CZ EN

Zadluženost územních rozpočtů v roce 2016

Územní rozpočty (obce, kraje, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti a příspěvkové organizace) v souhrnu ke konci roku 2016 vykázaly zadluženost ve výši 95,6 mld. Kč, což je o 17,8 % (o 20,7 mld. Kč) méně než v roce předchozím.

Celkový objem přijatých půjčených prostředků územními rozpočty v roce 2016 (bez příspěvkových organizací) činil 5,2 mld. Kč, což je o 10,2 mld. Kč méně než v předchozím roce.

Tabulka č. 1: Stavy na účtech a stav zadluženosti územních rozpočtů v letech 2005–2016 (v mld. Kč)
Ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Stav na účtech celkem 77,8 84,2 94,6 114,1 93,4 96,6 97,2 112,3 126,3 138,7 145,2 197,8
Zadluženost celkem 83,5 90,9 92,2 97,2 104,1 105,1 107,2 117,1 121,6 119,1 116,3 95,6
Rozdíl -5,7 -6,7 2,4 16,9 -10,7 -8,5 -10 -4,8 4,7 19,6 28,9 102,2

Stav finančních prostředků na bankovních účtech rozpočtového hospodaření obcí, DSO, krajů, regionálních rad a na běžných účtech příspěvkových organizací územních samosprávných celků se meziročně zvýšil o 52,6 mld. Kč (o 36,2 %) na 197,8 mld. Kč a převyšoval tak o 102,2 mld. Kč hodnotu dluhu.

A. Obce

Obce (vč. jimi zřizovaných příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2016 celkový dluh1 ve výši 71,9 mld. Kč. Proti předchozímu roku se jedná o pokles o 17,3 %, přičemž v absolutním vyjádření se dluh snížil o 15,0 mld. Kč.

V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty bankovní úvěry od peněžních ústavů, emitované komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. půjček ze státních fondů.

Tabulka č. 2: Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR v letech 2005–2016 (v mld. Kč)
Ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Úvěry 43,7 47,1 46,7 47,4 55,8 59,9 60,9 68,3 68,8 67,7 66,1 51,5
Komunální dluhopisy 23,5 22,9 22,6 22,7 14,7 15,8 14 13,8 15 11,8 10,7 10,7
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy 11,8 10,9 9,9 10 10,1 7,6 7,5 7,9 8,4 9,4 10,1 9,7
Celkem 79 80,9 79,2 80,1 80,6 83,3 82,4 90 92,2 88,9 86,9 71,9

Z uvedených údajů za rok 2016 vyplývá, že na položce úvěrů došlo k poklesu o 14,6 mld. Kč, na položce komunálních dluhopisů ke změně nedošlo a na položce přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů došlo k poklesu o 0,4 mld. Kč.

Ve struktuře dluhu obcí mají dlouhodobě největší váhu úvěry, jejichž podíl ke konci roku 2016 činil 71,6 %, podíl emitovaných komunálních dluhopisů činil 14,9 % a zbývající část dluhu obcí (13,5 %) tvořily přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy.

Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů, byly podobně jako v minulých letech, směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury, na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Tyto úvěry se vyznačují relativně nízkým úročením a velmi dlouhou dobou splatnosti.

V poskytování úvěrů a půjček jsou aktivní i další právnické a fyzické osob, včetně obcí. Zhruba pro polovinu poskytnutých úvěrů a půjček jejich poskytovatelé nevyžadovali ručení. Pokud bylo ručení vyžadováno, nejčastěji šlo o ručení směnkou, majetkem obce nebo budoucími příjmy rozpočtu obce.

Komunální dluhopisy: k 31. 12. 2016 vykazovaly dluh z titulu vydaných dluhopisů pouze hl. m. Praha (ve výši 10,4 mld. Kč) a statutární město Liberec (ve výši 0,3 mld. Kč).

Položka přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázala meziroční pokles o 0,4 mld. Kč. Na jedné straně došlo k poklesu přijatých návratných finančních výpomocí dlouhodobých (o 187,4 mil. Kč), jiných krátkodobých půjček (o 30,5 mil. Kč), krátkodobých směnek k úhradě (o 160,2 mil. Kč) a přijatých návratných finančních výpomocí krátkodobých (o 114,4 mil. Kč); na druhé straně došlo k nárůstu dlouhodobých směnek k úhradě (o 102,3 mil. Kč), dlouhodobých závazků z ručení (o 28,1 tis. Kč) a ostatních dlouhodobých závazků (o 51,2 mil. Kč).

Obce také na své účty přijaly půjčky z rozpočtů Státního fondu životního prostředí ve výši 7,8 mil. Kč (Operační program životní prostředí) a Všeobecné pokladní správy ve výši 10,6 mil. Kč (Neinvestiční půjčky a návratné finanční výpomoci územním rozpočtům).

V roce 2016 vykázalo zadluženost 3 266 obcí z celkového počtu 6 254 obcí, což je více než polovina (52,2 %) obcí z celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost zůstává v zásadě stabilizovaný, meziročně došlo k mírnému nárůstu (o 11 obcí).

Dluh obce sám o sobě nelze hodnotit negativně. Bez půjčky nebo úvěru řada obcí nemůže financovat svůj rozvoj (plynofikace, místní komunikace, kanalizace, vodovody, čističky odpadních vod, předškolní a školní zařízení apod.). Záleží tedy na tom, na co si obce půjčují, zda výše půjčky umožní bezproblémové splácení a jak dobře je projekt připraven.

Dle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti splňuje 93 % obcí pravidlo rozpočtové odpovědnosti pro ÚSC (tj. dluh k průměru příjmů za posl. 4 roky nesmí překročit 60%). Dle Monitoringu hospodaření obcí za rok 2016, který mimo jiné sleduje míru zadlužení a likviditu obcí, hospodařilo s vyšší mírou rizika pouze 11 obcí.

Tabulka č. 3: Údaje o zadluženosti obcí ČR bez hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně v letech 2005-2016 (v mld. Kč)
Ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Úvěry 22 25,7 25,9 26,9 34,8 35,5 36,3 36,4 34,9 35 34,8 30,3
Komunální dluhopisy 0 0 0 0 0 2 2 2 2 1,3 0,3 0,3
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy 8,6 7,8 7 7,4 6,5 5,7 5,7 6,1 6,1 7,3 8 8
Celkem 30,6 33,5 32,9 34,3 41,3 43,2 44 44,5 43 43,6 43,1 38,6

Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí zadluženost ostatních obcí celkem 38,6 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k meziročnímu poklesu celkové zadluženosti o 4,5 mld. Kč.

Tabulka č. 4: Vývoj podílu zadluženosti hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně na celkové zadluženosti obcí v letech 2005–2016 (v mld. Kč)
Ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Celková zadluženost obcí v ČR 79 80,9 79,2 80,1 80,6 83,3 82,4 90 92,2 88,9 86,9 71,9
Zadluženost 4 největších měst 48,4 47,4 46,3 45,8 39,3 40,1 38,4 45,5 49,2 45,3 43,8 33,3
% podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti 61,3 58,6 58,5 57,2 48,8 48,1 46,6 50,6 53,4 51 50,4 46,3

Na celkové zadluženosti obcí se v roce 2016 podílela 4 největší města ČR z 46,3 %, hodnota jejich dluhu dosáhla výše 33,3 mld. Kč.

Celková výše dluhu hl. m. Prahy (včetně zřízených příspěvkových organizací) dosáhla ke konci roku 2016 hodnoty 23,0 mld. Kč, což je o 9,6 mld. Kč méně než v roce předchozím. Podíl zadluženosti hl. m. Prahy na celkové zadluženosti obcí činil 32,0 %.

B. Dobrovolné svazky obcí

Dobrovolné svazky obcí vykázaly ke konci roku 2016 dluh ve výši 2,5 mld. Kč, což je o 0,4 mld. Kč méně než předchozí rok. Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.

C. Kraje

Kraje (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2016 dluh v celkové výši 21,3 mld. Kč. Meziročně se hodnota dluhu snížila o 5,1 mld. Kč (o 19,3 %). Na položce úvěrů byl vykázán meziroční pokles dluhu o 5,7 mld. Kč; podíl úvěrů na celkové zadluženosti krajů dosáhl 87,3 %. Kraje ani v roce 2016 neemitovaly komunální dluhopisy.

Tabulka č. 5: Souhrnné údaje o zadluženosti krajů ČR v letech 2005–2016 (v mld. Kč)
Ukazatel 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Úvěry 1,8 6,5 9,4 11,9 17,4 16,6 19,6 22,2 23,5 24,4 24,3 18,6
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy 1,1 1,2 1 2,7 3,5 2,5 2,7 2,3 3,3 3,2 2,1 2,7
Celkem 2,9 7,7 10,4 14,6 20,9 19,1 22,3 24,5 26,8 27,6 26,4 21,3

D. Regionální rady regionů soudržnosti

Regionální rady regionů soudržnosti vykázaly k 31. 12. 2016 nulovou zadluženost.

II. Monitoring hospodaření obcí za rok 2016

Vláda České republiky usnesením č. 1395/2008 (vč. změn přijatých usneseními č. 695/2010 a č. 722/2012) schválila postup Ministerstva financí při monitoringu hospodaření obcí a současně uložila ministru financí, aby po vyhodnocení všech podkladů oslovil dopisem obce, u nichž byl k 31. 12. příslušného roku ukazatel celkové likvidity (podíl oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům) v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejich cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25 % včetně a požádal o zdůvodnění a o stanovisko zastupitelstva obce. Vláda dále uložila ministru financí, aby ji informoval vždy nejpozději k 30. září každého kalendářního roku o výsledcích monitoringu hospodaření obcí.

Do monitoringu hospodaření obcí, který není primárně určen pro hodnocení míry zadlužení jednotlivých obcí, ale pro hodnocení jejich hospodářské situace, bylo za rok 2016 zahrnuto všech 6 254 samosprávných obcí České republiky (vč. hl. m. Prahy). Monitoring hospodaření obcí je založen na sledování soustavy šestnácti informativních a dvou monitorujících ukazatelů (SIMU) u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací.

K 31. 12. 2016 byl ukazatel celkové likvidity v intervalu <0; 1> u 110 obcí, podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům byl vyšší než 25 % u 122 obcí a oba ukazatele zároveň překročilo 11 obcí. Jde o meziroční pokles o 17 obcí, přičemž 4 obce tyto hodnoty překročily už v některém z minulých let.

Výsledné hodnoty ukazatelů pouze indikují možné riziko hospodářských problémů, ale nutně neznamenají, že je obec v tíživé finanční situaci. To lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů a zejména dodatečných podkladů poskytnutých samotnými obcemi.

Na základě provedených analýz je možné konstatovat, že:

  • z hlediska platební schopnosti jsou nadále nejvíce ohroženy obce, jimž byl nařízen odvod za porušení rozpočtové kázně a obce, které učinily chybné investiční rozhodnutí;
  • i nadále lze spatřovat největší rizika pro hospodářskou situaci obcí v nedodržení dotačních podmínek projektů podpořených z fondů EU, ale i z národních programů. Tato rizika vyplývají jednak z pochybení v přípravné a realizační fázi; v případě evropských projektů také z udržitelnosti projektu po stanovenou dobu, což vyžaduje každoroční vynakládání nemalých provozních výdajů z vlastních prostředků obce;
  • většina obcí, u nichž došlo k překročení stanovených hodnot monitorujících ukazatelů, by se i přes výše uvedená rizika neměla dostat do vážných problémů se svou platební schopností, neboť se u nich identifikované riziko ukázalo pouze jako dočasné;
  • vysoké riziko platební neschopnosti bylo identifikováno u obce Prameny.

Výsledné hodnoty ukazatelů monitoringu hospodaření obcí jsou veřejně dostupné na informačním portálu Monitor → https://monitor.statnipokladna.cz/ (tabulku ukazatelů lze nalézt na profilu vybrané obce v záložce Monitoring a audit).

 


1 Do údajů o zadluženosti jsou od 1.1.2010 zahrnovány stavy na syntetických účtech 281, 282, 283, 289, 322, 326, 362, 451, 452, 453, 456, 457 a 459.

Zobrazit formulář

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.