Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2025
Hospodaření územních rozpočtů skončilo za první pololetí roku 2025 přebytkem necelých 65 mld. Kč, meziročně sice kleslo, ale i tak jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii. Pololetní výsledky rozpočtového hospodaření jsou významně zkresleny peněžními prostředky na financování zejména platů pracovníků ve školství, které kraje a hl. m. Praha obdržely z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a prozatím je do pololetí v celé výši neposkytly školám a školským zařízením. Po očištění salda o tyto peněžní prostředky skutečné saldo hospodaření dosáhlo výše 30 mld. Kč.
Tento vývoj je výsledkem výrazného růstu výdajů, a to jak běžných (např. na dopravní obslužnost), tak zejména investičních (např. do školské infrastruktury a sportovišť, do veřejné silniční dopravy). Na straně příjmů se negativně promítl pokles nedaňových příjmů způsobený zejména absencí jednorázových příjmů v minulém roce z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ.
V letošním roce pokračuje negativní trend sestavování schodkových rozpočtů v důsledku podhodnocování daňových příjmů, nadhodnocování kapitálových výdajů a tvorbě nespecifikovaných rezerv. Tímto dochází k významné disproporci mezi schválenými schodkovými rozpočty a skutečným hospodařením obcí a krajů. Takto sestavené rozpočty pak lze jen stěží použít jako relevantní podklad pro efektivní řízení a plánování.
Schválené rozpočty obcí a krajů počítají v roce 2025 s deficitem 119 mld. Kč, ovšem podle predikce Ministerstva financí se očekává, že skutečný výsledek rozpočtového hospodaření skončí kladným saldem minimálně ve výši 35 mld. Kč. Vývoj daňových příjmů rovněž potvrzuje pozitivní trend. Pro rok 2025 se očekává jejich meziroční růst 3 % na úroveň 470 mld. Kč.
V červnu dosáhl nevyužitý investiční potenciál územních rozpočtů prozatím 60 mld. Kč (z toho hl. m. Praha 18 mld. Kč), přičemž je nutno dodat, že významnější investice jsou realizovány až v druhé polovině roku. Z vyhodnocení využití investičního potenciálu je jednoznačně patrné, že obce a kraje dlouhodobě nejsou schopny využít svůj investiční potenciál, čímž dochází ke kumulaci úspor.
Nesporným faktem tak je, že stav úspor územních rozpočtů se neustále zvyšuje a oproti roku 2013 více než čtyřnásobně vzrostl, zatímco výše investic stagnuje nebo pouze mírně roste. K 30. 6. 2025 činil stav peněžních prostředků územních rozpočtů včetně zřízených PO na bankovních účtech 560 mld. Kč. Dle našich propočtů dosáhne zůstatek na bankovních účtech do 10 let částky 1 bilion Kč.
V nejbližší době je tak naprosto nezbytné novelizovat zákon o rozpočtovém určení daní, aby se tento nepříznivý trend zastavil, jelikož pro stát je extrémně nehospodárné, když jedna část veřejných rozpočtů (stát) financuje mandatorní výdaje dluhem, zatímco druhá část (územní samosprávné celky) generuje extrémní přebytky.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v polovině roku 2025 hospodařily s přebytkem rozpočtu 64,6 mld. Kč, což sice znamená meziroční pokles o 21,8 % (tedy o 18 mld. Kč), ale i tak jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 30 mld. Kč a meziročně poklesl o 42,1 %, tj. o 21,8 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v červnu 2025 činily 470,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 2,5 %, tj. o 11,4 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí příjmy 327,9 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů, které dosáhly 266,4 mld. Kč, zaznamenaly meziročně propad. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, také meziročně klesla a činila 81 %. Meziroční pokles vlastních příjmů je primárně způsoben poklesem nedaňových příjmů, které se snížily o 16,4 % (tj. o 7,3 mld. Kč), a to na 36,9 mld. Kč. Tento pokles je důsledkem nižších výplat věřitelům Sberbank CZ, které byly realizovány v předchozím roce, a poklesu příjmů z úroků. Daňové příjmy také meziročně vzrostly na 224,7 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty meziročně vzrostly a dosáhly 203,8 mld. Kč. To bylo způsobeno výlučně růstem neinvestičních transferů. V polovině roku naopak meziročně klesly přijaté investiční transfery.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v červnu 2025 činily 405,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,8 %, tj. o 29,5 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 298 mld. Kč. Běžné výdaje dosáhly 335,7 mld. Kč (meziroční růst o 6,3 %, tj. o 19,8 mld. Kč), přičemž na jejich růstu se podílely zejména výdaje na dopravní obslužnost. Dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím.
Kapitálové výdaje se v polovině roku meziročně navýšily (o 16 %, tj. o 9,6 mld. Kč) z důvodu investic do školské infrastruktury, sportovišť a do veřejné silniční dopravy a činily 69,8 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje v polovině roku hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 35 mld. Kč (meziroční pokles o 10,4 %, tj. o 4,1 mld. Kč), což představuje druhý historicky nejvyšší přebytek hospodaření (viz graf č. 2). Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl pouze 4,1 mld. Kč a meziročně se tak snížil o 64,7 %, tj. o 7,6 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci června 2025 dosáhly 216,2 mld. Kč a meziročně se mírně snížily o 2,1 %, tj. o 4,4 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí příjmy 91,3 mld. Kč. Vlastní příjmy krajůi se meziročně snížily na 57,8 mld. Kč a tvořily 63 % celkových očištěných příjmů2. Na poklesu vlastních příjmů se podílely zejména nedaňové příjmy, a to z důvodu výplat věřitelům Sberbank CZ, které byly realizovány v předchozím roce.
Dominantní část vlastních příjmů tvoří daňové příjmy (meziroční růst o 2,8 %, tj. o 1,4 mld. Kč), které dosáhly 51,1 mld. Kč. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji zvýšil objem příjmů z DPFO na 11,8 mld. Kč, kde se nadále odráží růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024. Příjem z DPH zaznamenal mírný růst na 26,9 mld. Kč. Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze zlomek celkových daňových příjmů, se meziročně mírně také navýšily. Meziročně naopak poklesl příjem z DPPO na 11,8 mld. Kč.
Kraje v červnu 2025 přijaly transfery ve výši 158,3 mld. Kč (meziroční růst o 5,1 %, tj. o 7,6 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery dosáhly 154,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,6 %, tj. 10,9 mld. Kč. Největší meziroční růst byl zaznamenán zejména u přímých výdajů na vzdělávání (o 8,4 %, tj. o 9,2 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly MŠMT. Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji k červnu 2025 je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily 3,6 mld. Kč (meziroční pokles o 47,7 %, tj. o 3,2 mld. Kč). Na tom se podílel meziroční pokles transferů poskytovaných na Financování dopravní infrastruktury (o 0,6 mld. Kč) ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Významné investiční transfery přijaté kraji k červnu 2025 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v červnu 2025 činily 181,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,9 %, tj. o 8,5 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 87,1 mld. Kč. Největší podíl na meziročním růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které vzrostly (o 4,9 %, tj. o 7,8 mld. Kč) v důsledku růstu výdajů na dopravní obslužnost – drážní a dosáhly 166,1 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 121,6 mld. Kč a tvořily 73 % celkových běžných výdajů, kdy se jednalo především o neinvestiční transfery poskytované základním a mateřským školám v rámci přímých výdajů na vzdělávání. Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily (o 5,1 %, tj. o 0,7 mld. Kč) na 15,1 mld. Kč, a to zejména z důvodu zvýšení investic do muzeí a galerií.
Stav na BÚ a dluh krajů
Dluh krajů včetně jimi zřízených PO na konci pololetí 2025 činil 25,2 mld. Kč a v porovnání s koncem roku 2024 se mírně snížil. Mírný pokles dluhu a vyšší investiční aktivita krajů vypovídá o jejich dobré finanční situaci, neboť jsou schopny i bez zapojení cizích zdrojů financovat některé své investiční projekty. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Karlovarském kraji, poté v Libereckém kraji a Ústeckém kraji.
Výše vkladů krajů na BÚ (včetně PO) činila v polovině letošního roku 145,7 mld. Kč, což představuje oproti roku 2024 navýšení úspor o 38,2 %, tj. o 40,3 mld. Kč. Po odečtení peněžních prostředků přijatých z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, které kraje do konce měsíce června neposkytly školám a školským zařízením, stav na BÚ krajů v červnu dosáhl 114,9 mld. Kč, takže vklady oproti roku 2024 vzrostly o 9 %, tj. o 9,4 mld. Kč. Nejvyšší úspory (bez PO) v přepočtu na obyvatele byly vykázány v Kraji Vysočina a v Libereckém kraji.
Jak je patrné z grafu č. 6, tak zatímco se dluh krajů od roku 2015 snížil o 4,6 %, tak stavy na BÚ dynamicky rostou, a to o 425,2 %. Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a přímých dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2015 o 314,1 %. Kraje navazují na tento trend a v prvním pololetí roku 2025 prozatím pokračují v trendu zvyšování svých úspor.
