Rozpočtové určení výnosu z pokut uložených rybářskou stráží ve více správních obvodech obcí s rozšířenou působností
Podle § 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, jsou příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, např. i z vybraných pokut, příjmem rozpočtu obce.
Do kompetence Ministerstva financí nespadá problematika zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rybářství“). Tento zákon spadá do věcné působnosti Ministerstva zemědělství. Zákon o rybářství je zákonem speciálním k obecné právní úpravě obsažené v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v platném znění.
Podle § 14 odst. 1 zákona o rybářství rybářskou stráž ustanovuje, odvolává a zrušuje a stanovuje rozsah její působnosti na návrh uživatele rybářského revíru či jiného oprávněného subjektu obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) příslušný podle místa trvalého bydliště navrhované fyzické osoby. Uvedené ustanovení rovněž obsahuje povinnost tohoto obecního úřadu ORP vést evidenci všech rybářských stráží, které byly ustanoveny v obvodu jeho působnosti. V zákoně o rybářství není stanoveno, že rybářská stráž působí výhradně ve správním obvodě ORP, jejíž obecní úřad rybářskou stráž ustanovil. V případě rybářských revírů, které se rozkládají ve více správních obvodech ORP tedy nelze vyloučit, že rybářská stráž bude ustanovena jen jedním obecním úřadem ORP pro celý rybářský revír. Stejně tak nelze vyloučit, že na návrh uživatele rybářského revíru či jiného oprávněného subjektu i ostatní obecní úřady ORP, příslušné podle místa trvalého bydliště navrhované fyzické osoby, ustanoví pro stejný rybářský revír rybářskou stráž.
Pokud bude rybářská stráž ustanovena jen jedním obecním úřadem ORP pro celý rybářský revír, je příjem z výnosu pokut příjmem té obce, která rybářskou stráž ustanovila v souladu s § 31 odst. 7 zákona o rybářství, a to také v případech, kdy je pokuta uložena rybářskou stráží mimo správní obvod této ORP.
Problém by mohl nastat v případě, že na návrh uživatele rybářského revíru či jiného oprávněného subjektu i ostatní obecní úřady ORP, v jejichž správním obvodu se rybářský revír nachází, by podle místa trvalého bydliště navrhované fyzické osoby ustanovily pro stejný rybářský revír rybářskou stráž, a to pro správní obvod své obce. Příjem z výnosu pokut by sice byl i nadále příjmem konkrétní obce podle § 31 odst. 7 zákona o rybářství, ale těžko by se prokazovalo, zda přestupek byl spáchán v konkrétním správním obvodu obce s rozšířenou působností a zda ta která rybářská stráž byla kompetentní k uložení pokuty.
Můžeme se pouze domnívat, že uživatel rybářského revíru či jiný oprávněný subjekt podá, v případě rybářského revíru, který se nachází ve správních obvodech více ORP, návrh na ustavení rybářské stráže pouze jednomu obecnímu úřadu ORP příslušnému podle místa trvalého bydliště navrhované fyzické osoby.
Z hlediska věcné působnosti Ministerstva financí pro úplnost uvádíme, že podle § 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, jsou příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak, příjmem rozpočtu obce.
Pro úplnost ještě uvádíme, že pouze obecnímu úřadu ORP, který ustanovil rybářskou stráž, vznikají výdaje spojené s výkonem činnosti rybářské stráže (materiálně technické vybavení, administrativní podpora, vzdělávání, školení, náhrada škody způsobené rybářské stráži na zdraví, náhrada škody způsobené rybářské stráži na věcech, náhrada škody způsobené rybářskou stráží). Lze proto uzavřít, že výnos z pokut uložených rybářskou stráží je příjmem té ORP, která rybářskou stráž, která pokutu vybrala, ustanovila.