Novinky

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky na roky 2020 až 2022

odbor 37 - Hospodářská politika
odbor 37 - Hospodářská politika

Vydáno

  • Ekonomika
  • Makroekonomika
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Veřejný sektor
  • Rozpočtová strategie
  • Rozpočtová odpovědnost

ISSN 2570-575X

Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zcela změnil způsob, jakým se stanovují výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy v České republice. Jejich určení se odvíjí od takzvaného střednědobého rozpočtového cíle, ukotveného aktuálním zněním nařízení Rady (ES) č. 1466/97, o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik. Reforma fiskálního a rozpočtového rámce z roku 2017 tak propojila evropský střednědobý rozpočtový cíl s národním procesem přípravy státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti stanovuje výdajové rámce na takové úrovni, aby zabezpečily dlouhodobě udržitelné hospodaření veřejných financí a přesto vnesly i určitý prvek mezigenerační solidarity.

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky odvozuje závazné střednědobé výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů pro léta 2020 až 2022. Strategie byla schválena vládou České republiky dne 29. dubna 2019 jako výchozí dokument pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů. Výdajové rámce lze následně v průběhu přípravy státního rozpočtu aktualizovat pouze o novou makroekonomickou prognózu a na ni navazující prognózu příjmů státního rozpočtu a státních fondů, příjmy z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů či o opatření nezbytné k pokrytí výjimečných událostí, jako je stav ohrožení nebo rozsáhlá živelní pohroma.

Při vypracování Strategie se Ministerstvo financí řídilo metodickými postupy, které byly diskutovány a odsouhlaseny Národní rozpočtovou radou. Způsob aplikace dohodnutých postupů Národní rozpočtová rada ověřila svým stanoviskem č. 3/2019 ze dne 16. dubna 2019. Pro výdajový rámec na následující tři roky je klíčová prognóza makroekonomického vývoje, stejně jako příjmů a výdajů veřejných institucí. Aby byly uvedené založeny na co nejpravděpodobnějším či obezřetnějším scénáři, byly prognózy dne 15. dubna 2019 posouzeny Výborem pro rozpočtové prognózy. Ten shledal makroekonomickou a příjmovou predikci Ministerstva financí jako realistickou.

Česká ekonomika by se měla v následujících letech nacházet nad úrovní svého rovnovážného výstupu, potenciálního produktu, který optimálně využívá výrobní kapacity a pracovní sílu v ekonomice. Hodnocení pozice ekonomiky umožňuje vyčíslit vliv hospodářského cyklu na příjmy veřejných financí, konkrétně na příjmy daňové včetně příspěvků na sociální zabezpečení. V horizontu Strategie očekáváme postupné uzavírání kladné produkční mezery, což snižuje velikost cyklické složky příjmů.

Výše výdajových rámců je také ovlivněna hospodařením ostatních složek veřejných financí, jelikož střednědobý rozpočtový cíl se stanovuje a hodnotí nikoliv pouze pro státní rozpočet a stání fondy, ale pro celé veřejné finance vymezené pojmem sektor vládních institucí. U ostatních částí veřejných financí předpokládáme, že budou v letech výhledu hospodařit spíše s přebytky, byť s klesající tendencí danou jak cyklickými faktory, tak i strukturálními.

Aplikací příslušných ustanovení zákona č. 23/2017 Sb. a metodických postupů verifikovaných Národní rozpočtovou radou byly odvozeny konsolidované výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů ve výši 1 598 mld. Kč pro rok 2020, 1 661 mld. Kč pro rok 2021 a 1 730 mld. Kč pro rok 2022. Celkově tak dochází ke snížení rámců oproti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky o 6 mld. Kč pro rok 2020 i 2021.

Strategie odvozené výdajové rámce rozvádí o aktuálně platné finanční vztahy mezi jednotlivými úrovněmi veřejných rozpočtů, a zahajuje tím nový rozpočtový proces. Vzhledem k velikosti, resp. všeobecnému významu transferových a dotačních vazeb je důraz kladen na finanční vztahy vůči územním samosprávným celkům, systému veřejného zdravotního pojištění a dále vůči veřejným vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. Tím jsou charakterizovány současné vazby k subjektům pokrývajícím většinu celkových výdajů sektoru vládních institucí.

Na výdajovém rámci pro státní rozpočet a státní fondy, očekávaném hospodaření ostatních jednotek sektoru vládních institucí a na platných i plánovaných opatřeních ve fiskální politice je postaven Konvergenční program České republiky. Ten popisuje makroekonomický kontext v horizontu Strategie a predikci hospodaření sektoru vládních institucí. Proto je také nedílnou součástí celé Strategie. Ovšem z důvodu, že je dle článku 121 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení Rady (ES) č. 1466/97 předkládán zvlášť Radě Evropské unie a Evropské komisi k posouzení a doporučení, a že se řídí specifickými ustanoveními ohledně struktury a formátu údajů, je předkládán se Strategií jako samostatný sešit.

Dokumenty ke stažení

Nejčtenější