II. Hospodaření obcí
Obce v pololetí hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 28,9 mld. Kč a meziročně se jejich saldo rozpočtu snížilo (viz graf č. 7). I přes meziroční pokles přebytku odráží tento vývoj stabilní finanční zdraví obcí. Po očištění výsledku hospodaření obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí saldo 25,1 mld. Kč. Z toho rozpočet hl. m. Prahy skončil v přebytku 18,1 mld. Kč (meziroční růst o 19,9 %, tj. o 3 mld. Kč) s celkovými příjmy ve výši 74,4 mld. Kč a výdaji v hodnotě 56,3 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 10,8 mld. Kč (meziroční pokles o 60 %, tj. o 16,1 mld. Kč).
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v červnu dosáhly 259,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 3 %, tj. o 7,6 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 242,4 mld. Kč. Vlastní příjmyi obcí, které v pololetí tvořily 86 % celkových očištěných příjmů2, zaznamenaly meziroční růst a dosáhly 207,8 mld. Kč.
Na růstu vlastních příjmů se podílely zejména daňové příjmy (meziročně 2,7 %, tj. o 4,6 mld. Kč), které dosáhly 173,7 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 8, tak meziročně nejvýrazněji vzrostl příjem z DPFO na 33,1 mld. Kč, kde se odráží růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024. Dále vzrostl příjem z DPH na 71,9 mld. Kč, ostatní daňové příjmy na 28,9 mld. Kč (z toho příjem z daně z nemovitých věcí 14,8 mld. Kč) a příjem z DPPO na 39,7 mld. Kč.
Obce v pololetí přijaly transfery v celkové výši 52 mld. Kč (meziroční růst o 10,7 %, tj. o 5 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery činily 41,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,4 %, tj. o 3,2 mld. Kč. Meziroční růst byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u operačního programu Jan Amos Komenský (o 1,5 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi k červnu 2025 je uveden v grafu č. 9.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly (o 20,4 %, tj. o 1,8 mld. Kč) na 10,6 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 – prostředky z EU (o 2,2 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj. Významné investiční transfery přijaté obcemi k červnu 2025 jsou zachyceny v grafu č. 10.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v červnu 2025 činily 230,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 9,9 %, tj. o 20,7 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 217,3 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů (o 7,3 %, tj. o 11,9 mld. Kč) na 175,9 mld. Kč, a to zejména navýšením platů zaměstnanců v místní správě. Kapitálové výdaje se oproti minulému roku také zvýšily o 19,1 %, tj. o 8,8 mld. Kč, na 54,9 mld. Kč, a to především z důvodu navýšení investic do výstavby sportovních zařízení.
Stav na BÚ a dluh obcí:
Dluh obcí včetně jimi zřízených PO v polovině roku 2025 činil 63,6 mld. Kč a v porovnání s koncem roku 2024 se snížil o 0,9 %, tj. o 0,5 mld. Kč. Meziroční snížení dluhu a navýšení kapitálových výdajů potvrzuje dobrou finanční situaci obcí, které jsou schopné ufinancovat některé své investiční aktivity z vlastních peněžních prostředků. Hl. m. Praha hospodařila v červnu s dluhem ve výši 7 mld. Kč (meziroční pokles o 8,2 %, tj. o 0,6 mld. Kč). Největší dluh (bez PO) v přepočtu na počet obyvatel vykázaly obce v Olomouckém kraji a Pardubickém kraji.
Výše zůstatků obcí na BÚ (včetně PO) činila v pololetí 444,2 mld. Kč, což představuje oproti roku 2024 navýšení úspor o 5,3 %, tj. o 22,3 mld. Kč. Po odečtení peněžních prostředků přijatých z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, které hl. m. Praha do konce měsíce června neposkytlo školám a školským zařízením, stav na BÚ obcí v červnu dosáhl 440,4 mld. Kč, takže vklady oproti roku 2024 vzrostly o 4,4 %, tj. o 18,5 mld. Kč. Výše zůstatků hl. m. Prahy (vč. PO) činila 177,1 mld. Kč (meziroční růst o 16,8 %, tj. o 25,5 mld. Kč). Jak je patrné z grafu č. 11, tak zatímco se dluh obcí od roku 2015 snížil o 26,8 %, tak stavy na BÚ dynamicky rostou, a to o 242,2 %3.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v červnu 2025 s celkovými příjmy ve výši 3,9 mld. Kč a celkovými výdaji ve výši 3,2 mld. Kč. Saldo rozpočtu meziročně pokleslo a skončilo v přebytku 0,6 mld. Kč.
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2015 o 228,7 %.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy