Saldo	Příjmy	Výdaje	Počet důchodců - k 31.12.2018	Průměrný starobní důchod - k 31.12.2018
-2,23 mld. Kč	83,68 mld. Kč	85,91 mld. Kč	2, 897 mil.	12 418 Kč

Systém důchodového pojištění, tzn. jeho příjmy i výdaje, jsou součástí hospodaření státního rozpočtu, především kapitoly 313 MPSV. Příjmy a výdaje tohoto systému jsou sledovány odděleně na měsíční bázi a za celý rok jsou také vykazovány ve Státním závěrečném účtu.

Kumulovaný vývoj hospodaření systému důchodového pojištění - 2020 (v mld. Kč)

	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec
Příjmy z pojistného na důchod. poj. vč. dobrovol. pojištění	41,97	83,68
Výdaje na dávky důchod. pojištění vč. výdajů na správu *)	44,47	85,91
z toho: výdaje na dávky důchodového pojištění	43,93	84,84
výdaje na správu	0,53	1,07
Saldo hospodaření systému důchodového pojištění	-2,50	-2,23
*) Ve výdajích na dávky důchodového pojištění jsou zahrnuty i alikvotní části výdajů na správu, které se za jiných okolností pro účely výpočtu salda systému důchodového pojištění přičítají k výdajům na dávky důchodového pojištění až na konci roku. V roce 2020 se očekávají výdaje na správu ve výši 6,4 mld. Kč.

Příjmy

Příjmy systému důchodového pojištění tvoří zejména pojistné na důchodové pojištění, které je součástí pojistného na sociální zabezpečení.

Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, osoby samostatně výdělečně činné a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel.

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje: 

• důchodové pojištění,
• nemocenské pojištění,
• příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se platí z aktuálního měsíčního příjmu – může být i nižší, než je minimální mzda (pro rok 2018 je to 12 200 Kč), například z důvodu částečného úvazku.

Sazby sociálního pojištění (% vyměřovacího základu)

	Povinně			Dobrovolně nemocensky pojištěné OSVČ
	zaměstnanci	zaměstnavatelé	OSVČ
Důchodové pojištění	6,5	21,5	28	28
Nemocenské pojištění	-	2,1	-	2,1
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti	-	1,2	1,2	1,2
celkem	6,5	24,8	29,2	31,3

blíže na webu MPSV

Výdaje

Výdaje systému důchodového pojištění představují zejména výdaje na dávky důchodového pojištění, mezi které se řadí jak starobní, tak i invalidní a pozůstalostní důchody. S růstem mezd se zvyšují i výdaje na dávky důchodového systému, které se od mezd odvíjí, vliv má také demografický trend stárnutí populace. Jako výdaj se však musí započítat i náklady na jeho správu. Správní výdaje jsou známy až po skončení rozpočtového roku dle podkladu pro Státní závěrečný účet.

Saldo

Saldo systému důchodového pojištění vyjadřuje rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění¹ na jedné straně a součtem výdajů na dávky důchodového pojištění a výdajů na správu² na straně druhé. Přesnější způsob výpočtu salda systému důchodového pojištění stanovuje vyhláška č. 76 z 10. února 2005.

Pokud je systém důchodového pojištění ve schodku, neznamená to, že stát nemá na výplatu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Musí však využít v rozpočtu jiné zdroje financování, které potřebu vyšších výdajů na důchody pokryjí. Dlouhodobý a výrazný schodek systému důchodového pojištění vytváří negativní tlak na rozpočet a je příčinou úvah politiků a veřejnosti o parametrických či systémových změnách v oblasti důchodového pojištění.

V případě, že je tento systém vyrovnaný nebo je dokonce v mírném přebytku, je to dobrá zpráva. Znamená to, že příjmy, které stát z pojistného na důchodové pojištění od zaměstnavatelů, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných vybere, pokryjí celý objem výdajů na důchody včetně výdajů na jejich správu.

Systém důchodového pojištění skončil v přebytku za posledních 20 let v roce 2004, 2005, 2007, 2008 a 2018.

Je patrné, že vývoj hospodaření systému důchodového pojištění je výrazně závislý na ekonomickém cyklu. Vysoká zaměstnanost a rostoucí platy přinášejí státnímu rozpočtu i vysoké příjmy z pojistného na důchodové pojištění, které pak mohou pokrýt všechny výdaje na důchody. V dobách ekonomické stagnace či poklesu pak vznikají schodky tohoto systému, které mohou být navíc prohlubovány negativním demografickým vývojem, např. rostoucím podílem důchodců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Dalšími faktory, které působí na systém důchodového pojištění, jsou zejména priority jednotlivých vlád, které mohou vést k legislativním úpravám, jako např. úpravy sazeb u pojistného na důchodové pojištění, změny ve výpočtu vyplácených důchodů či rozhodnutí vlády o mimořádných příspěvcích k důchodu.

Základní statistika důchodů

Celkový počet důchodců, kterým Česká správa sociálního zabezpečení k 31. 12. 2018 vyplácela alespoň jeden z druhů důchodů, činil 2 896 973. Vyplácených důchodů (starobních, invalidních, pozůstalostních) bylo ke konci roku 2018 evidováno přes 3,5 milionu. Pravidla pro vznik nároku na důchod a stanovení výše důchodu jsou k dispozici na webu MPSV.

Valorizace důchodů

Valorizace důchodů probíhá dle zákonem³ stanovených pravidel a to o ½ reálného růstu mezd a 100% inflace. Termín valorizace je 1. leden. Po splnění zákonem stanovených podmínek, zejména při vysokém růstu spotřebitelských cen, je však možné důchody valorizovat i mimo pravidelný termín.

*) 320 Kč k 1. 1. 2008 a navíc 470 Kč v mimořádném termínu k 1. 8. 2008,
**) Navíc vyplacen jednorázový příspěvek k důchodu 1 200 Kč

 

 

Dokumenty ke stažení

• Tabulky - Hospodaření systému důchodového pojištění - únor 2020XLSX (12kB)

 

---

¹ Součástí příjmů z pojistného na důchodové pojištění jsou i penále a pokuty související s výběrem důchodového pojištění a nedaňové příjmy z dobrovolného důchodového pojištění.
² Výdaje, které jsou spojené s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění.
³ § 67 Zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění