Novinky

Makroekonomická predikce - srpen 2021

oddělení 3704 - Makroekonomické predikce a strukturální politika
oddělení 3704 - Makroekonomické predikce a strukturální politika

Vydáno

  • Makroekonomická predikce
  • Makroekonomické indikátory
  • Makroekonomika
  • Ekonomika
  • Hrubý domácí produkt
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Veřejný sektor

ISSN 1804‐7971

Úvod a shrnutí

Zlepšená epidemická situace a z ní vyplývající postupné uvolňování opatření proti šíření koronaviru, nárůst důvěry spotřebitelů i firem a výrazné fiskální stimuly uvádějí vyspělé ekonomiky světa zpět do pohybu. Tyto faktory přitom převažují nad dočasným narušením výrobních řetězců vlivem nedostatku některých výrobních vstupů a růstu jejich cen. Krátkodobý výhled pro ekonomiky Evropské unie se tak podstatně zlepšil.

Zvyšující se prognózy spotřebitelské inflace odrážejí rostoucí ceny energií i dalších komodit, bariéry produkce v důsledku nedostatku některých komponent a surovin, omezení kapacit oproti expandující poptávce, jakož i uvolněnou měnovou politiku centrálních bank.

Navzdory velmi nepříznivé epidemické situaci a omezením v celé řadě oblastí zaznamenala česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2021 pouze mírný pokles. Reálný hrubý domácí produkt očištěný o sezónní a kalendářní vlivy se mezičtvrtletně snížil o 0,3 %, jeho meziroční pokles se zmírnil na 2,6 %. Podle předběžného odhadu ekonomika ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,6 %.

V rámci domácí poptávky se meziroční pokles spotřeby domácností v 1. čtvrtletí zmírnil na 6,2 %. Část maloobchodu a některé služby ale byly nadále omezeny protiepidemickými opatřeními, což spolu se zvýšenou nejistotou ohledně dalšího vývoje vedlo k setrvání míry úspor na extrémně vysoké úrovni. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem zvýšených výdajů ve zdravotnictví a rovněž růstu zaměstnanosti vzrostla o 1,1 %.

Investice do fixního kapitálu poklesly o 3,0 %. Nejvýznamnější bylo snížení investic do strojů a zařízení, včetně dopravních prostředků, a dále do nerezidenčních staveb. Ze sektorového hlediska působil pozitivně mírný nárůst veřejných investic a investic domácností.

Změna stavu zásob a cenností naopak ekonomiku výrazně podpořila (příspěvek 1,2 p. b.) což patrně souviselo s doplňováním skladových zásob. To se promítlo i v silné dynamice dovozu zboží, příspěvek zahraničního obchodu tak dosáhl −0,5 p. b.

V predikci pracujeme se scénářem, že postup vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které již COVID-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat další makroekonomicky významná protiepidemická omezení. Hospodářská aktivita by tak měla od 3. čtvrtletí 2021 výrazněji oživovat a postupně kompenzovat předchozí šok do agregátní poptávky i nabídky.

Očekávaný nárůst ekonomického výkonu o 3,2 % v letošním roce by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi do fixního kapitálu a spotřebou domácností. Vlivem vysoké dynamiky importu by saldo zahraničního obchodu mělo ekonomický růst mírně zpomalovat. Opačným směrem by letos mělo působit doplňování zásob, které by mělo být podpořeno hromaděním nedokončené produkce na skladech v důsledku problémů v dodavatelských řetězcích.

V roce 2022 by hospodářský růst mohl zejména díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby zrychlit na 4,2 %. Investice do fixního kapitálu by si měly udržet poměrně silnou dynamiku a mírně by ekonomiku vlivem pokračujícího růstu exportních trhů mělo podpořit i saldo zahraničního obchodu.

Dosavadní inflační tlaky se oproti očekávání dubnové makroekonomické predikce ukázaly být silnější. Vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cenových okruhů včetně spotřebitelských cen. Pro roky 2021 a 2022 proto predikci průměrné míry inflace zvyšujeme na 3,2 %, resp. na 3,5 %.

Vývoj na trhu práce zůstává pozitivní. Navzdory ukončení většiny fiskálních stimulačních opatření nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti – sezónně očištěná míra nezaměstnanosti (15–64 let) byla v červnu 2021 o 0,6 p. b. nižší než v březnu. Zřejmě převážil efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu. Průměrná míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil by se přesto v důsledku zpožděných efektů hospodářského propadu měla v roce 2021 zvýšit na 3,0 %. V roce 2022 by díky ekonomickému oživení mohla klesnout na 2,7 %.

Běžný účet platební bilance vykázal v 1. čtvrtletí 2021 značný přebytek ve výši 3,5 % HDP. Ten odráží růst kladného salda bilance zboží daný silnou zahraniční poptávkou po zboží investičního charakteru. Svou roli sehrála i nízká srovnávací základna způsobená odstávkami výroby na jaře 2020. Zejména v 2. polovině letošního roku by však vlivem předpokládaného oživení investiční aktivy a růstu ceny ropy mělo docházet k poklesu přebytku obchodní bilance. Současně lze očekávat obnovení ziskovosti podniků pod zahraniční kontrolou a nárůst schodku prvotních důchodů. Proto by se přebytek běžného účtu mohl v letošním roce snížit na 1,1 % HDP a dále na 0,5 % HDP v roce 2022.

Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2021 je velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti veřejného zdravotnictví a stimulační fiskální politiky. Očekáváme deficitní hospodaření ve výši 7,7 % HDP. Expanzivní fiskální politika by měla vést ke strukturálnímu schodku 6,1 % HDP a k nárůstu zadlužení na úroveň 43,5 % HDP. V roce 2022 by již ekonomika ani saldo veřejných financí neměly být ovlivněny efekty epidemie. Se započatou konsolidací odhadujeme, že deficit dosáhne 5,0 % HDP a zadlužení vzroste na 46,2 % HDP.

Přehled hlavních ukazatelů
2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2021 2022
Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 4 797 5 111 5 410 5 790 5 695 6 048 6 431 5 932 6 257
růst v %, b.c. 3,7 6,5 5,8 7,0 -1,7 6,2 6,3 4,9 5,5
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 2,5 5,2 3,2 3,0 -5,8 3,2 4,2 3,1 3,7
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,8 4,0 3,5 2,7 -6,8 2,3 5,5 0,1 5,7
Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 2,5 1,8 3,8 2,5 3,4 2,4 0,4 3,4 0,9
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. -3,0 4,9 10,0 5,9 -7,2 6,0 4,9 3,8 4,5
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. 1,4 1,2 -1,2 0,0 -0,5 -0,6 0,3 0,4 -0,2
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -0,3 0,5 -0,5 -0,3 -0,9 0,7 0,0 0,9 0,0
Deflátor HDP růst v % 1,1 1,3 2,6 3,9 4,4 2,9 2,1 1,8 1,7
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 0,7 2,5 2,1 2,8 3,2 3,2 3,5 2,5 2,3
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,9 1,6 1,4 0,2 -1,3 -1,0 0,4 -1,4 0,0
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 4,0 2,9 2,2 2,0 2,6 3,0 2,7 3,6 3,7
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 5,7 9,2 9,6 7,8 0,2 2,9 3,9 0,7 2,3
Saldo běžného účtu % HDP 1,8 1,5 0,4 0,3 3,6 1,1 0,5 1,3 0,5
Saldo sektoru vládních institucí % HDP 0,7 1,5 0,9 0,3 -6,1 -7,7 -5,0 -8,8 -5,9
Předpoklady:
Měnový kurz CZK/EUR 27,0 26,3 25,6 25,7 26,4 25,7 25,3 25,9 25,5
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 0,4 1,0 2,0 1,5 1,1 2,0 2,6 1,5 1,8
Ropa Brent USD/barel 44 54 71 64 42 69 68 64 60
HDP eurozóny růst v %, s.c. 1,8 2,7 1,9 1,4 -6,5 4,9 4,3 3,8 3,6


Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

Informace

  • Makroekonomickou predikci zpracoval odbor Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Materiál zahrnuje predikci na roky 2021 a 2022 a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2024). Makroekonomická predikce vychází 4x ročně (v lednu, dubnu, srpnu a listopadu).
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:
    Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 10. srpnu 2021, vybraná východiska predikce jsou vztažena k 27. červenci 2021.

Nejčtenější