Novinky

Agendy

odbor 27 - Finanční trhy I
odbor 27 - Finanční trhy I

Vydáno

  • Dohled
  • Finanční stabilita
  • Finanční trh
  • Soukromý sektor
  • Agenda
Aktualizováno 25. 6. 2019
  • Aktualizace obsahu a vložena AGENDA - Jednotný mechanismus dohledu
  • Aktualizace obsahu
  • Aktualizace obsahu

Činnost Ministerstva financí související s problematikou finanční stability a dohledu zahrnuje tyto oblasti:

AGENDY

AGENDA - Dohled nad finančním trhem

Minulý vývoj a současný stav:

Reforma dohledového uspořádání nad finančním trhem v EU je tématem, o kterém se začalo diskutovat v souvislosti s vypuknutím finanční krize. První konkrétnější návrhy a doporučení v této oblasti byly na výzvu Evropské komise vypracovány pracovní skupinou na vysoké úrovni pod vedením J. de Larosièra a zveřejněny v únoru 2009 v tzv. de Larosière zprávě.

V návaznosti na zprávu de Larosière představila  Evropská komise ve svém sdělení z května 2009 cesty, kterými by se reforma mohla ubírat. V září 2009 předložila Evropská komise legislativní návrhy, na jejichž základě byla po dosažení dohody mezi Evropským parlamentem a Radou (září 2010) vytvořena dvoupilířová struktura:

  • Evropská rada pro systémová rizika (European systemic risk board, ESRB), která dohlíží a vyhodnocuje rizika ohrožující finanční stabilitu v EU a v případě potřeby vydává varování a doporučení.
  • Evropský systém orgánů dohledu (European system of financial supervisors, ESFS), který je tvořen národními orgány dohledu a třemi novými evropskými orgány vzniklými transformací dosavadních evropských dohledových výborů. Tyto nové orgány, kromě toho, že vykonávají dosavadní úkoly svých předchůdců, získaly rovněž některé nové pravomoci (např. vypracovávání technických norem, závazné řešení sporů mezi národními orgány dohledu, posílená role při řešení krizových situací).

V říjnu 2009 Evropská komise zveřejnila další legislativní návrh (tzv. směrnice Omnibus I) související s reformou dohledového uspořádání, jenž obsahuje změny sektorové legislativy zohledňující vznik nových evropských orgánů a jejich pravomoci.

Adaptace nařízení byla provedena prostřednictvím zákona č. 92/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Směrnice Omnibus I byla transponována zákonem č. 37/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii.

Doplňující informace

Související odkazy:

Související dokumenty:

Evropské:

České:

AGENDA - Garanční schémata

Systém garančních schémat je na úrovni EU upraven směrnicí o systémech pojištění vkladů (dále jen „DGS – Deposit Guarantee Schemes“) pro oblast bankovnictví a směrnicí o systémech pro odškodnění investorů (dále jen ICS – Investor Compensation Schemes) pro oblast kapitálového trhu.

V České republice jsou výše uvedené směrnice Evropské unie implementovány zákonem č. 21/1992 Sb. - o bankách a zákonem č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu obsahujícím úpravu Garančního systému finančního trhu chránícího vklady zákazníků v bankách, družstevních záložnách a stavebních spořitelnách, a zákonem č. 256/2004 Sb. - o podnikání na kapitálovém trhu upravujícím fungování Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, který chrání zákaznický majetek svěřený obchodníkům s cennými papíry a investičním společnostem.

Doplňující informace

Související odkazy:

Související dokumenty:

Evropské:

České:

AGENDA - Krizové řízení

Evropská komise předložila 20. října 2009 k veřejné konzultaci Sdělení Komise - Rámec EU pro řízení přeshraničních krizí v bankovním sektoru. Toto sdělení reagovalo na uplynulou finanční krizi a zmiňovalo některé problematické aspekty dosavadního právního rámce fungování finančních institucí v členských státech Evropské unie a zároveň nabízelo i možná řešení, která by měla odstranit zdlouhavé a komplikované řešení krizí ve finančních institucích.

Na dotazy vznesené ve sdělení Komise byla Ministerstvem financí České republiky připravena odpověď ( MoF - Crisis Management Consultation (.PDF, 145 kB) v souladu s pozicí České republiky.) obsahující naši pozici k diskutovaným tématům.

V květnu 2010 předložila Evropská komise Sdělení - Fondy pro řešení problémů bank. Nosnou myšlenkou tohoto sdělení je záměr zřídit na národní úrovni fond, který bude  oddělený od státního rozpočtu a do kterého by banky přispívaly. Základem pro výpočet bankovního odvodu (bank levy) by mohla být aktiva nebo pasiva finanční instituce, přičemž by se v jeho výši dalo uvažovat i o zohlednění podstupovaného rizika. Z takto vybraných prostředků by poté byla financována opatření z rámce pro řízení krizí v bankovním sektoru.

V červnu 2010 se Evropská rada dohodla, že by členské státy měly zavést systém odvodů a daní na finanční instituce a tato opatření by se měla stát součástí důvěryhodného rámce pro řešení krizí. Česká republika má ve výše uvedených závěrech Evropské rady vyjednánu výjimku nezavést bankovní odvod ani jiné zdanění finančního sektoru.

V říjnu 2010 Evropská komise vydala Sdělení k rámci EU pro krizové řízení ve finančním sektoru, ve kterém vymezila základní pilíře své koncepce budoucí úpravy krizového řízení finančních institucí.

Začátkem roku 2011 proběhla veřejná konzultace pracovního dokumentu EK k technickým detailům připravovaného rámce pro řešení krizí finančních institucí. Tento pracovní dokument Evropské komise navazoval na výše zmíněné Sdělení z října 2010. Na tuto veřejnou konzultaci Ministerstvo financí České republiky vypracovalo odpověď MoF - Crisis Management Consultation (.PDF, 145 kB) v souladu s pozicí České republiky.

Nový regulatorní rámec pro předcházení a řešení krizí upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD). BRRD byla do českého právního řádu transponována zákonem č. 374/2015 Sb. o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.  

AGENDA – Jednotný mechanismus dohledu

Jednotný mechanismus dohledu (SSM) je zřízen nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance (ECB) svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi. Na základě SSM začala ECB od listopadu 2014 uplatňovat pravomoci při plnění svých nových úkolů pro účely obezřetnostního dohledu nad bankami zemí eurozóny a dalších členských států Evropské unie, které vstoupí do režimu tzv. úzké spolupráce s ECB. Vznikem SSM se vytváří nový systém finančního dohledu, sestávající z ECB a příslušných národních orgánů dohledu zúčastněných států. ECB vykonává dohled nad významnými institucemi. Z vlastního podnětu nebo na žádost národního orgánu dohledu může však ECB vykonávat dohled i nad méně významnou institucí.

Dne 11. října 2017 Evropská komise zveřejnila zprávu o jednotném mechanismu dohledu.

              

Doporučované

Nejčtenější