Novinky

Otázky a odpovědi - Externí audit

oddělení 2804 - Regulace externího auditu
oddělení 2804 - Regulace externího auditu

Vydáno

  • Veřejný sektor
  • Externí audit
  • Často kladené otázky
  • Regulace

Často kladené dotazy k povinnému auditu

Pracovní skupina pro aplikaci zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, byla ustavena z podnětu náměstka pro řízení sekce 04 PhDr. Tomáše Vyhnánka. Úlohou pracovní skupiny je zabývat se identifikovanými problematickými okruhy právní úpravy a výkladovými nejasnostmi a zpracovávat a zveřejňovat výkladová stanoviska s cílem zajistit jednotnou aplikaci právních předpisů.

Členy pracovní skupiny jsou zástupci Ministerstva financí, Rady pro veřejný dohled nad auditem a Komory auditorů České republiky:

Seznam členů pracovní skupiny

Ministerstvo financí:

  • PhDr. Tomáš Vyhnánek – náměstek pro řízení sekce 04
  • JUDr. David Bauer – ředitel odboru 28 – Regulace a metodika účetnictví
  • Ing. Tomáš Severa – vedoucí oddělení 2804 – Regulace externího auditu
  • Zdeňka Kalbáčová – zástupce vedoucího oddělení 2804 – Regulace externího auditu

Komora auditorů České republiky:

  • Ing. Irena Liškařová - prezidentka
  • Ing. Jiří Pelák, Ph.D. – 1. viceprezident, místopředseda redakční rady pro překlady
  • Ing. Pavel Kulhavý – viceprezident, místopředseda výboru pro metodiku auditu
  • Ing. Stanislav Staněk – člen výkonného výboru, předseda výboru pro regulaci a rozvoj profese
  • Ing. Petr Vácha – člen výkonného výboru, předseda výboru pro účetní výkaznictví
  • Ing. Jana Gebauerová, LL.M. – předsedkyně dozorčí komise

Rada pro veřejný dohled nad auditem:

  • Ing. Pavel Racocha MIA - prezident
  • Ing. Věra Mazánková – členka prezidia
  • Ing. Jiří Nekovář – člen prezidia
  • Ing. Bohuslav Poduška, CIA, CRMA – člen prezidia
  • RNDr. Eva Racková, CISA – ředitelka kanceláře
  • JUDr. Milan Cigánek - právník
  • Ing. Monika Vítová – předsedkyně kontrolního výboru
  • Ing. Michal Brandejs – kontrolor
  • Mgr. et Mgr. Martina Smetanová - kontrolor
Číslo/rok Otázka Odpověď
Často kladené dotazy k zákonu č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES
12/2017 Je subjekt s majetkovou účastí státu povinen na vyžádání předat České národní bance dodatečnou zprávu pro výbor pro audit?

Subjekt s majetkovou účastí státu musí na vyžádání předat České národní bance dodatečnou zprávu pro výbor pro audit v případě, že dle § 44aa odst. 2 písm. c) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů je subjektem, který podle jiných právních předpisů podléhá jejímu dohledu.

Související ustanovení:
§ 44aa odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

11/2017 Je subjekt s majetkovou účastí státu povinen na vyžádání předat Radě pro veřejný dohled nad auditem dodatečnou zprávu pro výbor pro audit?

Povinnost postoupení dodatečné zprávy auditora pro výbor pro audit Radě pro veřejný dohled nad auditem na výbor pro audit v subjektu s majetkovou účastí státu nelze vztáhnout, jelikož samotným ustanovením § 44aa odst. 2 písm. d) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů je tato povinnost výslovně uložena pouze ve vztahu k subjektům veřejného zájmu.

Související ustanovení:
§ 44aa odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

10/2017 Je subjekt s majetkovou účastí státu povinen předávat jednou ročně zprávu o činnosti Radě pro veřejný dohled nad auditem podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů?

