Obchodování obcí a krajů s kryptoaktivy a zhodnocování volných peněžních prostředků

V ČR v současné době neexistuje ucelená právní úprava kryptoaktiv (např. bitcoin), neboť zákon o  digitálních financích dosud nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou. V českém právním prostředí tedy není dosud stále stanovena řádná právní ochrana uživatelů kryptoaktiv a zajištěna stabilita tohoto finančního prostředí. 

Podle ČNB nejsou kryptoaktiva penězi v ekonomickém ani právním smyslu, bezhotovostními peněžními prostředky ani elektronickými penězi. Obchodování s nimi dosud nevyžaduje souhlas ČNB a nepodléhá jejímu dohledu, což by se mělo změnit v případě, že bude sněmovnou přijat zákon o  digitálních financích.

Hospodaření územního samosprávného celku (ÚSC) upravuje řada právních předpisů, mezi nejpodstatnější patří zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákon č.  563/1991 Sb., o účetnictví. Žádný z těchto zákonů (ani jiný zákon) nezakazuje ÚSC obchodovat s kryptoaktivy.

Obchodování s kryptoaktivy spadá do výkonu samostatné působnosti obce. Je tedy na rozhodnutí příslušných orgánů obce, jak chce naložit se svými finančními prostředky. ÚSC by však měl postupovat vždy v souladu s péčí řádného hospodáře, tzn. nevystavovat se přílišnému riziku při investování finančních prostředků. Obchodování s kryptoaktivy bez adekvátní právní ochrany (zákona) tak v současné době stále představuje dle našeho názoru riziko a Ministerstvo financí ho v žádném případě nedoporučuje.

Základním posláním ÚSC je pečovat o všestranný rozvoj území a o potřeby občanů. MF proto doporučuje, aby ÚSC volné peněžní prostředky využíval primárně za účelem rozvoje, tj. na investice, a to i s využitím cizích zdrojů financování (např. úvěrových produktů komerčních bank), než na tyto investiční akce „šetřit“, vytvářet tak úspory a ty investovat do některých druhů cenných papírů, zlata nebo kryptoaktiv.
 
Pokud jde o zhodnocování dočasně volných peněžních prostředků ÚSC, je vhodné přihlížet především k plánované délce jejich vázání, tedy k likviditě těchto peněžních prostředků a k míře kreditního rizika (tj. rizika, že dlužník nesplní své závazky) spojené s danou investicí. Z tohoto hlediska lze obecně doporučit směřovat dočasně volné peněžní prostředky do konzervativních finančních nástrojů, které spočívají v nižší míře kreditního rizika, např. se jedná o termínované vklady, spořící účty, fiktivní cashpooling či alternativně o dluhopisy s předem stanovenou splatností, jejichž výnosové podmínky, míra kreditního rizika a časový horizont korespondují s plánovaným cash flow (např. dluhopisy státu či jiných kreditně kvalitních emitentů).
 
Investování volných peněžních prostředků do jiných cenných papírů nebo podílových fondů bez jasně stanovené splatnosti může sice nabídnout vyšší výnos, avšak zároveň znamená nižší likviditu, než obvykle vychází z investičního plánu ÚSC, a vyšší míru kreditního rizika, přičemž výnos z těchto instrumentů může v čase zásadně kolísat. Vzhledem k tomu, že ÚSC spravují veřejné prostředky a s ohledem na související rizika, nelze takové investice obecně doporučit.

Samotné rozhodnutí je však v pravomoci ÚSC, do něhož stát nemůže zasahovat.