CZ EN

ECOFIN během CZ PRES schválil pomoc Ukrajině, rozdělil miliardy na derusifikaci energetiky a zavedl minimální korporátní daň

Mezi největší úspěchy půlročního předsednictví ČR na úrovni Rady ECOFIN patří dohoda na poskytnutí finanční pomoci Ukrajině ve výši €24 mld., rozdělení €20 mld. z balíku RePowerEU na diverzifikaci evropské energetiky či implementace Pilíře II dohody OECD, jenž zavádí minimální 15% daň pro velké nadnárodní společnosti, do práva Evropské unie (EU).

Během šesti intenzivních měsíců českého předsednictví se pod vedením ministra financí uskutečnilo celkem pět zasedání Rady EU ve složení ministrů hospodářství a financí (ECOFIN). Na každém zasedání si české předsednictví připsalo nejméně jeden úspěch v podobě schválení konkrétního návrhu či dosažení politické dohody mezi členskými zeměmi. Agenda jednotlivých jednání navíc vedle běžných bodů reflektovala zejména současnou geopolitickou situaci na Ukrajině a dopady energetické krize.

Neformální setkání ministrů financí a guvernérů v Praze

Mediálně nejsledovanější jednání Rady ECOFIN proběhlo v září, kdy se ministři financí a guvernéři centrálních bank v čele se Zbyňkem Stanjurou a Alešem Michlem sešli na neformálním jednání v Praze. Hlavním úspěchem dvoudenního jednání byla dohoda na finanční pomoci Ukrajině ve výši €5 mld. navazující na červencovou dohodu na poskytnutí první pomoci ve výši 1 mld. EUR. 

Ministři financí debatovali také o poválečné obnově Ukrajiny: „Rusko proti nám vede ekonomickou válku a jeho hlavním cílem je rozdělit společnost v zemích EU a rozbít evropskou jednotu. Proto je potřeba už dnes řešit také poválečnou obnovu země. Nebavíme se přitom o jednostranném nalévání peněz, ale především o umožnění českým a evropským firmám vstoupit na ukrajinský trh a podílet se investičně na obnově země, která nepochybně přinese celou řadu podnikatelských příležitostí,“ dodal ministr Stanjura. 

V neposlední řadě se otevřelo téma udržitelných veřejných financí. Shoda byla dosažena na potřebě zjednodušení fiskálních pravidel a zajištění vyšší vymahatelnosti při neplnění strategií pro snižování schodků veřejných financí.

Dosažení dohody na rozpočtu EU

V září byla písemně schválena pozice Rady k evropskému rozpočtu na rok 2023, jež byla od července úspěšně předjednána českým předsednictvím. V polovině listopadu pak došlo ke konečné dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou. Rozpočet na rok 2023 je orientován zejména na hlavní politické priority EU, jak uvedl náměstek ministra financí a hlavní vyjednavač Rady Jiří Georgiev: „Rozpočet na příští rok je realistickým kompromisem zohledňujícím ekonomickou situaci EU, zájmy daňových poplatníků i potřebu řešit nové prioritní výzvy v nestabilním geopolitickém kontextu roku 2023.“

Balíček RePower EU a vyšší odolnost evropských bank

Na říjnovém zasedání v Lucemburku se ministři financí pod vedením Zbyňka Stanjury dohodli na rozdělení finančních prostředků ve výši €20 mld. pro naplňování nové kapitoly RePowerEU v rámci balíku peněz na oživení a odolnost evropské ekonomiky. Hlavním cílem RePowerEU jsou investice do projektů na posílení odolnosti energetického systému v celé EU a snížení závislosti na energetických surovinách z Ruska. ČR připadne v přepočtu téměř 16 mld. Kč, které použijeme ke snížení závislosti na ruských fosilních palivech.

Ministři se dohodli také na kompromisním návrhu implementujícím mezinárodní bankovní standardy Basel III, které mají zvýšit odolnost bankovního sektoru v případě budoucích krizí, do práva EU.

„Grande finale“ v čele Rady ECOFIN

Na prosincovém zasedání Rady ECOFIN došlo k předání symbolického zvonečku Švédsku, ale pokračovala také jednání o balíčku opatření zahrnujícím pomoc Ukrajině v roce 2023, zavedení minimální efektivní sazby daně pro velké nadnárodní společnosti (tzv. Pilíř II dohody OECD z října 2021) do práva EU, maďarský plán obnovy a kondicionalitu na ochranu rozpočtu EU, tedy zmrazení části kohezních fondů Maďarska. Kompromisu bylo nakonec dosaženo teprve na následném zasedání velvyslanců členských států při EU (COREPER) a celý balíček byl následně písemně jednomyslně přijat. 

„Ukrajina díky naší kompromisní dohodě získá na začátku ledna slíbených €18 mld. na zajištění fungování základních veřejných služeb v zemi, jako jsou hasiči, policie, školy či nemocnice. Dohoda na Pilíři II pak umožní začít debaty o Pilíři I, díky kterému budou velké nadnárodní firmy muset platit daně u nás, kde reálně generují své zisky, nikoliv v zahraničí, kde mají mateřské společnosti,“ uzavírá Zbyněk Stanjura.

V prosinci také vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli prozatímní dohody na mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který je součástí sady legislativních návrhů, resp. aktů, EU zaměřených na splnění aktuálního unijního cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti roku 1990 (ten spočívá v redukci o 55 % v čistém vyjádření, odtud anglické označení “Fit for 55“). Hlavním cílem tzv. uhlíkového cla je promítnout ceny emisních povolenek do cen zboží v příslušných sektorech dováženého do Evropy a zabránit tak, aby se energeticky náročná výroba přesouvala z Evropy do třetích zemí a obcházela tím přísná klimatická pravidla EU.
 

 

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.