Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 8. 2025
Územní rozpočty v srpnu letošního roku hospodařily s přebytkem necelých 35 miliard Kč, který meziročně klesl téměř o polovinu. Hlavními faktory poklesu salda byly rostoucí výdaje, zejména ty investiční, a výrazný útlum nedaňových příjmů, který souvisel s mimořádnými jednorázovými příjmy v předchozím roce z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Přestože územní rozpočty dosáhly nižšího přebytku, je tento vývoj do značné míry výsledkem růstu investiční aktivity, což lze hodnotit jako pozitivní trend.
Celkové příjmy územních rozpočtů zaznamenaly meziroční růst především díky vyšším neinvestičním transferům. Naopak vlastní příjmy meziročně klesly, a to zejména v důsledku nižších nedaňových příjmů krajů (u obcí vlastní příjmy vzrostly). Daňové příjmy, které tvoří klíčovou složku vlastních příjmů, se meziročně zvýšily, přičemž nejvýraznější nárůst zaznamenaly příjmy z DPPO, a to v souvislosti s doběhem vyrovnání za zdaňovací období roku 2024. Růst vykázaly také příjmy z DPFO, odrážející růst mezd a dopad daňových změn účinných od roku 2024, zatímco příjmy z DPH rostly pozvolněji v souladu s vývojem nominálních výdajů domácností.
Na výdajové straně se projevilo silné tempo růstu kapitálových výdajů. Obce investovaly především do rozvoje základního školství, sportovních zařízení a dopravní infrastruktury, zatímco kraje směřovaly investice do muzeí a galerií. Územní rozpočty tak i ve druhé polovině roku pokračují v intenzivní investiční činnosti, což je v souladu se zákonnou povinností obcí pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. V absolutním vyjádření více vzrostly běžné výdaje, a to zejména v důsledku vyšších neinvestičních transferů základním školám.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
V srpnu 2025 hospodařily kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) s rozpočtovým přebytkem ve výši 34,6 mld. Kč, který meziročně klesl téměř o polovinu (viz graf č. 1). Za pokles salda mohlo především výrazné tempo růstu investičních výdajů a na příjmové straně pak výrazný útlum nedaňových příjmů (výplata věřitelů Sberbank CZ v minulém roce). Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a dotací soukromým školám1, činilo očištěné saldo hospodaření 33,5 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 44,2 %, tj. o 26,5 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v srpnu 2025 činily 592 mld. Kč a meziročně vzrostly o 3,9 %, tj. o 22 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí očištěné příjmy 446,1 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů, které dosáhly 368,1 mld. Kč, meziročně klesly o 1,8 %, tj. o 6,4 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, v srpnu letošního roku činila 82,5 % a meziročně mírně klesla.
Za meziročním navýšením celkových příjmů stojí především transfery, které vzrostly o 7,5 %, tj. o 15,6 mld. Kč, a dosáhly 223,8 mld. Kč. To bylo výlučně způsobeno růstem neinvestičních přijatých transferů o 8,5 %, tj. o 15,9 mld. Kč, které činily 203,1 mld. Kč. Naopak investiční přijaté transfery, které tvoří pouze zlomek celkových transferů, meziročně mírně klesly.
Daňové příjmy meziročně vzrostly o 4,2 %, tj. o 12,7 mld. Kč, na 313,4 mld. Kč. Meziroční pokles nedaňových příjmů o 12,9 % tj. o 7,2 mld. Kč, na 48,5 mld. Kč souvisí s výplatou věřitelů Sberbank CZ, realizovanou v předchozím roce, a poklesem příjmů z úroků.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v srpnu 2025 činily 557,4 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 9,4 %, tj. o 47,9 mld. Kč. Po očištění výdajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy¹ dosáhly očištěné výdaje 412,6 mld. Kč.
Běžné výdaje vzrostly o 7,2 %, tj. o 30,2 mld. Kč, a činily 449,4 mld. Kč. Na tom se podílel nárůst neinvestičních transferů základním školám. Kapitálové výdaje se meziročně navýšily o 19,6 %, tj. o 17,7 mld. Kč, a činily 108 mld. Kč, a to především díky investicím do základních škol a do sportovního zařízení.
I. Hospodaření krajů
Kraje v srpnu 2025 hospodařily se saldem 6,2 mld. Kč. Výsledek hospodaření meziročně poklesl o více než polovinu, a to v důsledku značného růstu běžných výdajů. Po očištění salda o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výsledek hospodaření skončil v přebytku 5,1 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů dosáhly ke konci srpna 2025 výše 249 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 2,9 %, tj. o 7,1 mld. Kč. Po očištění o příjmů přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činily očištěné příjmy 121,4 mld. Kč. Meziročně oslabily vlastní příjmyi, které dosáhly 82,2 mld. Kč a tvořily necelých 67,7 % celkových očištěných příjmů2. Na poklesu vlastních příjmů se podílely zejména nedaňové příjmy, a to z důvodu výplat věřitelům Sberbank CZ, které byly realizovány v předchozím roce.
Daňové příjmy, které tvoří nejvýznamnější část vlastních příjmů, vzrostly meziročně o 4,8 %, tj. o 3,4 mld. Kč, a činily 73,9 mld. Kč. Nejvýraznější nárůst zaznamenaly příjmy z DPFO, které reflektovaly růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024. Dále vzrostly příjmy z DPPO, na které měl v srpnu dopad doběh vyrovnání za zdaňovací období roku 2024. Příjmy z DPH, které meziročně vzrostly, kopírovaly růst nominálních výdajů domácností. Největší procentuální růst zaznamenaly ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze malou část celkových daňových příjmů.
Kraje přijaly do srpna transfery v celkovém objemu 166,8 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 5,1 %, tj. o 8,1 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které tvoří převážnou většinu přijatých transferů, dosáhly 161,6 mld. Kč, tedy meziročně vzrostly o 7,5 %, tj. o 11,3 mld. Kč. Nejvýraznější meziroční růst zaznamenaly přímé výdaje na vzdělávání, které vzrostly o 8,4 %, tj. o 9,2 mld. Kč. Tyto peněžní prostředky byly poskytnuty z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji v srpnu činily 5,3 mld. Kč a meziročně klesly více než o třetinu. Tento výrazný pokles byl způsoben zejména nižším objemem peněžních prostředků poskytnutých na financování dopravní infrastruktury (o 1,3 mld. Kč), ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Přehled nejvýznamnějších investičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v srpnu 2025 činily 242,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,3 %, tj. o 14,3 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 očištěné výdaje činí 116,3 mld. Kč. Na meziročním růstu měly podíl především běžné výdaje (o 6,1 %, tj. o 12,7 mld. Kč), které dosáhly 219,2 mld. Kč, a to v důsledku růstu transferů základním školám. Transfery převedené příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 161,7 mld. Kč a tvořily téměř 74 % celkových běžných výdajů. Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o 7,3 %, tj. o 1,6 mld. Kč, na 23,6 mld. Kč, a to zejména z důvodu zvýšení investic do muzeí a galerií.
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za červen 20253 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2025.
II. Hospodaření obcí
Obce v srpnu 2025 vykázaly saldo hospodaření ve výši 27,9 mld. Kč, které meziročně kleslo o 17,7 mld. Kč (viz graf č. 6). Z toho rozpočet hl. m. Prahy skončil v přebytku 16,4 mld. Kč (meziročně nepatrný pokles) s celkovými příjmy ve výši 97 mld. Kč a výdaji v hodnotě 80,6 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí činily 253,8 mld. Kč, výdaje 257,3 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření dokonce skončil v přebytku 11,5 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v srpnu dosáhly 350,7 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 4,6 %, tj. o 15,5 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 očištěné příjmy činí 332,4 mld. Kč. Vlastní příjmyi obcí, které v srpnu tvořily 85,7 % celkových očištěných příjmů2, zaznamenaly meziroční růst a dosáhly 284,9 mld. Kč.
Na tom se podílely hlavně daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 4,1 %, tj. o 9,3 mld. Kč, na 239,5 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil příjem z DPPO, na které měl v srpnu dopad doběh vyrovnání za zdaňovací období roku 2024. Dále se pak významně navýšil příjem z DPFO, ve kterém se odráží růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024. Vzrostly i příjmy z DPH z důvodu vyšších nominálních výdajů domácností. Ostatní daňové příjmy (vč. daně z nemovitých věcí), které tvoří pouze minoritní část daňových příjmů, zaznamenaly pouze mírný růst.
Obce přijaly do srpna transfery v celkové výši 65,8 mld. Kč (meziroční růst o 14,2 %, tj. o 8,2 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery činily 49,3 mld. Kč a meziročně se navýšily o více než 10 %. Meziroční růst byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT na operační program Jan Amos Komenský (o 2,7 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi v porovnání s těmi neinvestičními zaznamenaly více než dvojnásobný procentuální meziroční růst a dosáhly 16,5 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 financovaného z EU (zvýšení o 1,8 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj. Významné investiční transfery přijaté obcemi jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v srpnu 2025 činily 322,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,5 %, tj. o 33,2 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 očištěné výdaje činí 304,5 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů (o 8 %, tj. o 17,6 mld. Kč) na 238 mld. Kč, a to zejména navýšením neinvestičních transferů základním a mateřským školám. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 40,7 mld. Kč. Kapitálové výdaje se oproti minulému roku výrazně zvýšily (o 22,6 %, tj. o 15,6 mld. Kč) na 84,8 mld. Kč, a to především z důvodu navýšení investic do sportovních zařízení a pozemní komunikace.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za červen 20253 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2025.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v srpnu 2025 s celkovými příjmy ve výši 5 mld. Kč a celkovými výdaji ve výši 4,7 mld. Kč. Saldo rozpočtu meziročně pokleslo a skončilo v přebytku 0,4 mld. Kč.
1 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy