Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 4. 2025
Územní rozpočty v dubnu 2025 vykázaly přebytek ve výši 7,4 mld. Kč, což představuje nejnižší hodnotu za celé sledované období. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o výrazný meziroční pokles, a to i přes pokračující růst příjmů. Hlavním faktorem vývoje bylo výraznější tempo růstu běžných výdajů, které převýšilo pouze mírné navýšení příjmové stránky.
Na straně příjmů se jednalo zejména o růst neinvestičních transferů, a to především v oblasti přímých výdajů na vzdělávání. Vlastní příjmy samospráv však mírně poklesly, kdy daňové příjmy meziročně rostly jen pozvolna. Výdajová strana zaznamenala růst jak u běžných (zejména na provoz škol), tak kapitálových výdajů (především do školství a komunálních služeb), což poukazuje na aktivnější rozpočtovou politiku obcí a krajů na jaře letošního roku.
Územní rozpočty vstupují do druhého čtvrtletí roku 2025 v prostředí mírného ekonomického oživení a stabilní inflace (inflace v dubnu klesla o 0,9 % na 1,8 %, tedy pod inflační cíl České národní banky, což potvrzuje ústup cenových tlaků). Ačkoli saldo hospodaření územních rozpočtů meziročně výrazně pokleslo, jejich hospodaření je stále stabilní. Výsledky odrážejí zejména vyšší investiční aktivitu krajů a obcí, což je z dlouhodobého hlediska pozitivní. Přestože běžné výdaje rostou rychleji než příjmy, tak územní rozpočty zůstávají v přebytku, přičemž čelí rostoucím tlakům na provozní financování.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
V dubnu 2025 hospodařily kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) s rozpočtovým přebytkem ve výši 7,4 mld. Kč. Jednalo se o nejnižší dubnový výsledek hospodaření územních rozpočtů od roku 2015. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jedná o pokles o 75,1 %, tj. o 22,4 mld. Kč. Tento vývoj byl způsoben především rychlejším růstem běžných výdajů. Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a dotací soukromým školám1 činilo očištěné saldo hospodaření 6,7 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 77,1 %, tj. o 22,7 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v dubnu 2025 činily 269,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o pouhých 0,6 %, tj. o 1,6 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí očištěné příjmy 194,6 mld. Kč. Vlastní příjmy2 územních rozpočtů, které dosáhly 159,5 mld. Kč, meziročně klesly o 2,2 %, tj. o 3,5 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, v dubnu letošního roku činila 82 % a meziročně se téměř nezměnila.
Za meziročním navýšením celkových příjmů stojí především transfery (meziročně o 4,9 %, tj. o 5,1 mld. Kč), které dosáhly 110,3 mld. Kč. To bylo výlučně způsobeno růstem neinvestičních přijatých transferů o 8,3 %, tj. o 7,9 mld. Kč, které v dubnu činily 102,7 mld. Kč. Naopak investiční přijaté transfery, které tvoří pouze zlomek celkových transferů, meziročně klesly o 26,3 %, tj. o 2,7 mld. Kč.
Daňové příjmy meziročně vzrostly o 2,7 %, tj. o 3,5 mld. Kč, na 132,1 mld. Kč. Meziroční pokles nedaňových příjmů o 23,5 % tj. o 7,6 mld. Kč, na 24,6 mld. Kč souvisí s výplatou věřitelů Sberbank CZ, realizovaných v předchozím roce, a poklesem příjmů z úroků.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v dubnu 2025 činily 262,4 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 10,1 %, tj. o 24 mld. Kč. Po očištění výdajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 dosáhly očištěné výdaje 187,9 mld. Kč.
Běžné výdaje vzrostly o 8,4 %, tj. o 17,5 mld. Kč, a činily 226,2 mld. Kč. Na tom se podílel nárůst transferů cizím a zřízeným příspěvkovým organizacím (zejména základním školám) a výdaje na dopravní obslužnost – drážní. Kapitálové výdaje se meziročně navýšily o 22 %, tj. o 6,5 mld. Kč, a činily 36,1 mld. Kč, především díky investicím do základních škol a do oblasti komunálních služeb.
I. Hospodaření krajů
Kraje vykázaly v dubnu 2025 kladné saldo rozpočtu ve výši 1,3 mld. Kč. Výsledek hospodaření meziročně výrazně klesl o 87,7 %, tedy o 9,2 mld. Kč, a to zejména v porovnání s loňským historicky nejvyšším přebytkem. Po očištění salda o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činil očištěný přebytek 0,6 mld. Kč, což značí meziroční pokles o 93,6 %, tj. o 9,5 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů dosáhly ke konci dubna 2025 výše 121,2 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 1,5 %, tj. o 1,8 mld. Kč. Po očištění o příjmů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činily očištěné příjmy 55,7 mld. Kč. Meziročně došlo k oslabení vlastních příjmůi krajů, které dosáhly 36,9 mld. Kč a tvořily 66,3 % celkových očištěných příjmů2.