Ministerstvo financí zastává názor, že subjekt s majetkovou účastí státu resp. jím zřízený výbor pro audit nemá povinnost poskytnout Radě pro veřejný dohled nad auditem zprávu o činnosti výboru pro audit podle § 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, neboť dle našeho názoru tato povinnost nespadá do kontextu ustanovení § 44c odst. 2, jež nově stanoví, že „Na zřízení a působnost výboru pro audit se § 44 až 44aa použijí obdobně“. S ohledem na skutečnost, za jakým účelem byl do zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, implementován požadavek na sestavení zprávy o činnosti výborem pro audit a jak je koncipováno ustanovení § 44c odst. 2, docházíme s ohledem na ratio legis k názoru, že ačkoliv výbor pro audit v subjektu s majetkovou účastí má povinnost postupovat obdobně jako výbor pro audit v subjektech veřejného zájmu nelze tuto konkrétní povinnost subsumovat ani pod termín „zřízení“ ani „působnost“ výboru pro audit, na něž se odkazuje ustanovení § 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo financí zastává názor, že subjekt s majetkovou účastí státu resp. jím zřízený výbor pro audit nemá povinnost poskytnout Radě pro veřejný dohled nad auditem zprávu o činnosti výboru pro audit podle § 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, neboť dle našeho názoru tato povinnost nespadá do kontextu ustanovení § 44c odst. 2, jež nově stanoví, že „Na zřízení a působnost výboru pro audit se § 44 až 44aa použijí obdobně“. S ohledem na skutečnost, za jakým účelem byl do zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, implementován požadavek na sestavení zprávy o činnosti výborem pro audit a jak je koncipováno ustanovení § 44c odst. 2, docházíme s ohledem na ratio legis k názoru, že ačkoliv výbor pro audit v subjektu s majetkovou účastí má povinnost postupovat obdobně jako výbor pro audit v subjektech veřejného zájmu nelze tuto konkrétní povinnost subsumovat ani pod termín „zřízení“ ani „působnost“ výboru pro audit, na něž se odkazuje ustanovení § 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

Související ustanovení:
§ 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

9/2017 Jednou z vymezených činností ze zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, je i povinnost výboru pro audit schválit zprávu o závěrech výběrového řízení ve výběrovém řízení v souladu s čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES. Jak uplatnit toto ustanovení v případě výborů pro audit subjektů s majetkovou účastí státu?

Na působnost výboru pro audit v subjektech s majetkovou účastí státu se odkazuje § 44c odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se má použít působnost uvedená u výboru pro audit v subjektech veřejného zájmu, a to obdobně. Schvalování zprávy o závěrech výběrového řízení výbor pro audit u subjektů s majetkovou účastí státu nevykonává, neboť u těchto subjektů není tato činnost relevantní, samotné schválení zprávy výborem pro audit je odvozováno od povinnosti uplatnit výběrové řízení subjektem veřejného zájmu, a to podle příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES. Tato působnost není pro účetní jednotky s majetkovou účastí státu vyžadována.

Související ustanovení:
§ 44a odst. 1 písm. n) a § 44c odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

8/2017 Je subjekt s majetkovou účastí státu povinen vybírat auditora postupem stanoveným v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES?

Příslušná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES ukládající povinnosti subjektům veřejného zájmu, konkrétně v tomto případě požadavky, za kterých jsou subjekty veřejného zájmu povinni postupovat při jmenování auditorů, uvedené v odstavcích 2 až 5 čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, se uplatní pouze v případě subjektů veřejného zájmu, nikoliv na subjekty s majetkovou účastí uvedené v HLAVĚ IX zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

Související ustanovení:
HLAVA IX zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

7/2017 Kdy výbor pro audit subjektu veřejného zájmu sestavuje a předkládá zprávu o činnosti výboru pro audit podle § 44a odst. 1 a § 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, Radě pro veřejný dohled nad auditem?

Pokud jde o frekvenci sestavení zprávy o činnosti výboru pro audit, zákonná úprava pouze stanoví, že výbor pro audit má jednou ročně sestavit zprávu o své činnosti ve vztahu k činnostem uvedeným v § 44a odst. 1 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů a předložit tuto zprávu Radě pro veřejný dohled nad auditem. Z výše uvedeného lze dovodit, že výbor pro audit zprávu o své činnosti vyhotovuje až poté, co provede a zhodnotí činnosti uvedené v § 44a odst. 1 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. Povinnost sestavit zprávu o činnosti výboru pro audit není a priori nástrojem evropského práva, ale pouze vnitrostátní úpravou. Jejím posláním je napomoci zabezpečit praktickou realizaci povinností Rady pro veřejný dohled nad auditem vymezených v čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, pokud jde o monitorování činností výborů pro audit u subjektů veřejného zájmu.

