Zadluženost územních rozpočtů v roce 2019

I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2019

Územní rozpočty celkem vykázaly ke konci roku 2019 zadluženost ve výši 90,9 mld. Kč, což je o 0,3 % (o 0,3 mld. Kč) méně než v roce předchozím. Zadluženost vzrostla pouze na úrovni obcí, dobrovolné svazky obcí a kraje svůj dluh mírně snížily. Regionální rady regionů soudržnosti dlouhodobě hospodaří bez dluhů.

Tabulka č. 1: Stavy na účtech a stav zadluženosti územních rozpočtů v letech 2011–2019 (v mld. Kč)

Ukazatel	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
Stav na účtech celkem	113,5	127,8	143,7	157,8	163,6	216,6	253,7	264,2	304,9
Zadluženost celkem	107,2	117,1	121,6	119,1	116,3	95,6	90,8	91,2	90,9
Rozdíl	6,3	107	22,1	38,7	47,3	121	162,9	173	214

Ke konci roku 2019 stav finančních prostředků na bankovních účtech převýšil hodnotu celkového dluhu územních rozpočtů o 214,0 mld. Kč, tj. více než trojnásobně (3,4 krát).

Obce (vč. jimi zřizovaných příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2019 celkový dluh ve výši 70,0 mld. Kč. Proti předchozímu roku se jedná o nárůst o 2,0 %, přičemž v absolutním vyjádření se dluh zvýšil o 1,4 mld. Kč.

V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty bankovní úvěry od peněžních ústavů, emitované komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. půjček ze státních fondů.

Tabulka č. 2: Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR v letech 2011–2019 (v mld. Kč)

Ukazatel	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
Úvěry	60,9	68,3	68,8	67,7	66,1	51,5	49,5	49,4	50,1
Komunální dluhopisy	14	13,8	15	11,8	10,7	10,7	10,4	10,1	10,1
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy	7,5	7,9	8,4	9,4	10,1	9,7	9,1	9,1	9,8
Celkem	82,4	90	92,2	88,9	86,9	71,9	69	68,6	70

Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí zadluženost ostatních obcí celkem 41,4 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k meziročnímu nárůstu celkové zadluženosti o 2,5 mld. Kč. 

Tabulka č. 3: Vývoj podílu zadluženosti hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně na celkové zadluženosti obcí v letech 2011–2019 (v mld. Kč)

Ukazatel	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
Zadluženost obcí celkem	82,4	90	92,2	88,9	86,9	71,9	69	68,6	70
v tom
obce bez 4 největších měst	44	44,5	43	43,6	43,1	38,6	37,9	38,9	41,4
zadluženost 4 největších měst	38,4	45,5	49,2	45,3	43,8	33,3	31,1	29,7	28,6
% podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti	46,6	50,6	53,4	51	50,4	46,3	45,1	43,3	40,9

Celková výše dluhu hl. m. Prahy (včetně příspěvkových organizací magistrátu a příspěvkových organizací městských částí) dosáhla 20,7 mld. Kč. Podíl zadluženosti hl. m. Prahy na celkové zadluženosti obcí činil 29,6 %.

Dobrovolné svazky obcí vykázaly dluh ve výši 1,6 mld. Kč, což je o 0,2 mld. Kč méně než předchozí rok. Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.

Kraje (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2019 dluh v celkové výši 19,3 mld. Kč. Meziročně hodnota dluhu klesla o 1,5 mld. Kč (o 7,2 %). Na položce úvěrů byl vykázán meziroční pokles dluhu o 0,7 mld. Kč; podíl úvěrů na celkové zadluženosti krajů dosáhl 83,4 %. Kraje ani v roce 2019 neemitovaly komunální dluhopisy. 

Tabulka č. 4: Souhrnné údaje o zadluženosti krajů ČR v letech 2011–2019 (v mld. Kč)

Ukazatel	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
Úvěry	19,6	22,2	23,5	24,4	24,3	18,6	16,7	16,8	16,1
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy	2,7	2,3	3,3	3,2	2,1	2,7	3	4	3,2
Celkem	22,3	24,5	26,8	27,6	26,4	21,3	19,7	20,8	19,3

Podrobnější informace o zadluženosti územních rozpočtů v roce 2019 lze nalézt ve Státním závěrečném účtu územních rozpočtů. 

II. Monitoring hospodaření územních samosprávných celků za rok 2019

Do monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2019 bylo zahrnuto 6 266 územních samosprávných celků České republiky (tj. 6 253 obcí vč. hl. m. Prahy a 13 krajů).

Výsledky monitorujících ukazatelů – souhrnně:

• monitorující ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti byl u 549 obcí vyšší než 60 %;
• monitorující ukazatel celkové likvidity byl u 104 obcí v intervalu <0; 1>,
• monitorující ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům byl u 139 územních samosprávných celků (132 obcí a 7 krajů) vyšší než 25 %.

Do kategorie územních samosprávných celků s vyšší mírou rizika hospodaření se zařadilo 6 obcí. Tyto obce vykázaly překročení hraničních hodnot všech tří monitorujících ukazatelů současně.

Výsledné hodnoty ukazatelů pouze indikují možné riziko hospodářských problémů, ale nutně neznamenají, že je obec v tíživé finanční situaci. To lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů.

Výsledné hodnoty ukazatelů monitoringu hospodaření ÚSC jsou veřejně dostupné na informačním portálu Monitor → https://monitor.statnipokladna.cz/ (tabulku ukazatelů lze nalézt na profilu vybrané obce či kraje v záložce Monitoring a audit).