Dnem 1. prosince 2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kterým byl zrušen zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále též jen „zákon“), a nahradil tak právní úpravu spotřebitelského úvěru platnou od 1. ledna 2011. Jelikož smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené za účinnosti dřívější právní úpravy se řídí (s některými výjimkami) právní úpravou platnou v době jejich uzavření, věnuje se následující text popisu právní úpravy spotřebitelského úvěru, platné před 1. prosincem 2016.

Zákon č. 145/2010 Sb., transponoval směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS do českého právního řádu. Tento zákon nahradil zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který v roce 2010 již neodpovídal tehdejšímu vývoji úvěrových produktů nabízených spotřebitelům na trhu.

Zákon byl připraven Ministerstvem průmyslu a obchodu, jako hlavním gestorem, ve spolupráci s Ministerstvem financí, jako spolugestorem.

Zákon č. 145/2010 Sb. měl značně omezenou působnost a nevztahoval se na spotřebitelské úvěry pod 5.000 Kč a nad 1.880.000 Kč a na hypotékou zajištěné úvěry určené účelově na pořízení nebo zlepšení bydlení. Zabýval se pouze produktovou regulací a upravoval např. informační povinnosti.