálu CEB činí 0,786 % (43 037 000 EUR) z celkové hodnoty upsaného kapitálu CEB (5 472 219 000 EUR). K poslednímu navýšení celkového upsaného kapitálu CEB došlo po vstupu Kosova dne 4. listopadu 2013.

Struktura CEB

Řídícími orgány CEB jsou Řídící rada, Správní rada a Výbor auditorů.

Řídící rada (Governing Board) se skládá z předsedy a z jednoho zástupce za každý členský stát. Řídící rada rozhoduje o orientaci aktivit CEB, stanovuje podmínky členství v CEB pro ostatní státy, rozhoduje o navýšení kapitálu, schvaluje výroční zprávy, účty a celkovou rozvahu CEB. Řídící rada si sama volí svého předsedu a předsedu Správní rady CEB, dále jmenuje guvernéra CEB a členy Výboru auditorů.

Zástupcem ČR je velvyslanec a stálý představitel České republiky při Radě Evropy JUDr. Petr Válek, LL.M., Ph.D.

Správní rada (Administrative Council) se skládá z předsedy a jednoho zástupce za každý členský stát. Správní rada CEB vykonává pravomoci, které na ní byly delegovány Řídící radou, zakládá a dohlíží na provádění politik CEB, schvaluje investiční projekty předkládané vládami členských států a hlasuje o provozním rozpočtu CEB. Předseda Správní rady CEB je volen Řídící radou CEB.

Zástupcem ČR je ředitel odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku Ing. Petr Pavelek, Ph.D.

Guvernér (Governor) je právním zástupcem CEB. Provádí finanční politiku CEB v souladu se směrnicemi Správní rady CEB, zastupuje CEB ve všech jejích transakcích. Přezkoumává technické a finanční aspekty požadavků na financování předložených CEB a zpravuje o nich Správní radu CEB.

Výbor auditorů (Auditing Board) se skládá ze tří členů jmenovaných Řídící radou CEB. Kontroluje přesnost závěrečných účtů, po přezkoumání externím auditorem.

Úvěry CEB v ČR

Od zahájení členství ČR v CEB v roce 1999 do současnosti schválila CEB částku cca 1 740 mil. EUR, tj. cca 45,7 mld. CZK (při kurzu 26,245 CZK/EUR), ke kofinancování projektů v ČR. Činnost CEB je na území ČR realizována především prostřednictvím úvěrových linek přes banky a leasingové společnosti (např. Národní rozvojová banka, a.s. (dříve ČMZRB, a.s.), Komerční banka, a.s., UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., Česká spořitelna, a.s. atd.). Úvěry jsou zaměřeny zejména na podporu malých a středních podniků a projektů municipalit v oblasti rozvoje a obnovy měst a venkova a v oblasti životního prostředí.

Dne 19. června 2020 ČR uzavřela první smlouvu o úvěru s CEB na úrovni státu. Úvěr ve výši až 300 mil. EUR je možné využít na financování výdajů státního rozpočtu vynaložených v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19. Vláda ČR dne 8. června 2020 s přijetím úvěru souhlasila a uložila paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí příslušnou smlouvu o úvěru uzavřít (Usnesení vlády ČR č. 615). Dne 30. července 2020 ČR přijala, prostřednictvím Ministerstva financí, první tranši peněžních prostředků z úvěru ve výši 200 mil. EUR s nulovým úrokem a dobou splatnosti 10 let. Druhou tranši peněžních prostředků ve výši 100 mil. EUR s nulovým úrokem a dobou splatnosti 9 let přijala ČR dne 30. července 2021.

Hlavní dokumenty

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2001 Sb.m.s.
ze dne 6. března 1959 byl ve Štrasburku přijat Třetí protokol ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy

Postupy pro poskytování úvěrů financování projektů
(Policy for loan and project financing)

Základní právní texty 
(Basic Legal Texts)

Výroční zprávy CEB a další publikace
(Reports of the Governor and other publications)

 

Nejčtenější