Daňové příjmy, které tvoří nejvýznamnější část vlastních příjmů, vzrostly meziročně o 3,4 %, tj. o 1,1 mld. Kč, a činily 32,3 mld. Kč. Nejvýraznější nárůst zaznamenaly příjmy z DPFO (o 9 %, tj. o 0,7 mld. Kč) odrážející růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024. Dále vzrostly příjmy z DPH (o 1,5 %, tj. o 0,3 mld. Kč) v důsledku růstu nominálních výdajů domácností. Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze malou část celkových daňových příjmů, a příjmy z DPPO se meziročně pouze mírně navýšily.
Kraje přijaly do dubna 2025 transfery v celkovém objemu 84,2 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 1,6 %, tj. o 1,3 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které tvoří převážnou většinu přijatých transferů, dosáhly 82,7 mld. Kč, tedy meziročně vzrostly o 6,2 %, tj. o 4,8 mld. Kč. Nejvýraznější meziroční růst zaznamenaly přímé výdaje na vzdělávání, které vzrostly o 9 %, tj. o 4,9 mld. Kč. Tyto peněžní prostředky byly poskytnuty z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji v dubnu 2025 je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji v dubnu 2025 činily 1,6 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 69 %, tj. o 3,5 mld. Kč. Tento výrazný pokles byl způsoben zejména nižším objemem peněžních prostředků poskytnutých z Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 financovaného z EU, konkrétně poklesem o 3,7 mld. Kč, poskytovaným z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Přehled nejvýznamnějších investičních transferů přijatých kraji v dubnu 2025 je uveden v grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v dubnu 2025 činily 119,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,6 %, tj. o 7,4 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 očištěné výdaje činí 55,1 mld. Kč. Největší podíl na meziročním růstu celkových výdajů měly běžné výdaje (o 6,7 %, tj. o 7,1 mld. Kč), které dosáhly 112,1 mld. Kč. Transfery převedené příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 81,3 mld. Kč a tvořily 73 % celkových běžných výdajů, kdy se jednalo především o neinvestiční transfery poskytované základním a mateřským školám v rámci přímých výdajů na vzdělávání. K nárůstu běžných výdajů přispěly výdaje na dopravní obslužnost – drážní. Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily (o 4,8 %, tj. o 0,4 mld. Kč) na 7,8 mld. Kč, a to zejména z důvodu zvýšení investic do sportovních činností, muzeí a galerií.
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za březen 20253 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2025.
II. Hospodaření obcí
Obce v dubnu 2025 hospodařily s historicky nejnižším přebytkem rozpočtuii ve výši 5,7 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem, kdy byl dosažen rekordní přebytek, jde o výrazný meziroční pokles (viz graf č. 6). Z toho rozpočet hl. m. Prahy v dubnu skončil v přebytku 5,4 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 42,7 mld. Kč a výdaji v hodnotě 37,3 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí činily 109,5 mld. Kč, výdaje 109,2 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 0,3 mld. Kč. Po očištění výsledku hospodaření obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí očištěné saldo 5,6 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v dubnu dosáhly 152,2 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 2,7 %, tj. o 4 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1očištěné příjmy činí 142,5 mld. Kč. Vlastní příjmyiobcí, které v dubnu tvořily 85,7 % celkových očištěných příjmů2, zaznamenaly nepatrný meziroční pokles a dosáhly 122,1 mld. Kč.
Největší objem vlastních příjmů tvoří daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 2,5 %, tj. o 2,5 mld. Kč, na 99,7 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil příjem z DPFO (o 8,8 %, tj. 1,8 mld. Kč), ve kterém se odráží růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024. Dále vzrostl příjem z DPPO (o 3,6 %, tj. o 0,8 mld. Kč) a vzrostly ostatní daňové příjmy (o 0,7%, tj. o 0,3 mld. Kč). Meziroční pokles byl zaznamenán pouze u příjmu z DPH (o 4 %, tj. o 0,4 mld. Kč).
Obce ke konci dubna letošního roku přijaly transfery v celkové výši 30,1 mld. Kč (meziroční růst o 16,8 %, tj. o 4,3 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery činily 23,8 mld. Kč a meziročně se navýšily o 15,2 %, tj. o 3,1 mld. Kč. Meziroční růst byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT v rámci operačního programu Jan Amos Komenský (o 1,3 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi v dubnu 2025 je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly (o 23,1 %, tj. o 1,2 mld. Kč) na 6,3 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných z Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 financovaného z EU (zvýšení o 1,6 mld. Kč) z kapitoly MMR. Významné investiční transfery přijaté obcemi v dubnu 2025 jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v dubnu 2025 činily 146,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,8 %, tj. o 16,7 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 očištěné výdaje činí 136,9 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů (o 9,8 %, tj. o 10,5 mld. Kč) na 118,1 mld. Kč, a to zejména navýšením neinvestičních transferů základním a mateřským školám a transferů na dopravní obslužnost. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 32,5 mld. Kč. Kapitálové výdaje se oproti minulému roku také zvýšily (o 27,4 %, tj. o 6,1 mld. Kč) na 28,4 mld. Kč, a to především z důvodu navýšení investic do komunálních služeb, územního rozvoje a základních škol.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za březen 20253 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2025.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v dubnu 2025 s celkovými příjmy ve výši 2,3 mld. Kč a celkovými výdaji ve výši 1,8 mld. Kč. Saldo rozpočtu meziročně pokleslo a skončilo v přebytku 0,4 mld. Kč.
1 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
ii Ve srovnání se stejným obdobím v minulých letech.