Související ustanovení:
§ 44a odst. 1 a § 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

6/2017 Jaké činnosti vykonává výbor pro audit v subjektech s majetkovou účastí státu podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů? Na působnost výboru pro audit v subjektech s majetkovou účastí státu se odkazuje § 44c odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se má použít působnost uvedená u výboru pro audit v subjektech veřejného zájmu, a to obdobně. Při jejím vymezení považuje Ministerstvo financí za stěžejní rozlišovat právní režim nastavený pro oba typy subjektů (tj. subjekty veřejného zájmu a subjekty s majetkovou účastí státu), z něhož působnost, resp. rozsah činnosti jejich výborů pro audit, vyplývá. Při určení rozsahu činností výboru pro audit v subjektech s majetkovou účastí státu je nezbytné vzít v úvahu také ustanovení § 45 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, jenž je zcela nepochybně pro subjekty s majetkovou účastí státu, resp. jejich auditory, zvláštní úpravou oproti úpravě kompetencí výboru pro audit v subjektech veřejného zájmu. Na základě těchto zvláštních úprav nelze dovozovat obdobnou aplikaci např. u schvalování zprávy o závěrech výběrového řízení ve výběrovém řízení podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, které se ze své podstaty vztahuje pouze na subjekty veřejného zájmu, nikoli na subjekty s majetkovou účastí státu[Čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES]
5/2017 Jak přistoupit k otázce posouzení odbornosti a nezávislosti podle § 44 odst. 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů? Pokud jde o praktickou aplikaci ustanovení § 44 odst. 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, doporučuje se při jmenování členů výboru pro audit postupovat tak, aby většina členů výboru pro audit byla nezávislá a zároveň odborně způsobilá. Ačkoli není nezávislost členů výboru pro audit v zákoně č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů taxativně vymezena, je třeba ji chápat obdobně, jako v případě nezávislosti auditora, tedy že nezávislý člen výboru pro audit nemá obchodní, rodinné či jiné vztahy k dotyčnému subjektu veřejného zájmu, nebo subjektům ve skupině či k vedení, které by mohly vést ke střetu zájmů zhoršujícímu jeho úsudek jako člena výboru pro audit. Při posouzení nezávislosti člena výboru pro audit je vhodné vycházet z Doporučení Komise 2005/162/ES ze dne 15. února 2005, o úloze nevýkonných členů správní rady nebo členů dozorčí rady a o výborech správní nebo dozorčí rady společností kótovaných na burze. Třebaže není toto doporučení právně závazné, představuje evropský pohled na posuzování těchto otázek nezávislosti. Požadavky na odbornou způsobilost člena výboru pro audit jsou stanoveny v § 44 odst. 6 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů tak, že odborně způsobilým členem výboru pro audit je ten, kdo nejméně 2 roky buď zastával výkonnou řídící funkci v účetní jednotce, která působí ve stejném odvětví jako subjekt veřejného zájmu, anebo byl odpovědným za výkon funkce řízení rizik, vyhodnocování souladu činností s právními předpisy, vnitřního auditu nebo pojistně matematické funkce nebo jiné obdobné funkce. Kromě toho nejméně jeden člen výboru pro audit musí být osobou, která je nebo byla statutárním auditorem nebo osobou, jejíž znalosti anebo dosavadní praxe v oblasti účetnictví zajišťují předpoklad řádného výkonu funkce člena výboru pro audit, a to s ohledem na odvětví, ve kterém subjekt veřejného zájmu působí.
4/2017 Jak postupovat při volbě předsedy výboru pro audit?

Dle § 44 odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů předsedu výboru pro audit volí a odvolávají členové výboru pro audit. Nezvolí-li členové výboru pro audit předsedu výboru pro audit, jmenuje a odvolává předsedu výboru pro audit kontrolní orgán. Toto ustanovení nelze extenzivně vykládat tak, že může subjekt veřejného zájmu nebo výbor pro audit explicitně stanovit, že členy výboru pro audit jmenovat nemusí a bude je jmenovat kontrolní orgán. Postup, kdy členy výboru pro audit jmenuje kontrolní orgán, je možný v případě existence objektivních důvodů a zároveň skutečnosti, že nedošlo k volbě předsedy v rámci výboru pro audit, např. v situaci, kdy výbor pro audit není usnášeníschopný, nedojde ke shodě při volbě předsedy výboru pro audit při sudém počtu členů apod. I při této variantě však platí obecná pravidla pro jmenování předsedy výboru pro audit, tj. nezávislost předsedy výboru pro audit.

Související ustanovení:
§ 44 odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

3/2017 Jak postupovat při jmenování členů výboru pro audit, v jakých případech může členy výboru pro audit jmenovat kontrolní orgán? Má-li subjekt veřejného zájmu nejvyšší orgán, je pak tento povinen členy výboru pro audit jmenovat. Nemá-li subjekt veřejného zájmu nejvyšší orgán, nebo nejvyšší orgán subjektu veřejného zájmu nejmenuje členy výboru pro audit, jsou za členy výboru pro audit považováni nevýkonní členové kontrolního orgánu. Není-li počet nevýkonných členů kontrolního orgánu dostačující pro naplnění minimálního počtu členů výboru pro audit, kontrolní orgán jmenuje pro doplnění třetí osoby. Naopak, pokud je počet nevýkonných členů kontrolního orgánu vyšší než počet členů výboru pro audit, kontrolní orgán určí, kteří jeho nevýkonní členové jsou členy výboru pro audit. Ustanovení § 44 odst. 2 zákona o auditorech umožňující členství členů výboru pro audit z nevýkonných členů kontrolního orgánu nelze extenzivně vykládat tak, že nejvyšší orgán členy výboru pro audit jmenovat nemusí. Ustanovení pouze zohledňuje mimořádné situace z praxe, kdy např. valná hromada není usnášeníschopná apod. Vedle toho je vhodné ve statutu výboru pro audit zakotvit pravidla pro jmenování členů výboru pro audit ve zvláštních případech, jakými jsou např. nutnost jmenování člena výboru pro audit v době, kdy se jeví jako neefektivní svolat mimořádnou valnou hromadu pouze za tímto účelem. Související ustanovení: § 44 odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.
2/2017 Kdo se považuje za třetí osobu pro účely uplatnění § 44 odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů?

V kontextu ustanovení § 44 odstavce 2, 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s eurokonformním výkladem se za třetí osobu považuje osoba, která není členem orgánu dotčené účetní jednotky, tj. není členem ani řídicího orgánu, ani nevýkonným nebo výkonným členem kontrolního orgánu. Obecně platí, že členové výboru pro audit musejí splňovat podmínky stanovené pro členství ve výboru pro audit bez ohledu na to, zda se jedná o členy jmenované z členů kontrolního orgánu nebo třetích osob. Přitom platí, že jmenování členů výboru pro audit je plně v kompetenci nejvyššího orgánu účetní jednotky, resp. toho, kdo je podle zákona č. 93/20069 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, oprávněný k jejich jmenování.

Související ustanovení:
§ 44 odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

1/2017 Jak uplatňovat přechodná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, konkrétně jaký je vztah čl. 41 odst. 3 k odstavcům 1 a 2?

Čl. 41 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES se použije v případech, na něž se nevztahují ustanovení čl. 41 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES. Ministerstvo financí se přiklání k závěrům, jež jsou obsaženy ve stanovisku prof. JUDr. Jana Dědiče[http://www.rvda.cz/stanovisko-k-vykladu-prechodne-upravy-narizeni-eu-c-5372014]. Ministerstvo financí se ztotožňuje se stanoviskem Rady pro veřejný dohled nad auditem v otázce, že z celkové systematiky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES vyplývá, že výklad směřující k aplikaci čl. 41 odst. 3 i na případy regulované čl. 41 odst. 1 a 2 není udržitelný. Doplňujeme, že pokud by ustanovení čl. 41 odst. 3 bylo považováno za úpravu k odstavcům 1 a 2 doplňující, nemohl by být naplněn účel jejich zavedení, neboť by jejich vzájemnou aplikací došlo přesně k opačnému efektu, jenž předpokládá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, cit. odůvodnění (preambuli) č. 32: „Pro zajištění právní jistoty a hladkého přechodu na režim zavedený tímto nařízením je důležité přijmout přechodná ustanovení, pokud jde o vstup v platnost povinnosti střídat statutární auditory a auditorské společnosti a povinnosti uspořádat výběrové řízení na statutárního auditora a auditorskou společnost.“.

Související ustanovení:
Čl. 41 odst. 1, 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES.