Novinky

Kontrolní akce č. 16/30 „Peněžní prostředky státní pokladny a řízení likvidity státní pokladny“

odbor 20 - Řízení státního dluhu a finančního majetku
odbor 20 - Řízení státního dluhu a finančního majetku

Vydáno

  • Hospodaření vládního sektoru
  • Kontrolní akce
  • Ministerstvo financí
  • Nejvyšší kontrolní úřad
  • Veřejný sektor
  • Řízení státního dluhu
Aktualizováno 19. 1. 2021 14:25

Nejvyšší kontrolní úřad provedl v období od listopadu 2016 do května 2017 kontrolní akci č. 16/30 „Peněžní prostředky státní pokladny a řízení likvidity státní pokladny“ a neshledal pochybnosti o fungování postupů a řídicích procesů.

Cílem kontroly kontrolní akce č. 16/30 „Peněžní prostředky státní pokladny a řízení likvidity státní pokladny“ bylo prověřit postupy Ministerstva financí při správě peněžních prostředků státní pokladny a při řízení likvidity státní pokladny; prověřit výnosy, náklady a stavy aktiv a pasiv související s řízením likvidity státní pokladny a se správou peněžních prostředků státní pokladny. Kontrolovaným obdobím byly roky 2015 a 2016, v případě věcných souvislostí i období předcházející a následující. Kontrolní akce navazovala na dříve realizované kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (dále „NKÚ“), které se týkaly budování státní pokladny, případně s řízením likvidity státní pokladny souvisely a nezjistil v těchto oblastech žádné nedostatky.

NKÚ neshledal pochybnosti o fungování postupů a řídících procesů v rámci organizačního nastavení věcně zodpovědného odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku, které by vedly k nedostatkům při řízení likvidity státu s vazbou na výši státního dluhu. NKÚ potvrdil profesionální postup Ministerstva financí, který odráží poslední trendy v oblasti moderního řízení likvidity a přináší výsledky plynoucí z centralizace peněžních prostředků institucí vládního sektoru.

V případě vedení souhrnných účtů v českých korunách a v jednotné evropské měně bylo ověřeno, že pod souhrnné účty jsou zařazeny všechny účty a v daném období nenastal nedostatek peněžních prostředků na účtech státní pokladny. Potvrdil se tak dlouhodobý obezřetný přístup Ministerstva financí při řízení likvidity státní pokladny a soulad veškerých postupů s právními předpisy.

NKÚ ocenil, že využití peněžních prostředků státní pokladny jako zdroj krytí potřeb státu umožnilo snížit dluhové financování a v důsledku toho snížit úrokové náklady s tím spojené. NKÚ v této souvislosti na základě zevrubné kontroly prováděných operací ověřil výši výnosů a nákladů, stavy aktiv a pasiv souvisejících se správou peněžních prostředků státní pokladny a nezjistil v těchto oblastech žádné významné nedostatky.

Ministerstvu financí se díky efektivnímu řízení disponibilní likvidity státní pokladny podařilo dosáhnout významných úspor na výdajové straně státního rozpočtu. Na úrokových výdajích na obsluhu státního dluhu ministerstvo ušetřilo i za situace záporného úročení na souhrnném účtu státní pokladny vedeného v EUR. Celkové náklady by v důsledku záporného úročení ze strany ČNB v letech 2014-2016 dosáhly výše přibližně 320 milionů korun. Celkově bylo z investičních operací a emisí se záporným výnosem dosaženo přijmu státního rozpočtu ve výši 1,7 miliardy korun.

Nejčtenější