Po ukončení auditu

Jaké mohou nastat situace po auditu? 

• Bez zjištění 
• Se zjištěním 

Pokud Auditní orgán (AO) ve své finální zprávě o auditu uvede částku nezpůsobilých výdajů, vzniká tím tzv. potvrzená nesrovnalost. S tímto závěrem se dál pracuje následujícím způsobem:

1. Povinnost řídicího orgánu upravit výdaje

Řídicí orgán je povinen uplatnit finanční opravu ve stanovené výši. Oprava se týká:

• žádosti o platbu, která byla předmětem auditu,
• případně i dalších výdajů nebo žádostí o platbu, které s danou nesrovnalostí souvisejí.

2. Výzva k vrácení dotace

Řídicí orgán vyzve příjemce, aby vrátil dotaci nebo její část odpovídající neoprávněně vykázaným výdajům.

3. Další postup, pokud příjemce výzvu neakceptuje

Pokud příjemce požadovanou částku nevrátí, řídicí orgán bezodkladně předává případ správci daně. Spolu s případem je předána také veškerá relevantní dokumentace. Správce daně poté zahajuje řízení k posouzení možného porušení rozpočtové kázně.

4. Rozdílné hodnocení správce daně nebo GFŘ

Může nastat situace, kdy:

• správce daně nebo Generální finanční ředitelství (GFŘ) nedospějí k závěru, že došlo k porušení předpisů,
• nebo vyčíslí finanční dopad nižší, než uvedl AO.

Tento odlišný závěr však není důvodem pro změnu posouzení daného zjištění ze strany Auditního orgánu. Zjištění zůstává evidováno jako nesrovnalost a příslušná částka se odečítá z výkazu výdajů v rámci certifikace.

AO a následná kontrola FÚ

• V případě, že Auditní orgán zjistí v některém projektu nesrovnalost, hlásí předáním finální zprávy o auditu zjištěnou skutečnost příslušnému Řídicímu orgánu (poskytovateli dotace). Nezpůsobilé výdaje vyčíslené ve finální zprávě o auditu automaticky znamenají tzv. potvrzenou nesrovnalost. Řídicí orgán je v těchto případech povinen aplikovat finanční opravu ve stanovené výši na žádost o platbu, která byla předmětem auditu a také na ostatní výdaje či žádosti o platbu dotčené touto nesrovnalostí. 
• Proces vymáhání neoprávněně vyplacených prostředků vychází z národní legislativy, zejména zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
• Pokud příjemce porušil podmínky pro poskytnutí dotace a nelze provést opatření k nápravě, vyzve poskytovatel dotace (příslušný Řídicí orgán) příjemce k vrácení dotace nebo její části. Řídicí orgán o tomto kroku bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán finanční správy (OFS). Jestliže příjemce dotace výzvě k vrácení neoprávněně vyplacených prostředků nevyhoví a finanční prostředky nevrátí, Řídicí orgán bezodkladně předá případ včetně relevantní dokumentace ke zjištění příslušnému OFS k dalšímu řízení k prošetření podezření na porušení rozpočtové kázně. Na základě výsledů šetření uloží příslušný OFS odvod za porušení rozpočtové kázně včetně penále za prodlení.
• Pokud OFS a GFŘ neshledají, že došlo k porušení příslušného zákona/pravidel nebo je podle jejich závěru finanční dopad nižší, než vyčíslil Auditní orgán, není tento závěr sám o sobě dostatečným důvodem pro změnu posouzení daného zjištění ze strany Auditního orgánu. Případ je dále evidován jako nesrovnalost a finanční prostředky odpovídající výši dané nesrovnalosti musí být odečteny z výkazu výdajů, resp. nebudou refundovány ze strany EK.
• Řídicí orgán však musí zohlednit rozhodnutí národních orgánů o porušení zákona (GFŘ a OFS, ÚOHS, soudy), pokud mají závažnější dopad, než bylo odhaleno v rámci šetření nesrovnalosti.
• Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, jestliže jeho výše v souhrnu za všechna porušení ve vztahu k jedné poskytnuté dotaci nebo celkovým použitým prostředkům nepřesahuje 1 000 Kč. V případě, že jsou naplněny podmínky definice nesrovnalosti, tak se i nadále jedná o nesrovnalost a Řídicí orgán eviduje takovéto případy v rámci hlášení nesrovnalostí. 
• Zákon o rozpočtových pravidlech i zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů umožňuje požádat o prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně a penále za prodlení s ním. Prominutí nebo částečné prominutí odvodu a penále za prodlení s ním však nemá vliv na výši nesrovnalosti. Ta je stále evidována v původní výši.