Saldo	Příjmy	Výdaje	Počet důchodců v ČR MPSV  - k 31.12.2022	Průměrná výše sólo starobního důchodu - k 31.12.2022
-27,76 mld. Kč	200,38 mld. Kč	228,13 mld. Kč	2,844 mil.	18 061 Kč

 

Systém důchodového pojištění, tzn. jeho příjmy i výdaje, jsou součástí hospodaření státního rozpočtu, především kapitoly 313 MPSV. Příjmy a výdaje tohoto systému jsou sledovány odděleně na měsíční bázi a za celý rok jsou také vykazovány ve Státním závěrečném účtu.

Kumulovaný vývoj hospodaření systému důchodového pojištění - 2023 (v mld. Kč)

	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec
Příjmy z pojistného na důchod. poj. vč. dobrovol. pojištění	49,84	98,60	147,41	200,38
Výdaje na dávky důchod. pojištění vč. výdajů na správu *)	58,21	113,91	173,12	228,13
z toho: výdaje na dávky důchodového pojištění	57,63	112,75	171,37	225,80
výdaje na správu	0,58	1,17	1,75	2,33
Saldo hospodaření systému důchodového pojištění	-8,37	-15,31	-25,70	-27,76
*) Ve výdajích na dávky důchodového pojištění jsou zahrnuty i alikvotní části výdajů na správu, které se za jiných okolností pro účely výpočtu salda systému důchodového pojištění přičítají k výdajům na dávky důchodového pojištění až na konci roku. V roce 2023 se očekávají výdaje na správu ve výši 7,0 mld. Kč.

 

Příjmy

Příjmy systému důchodového pojištění tvoří pojistné na důchodové pojištění, penále a pokuty připadajících na důchodové pojištění, které je součástí pojistného na sociální zabezpečení.

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje:

• důchodové pojištění,
• nemocenské pojištění,
• příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel.

Pojistné na sociální zabezpečení je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Pojistné se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Rozhodným obdobím u zaměstnanců je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, u OSVČ se jedná o kalendářní rok a vyměřovacím základem pro pojistné je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu. Je-li takto stanovená částka nižší než zákonem stanovený nejnižší vyměřovací základ, odvádí OSVČ pojistné z nejnižšího vyměřovacího základu v závislosti na druhu samostatně výdělečné činnosti (SVČ). Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohu v roce 2023 u OSVČ vykonávající hlavní SVČ činí 10 081 Kč a u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ činí 4 033 Kč.

Sazby sociálního pojištění (% vyměřovacího základu)

	Povinné pojistné			Dobrovolná účast na nemocenském pojištění OSVČ	Dobrovolná účast na důchodovém pojištění OSVČ
	zaměstnanci	zaměstnavatelé	OSVČ
Důchodové pojištění	6,5 %	21,5 %	28,0 %	-	28,0 %
Nemocenské pojištění	-	2,1 %	-	2,1 %	-
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti	-	1,2 %	1,2 %	-	-
Pojistné celkem	6,5 %	24,8 %	29,2 %	2,1 %	28,0 %

blíže na webu MPSV

Výdaje

Výdaje systému důchodového pojištění představují zejména výdaje na dávky důchodového pojištění, mezi které se řadí důchody starobní, invalidní a pozůstalostní. S růstem mezd se zvyšují i výdaje na dávky důchodového systému, které se od mezd odvíjí, vliv má také demografický trend stárnutí populace. Jako výdaj se však musí započítat i náklady na jeho správu. Správní výdaje jsou známy až po skončení rozpočtového roku dle podkladu pro Státní závěrečný účet.

Zdroj: ČSÚ, MPSV, MF

Saldo

Saldo systému důchodového pojištění vyjadřuje rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění¹ na jedné straně a součtem výdajů na dávky důchodového pojištění a výdajů na správu² na straně druhé. Přesnější způsob výpočtu salda systému důchodového pojištění stanovuje vyhláška č. 76 z 10. února 2005.

Pokud je systém důchodového pojištění ve schodku, neznamená to, že stát nemá na výplatu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Musí však využít v rozpočtu jiné zdroje financování, které potřebu vyšších výdajů na důchody pokryjí. Dlouhodobý a výrazný schodek systému důchodového pojištění vytváří negativní tlak na rozpočet a je příčinou úvah politiků a veřejnosti o parametrických či systémových změnách v oblasti důchodového pojištění.

V případě, že je tento systém vyrovnaný nebo je dokonce v mírném přebytku, je to dobrá zpráva. Znamená to, že příjmy, které stát z pojistného na důchodové pojištění od zaměstnavatelů, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných vybere, pokryjí celý objem výdajů na důchody včetně výdajů na jejich správu.

Systém důchodového pojištění skončil v přebytku za posledních 20 let v roce 2004, 2005, 2007, 2008, 2018 a 2019.

Je patrné, že vývoj hospodaření systému důchodového pojištění je výrazně závislý na ekonomickém cyklu. Vysoká zaměstnanost a rostoucí platy přinášejí státnímu rozpočtu i vysoké příjmy z pojistného na důchodové pojištění, které pak mohou pokrýt všechny výdaje na důchody. V dobách ekonomické stagnace či poklesu pak vznikají schodky tohoto systému, které mohou být navíc prohlubovány negativním demografickým vývojem, např. rostoucím podílem důchodců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Dalšími faktory, které působí na systém důchodového pojištění, jsou zejména priority jednotlivých vlád, které mohou vést k legislativním úpravám, jako např. úpravy sazeb u pojistného na důchodové pojištění, změny ve výpočtu vyplácených důchodů či rozhodnutí vlády o mimořádných příspěvcích k důchodu.

Základní statistika důchodů

Celkový počet důchodců, kterým Česká správa sociálního zabezpečení k 31. 12. 2022 vyplácela alespoň jeden z druhů důchodů, činil 2 844 180. Vyplácených důchodů (starobních, invalidních, pozůstalostních) bylo ke konci roku 2022 evidováno skoro 3,4 milionu. Pravidla pro vznik nároku na důchod a stanovení výše důchodu jsou k dispozici na webu ČSSZ.

Valorizace důchodů

Valorizace důchodů probíhá dle zákonem³ stanovených pravidel. Od roku 2018 se pro stanovení valorizačního zvýšení důchodů používá buď cenový index spotřebitelských cen (CPI) nebo index životních nákladů domácností důchodců (IŽND) ve výši 100 %, podle toho, který index rostl v rozhodném období rychleji a dále ½ růstu reálných mezd. K valorizaci všech vyplácených důchodů dochází vždy od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém dochází ke zvýšení. Po splnění zákonem stanovených podmínek, zejména při vysokém růstu spotřebitelských cen, je však možné důchody valorizovat i mimo pravidelný termín. V případě, že zákonná valorizace důchodů je nižší než 2,7% může vláda využít zmocnění podle zákona o důchodovém pojištění a stanovit zvýšení důchodu do výše 2,7%.

*) Rok 2008: 320 Kč k 1. 1. 2008 a navíc 470 Kč v mimořádném termínu k 1. 8. 2008,
**) Rok 2016: Navíc vyplacen jednorázový příspěvek k důchodu 1 200 Kč,
***) Rok 2020: Navíc vyplacen jednorázový mimořádný příspěvek důchodci ve výši 5 000 Kč.

 

Dokumenty ke stažení

• Tabulky 2013-2023 - Hospodaření systému důchodového pojištění XLSX (36kB)

 

---

¹ Součástí příjmů z pojistného na důchodové pojištění jsou i penále a pokuty související s výběrem důchodového pojištění a nedaňové příjmy z dobrovolného důchodového pojištění.
² Výdaje, které jsou spojené s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění.
³ § 67 Zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění