Novinky

Otázky a odpovědi - Externí audit

oddělení 7304 - Regulace povinného auditu
oddělení 7304 - Regulace povinného auditu

Vydáno

  • Veřejný sektor
  • Externí audit
  • Často kladené otázky
  • Regulace
Aktualizováno 25. 2. 2021 11:45
  • Aktualizace Seznam členů pracovní skupiny
  • Aktualizace úvodního textu, aktualizace Seznam členů pracovní skupiny 2019/2020
  • Užitečné odkazy a Často kladené dotazy

Často kladené dotazy k povinnému auditu

Na základě návrhu odboru 73 – Procesní agendy a regulace hazardu, v souladu s čl. 9 Organizačního řádu Ministerstva financí č. j. MF-27270/2017/3003 a služebních předpisů Ministerstva financí se zřídila Pracovní skupina pro aplikaci zákona o auditorech a nařízení EU č. 537/2014. Pracovní skupina je zřízena pro účely zpracování a zveřejňování výkladových stanovisek s cílem zajistit jednotnou aplikaci právních předpisů v návaznosti na identifikované problematické okruhy právní úpravy v oblasti povinného auditu a zjištěné výkladové nejasnosti, dále za účelem monitoringu aplikace právních předpisů v oblasti povinného auditu a také k navrhování věcných řešení v oblasti právní úpravy povinného auditu a věcí s ním souvisejících.

Členy pracovní skupiny jsou zástupci Ministerstva financí, Rady pro veřejný dohled nad auditem, Komory auditorů České republiky, České národní banky a další externí odborníci:

Seznam členů pracovní skupiny od roku 2020

Ministerstvo financí:

  • Ing. Martin Šabo
  • Ing. Tomáš Severa
  • Zdeňka Kalbáčová
  • Ing. Monika Réblová

Komora auditorů České republiky:

  • Ing. Irena Liškařová
  • Ing. Jiří Pelák, Ph.D.
  • Ing. Pavel Kulhavý
  • Ing. Petr Vácha, Ph.D.

Rada pro veřejný dohled nad auditem:

  • Ing. Věra Mazánková
  • Ing. Bohuslav Poduška, CIA, CRMA
  • Prof. Ing. Petr Musílek, Ph.D.

Česká národní banka:

  • Ing. Jitka Svobodová
  • RNDr. Pavel Vacek, CSc., MBA
  • Mgr. Ing. Petr Jiška

Externí odborníci:

  • Ing. Petr Kříž
  • Ing. Simona Székelyová, MBA
  • Ing. Stanislav Staněk

Seznam členů pracovní skupiny do roku 2019

Ministerstvo financí:

  • PhDr. Tomáš Vyhnánek
  • JUDr. David Bauer
  • Ing. Tomáš Severa
  • Zdeňka Kalbáčová

Komora auditorů České republiky:

  • Ing. Irena Liškařová
  • Ing. Jiří Pelák, Ph.D.
  • Ing. Pavel Kulhavý
  • Ing. Stanislav Staněk
  • Ing. Petr Vácha
  • Mgr. Ing. Jiří Viktorin, MBA

Rada pro veřejný dohled nad auditem:

  • Ing. Pavel Racocha MIA
  • Ing. Věra Mazánková
  • Ing. Bohuslav Poduška, CIA, CRMA
  • RNDr. Eva Racková, CISA

Česká národní banka:

  • Ing. Jitka Svobodová
  • RNDr. Pavel Vacek, CSc., MBA

Související dokumenty

Činnosti výboru pro audit

Tabulka (.PDF, 123 kB) zobrazuje rozsah činností výboru pro audit subjektů veřejného zájmu a subjektů s majetkovou účastí státu v kontextu zákona č. 93/2009 Sb., zákona o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů a nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES. Působnost výboru pro audit v subjektech s majetkovou účastí státu (viz § 44c odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., zákona o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů), vychází z „obdobné“ působnosti výboru pro audit v subjektech veřejného zájmu upravených v § 44a zákona č. 93/2009 Sb., zákona o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

Užitečné odkazy

Průvodce implementací a interpretací práva Evropské unie – statutární audit

Evropská komise vydala sady vybraných otázek a odpovědí ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES.

Průvodce implementací a interpretací práva Evropské unie – jednotný elektronický formát pro podávání zpráv (ESEF)

Evropská komise vydala interpretační sdělení (2020/C 379/01) o přípravě, auditu a zveřejňování účetních závěrek obsažených ve výročních finančních zprávách sestavených v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 o evropském jednotném elektronickém formátu (ESEF)

Číslo/rok Otázka Odpověď
Často kladené dotazy k zákonu č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES
4/2021  V jaké podobě se auditor vyjadřuje, zda výroční zpráva emitenta byla vyhotovena ve formátu XHTML, a zda účetní závěrka v ní obsažená, splňují příslušné požadavky stanovené nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv? 

Související ustanovení podle právního stavu ke dni 22. 2. 2021:

  • § 2 písm. a), § 18, § 20 odst. 1 písm. c) a e), § 20b zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o auditorech“)
  • § 21 odst. 5 a 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“)
  • čl. 3 až 6 čl. 3 až 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv (dále jen „nařízení Komise o ESEF“).

Vyjádření, zda výroční zpráva emitenta byla vyhotovena ve formátu XHTML, a zda účetní závěrka obsažená ve výroční zprávě emitenta splňuje příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení Komise o ESEF, se zahrne do vyjádření auditora dle § 20b zákona o auditorech, které je součástí zprávy auditora o ověření účetní závěrky.

Ověřuje-li auditor výroční zprávu obchodní společnosti, je povinen se dle § 20b zákona o auditorech, také vyjádřit, zda výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva byla vypracována v souladu s právními předpisy, přičemž zákonná úprava nepřipouští vydat samostatnou zprávu k účetní závěrce bez posouzení, zda výroční zpráva byla vypracována v souladu s právními předpisy a tím i požadavků výše uvedeného nařízení.

Základní rámec pro postup auditora při ověření výroční nebo konsolidované výroční zprávy vymezuje ustanovení § 2 zákona čo auditorech. Konkrétní požadavky na auditora spojené s ověřením výroční a konsolidované výroční zprávy jsou dále vymezeny auditorskými standardy vydanými Komorou auditorů České republiky ve smyslu § 18 zákona o auditorech. Ustanovení § 2 písm. b) zákona o auditorech, dále stanoví, že ověření výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy nezahrnuje ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a zpráv auditora o jejich ověření. V případech, je-li značkování konsolidované účetní závěrky prováděno v souladu s čl. 4 a 6 nařízení Komise o ESEF dodatečně nebo je-li již značkovaná konsolidovaná účetní závěrka sestavená v XHTML převáděna do výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy, neuplatní se výjimky obsažené v ustanovení § 2 zákona o auditorech, neboť toto ustanovení je nezbytné vykládat v souladu se smyslem a účelem zákona, kterým je neprovádět dvakrát ověření tytéž účetní závěrky, a to před jejím zahrnutím do výroční zprávy a následně jako její součást podle § 21 odst. 5 a 6 zákona o účetnictví, v kombinaci s § 118 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ale především ověřit, zda údaje ve výroční zprávě a účetní závěrce jsou ve shodě. V takovém případě se auditor vyjádří jak k formátu výroční a konsolidované výroční zprávy, tak zda výroční zpráva obsahuje konsolidovanou účetní závěrku značkovanou v souladu s čl. 4 a 6 nařízení Komise o ESEF. Způsob provedení ověření, zda účetní závěrka obsažená ve výroční zprávě emitenta splňuje příslušné zákonné požadavky stanovené v nařízení Komise o ESEF zákonná úprava nespecifikuje.

Rozsah uváděných informací ve zprávě auditora se řídí v souladu s § 18 zákona o auditorech auditorskými standardy vydanými Komorou auditorů České republiky, které stanoví postupy auditora při provádění auditorské činnost, přičemž struktura ani formát zprávy auditora není těmito předpisy taxativně určena. 

3/2021  Má ověření, zda výroční zpráva emitenta, a účetní závěrka v ní obsažená, splňují příslušné požadavky nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv, vliv na vyjádření auditora k účetní závěrce podle § 20 odst. 1 písm. c) popř. písm. e) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů ve zprávě auditora podle čl. 10 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES? 

Související ustanovení podle právního stavu ke dni 22. 2. 2021:

  • § 2 písm. a), § 20 odst. 1 písm. c) a e) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o auditorech“)
  • čl. 10 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (dále jen „nařízení EU o auditu“)
  • čl. 3 až 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv (dále jen „nařízení Komise o ESEF“)
  • § 18 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“).

Ověření, zda výroční zpráva emitenta, resp. účetní závěrka v ní obsažená, splňují příslušné požadavky stanovené nařízením Komise o ESEF, nemá přímý vliv na vyjádření auditora k účetní závěrce podle § 20 odst. 1 písm. c) resp. e) zákona o auditorech.

Stávající právní úprava obsažená v § 2 písm. a) a § 20 odst. 1 písm. c) a e) zákona o auditorech transponující čl. 28 odst. 2 písm. c) bod i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU ze dne 16. dubna 2014, vyžaduje, aby výrok auditora jasně vyjádřil stanovisko auditora, zda účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena.

Účetní rámec, na jehož základě má být účetní závěrka sestavena, a k němuž se auditor následně v rámci ověření účetní závěrky vyjadřuje, tvoří souhrn všech požadavků na účetní závěrku stanovenou právními předpisy (srov. § 18 odst. 3 nebo § 33 zákona o účetnictví), a to jak unijními, tak vnitrostátními, přičemž konkrétní formát pro sestavení účetní závěrky žádný právní předpis nepředepisuje.

2/2021  Musí být dokumenty (např. účetní závěrka, zpráva auditora), které je emitent povinen zveřejnit ve výroční zprávě emitenta, zahrnuty do výroční zprávy jako originály? 

Související ustanovení podle právního stavu ke dni 22. 2. 2021:

  • § 118 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“)
  • § 21 odst. 5 a 6, § 21a a 33 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“)
  • čl. 3 až 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv (dále jen „nařízení Komise o ESEF“)
  • § 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“)
  • § 18 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“)
  • čl. 10 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (dále jen „nařízení EU o auditu“)
  • § 20 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o auditorech“).

Současná právní úprava explicitně nevyžaduje, aby součástí výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy emitenta byly originály dokumentů, které výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva obsahuje (např. účetní závěrka nebo zpráva auditora o ověření účetní závěrky).

Podle § 66 písm. c) zákona o veřejných rejstřících obsahuje sbírka listin např. výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon o účetnictví a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný právní předpis, a také zprávu auditora o ověření účetní závěrky.

Pro účely sbírky listin veřejného rejstříku je nutno postupovat podle nařízení vlády. Podle § 18 tohoto nařízení se listiny, které se zakládají do sbírky listin, jimiž se nedokládají skutečnosti uvedené v návrhu na zápis, změnu nebo výmaz zápisu ve veřejném rejstříku, podávají pouze v elektronické podobě ve formátu Portable Document Format (přípona pdf) s textovou vrstvou nebo ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona XHTML). Podpis osoby, která listinu podepsala, lze na listině podané v elektronické podobě nahradit slovy "vlastní rukou“ nebo zkratkou "v. r.“, které se uvedou u příjmení této osoby.
Účetním jednotkám tak není uložena povinnost provést konverzi z listinné podoby podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tj. aby dokument, který provedením konverze vznikl (výstup), měl stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl (vstup). U listinné formy účetní závěrky nebo zprávy auditora tedy konverze pro sestavení výroční zprávy a účely sbírky listin být provedena nemusí.

1/2021  Je auditor povinen, v souvislosti s povinností emitenta vyhotovit výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu ve formátu XHTML, vyhotovit originál zprávy auditora o ověření účetní závěrky ve formátu XHTML? 

Související ustanovení podle právního stavu ke dni 22. 2. 2021:

  • § 118 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“)
  • čl. 3 až 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv (dále jen „nařízení Komise o ESEF“)
  • § 21 odst. 5 a 6, § 21a a § 33 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“)
  • čl. 10 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (dále jen „nařízení EU o auditu“)
  • § 20 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o auditorech“).

Auditor není povinen vyhotovit originál zprávy auditora o ověření účetní závěrky ve formátu XHTML.

§ 118 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu vyžaduje, aby emitent v souladu s čl. 3 nařízení Komise o ESEF, vyhotovil výroční a konsolidovanou výroční zprávu ve formátu XHTML. Do těchto zpráv emitent zahrne mimo jiné i účetní závěrku, resp. konsolidovanou účetní závěrku, kterou pro účely zahrnutí do výroční zprávy a konsolidované zprávy v souladu s čl. 4 až 6 tohoto nařízení značkuje, a zprávu auditora o jejím nebo jejich ověření.

Zprávu auditora o ověření účetní závěrky emitenta vypracovává auditor podle čl. 10 odst. 2 nařízení EU o auditu. Pro zprávu auditora jakožto účetní záznam podle § 33 zákona o účetnictví obecně platí, že může mít listinnou, technickou nebo smíšenou formu.

Z výše uvedeného platí, že současně platná právní úprava konkrétně vymezuje formát výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy emitenta a dále způsob zobrazení dokumentů v ní obsažených. Účetní závěrku, konsolidovanou účetní závěrku, zprávu nebo zprávy auditora či jiné dokumenty, jež tvoří součásti výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy emitenta je třeba a priori chápat jako samostatné dokumenty, které jsou do ní následně vloženy, přičemž konkrétní formát těchto dokumentů jak unijní, tak vnitrostátní právní předpisy nevymezují. Tato skutečnost však nevylučuje, aby i tyto dokumenty byly ve svém originále vyhotoveny ve formátu XHTML, neboť v souladu s § 33 zákona o účetnictví může mít účetní záznam (např. účetní závěrka nebo zpráva auditora o ověření účetní závěrky) listinnou, technickou nebo smíšenou formu. 

12/2017 Je subjekt s majetkovou účastí státu povinen na vyžádání předat České národní bance dodatečnou zprávu pro výbor pro audit?

Subjekt s majetkovou účastí státu musí na vyžádání předat České národní bance dodatečnou zprávu pro výbor pro audit v případě, že dle § 44aa odst. 2 písm. c) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů je subjektem, který podle jiných právních předpisů podléhá jejímu dohledu.

Související ustanovení:
§ 44aa odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

11/2017 Je subjekt s majetkovou účastí státu povinen na vyžádání předat Radě pro veřejný dohled nad auditem dodatečnou zprávu pro výbor pro audit?

Povinnost postoupení dodatečné zprávy auditora pro výbor pro audit Radě pro veřejný dohled nad auditem na výbor pro audit v subjektu s majetkovou účastí státu nelze vztáhnout, jelikož samotným ustanovením § 44aa odst. 2 písm. d) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů je tato povinnost výslovně uložena pouze ve vztahu k subjektům veřejného zájmu.

Související ustanovení:
§ 44aa odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

10/2017 Je subjekt s majetkovou účastí státu povinen předávat jednou ročně zprávu o činnosti Radě pro veřejný dohled nad auditem podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů?

Ministerstvo financí zastává názor, že subjekt s majetkovou účastí státu resp. jím zřízený výbor pro audit nemá povinnost poskytnout Radě pro veřejný dohled nad auditem zprávu o činnosti výboru pro audit podle § 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, neboť dle našeho názoru tato povinnost nespadá do kontextu ustanovení § 44c odst. 2, jež nově stanoví, že „Na zřízení a působnost výboru pro audit se § 44 až 44aa použijí obdobně“. S ohledem na skutečnost, za jakým účelem byl do zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, implementován požadavek na sestavení zprávy o činnosti výborem pro audit a jak je koncipováno ustanovení § 44c odst. 2, docházíme s ohledem na ratio legis k názoru, že ačkoliv výbor pro audit v subjektu s majetkovou účastí má povinnost postupovat obdobně jako výbor pro audit v subjektech veřejného zájmu nelze tuto konkrétní povinnost subsumovat ani pod termín „zřízení“ ani „působnost“ výboru pro audit, na něž se odkazuje ustanovení § 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo financí zastává názor, že subjekt s majetkovou účastí státu resp. jím zřízený výbor pro audit nemá povinnost poskytnout Radě pro veřejný dohled nad auditem zprávu o činnosti výboru pro audit podle § 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, neboť dle našeho názoru tato povinnost nespadá do kontextu ustanovení § 44c odst. 2, jež nově stanoví, že „Na zřízení a působnost výboru pro audit se § 44 až 44aa použijí obdobně“. S ohledem na skutečnost, za jakým účelem byl do zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, implementován požadavek na sestavení zprávy o činnosti výborem pro audit a jak je koncipováno ustanovení § 44c odst. 2, docházíme s ohledem na ratio legis k názoru, že ačkoliv výbor pro audit v subjektu s majetkovou účastí má povinnost postupovat obdobně jako výbor pro audit v subjektech veřejného zájmu nelze tuto konkrétní povinnost subsumovat ani pod termín „zřízení“ ani „působnost“ výboru pro audit, na něž se odkazuje ustanovení § 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

Související ustanovení:
§ 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

9/2017 Jednou z vymezených činností ze zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, je i povinnost výboru pro audit schválit zprávu o závěrech výběrového řízení ve výběrovém řízení v souladu s čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES. Jak uplatnit toto ustanovení v případě výborů pro audit subjektů s majetkovou účastí státu?

Na působnost výboru pro audit v subjektech s majetkovou účastí státu se odkazuje § 44c odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se má použít působnost uvedená u výboru pro audit v subjektech veřejného zájmu, a to obdobně. Schvalování zprávy o závěrech výběrového řízení výbor pro audit u subjektů s majetkovou účastí státu nevykonává, neboť u těchto subjektů není tato činnost relevantní, samotné schválení zprávy výborem pro audit je odvozováno od povinnosti uplatnit výběrové řízení subjektem veřejného zájmu, a to podle příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES. Tato působnost není pro účetní jednotky s majetkovou účastí státu vyžadována.

Související ustanovení:
§ 44a odst. 1 písm. n) a § 44c odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

8/2017 Je subjekt s majetkovou účastí státu povinen vybírat auditora postupem stanoveným v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES?

Příslušná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES ukládající povinnosti subjektům veřejného zájmu, konkrétně v tomto případě požadavky, za kterých jsou subjekty veřejného zájmu povinni postupovat při jmenování auditorů, uvedené v odstavcích 2 až 5 čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, se uplatní pouze v případě subjektů veřejného zájmu, nikoliv na subjekty s majetkovou účastí uvedené v HLAVĚ IX zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

Související ustanovení:
HLAVA IX zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

7/2017 Kdy výbor pro audit subjektu veřejného zájmu sestavuje a předkládá zprávu o činnosti výboru pro audit podle § 44a odst. 1 a § 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, Radě pro veřejný dohled nad auditem?

Pokud jde o frekvenci sestavení zprávy o činnosti výboru pro audit, zákonná úprava pouze stanoví, že výbor pro audit má jednou ročně sestavit zprávu o své činnosti ve vztahu k činnostem uvedeným v § 44a odst. 1 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů a předložit tuto zprávu Radě pro veřejný dohled nad auditem. Z výše uvedeného lze dovodit, že výbor pro audit zprávu o své činnosti vyhotovuje až poté, co provede a zhodnotí činnosti uvedené v § 44a odst. 1 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. Povinnost sestavit zprávu o činnosti výboru pro audit není a priori nástrojem evropského práva, ale pouze vnitrostátní úpravou. Jejím posláním je napomoci zabezpečit praktickou realizaci povinností Rady pro veřejný dohled nad auditem vymezených v čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, pokud jde o monitorování činností výborů pro audit u subjektů veřejného zájmu.

Související ustanovení:
§ 44a odst. 1 a § 44aa odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

6/2017 Jaké činnosti vykonává výbor pro audit v subjektech s majetkovou účastí státu podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů? Na působnost výboru pro audit v subjektech s majetkovou účastí státu se odkazuje § 44c odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se má použít působnost uvedená u výboru pro audit v subjektech veřejného zájmu, a to obdobně. Při jejím vymezení považuje Ministerstvo financí za stěžejní rozlišovat právní režim nastavený pro oba typy subjektů (tj. subjekty veřejného zájmu a subjekty s majetkovou účastí státu), z něhož působnost, resp. rozsah činnosti jejich výborů pro audit, vyplývá. Při určení rozsahu činností výboru pro audit v subjektech s majetkovou účastí státu je nezbytné vzít v úvahu také ustanovení § 45 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, jenž je zcela nepochybně pro subjekty s majetkovou účastí státu, resp. jejich auditory, zvláštní úpravou oproti úpravě kompetencí výboru pro audit v subjektech veřejného zájmu. Na základě těchto zvláštních úprav nelze dovozovat obdobnou aplikaci např. u schvalování zprávy o závěrech výběrového řízení ve výběrovém řízení podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, které se ze své podstaty vztahuje pouze na subjekty veřejného zájmu, nikoli na subjekty s majetkovou účastí státu[Čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES]
5/2017 Jak přistoupit k otázce posouzení odbornosti a nezávislosti podle § 44 odst. 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů? Pokud jde o praktickou aplikaci ustanovení § 44 odst. 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, doporučuje se při jmenování členů výboru pro audit postupovat tak, aby většina členů výboru pro audit byla nezávislá a zároveň odborně způsobilá. Ačkoli není nezávislost členů výboru pro audit v zákoně č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů taxativně vymezena, je třeba ji chápat obdobně, jako v případě nezávislosti auditora, tedy že nezávislý člen výboru pro audit nemá obchodní, rodinné či jiné vztahy k dotyčnému subjektu veřejného zájmu, nebo subjektům ve skupině či k vedení, které by mohly vést ke střetu zájmů zhoršujícímu jeho úsudek jako člena výboru pro audit. Při posouzení nezávislosti člena výboru pro audit je vhodné vycházet z Doporučení Komise 2005/162/ES ze dne 15. února 2005, o úloze nevýkonných členů správní rady nebo členů dozorčí rady a o výborech správní nebo dozorčí rady společností kótovaných na burze. Třebaže není toto doporučení právně závazné, představuje evropský pohled na posuzování těchto otázek nezávislosti. Požadavky na odbornou způsobilost člena výboru pro audit jsou stanoveny v § 44 odst. 6 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů tak, že odborně způsobilým členem výboru pro audit je ten, kdo nejméně 2 roky buď zastával výkonnou řídící funkci v účetní jednotce, která působí ve stejném odvětví jako subjekt veřejného zájmu, anebo byl odpovědným za výkon funkce řízení rizik, vyhodnocování souladu činností s právními předpisy, vnitřního auditu nebo pojistně matematické funkce nebo jiné obdobné funkce. Kromě toho nejméně jeden člen výboru pro audit musí být osobou, která je nebo byla statutárním auditorem nebo osobou, jejíž znalosti anebo dosavadní praxe v oblasti účetnictví zajišťují předpoklad řádného výkonu funkce člena výboru pro audit, a to s ohledem na odvětví, ve kterém subjekt veřejného zájmu působí.
4/2017 Jak postupovat při volbě předsedy výboru pro audit?

Dle § 44 odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů předsedu výboru pro audit volí a odvolávají členové výboru pro audit. Nezvolí-li členové výboru pro audit předsedu výboru pro audit, jmenuje a odvolává předsedu výboru pro audit kontrolní orgán. Toto ustanovení nelze extenzivně vykládat tak, že může subjekt veřejného zájmu nebo výbor pro audit explicitně stanovit, že členy výboru pro audit jmenovat nemusí a bude je jmenovat kontrolní orgán. Postup, kdy členy výboru pro audit jmenuje kontrolní orgán, je možný v případě existence objektivních důvodů a zároveň skutečnosti, že nedošlo k volbě předsedy v rámci výboru pro audit, např. v situaci, kdy výbor pro audit není usnášeníschopný, nedojde ke shodě při volbě předsedy výboru pro audit při sudém počtu členů apod. I při této variantě však platí obecná pravidla pro jmenování předsedy výboru pro audit, tj. nezávislost předsedy výboru pro audit.

Související ustanovení:
§ 44 odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

3/2017 Jak postupovat při jmenování členů výboru pro audit, v jakých případech může členy výboru pro audit jmenovat kontrolní orgán? Má-li subjekt veřejného zájmu nejvyšší orgán, je pak tento povinen členy výboru pro audit jmenovat. Nemá-li subjekt veřejného zájmu nejvyšší orgán, nebo nejvyšší orgán subjektu veřejného zájmu nejmenuje členy výboru pro audit, jsou za členy výboru pro audit považováni nevýkonní členové kontrolního orgánu. Není-li počet nevýkonných členů kontrolního orgánu dostačující pro naplnění minimálního počtu členů výboru pro audit, kontrolní orgán jmenuje pro doplnění třetí osoby. Naopak, pokud je počet nevýkonných členů kontrolního orgánu vyšší než počet členů výboru pro audit, kontrolní orgán určí, kteří jeho nevýkonní členové jsou členy výboru pro audit. Ustanovení § 44 odst. 2 zákona o auditorech umožňující členství členů výboru pro audit z nevýkonných členů kontrolního orgánu nelze extenzivně vykládat tak, že nejvyšší orgán členy výboru pro audit jmenovat nemusí. Ustanovení pouze zohledňuje mimořádné situace z praxe, kdy např. valná hromada není usnášeníschopná apod. Vedle toho je vhodné ve statutu výboru pro audit zakotvit pravidla pro jmenování členů výboru pro audit ve zvláštních případech, jakými jsou např. nutnost jmenování člena výboru pro audit v době, kdy se jeví jako neefektivní svolat mimořádnou valnou hromadu pouze za tímto účelem. Související ustanovení: § 44 odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.
2/2017 Kdo se považuje za třetí osobu pro účely uplatnění § 44 odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů?

V kontextu ustanovení § 44 odstavce 2, 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s eurokonformním výkladem se za třetí osobu považuje osoba, která není členem orgánu dotčené účetní jednotky, tj. není členem ani řídicího orgánu, ani nevýkonným nebo výkonným členem kontrolního orgánu. Obecně platí, že členové výboru pro audit musejí splňovat podmínky stanovené pro členství ve výboru pro audit bez ohledu na to, zda se jedná o členy jmenované z členů kontrolního orgánu nebo třetích osob. Přitom platí, že jmenování členů výboru pro audit je plně v kompetenci nejvyššího orgánu účetní jednotky, resp. toho, kdo je podle zákona č. 93/20069 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, oprávněný k jejich jmenování.

Související ustanovení:
§ 44 odst. 2 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

1/2017 Jak uplatňovat přechodná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, konkrétně jaký je vztah čl. 41 odst. 3 k odstavcům 1 a 2?

Čl. 41 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES se použije v případech, na něž se nevztahují ustanovení čl. 41 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES. Ministerstvo financí se přiklání k závěrům, jež jsou obsaženy ve stanovisku prof. JUDr. Jana Dědiče[http://www.rvda.cz/stanovisko-k-vykladu-prechodne-upravy-narizeni-eu-c-5372014]. Ministerstvo financí se ztotožňuje se stanoviskem Rady pro veřejný dohled nad auditem v otázce, že z celkové systematiky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES vyplývá, že výklad směřující k aplikaci čl. 41 odst. 3 i na případy regulované čl. 41 odst. 1 a 2 není udržitelný. Doplňujeme, že pokud by ustanovení čl. 41 odst. 3 bylo považováno za úpravu k odstavcům 1 a 2 doplňující, nemohl by být naplněn účel jejich zavedení, neboť by jejich vzájemnou aplikací došlo přesně k opačnému efektu, jenž předpokládá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES, cit. odůvodnění (preambuli) č. 32: „Pro zajištění právní jistoty a hladkého přechodu na režim zavedený tímto nařízením je důležité přijmout přechodná ustanovení, pokud jde o vstup v platnost povinnosti střídat statutární auditory a auditorské společnosti a povinnosti uspořádat výběrové řízení na statutárního auditora a auditorskou společnost.“.

Související ustanovení:
Čl. 41 odst. 1, 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES.

Nejčtenější