Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 29. 2. 2024
Hospodaření územních rozpočtů se nachází na počátku roku 2024 prozatím v nejlepší kondici za poslední dekádu. Zatímco se v minulém roce do hospodaření územních rozpočtů promítaly důsledky invaze ruských vojsk na Ukrajinu, a to v podobě výdajů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, nebo energetická krize a inflace, tak v letošním roce se očekává oživení ekonomiky a udržení inflace kolem inflačního cíle České národní banky (dále jen „ČNB“). Predikci prozatím potvrzují hodnoty meziroční inflace, která v únoru 2024 opětovně klesla a dosáhla 2 %. Oproti předchozímu měsíci meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil o 0,3 p. b. Na tom se podílela především striktní měnová politika ČNB a slabá tuzemská ekonomická aktivita. Ke snížení inflačních tlaků by měly v průběhu roku přispět také dopady konsolidačního balíčku.
Příjmová stránka územních rozpočtů meziročně značně posílila v důsledku růstu vlastních příjmů, a to především nedaňových příjmů. V případě územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) se meziročně navýšily také daňové příjmy, které byly ovlivněny zejména růstem DPFO v důsledku zejména růstu mezd, ale i opatření v rámci konsolidačního balíčku a u obcí růstem inkasa místních poplatků. K oslabení došlo pouze u neinvestičních transferů přijatých územními rozpočty. Významný růst byl zaznamenán u investičních transferů, které meziročně rekordně vzrostly. Navzdory tomu investiční aktivita u krajů klesla. Kraje v únoru hospodařily také s nižším objemem běžných výdajů, nežli v roce předchozím.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v únoru 2024 hospodařily s přebytkem rozpočtu 26,5 mld. Kč (meziroční růst o 22,2 %, tj. o 4,8 mld. Kč) a vykázaly nejvyšší přebytek hospodaření od února roku 2014 (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 26,3 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 24,2 %, tj. o 5,1 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v únoru 2024 činily 133,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,7 %, tj. o 7,2 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 100 mld. Kč. Vlastní příjmy<i územních rozpočtů dosáhly 76 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,7 %, tj. o 5,4 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, v únoru letošního roku činila 76 % a meziročně se mírně zvýšila. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí především nedaňové příjmy, které se meziročně navýšily o 24,9 %, tj. o 2,5 mld. Kč, 12,7 mld. Kč. Vzrostly také daňové příjmy, které zaznamenaly meziročně růst o 4,2 %, tj. o 2,5 mld. Kč, na 62,1 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty v únoru 2024 meziročně vzrostly o 3,1 %, tj. o 1,8 mld. Kč, na 57,8 mld. Kč. Na tomto navýšení se podílely výlučně investiční přijaté transfery, které meziročně vzrostly o 354,1 %, tj. o 3,4 mld. Kč, na 4,4 mld. Kč. Naopak neinvestiční přijaté transfery meziročně poklesly o 3 %, tj. o 1,7 mld. Kč, a dosáhly 53,4 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v únoru 2024 činily 107,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 2,3 %, tj. o 2,4 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 73,7 mld. Kč. Běžné výdaje v únoru dosáhly 96 mld. Kč (meziroční růst o 1,4 %, tj. o 1,4 mld. Kč), přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v únoru činily 11,3 mld. Kč a meziročně se navýšily o 9,7 %, tj. o 1 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje v únoru 2024 hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 13,7 mld. Kč a pokračují v letošním roce ve vytváření významných přebytků hospodaření3. Saldo rozpočtu se meziročně zvýšilo o 53,8 %, tj. o 4,8 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 13,5 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 59,7 %, tj. o 5,1 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci února 2024 dosáhly 65,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 6,4 %, tj. o 3,9 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 35,8 mld. Kč. Vlastní příjmyi krajů představovaly 17,9 mld. Kč (meziroční růst o 11,2 %, tj. o 1,8 mld. Kč) a tvořily 50 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy meziročně posílily zejména kvůli růstu nedaňových příjmů (meziroční růst o 61,3 %, tj. o 1,1 mld. Kč), které v únoru dosáhly 3 mld. Kč. Důvodem byl významný růst ostatních přijatých vratek transferů a podobných příjmů v rámci finančního vypořádání. Dále kvůli růstu daňových příjmů, které se meziročně navýšily o 4,8 %, tj. o 0,7 mld. Kč, na 14,9 mld. Kč. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil objem inkasa DPFO o 11 %, tj. o 0,4 mld. Kč, na 4 mld. Kč, a to zejména v důsledku růstu mezd, ale i opatření v rámci konsolidačního balíčku. Dále vzrostlo inkaso DPH o 4 %, tj. o 0,4 mld. Kč, na 10,1 mld. Kč, a to zejména z důvodu inflace. Na druhou stranu se meziročně snížilo inkaso DPPO o 14,2 %, tj. o 0,1 mld. Kč na 0,7 mld. Kč, což souvisí s termínem pro podání daňových přiznání a se splatností záloh. Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze zlomek celkových daňových příjmů, se meziročně mírně navýšily.
Kraje na počátku roku 2024 přijaly transfery ve výši 47,4 mld. Kč, tedy o 4,6 %, tj. o 2,1 mld. Kč více nežli v předchozím roce. Neinvestiční transfery přijaté kraji dosáhly 44,4 mld. Kč a meziročně se snížily o 0,1 %, tj. 0,05 mld. Kč. Největší meziroční pokles byl zaznamenán zejména u Operačního programu Jan Amos Komenský (pokles o 97,2 %, tj. o 0,3 mld. Kč), kdy peněžní prostředky z tohoto programu jsou poskytovány z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), a u kompenzačního příspěvku pro kraje – ubytování osob z Ukrajiny (pokles o 38 %, tj. o 0,2 mld. Kč) poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa (dále jen „VPS“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily v letošním únoru 2,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o závratných 443,1 %, tj. o 2,1 mld. Kč. Na tom se podílel meziroční nárůst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu - peněžní prostředky z EU (růst o 1,9 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Významné investiční transfery přijaté kraji jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v únoru 2024 činily 51,5 mld. Kč a meziročně klesly o 1,7 %, tj. o 0,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 22,3 mld. Kč. Největší podíl na meziročním poklesu celkových výdajů měly kapitálové výdaje, které se oproti minulému roku snížily o 24,4 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 2,5 mld. Kč, a to navzdory významnému navýšení přijatých investičních transferů. Za meziročním snížením kapitálových výdajů stojí především snížení výdajů na nákup akcií u nemocnic a pokles investičních transferů zřízeným příspěvkovým organizacím u středních škol. Běžné výdaje se meziročně snížily o 0,2 %, tj. o 0,08 mld. Kč, na 49 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 35,9 mld. Kč a tvořily 55 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy.
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za rok 2023 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 12. 2023.
II. Hospodaření obcí
Obce v únoru 2024 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 12,3 mld. Kč. Saldo rozpočtu na začátku roku meziročně kleslo o 1,8 %, tj. o 0,2 mld. Kč (viz graf č. 6). Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří téměř polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, v únoru skončil v přebytku 5,3 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 20,4 mld. Kč a výdaji ve výši 15,1 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci února činily 48,8 mld. Kč, výdaje 41,8 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 7 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v únoru 2024 dosáhly 69,2 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 4,4 %, tj. o 2,9 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 64,8 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyiičinily 57,9 mld. Kč (meziroční růst o 7 %, tj. o 3,6 mld. Kč) a tvořily 89,4 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 4,1 %, tj. o 1,8 mld. Kč, na 47,2 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšilo inkaso DPFO o 8,2 %, tj. 0,9 mld. Kč, na 11,4 mld. Kč, a to zejména v důsledku růstu mezd, ale i opatření v rámci konsolidačního balíčku. Dále významně meziročně vzrostlo inkaso poplatků z vybraných činností a služeb o 14,6 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 6 mld. Kč (zejména místních poplatků). Vzrostlo také inkaso DPH o 2 %, tj. o 0,5 mld. Kč, na 27,4 mld. Kč zejména z důvodu inflace. Naopak se meziročně snížilo inkaso DPPO o 10,8 %, tj. o 0,3 mld. Kč, na 2,3 mld. Kč, což souvisí s termínem pro podání daňových přiznání a se splatností záloh.
Obce ke konci února letošního roku přijaly transfery v celkové výši 11,3 mld. Kč a meziročně jich přijaly o 6 %, tj. o 0,7 mld. Kč méně. Neinvestiční transfery, které činily 9,8 mld. Kč, meziročně klesly o 13,3 %, tj. o 1,5 mld. Kč. Meziroční pokles byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u Operačního programu Jan Amos Komenský (meziroční pokles o 0,6 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly o závratných 114,7 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 1,5 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – peněžní prostředky z EU (zvýšení o 0,2 mld. Kč) z kapitoly MMR. Významné investiční transfery přijaté obcemi jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v únoru 2024 činily 56,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,8 %, tj. o 3,1 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 52,5 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením kapitálových výdajů, které meziročně vzrostly o 22,8 %, tj. o 1,6 mld. Kč, na 8,7 mld. Kč. Za meziročním růstem kapitálových výdajů stojí především zvýšení výdajů na nákup akcií u ostatních sportovních činností a výdajů na stavby v oblasti komunálních služeb a územního rozvoje. Běžné výdaje se oproti minulému roku zvýšily o 3,2 %, tj. o 1,5 mld. Kč, na 48,1 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 13,3 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za rok 2023 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 12. 2023.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v únoru 2024 s celkovými příjmy ve výši 1,1 mld. Kč (meziroční růst o 80,3 %, tj. o 0,5 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 0,6 mld. Kč (meziroční růst o 23,7 %, tj. o 0,1 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,5 mld. Kč (meziroční růst o 0,4 mld. Kč).
1 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé náklady na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Vyšší saldo hospodaření krajů bylo vykázáno pouze v únoru roku 2013, a to ve výši 15,1 mld. Kč.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy