Novinky

Makroekonomická predikce - duben 2020

oddělení 3704 - Makroekonomické predikce a strukturální politika
oddělení 3704 - Makroekonomické predikce a strukturální politika

Vydáno

  • Makroekonomická predikce
  • Makroekonomické indikátory
  • Makroekonomika
  • Ekonomika
  • Hrubý domácí produkt
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Veřejný sektor

ISSN 1804‐7971

Úvod a shrnutí

Světová ekonomika je v tomto roce silně zasažena rozšiřující se pandemií nového typu koronaviru SARS-CoV-2. Přijímaná opatření a jejich doprovodné efekty téměř jistě vyvolají globální hospodářskou recesi. Situaci odpovídá i vývoj na finančních trzích, kde roste nejistota a prudce padají ceny aktiv.

Vlády většiny zasažených zemí přijímají zásadní opatření za účelem zbrzdění explozivního nárůstu počtu nakažených. Tyto nezbytné kroky mají a budou mít velmi negativní vliv na makroekonomický vývoj. Přirozenou reakcí hospodářských politik ve všech zasažených zemích je jejich razantní uvolnění a přijetí masivních monetárních, fiskálních a dalších stimulů, což by mělo pomoci k tomu, aby pandemie měla co nejmenší dopad na dlouhodobý růst.

Vývoj v české ekonomice ve 4. čtvrtletí 2019 byl charakterizován dalším zpomalením růstu hospodářského výkonu. Reálný hrubý domácí produkt očištěný o sezónní a kalendářní vlivy se zvýšil o 0,5 % mezičtvrtletně, v meziročním srovnání o 2,0 %.

Na straně užití ho táhla domácí poptávka, která vzrostla o 4,3 %. Největší byl příspěvek spotřeby domácností, která se i přes citelný nárůst míry úspor zvýšila o 2,9 %, a to díky vysoké dynamice růstu disponibilního důchodu. Spotřeba sektoru vládních institucí byla vlivem nárůstu zaměstnanosti i mezispotřeby vyšší o 1,8 %.

Opět se zvýšila dynamika investic do fixního kapitálu, které vzrostly o 4,3 %. Růst byl tažen zejména investicemi firem, kladně k němu ale přispěly i investice sektoru vládních institucí a domácností. Z věcného pohledu nejvíce vzrostly investice do bydlení i do ostatních budov a staveb.

Naopak příspěvek zahraničního obchodu byl výrazně záporný. Na straně vývozu zboží se projevila nízká poptávka našich hlavních obchodních partnerů i pokles exportní výkonnosti zejména u vývozu automobilů. Na straně dovozu došlo v bilanci služeb k opětovnému vysokému nárůstu dovozu podnikatelských služeb v oblasti výzkumu a vývoje nebo poradenství.

Česká ekonomika je zásadním způsobem ovlivněna pandemií koronaviru a opatřeními přijímanými k zamezení šíření nákazy. V makroekonomické predikci pracujeme se scénářem, že se v Evropě podaří ve 2. čtvrtletí 2020 situaci zvládnout a následně bude ekonomická aktivita pozvolna oživovat. Šok do agregátní poptávky i nabídky by tedy měl být pouze dočasný a jednorázový, přesto se však česká ekonomika hluboké recesi nevyhne.

V roce 2020 počítáme s propadem ekonomického výkonu o 5,6 %. K nejhlubšímu poklesu by mělo dojít v oblasti zahraničního obchodu a u investic do fixního kapitálu. Nižší by však měla být i spotřeba domácností. Od 2. poloviny 2020 by ekonomická aktivita měla oživovat, v roce 2021 by tak hospodářský růst mohl dosáhnout 3,1 %.

V listopadu 2019 se poprvé od října 2012 meziroční růst spotřebitelských cen dostal nad horní 3% hranici tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Proinflační efekty kladné produkční mezery a zvyšování jednotkových nákladů práce byly umocněny administrativními opatřeními a růstem cen potravin. Predikci průměrné míry inflace v roce 2020 zejména vlivem cenového vývoje na počátku tohoto roku zvyšujeme na 3,2 %. V roce 2021 by měly chybět podstatnější proinflační faktory, a inflace by tak v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit na 1,6 %.

Zaměstnanost podle Výběrového šetření pracovních sil od 2. čtvrtletí 2019 klesá. Kvůli ekonomickému propadu a s ním spojenému snížení poptávky po práci by se měl tento pokles v roce 2020 prohloubit. Rovněž by mělo dojít ke zvýšení míry nezaměstnanosti, a to na 3,3 % v roce 2020 a dále na 3,5 % v roce 2021. Vyššímu dopadu recese na nezaměstnanost by kromě vysokého počtu volných pracovních míst i zaměstnaných cizinců měla bránit přijatá fiskální opatření.

V rámci běžného účtu platební bilance se ve 4. čtvrtletí zastavil nárůst přebytku bilance zboží a pokračovalo snižování přebytku bilance služeb. Dopady pandemie koronaviru by měly vést ke zhoršení obou bilancí. V rámci ostatních položek běžného účtu očekáváme nižší schodek na bilanci prvotních důchodů, a to v důsledku horší dynamiky zisků firem pod zahraniční kontrolou. Přebytek běžného účtu by tak mohl letos dosáhnout 0,2 % HDP a v roce 2021 potom 0,3 % HDP.

Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2019 dosáhlo přebytku ve výši 0,3 % HDP, ve strukturálním vyjádření byl přesně dodržen střednědobý rozpočtový cíl pro Českou republiku ve výši −1,0 % HDP. Přebytek hospodaření a růst ekonomiky se odrazil i ve výši celkového zadlužení, které meziročně pokleslo o 1,8 p. b. na 30,8 % HDP. V roce 2020 bude hospodaření vládních institucí velkou měrou ovlivněno pandemií koronaviru. Hluboký propad ekonomické aktivity totiž s sebou nese pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů při zvýšených výdajích vynaložených na boj proti šíření epidemie a zmírnění jejích ekonomických a sociálních dopadů. Očekáváme proto výrazně deficitní hospodaření sektoru vládních institucí ve výši 4,1 % HDP. Z pohledu strukturálního salda by expanzivní fiskální politika měla vést k deficitu 2,0 % HDP. Predikce počítá s růstem dluhu na úroveň 35,2 % HDP.

 

Přehled hlavních ukazatelů
  2016 2017 2018 2019 2020 2021 2019 2020 2021
Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 4 768 5 047 5 324 5 653 5 530 5 781 5 652 5 913 6 168
  růst v %, b.c. 3,7 5,9 5,5 6,2 -2,2 4,5 6,2 4,6 4,3
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 2,5 4,4 2,8 2,6 -5,6 3,1 2,5 2,0 2,2
   Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,6 4,3 3,2 3,0 -1,5 0,8 2,9 2,4 2,2
   Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 2,7 1,3 3,4 2,6 2,6 2,0 3,0 1,9 1,9
   Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. -3,1 3,7 7,6 2,8 -13,6 3,2 1,0 0,9 2,0
   Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. 1,4 1,1 -0,8 -0,3 -1,2 0,7 0,1 0,2 0,3
   Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -0,4 0,1 -0,4 0,2 -0,8 0,8 0,1 0,0 0,0
Deflátor HDP růst v % 1,3 1,4 2,6 3,5 3,7 1,4 3,6 2,6 2,1
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 0,7 2,5 2,1 2,8 3,2 1,6 2,8 2,8 2,2
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,9 1,6 1,4 0,2 -1,2 0,2 0,2 -0,1 0,0
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 4,0 2,9 2,2 2,0 3,3 3,5 2,0 2,2 2,4
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 5,7 8,3 9,5 7,1 2,6 0,8 7,2 6,1 5,2
Saldo běžného účtu % HDP 1,6 1,7 0,4 -0,4 0,2 0,3 0,3 0,6 0,7
Saldo sektoru vládních institucí % HDP 0,7 1,5 0,9 0,3 -4,1 . 0,3 0,0 .
Předpoklady:                    
Měnový kurz CZK/EUR   27,0 26,3 25,6 25,7 26,5 26,2 25,7 25,4 25,1
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 0,4 1,0 2,0 1,5 1,5 1,5 1,5 1,4 1,4
Ropa Brent USD/barel 44 54 71 64 38 40 64 64 59
HDP eurozóny růst v %, s.c. 1,9 2,7 1,9 1,2 -5,7 2,9 1,2 1,0 1,4

 

 


 

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

aktualizováno 25.07.2013

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

AnalytIQ aktualizováno dne 6.4.2020
Spuštění aplikace vyžaduje Microsoft Excel 2010 nebo Microsoft Excel 2007. Je potřeba povolit makra.

Informace

  • Makroekonomická predikce je zpracovávána v odboru Hospodářská politika Ministerstva financí České republiky. Zahr-nuje predikci na běžný a následující rok (tj. do roku 2021) a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2023). Je publikována se čtvrtletní periodicitou (zpravidla v lednu, dubnu, červenci a listopadu).
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:
    Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 31. březnu 2020, vybraná východiska predikce jsou vztažena k 26. březnu 2020.

 

Nejčtenější